8 C 35/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro 15 945 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 000 Kč od 4. 7. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 945 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 945 Kč od 4. 6. 2024 do 3. 7. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4 945 Kč od 4. 7. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 11 000 Kč od 4. 7. 2025 do zaplacení.

III. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 945 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a společností , právnická osoba, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že na základě předmětné smlouvy žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 11 000 Kč, kterou se zavázal vrátit do , datum, . Návrh k uzavření smlouvy vzešel od žalovaného prostřednictvím internetových stránek , webové stránky, , kde žalovaný vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, vybral si požadované parametry úvěru, seznámil se s podmínkami smlouvy a příslušnými ceníky a tyto odsouhlasil. Částka 11 000 Kč byla poskytnuta žalovanému na jeho účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 619,52 Kč a úrok ve výši 325,48 Kč. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána schopnost žalovaného úvěr splácet, a to lustrací v různých databázích. Žalovaný dluh nesplatil řádně a včas. Nárok ze smlouvy postoupila právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, , která tuto pohledávku následně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes výzvy žalobkyně.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. Žalovaný ve svém vyjádření namítl, že smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně neuzavřel a ani se neregistroval na webových stránkách uváděných žalobkyní. Žalovaný má podezření, že došlo ke zneužití jeho osobních údajů synem žalovaného , jméno FO, . Žalovaný potvrdil, že na jeho bankovní účet byla právní předchůdkyní žalobkyně poukázána částka 11 000 Kč. Tuto částku žalovaný vybral a předal ji synovi, neboť se domníval, že jde o finance syna, který si na jeho běžný účet nechával posílat platby z brigád. S ohledem na tuto skutečnost, tzn. využití běžného účtu žalovaného jako platebního místa, se žalovaný ani nemohl obohatit na úkor žalobkyně. Žalovanému nebyly doručeny žádné dokumenty od žalobkyně. Žalovaný také rozporoval, že by žalobkyně zkoumala dostatečným způsobem schopnost žalovaného úvěr splácet, když tato pouze tvrdí, že provedla lustrace v databázích. Závěrem žalovaný tvrdil, že poplatek za poskytnutí úvěr nepokrývá účelně vynaložené náklady, ale slouží k financování veškeré činnosti původního věřitele.

3. K nařízenému jednání se žalobkyně nedostavila a její zástupkyně ji i sebe omluvila s tím, že souhlasí s projednáním, a proto bylo v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“), jednáno v její nepřítomnosti.

4. Z dokumentu označeného jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, “ soud zjišťuje, že právní předchůdkyně žalobkyně je označena jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, přičemž je identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou (, e-mail, ) a telefonním číslem. Dokument obsahuje závazek úvěrující poskytnout úvěrovanému částku v celkové výši 11 000 Kč na účet č. , č. účtu, a závazek úvěrovaného tuto částku vrátit do 30 dnů od odeslání finančních prostředků. Úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % ročně, tj. částkou 325,48 Kč. Poplatek za sjednání úvěru byl stanoven ve výši 3 695,62 Kč v případě splacení do , datum, a v případě prodlení se splatností ve výši 4 619,52 Kč. Smlouva není podepsána kvalifikovaným elektronickým podpisem. Na dokumentu je kopie podpisu a razítka u úvěrující. Pokud jde o úvěrovaného, je zde pouze uvedeno, že smlouva byla potvrzena prostřednictvím elektronického kódu , hodnota, , který měl být připojen , datum, v 12:06:

43. Stejně tak není podepsán formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, které obsahují shodné informace jako smlouva.

5. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že dne , datum, zaslala právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. , č. účtu, částku 11 000 Kč. Podle dokumentu označeného jako „Informace o vlastníkovi“ je účet veden ve prospěch žalovaného a ke dni zpracování vykazoval účet žalovaného zůstatek ve výši , částka, . Dle snímku z mobilního bankovnictví předloženého žalovaným byla výše uvedená platba ve výši 11 000 Kč připsána ve prospěch účtu dne , datum, , přičemž stejného dne jsou zaúčtovány výběry hotovosti ve výši 1 000 Kč, 9 000 Kč a 1 000 Kč. K dalším výběrům hotovosti došlo dne , datum, (8 000 Kč a 600 Kč) a dne , datum, (1 000 Kč a 4 000 Kč). Dne , datum, byla také připsána částka 6 000 Kč od společnosti , právnická osoba, .

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobkyní soud, ve spojení se seznamem postoupených pohledávek (číslo , číslo, ), zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, a současně byl žalovaný v tomto dopise vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 6. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Dle podacího lístku byla výzva téhož dne odeslána žalovanému.

7. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , bylo zrušeno oddlužení dlužníka , jméno FO, , narozeného , datum, , a insolvenční řízení bylo zastaveno. Dle odůvodnění tohoto usnesení bylo oddlužení dlužníka schváleno usnesením z , datum, .

