8 C 200/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 14 030 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 070 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7 263,02 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 070 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení z částky 7 070 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 960 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 042,46 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6 960 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení z částky 6 960 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 14 030 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 53 týdenních splátkách po 320 Kč i souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Žalovaný však svůj dluh řádně neuhradil, poslední splátku uhradil dne [datum], přičemž dle smlouvy měla být celá částka uhrazena dne [datum] Celkem žalovaný uhradil částku 2 930 Kč. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky se žalovaný dostal do prodlení s úhradou všech dosud neuhrazených splátek z uvedené smlouvy, a proto právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, tj. neuhrazené části jistiny a souhrnného poplatku. Smlouvou ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávku za žalovaným v neuhrazené výši 14 030 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 8 272,41 Kč a souhrnného poplatku ve výši 5 757,59 Kč, a dále příslušenství pohledávky. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky dopisem. Po datu postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh již ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Právní osobnost žalobkyně byla osvědčena výpisem z obchodního rejstříku.

4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, a to vše ve 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že půjčenou částku převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Z článku 5 smluvních podmínek, jež tvořily součást smlouvy, soud zjistil, že účastníci se dohodli, že splátky zaplacené žalovaným se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na jistinu. Podle článku 8 smluvních podmínek se účastníci dohodli, že v případě včasného neuhrazení příslušné splátky žalovaným má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky žalovaného.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazenou pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni a požádala jej o uhrazení dlužné částky ve výši 14 030 Kč do 10 dnů od doručení oznámení; toto bylo dle podacího lístku podáno k poštovní přepravě dne [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], podané dle podacího lístku k poštovní přepravě dne [datum], soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum].

6. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce, na jejímž základě mu poskytla částku 10 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž toto postoupení bylo žalovanému řádně písemně oznámeno a rovněž byl před podáním žaloby písemně vyzván k úhradě dlužné částky.

7. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“) přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.

9. Podle ustanovení § 52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle ustanovení § 55 odst. 1, 3 obč. zák. se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

10. Podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Právní úkon je neurčitý, a tedy neplatný, je-li vyjádřený projev vůle sice po jazykové stránce srozumitelný, ale jednoznačný (a tím určitý) není jeho věcný obsah, přičemž neurčitost obsahu nelze překlenout ani za použití výkladových pravidel obsažených v § 35 odst. 2 a 3 obč. zák., která soudu ukládají, aby případné pochybnosti odstranil výkladem, včetně návodu, jak to má učinit (jaká hlediska jsou pro tento výklad rozhodná). Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

11. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako platně postoupený nárok z platně a účinně uzavřené smlouvy o půjčce. Soud toto ujednání posoudil jako smlouvu spotřebitelskou, neboť právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala při sjednání smlouvy a poskytnutí půjčky jako dodavatel v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný v této pozici nejednal. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, neboť jako věřitel poskytla žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši. Soud se dále zabýval platností sjednaného souhrnného poplatku. Smluvní ujednání týkající se této platby je formulováno tak, že„ zákazník se zavazuje zaplatit [anonymizováno] v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek v částce 6 960 Kč“. Právní úkon je neurčitý, a tedy neplatný, je-li vyjádřený projev vůle sice po jazykové stránce srozumitelný, ale jednoznačný (a tím určitý) není jeho věcný obsah, přičemž neurčitost obsahu nelze překlenout ani za použití výkladových pravidel obsažených v ustanovení § 35 odst. 2, 3 obč. zák., která soudu ukládají, aby případné pochybnosti odstranil výkladem, včetně návodu, jak to má učinit (jaká hlediska jsou pro tento výklad rozhodná). Ve světle tohoto požadavku na určitost právního úkonu je smluvní ujednání, jímž byl mezi účastníky sjednán souhrnný poplatek, obsažené v předmětné smlouvě o půjčce, zcela neurčité a tuto nejednoznačnost nelze nijak odstranit, neboť ze smlouvy o půjčce ani ze smluvních podmínek této smlouvy nelze žádným způsobem dovodit, z jakých jednotlivých položek se tzv. souhrnný poplatek skládá. Žalobkyně k tomuto ničeho netvrdila, a protože se nedostavila k jednání, nemohla být ani poučena dle § 118a o. s. ř., když takové poučení soud zásadně poskytuje při jednání. Tím je ovšem dán prostor pro to, aby do tohoto poplatku byly zahrnuty i položky, které by v případě, že by byly formulovány výslovně, byly shledány v rozporu s dobrými mravy nebo v rozporu se zákonem. Nadto v případě spotřebitelské smlouvy, jakou smlouva o půjčce v projednávané věci je, nelze takovou neurčitost připustit (k tomu blíže např. rozsudek Krajského soudu v [obec] – pobočky v Jihlavě ze dne 8. 8. 2017, č. j. 72 Co 38/2017-55, nebo rozsudek Krajského soudu v [obec] ze dne 18. 8. 2015, č. j. 30 Icm 3955/2013-32, případně rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 11. 2013, č. j. 79 Icm 2139/2013-27). Ujednání o povinnosti spotřebitele zaplatit podnikateli v souvislosti s hlavním závazkem určitou částku, z nějž není zřejmé, proč ji má spotřebitel hradit, respektive co jí je vlastně hrazeno, dle názoru soudu nepochybně zhoršuje smluvní postavení spotřebitele ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 obč. zák. Tyto úvahy vedou soud k závěru, že v této části je smlouva o půjčce uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným neplatná, a tudíž žalobkyni nárok na úhradu souhrnného poplatku nevznikl.

12. Jak vyplývá z tvrzení žalobkyně i ze smlouvy o postoupení pohledávek, žalobkyně požaduje z celkové dlužné částky 16 960 Kč, z níž 10 000 Kč představuje předmět půjčky a 6 960 Kč souhrnný poplatek, zaplacení částky 14 030 Kč, což znamená, že žalovaný uhradil částku 2 930 Kč. Tuto úhradu žalovaného soud s ohledem na neplatnost ujednání o souhrnném poplatku započetl na jistinu půjčky ve výši 10 000 Kč. Jelikož žalovaný soudu netvrdil a neprokázal, že zbývající část jistiny ve výši 7 070 Kč žalobkyni uhradil, soud tuto částku žalobkyni přiznal a ve zbývající části (tj. pro 6 960 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 8 042,46 Kč a s úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2010 z částky 6 960 Kč od [datum] do budoucna) žalobu zamítl. Co se týče příslušenství z částky 7 070 Kč, přiznal soud žalobkyni požadovaný úrok z prodlení, neboť žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, a to v kapitalizované výši 7 263,02 Kč za období od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky půjčky, do postoupení pohledávky dne [datum], dále ve výši 7,25 % ročně z částky 7 070 Kč od [datum] do [datum], a dále ve výši podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2010, z přisouzené částky 7 070 Kč od [datum] do zaplacení. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

13. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 14 333,02 Kč (včetně kapitalizovaného příslušenství), což je 48 % uplatněného nároku. Žalovaný byl úspěšný ohledně částky 15 002,46 Kč (tedy v 52 %). Poměrná náhrada nákladů řízení by tak náležela žalovanému. Jelikož však žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly a tento byl v řízení nečinný, pročež nelze uvažovat ani o paušální náhradě nákladů řízení, nebyla žalovanému náhrada nákladů řízení přiznána.