8 C 186/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 55 437,02 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 55 437,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 55 437,02 Kč od 11. 2. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 55 437,02 Kč od 11. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 55 437,02 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba., IČO IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 9. 12. 2015 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 150 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr společně s úrokem ve výši 19,90 % ročně a poplatky, a to v pravidelný měsíčních splátkách. Žalovaný svůj dluh řádně a včas nehradil, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 27. 6. 2020 zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 26. 8. 2020 postoupila pohledávku za žalovaným v dosud neuhrazené výši na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky. Ke dni postoupení činila pohledávka 101 497,84 Kč. Po postoupení žalovaný dluh splácel a uhradil celkem 82 000 Kč. Následně žalovaný přestal splácet a zbytek dluhu neuhradil, přestože mu byla před podáním žaloby zaslána upomínka. Žalobkyně doplnila žalobu o tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet využila žalovaným poskytnuté informace. Žalobkyně také odkázala na rozhodnutí Krajského soudu v právnická osoba ze dne 31. 7. 2020, č.j. spisová značka, a Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č.j. spisová značka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil.

3. K jednání se dostavila zástupkyně žalobkyně a navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud nemohl kontumační rozsudek vydat, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho vydání, když žalovaný o takovém postupu nebyl poučen.

4. Soud při splnění zákonných podmínek projednal věc a rozhodl ji v nepřítomnosti žalovaného.

5. Právní osobnost žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku.

6. Z listiny označené jako „Smlouva o úvěru“ soud zjistil, že byla podepsána zástupcem právní předchůdkyní žalobkyně (bankovní poradkyní) a žalovaným dne 9. 12. 2015. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit společně s úrokem ve výši 19,90 %, a to v měsíčních splátkách po 3 175 Kč nejpozději do 18. 12. 2023. Úvěr měl být čerpán v částce 102 687 Kč na úhradu úvěru vedeného právní předchůdkyní žalobkyně na účtu Anonymizováno a ve zbývající částce bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Z daného účtu měly být také inkasovány splátky. Součástí smlouvy byly právnická osoba podmínky a Sazebník. Parametry úvěru jsou shodně popsány ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru.

7. Z nezávazné žádosti o poskytnutí úvěrového produktu vyplývá, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost. Dále je v žádosti uvedeno, že žalovaný je zaměstnán na dobu neurčitou s měsíčním příjmem ve výši 14 660 Kč, přičemž příjmy nebyly dokládány. Žalovaný měsíčně splácel úvěr v částce 2 178 Kč. Žádné jiné měsíční platby nejsou v žádosti uvedeny.

8. Soud zjistil z listiny označené jako „Posouzení úvěruschopnosti klienta“, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy ověřil výši příjmů podle příjmů na běžném účtu, ohledně životních nákladů vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z částky 6 066 Kč s ohledem na údaje sdělené žalovaným a dále dotazem do CCB zjistila existující úvěr s měsíční splátkou 1 999 Kč, který měl být úvěrem konsolidován, a kontokorentní úvěr ve výši 15 000 Kč, u něhož orientační splátka činila 704 Kč měsíčně.

