8 C 266/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 18 420 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 300 Kč od 15. 3. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 120 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 973 Kč od 6. 11. 2022 do 14. 3. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 673 Kč od 15. 3. 2023 do zaplacení a s náklady vymáhání ve výši 2 500 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 180,16 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 14 973 Kč se smluvní pokutou ve výši 3 447 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 973 Kč od 6. 11. 2022 do zaplacení. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 6. 10. 2022 smlouvu o zápůjčce na částku ve výši 11 300 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 673 Kč vrátit žalobkyni do 5. 11. 2022. Částka 11 300 Kč byla žalovanému zaslána na účet č. , č. účtu, dne 6. 10. 2022. Smlouva byla uzavřena registrací na internetových stránkách žalobkyně (, Anonymizováno, ), kde žalovaný vyplnil formulář Žádost o poskytnutí zápůjčky, uvedl svou e-mailovou adresu a telefonní číslo. Následně odsouhlasil znění smlouvy o zápůjčce a znění Všeobecných obchodních podmínek, a to zadáním PIN kódu, který byl zaslán žalobkyní na telefonní číslo uvedené žalovaným. Totožnost žalovaného byla ověřena zaslaným skenem občanského průkazu a ověřovací platbou. Žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného zápůjčku splatit, a to na základě prohlášení žalovaného a náhledem do relevantních databází. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho. V důsledku prodlení vznikla žalovanému v souladu se smlouvou povinnost zaplatit smluvní pokutu, kterou žalobkyně za období od 6. 11. 2022 do 7. 9. 2023 vyčíslila na částku 3 447 Kč, a účelně vynaložené náklady na zaslání výzev k úhradě ve výši 2 500 Kč. Žalovaný na dlužnou částku ničeho nezaplatil, přestože byl upomínán.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak jednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Z listiny označené jako „Smlouva o zápůjčce“ soud zjistil, že v této je žalobkyně označena jako věřitel a žalovaný jako klient, přičemž tento je identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, adresou trvalého bydliště a e-mailovou adresou. Dokument obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 11 300 Kč a závazek žalovaného tuto částku uhradit spolu s poplatkem ve výši 3 673 Kč do 5. 11. 2022. Další zaznamenaným závazkem je povinnost žalovaného v případě prodlení se splacením zápůjčky zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením. Dokument obsahuje také výčet nákladů vznikajících v souvislosti s prodlením, přičemž za písemnou upomínku činí náklady 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Smlouva ani všeobecné obchodní podmínky neobsahují žádný podpis žalovaného, pouze u jeho jména v závěru obou dokumentů je uveden PIN kód 1937 a čas 6. 10. 2022 15:25:43.

4. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně č. , č. účtu, , vedeného společností , právnická osoba, ., vyplývá, že žalobkyně na účet č. , č. účtu, dne 6. 10. 2022 zaslala částku 11 300 Kč s uvedením rodného čísla žalovaného jako variabilního symbolu a poznámkou „poskytnutí zápůjčky od , právnická osoba, “. Podle potvrzení o platbě zaslal žalovaný z účtu č. , č. účtu, , který byl veden na jeho jméno, na účet žalobkyně dne 20. 6. 2022 částku 1 Kč.

5. Dopisy ze dnů 12. 11. 2022, 19. 11. 2022, 26. 11. 2022, 5. 12. 2022 a 20. 12. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž žalobkyně nedoložila odeslání těchto přípisů žalovanému. Dne 8. 8. 2023 byla žalovanému dle podacího lístku zástupcem žalobkyně odeslána předžalobní upomínka ze stejného dne, podle které měl žalovaný svou povinnost uhradit dluh ze smlouvy z 6. 10. 2022 splnit do tří dnů.

6. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Dle § 104 ZoSÚ smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

8. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

11. Soud zhodnotil zjištěný skutkový stav z hlediska výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by mezi stranami byla uzavřena tvrzená smlouva o zápůjčce. Otázku elektronických podpisů upravuje zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Pro elektronický podpis platí, že musí být jednoznačně spojen s podepisující osobou, tak aby umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Vzhledem k tomu, že toto nebylo v daném případě zajištěno, nebylo prokázáno, že se jedná o elektronický podpis žalovaného a že jím podepsal dokument právě v podobě, kterou žalobkyně předkládá. Žalobkyně tedy neprokázala, že mezi ní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce na částku 11 300 Kč v podobě, jak tvrdila v žalobě. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. o tom, že dosud netvrdila relevantní konkrétní skutečnosti týkající ověřování schopnosti splácet zápůjčku a nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce v tvrzené podobě, neboť soud toto poučení činí zásadně při jednání. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o zápůjčce.

12. Nadto je třeba rovněž uvést, že žalobkyně dále neprokázala, že by splnila svoji povinnost odborně posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 zákona ZoSÚ. Při nesplnění této povinnosti, je nutné takovou smlouvu posoudit rovněž jako neplatnou, a to dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem tohoto zákona je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. I z tohoto důvodu by tak bylo nutno v případě prokázání existence tvrzené smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným posoudit smlouvu jako absolutně neplatnou.

13. Bylo tedy prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 11 300 Kč, přičemž žalovaný na tuto částku ničeho neuhradil. V řízení dále nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by peněžní prostředky žalovaný žalobkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byl sjednán platně závazkový vztah, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť mu žalobkyně plnila bez platného závazku. Žalobkyně tak má nárok ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. na vrácení toho, oč se žalovaný obohatil. Soud proto rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni prokazatelně poskytnutou a nevrácenou částku ve výši 11 300 Kč spolu s úrokem z prodlení. Podle výzvy k úhradě, u které žalobkyně prokázala odeslání žalovanému, měl žalovaný plnit do tří dnů. Jelikož výzva byla předána k poštovní přepravě 8. 8. 2023 a není zřejmé, kdy byla doručena, soud aplikoval domněnku doby dojití dle § 573 o. z., dle níž došlo k doručení výzvy dne 11. 3. 2023. Třetí den od doručení potom připadá na neděli 14. 3. 2023. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení ve výši 15 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení za dobu od 15. 3. 2023, kdy již žalovaný prokazatelně byl v prodlení, do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek (poplatku ve výši 3 673 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 447 Kč a nákladů spojených s uplatněním ve výši 2 500 Kč), včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaný podle závěrů soudu nebyl v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

14. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro určení delší než třídenní lhůty.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 23 910,49 Kč (součet jistiny, poplatku, smluvní pokuty, nákladů vymáhání a úroků z prodlení kapitalizovaných k 5. 3. 2024 na částku 2 990,49 Kč), úspěšná byla ohledně částky 12 957,84 Kč, která je tvořena součtem jistiny ve výši 11 300 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaných k 5. 3. 2024 na částku 1 657,84 Kč (tj. z 54 %). Neúspěch žalobkyně tedy představuje zamítnutou část žaloby v částce 10 952,65 Kč (46 %). Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že převážně úspěšnou v řízení byla žalobkyně, které náleží poměrná část náhrady nákladů řízení v rozsahu 8 % (po odečtení neúspěchu od úspěchu). Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení činí 2 252 Kč. Po zohlednění míry úspěchu soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku 180,16 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, jako zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.