9. Podle výpisu z běžného účtu č. č. účtu, který pro žalovaného vedla právní předchůdkyně žalobkyně, byla v: - červnu 2014 ve prospěch účtu připsána dne 10. 6. 2014 mzda ve výši 15 277 Kč a nemocenské dávky ve výši 10 560 Kč, přičemž dne 10. 6. 2014 byla vybrána v hotovosti částka 15 000 Kč, takže konečný zůstatek na účtu činil 10 864,13 Kč, - červenci 2014 ve prospěch účtu připsána dne 9. 7. 2014 mzda ve výši 14 164 Kč, přičemž byla vybrána v hotovosti dne 3. 7. 2014 částka 10 000 Kč a 800 Kč a dne 9. 7. 2014 částka 14 000 Kč, takže konečný zůstatek na účtu činil 153,64 Kč, - srpnu 2014 ve prospěch účtu připsána dne 11. 8. 2014 mzda ve výši 14 622 Kč, přičemž dne 11. 8. 2014 byla vybrána v hotovosti částka 14 600 Kč, takže konečný zůstatek na účtu činil 145,64 Kč, - září 2014 ve prospěch účtu připsána dne 9. 9. 2014 mzda ve výši 14 352 Kč, přičemž dne 11. 9. 2014 byla vybrána v hotovosti částka 14 400 Kč, takže konečný zůstatek na účtu činil 5,65 Kč, - říjnu 2014 ve prospěch účtu připsána dne 9. 10. 2014 mzda ve výši 13 200 Kč, přičemž dne 10. 10. 2014 byla vybrána v hotovosti částka 13 000 Kč, takže konečný zůstatek na účtu činil 173,65 Kč, - listopadu 2014 ve prospěch účtu připsána dne 11. 11. 2014 mzda ve výši 12 727 Kč, přičemž dne 11. 11. 2014 byla vybrána v hotovosti částka 12 400 Kč, takže konečný zůstatek na účtu činil 468,65 Kč, - prosinci 2014 ve prospěch účtu připsána dne 9. 12. 2014 mzda ve výši 18 278 Kč a dne 19. 12. 2014 úhrada od ČS, a.s. ve výši 30 000 Kč, přičemž byla vybrána v hotovosti dne 11. 12. 2014 částka 3 500 Kč, dne 12. 12. 2014 částka 10 000 Kč a 5 000 Kč, dne 19. 12. 2014 částka 15 000 Kč a dne 21. 12. 2014 částka 14 000 Kč, takže konečný zůstatek na účtu činil 696,68 Kč, - lednu 2015 ve prospěch účtu připsána dne 12. 1. 2015 mzda ve výši 15 157 Kč a dne 26. 1. 2015 úhrada od ČS, a.s. ve výši 110 000 Kč, přičemž byla vybrána v hotovosti dne 3. 1. 2015 částka 500 Kč, dne 12. 1. 2015 částka 12 000 Kč, dne 26. 1. 2015 částka 15 000 Kč, dne 27. 1. 2015 částka 45 000 Kč a dne 29. 1. 2015 částka 10 000 Kč, a dále bylo na splátku úvěru zaúčtováno 93 Kč dne 1. 1. 2015 a 2 776 Kč dne 15. 1. 2015, takže konečný zůstatek na účtu činil 39 246,76 Kč.

10. Z výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu soud zjistil, že úvěr ze smlouvy byl vyplacen dne 9. 12. 2015, a to v částce 101 670 Kč bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu a v částce 48 330 Kč bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu. Žalovaný na úvěr uhradil v roce 2015 částku 1 500 Kč, v roce 2016 částku 42 446 Kč, v roce 2017 částku 45 026 Kč, v roce 2018 částku 41 860 Kč a v roce 2019 částku 42 720,45 Kč. Průběh splácení, způsob výpočtu úroků a úroků z prodlení a započítání plateb je zachycen v „Podkladech pre súdné konanie“.

11. Přípisem z 26. 5. 2020 vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného, aby uhradil dluh na splátkách úvěru ve výši 11 580 Kč do 27. 6. 2020 s tím, že byl žalovaný poučen o zesplatnění. Přípisem z 27. 6. 2020 oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému, že byl úvěr zesplatněn v částce 103 764 Kč.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2020, ze seznamu postoupených pohledávek (ID 47), z dohody o úplatě z 31. 8. 2020 a z potvrzení o zaplacení úplaty z 4. 9. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným v dosud neuhrazené výši. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2020 a z podacího lístku z 22. 9. 2020 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy datované 19. 10. 2020 a z podacího lístku z 19. 10. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 105 307,39 Kč ve lhůtě do 3. 11. 2020.

13. Soud neprovedl k důkazu žalobkyní navrhovaný rozsudek Krajského soudu v právnická osoba ze dne 31. 7. 2020, č.j. spisová značka, který se dané věci skutkově netýká. Rozhodnutí vydaná v jiné věci, která nesouvisí s předmětem sporu, nemohou být prováděny k důkazu, byť tím žalobkyně podporuje svou argumentaci ve věci.

14. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve splátkách spolu s úrokem ve výši 19,90 % ročně. Při uzavírání smlouvy o úvěru ověřila právní předchůdkyně žalobkyně příjmy žalovaného, které byly poukazován na jeho běžný účet. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným v dosud neuhrazené výši na žalobkyni. Do doby postoupení žalovaný uhradil celkem 173 552 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhů s určenou lhůtou k plnění do 3. 11. 2020. Do podání žaloby žalovaný na svůj dluh z uvedené smlouvy zaplatila dále dle tvrzení žalobkyně částku 82 000 Kč.

15. Dle ustanovení § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále též jen „ZoSÚ“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle § 3 písm. a) tohoto zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, dle písm. b) se věřitelem rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dle § 9 odst. 1 pak věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 22 odst. 5 ZoSÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti nesplnil.

16. Podle § 588 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále též „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. S ohledem na přijatý závěr o skutkovém stavu věci a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud po právní stránce zhodnotil nárok následovně. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičkách smluv). Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i půjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz).

19. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy nedostatečně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně využila ekonomický model a vycházela ze zjištěného příjmu žalovaného, který byl žalovanému připisován na běžný účet. Současně byly zohledněny dva existující úvěry, které žalovaný měl splácet, přičemž jeden úvěr měl být uhrazen úvěrem nově uzavíraným. Splátka úvěru ve výši 2 178 Kč měla tedy být nahrazena novou splátkou ve výši 3 175 Kč. Dle důkazů, které žalobkyně navrhla a které soud provedl, vycházela právní předchůdkyně žalobkyně zejména ze stavu běžného účtu. Podle názoru soudu však bylo zcela ignorováno, že žalovaný od června 2014 nedisponoval prakticky žádnými volnými prostředky, když konečné zůstatky na účtu se pohybovaly v řádu stokorun, přičemž z výpisů z účtů vyplývá, že žalovaný svůj celý příjem vybírá v hotovosti bezodkladně po jeho připsání. Právní předchůdkyně žalobkyně postrádala informace, jaké pravidelné výdaje žalovaný měsíčně vynakládá, a současně nemohla učinit závěr o dostatku peněz pro navýšení splátky. Ostatně z předložených výpisů nelze ani zjistit, zda žalovaný splácel původně poskytnutý úvěr řádně a včas. Za této situace musela právní předchůdkyně žalobkyně mít jednoznačnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a proto nemohla spoléhat výhradně na ekonomický model a bylo na místě bližší prověření příjmové a výdajové stránky žalovaného. Žalobkyně byla při jednání soudu poučena, že neunáší důkazní břemeno ohledně shora uvedených tvrzení, ale ani navrženými důkazy svá tvrzení neprokázala.

20. Pokud jde o rozhodnutí, na které žalobkyně odkazovala, je na místě konstatovat, že tyto shodně se soudem v této věci akcentují na individuální posouzení schopnosti úvěr splácet a pouze v daném konkrétním případě připouštějí využití ekonomického modelu (rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka, či rozhodnutí Nejvyššího soudu). Odkaz na rozhodnutí Krajského soudu v právnická osoba (sp. zn. spisová značka) je pak zcela nepřípadný, když v dané věci je řešena otázka předkládání listin k žádosti, přičemž v této věci žalovaný žádný listiny ke svým poměrům právní předchůdkyni žalobkyně nepředkládal.

21. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou dle ustanovení § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 ZoSÚ. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

22. Žalobkyně soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 150 000 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť ta mu plnila bez právního důvodu, a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. měla právní předchůdkyně žalobkyně právo na vrácení toho, co žalovanému bylo plněno. Žalovaný byl tedy povinen vydat částku 150 000 Kč, tzn. to, oč se obohatil. Žalovaný na základě uzavřené úvěrové smlouvy uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 173 552 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný již bezdůvodné obohacení v celém rozsahu vydal, tedy splnil svou zákonnou povinnost. Z výše uvedených důvodů musela být žaloba jako zcela nedůvodná zamítnuta.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v celém rozsahu úspěšný a měl by právo na náhradu nákladů řízení. Protože žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly a žalovaný byl v řízení nečinný, rozhodl soud tak, že mu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.