8. Soud neprovedl výslechy žalovaného a svědků , jméno FO, a , jméno FO, , jakož i důkaz spisy Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. 9 C 15/2024 a sp. zn. 4 C 123/2024 a spisem Krajského soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , když pro rozhodnutí věci je provedení těchto důkazů nadbytečným, jelikož soud má dosud provedené dokazování za dostatečné.

9. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že v dokumentu označeném jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, je označena jako úvěrující společnost , právnická osoba, a žalovaný jako úvěrovaný, který je identifikován jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, telefonním číslem, číslem občanského průkazu, bankovním účtem č. , č. účtu, a adresou (, e-mail, ). Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 11 000 Kč na účet , č. účtu, . Dokument není ze strany žalovaného podepsán, stejně jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahuje shodné informace jako smlouva. Poskytnutí částky, Anonymizováno, 11 000 Kč na účet žalovaného bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě; obdržení částky na účtu žalovaného stejně jako vlastnictví účtu žalovaného bylo potvrzeno prohlášením žalovaného. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a její postoupení bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Výzva byla odeslána v den jejího sepsání, tj. 25. 6. 2025.

10. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném , datum, , smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

11. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

12. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

16. Soud zhodnotil zjištěný skutkový stav z hlediska výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by mezi její právní předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru. Otázku elektronických podpisů upravuje zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 ze dne , datum, , o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Pro elektronický podpis platí, že musí být jednoznačně spojen s podepisující osobou, tak aby umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Vzhledem k tomu, že žalobkyně předložila soudu pouze nepodepsaný dokument ve formátu .pdf, nebylo prokázáno, že by protistranou při jednání o smlouvě byl skutečně žalovaný a že by žalovaný akceptoval (byť elektronicky) dokument právě v podobě, kterou žalobkyně předkládá. Sám žalovaný popírá, že by vstoupil do jakéhokoliv kontraktačního procesu s právní předchůdkyní žalobkyně. Soud provedené důkazy vyhodnotil jako nedostatečné. Není tak prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný jednali o uzavření nějaké smlouvy, resp. že by výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy za podmínek tvrzených žalobkyní. Žalobkyně tedy neprokázala, že mezi její právní předchůdkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru v podobě, jak tvrdila v žalobě. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru v tvrzené podobě, neboť soud toto poučení činí zásadně při jednání. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že nebylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru.

17. Nadto je třeba rovněž uvést, že žalobkyně dále neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila svoji povinnost odborně posoudit schopnost žalovaného případný spotřebitelský úvěr splácet ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Při nesplnění této povinnosti by bylo nutné takovou smlouvu posoudit rovněž jako neplatnou, a to dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Soud má tedy za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na bankovní účet žalovaného částku ve výši 11 000 Kč. Připsáním dané částky na běžný účet došlo k transformaci peněz na pohledávku žalovaného vůči jeho poskytovateli bankovního účtu. Žalovanému vznikla pohledávka vůči bance na vyplacení peněz vedených na účtu (u nichž došlo současně ke smísení s dalšími financemi, které se na účtu nacházely, resp. následně byly připsány) a žalovaný poté se svou pohledávkou disponoval, když odpovídající částku (jak sám tvrdí) vybral a předal svému synovi. Výše uvedené závěry učinil soud s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu snesení sp. zn. 20 Cdo 900/2019 ze dne , datum, , rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 912/2006 ze dne , datum, a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 91/2023 ze dne , datum, , které jsou dostupné na www.nsoud.cz. V konečném důsledku je to tedy skutečně žalovaný, kdo se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně (resp. žalobkyně, na níž byla pohledávka postoupena) bez spravedlivého důvodu obohatil, přičemž dle soudu je irelevantní, jak naložil s penězi, které ze svého účtu vybral. Povinností žalovaného tedy je bezdůvodné obohacení vydat, když nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně a účinně uzavřena smlouva či jiné právní ujednání.

19. Žalovaný byl vyzván k vrácení peněz zástupcem žalobkyně dopisem odeslaným dne 25. 6. 2025 s tím, že mu byla poskytnuta lhůta 3 dnů. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 4. 7. 2025, neboť výzva žalobkyně se dle § 573 o. z. má za doručenou uplynutím 3. pracovního dne od jejího podání, tj. dne 30. 6. 2025, od 1. 7. 2025 pak běžela žalovanému lhůta 3 dnů k zaplacení, která uplynula dnem 3. 7. 2025. Od následujícího dne je tedy žalovaný v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 11 000 Kč, když žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že by jakoukoliv část bezdůvodného obohacení vrátil, až od 4. 7. 2025 do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaný podle závěrů soudu nebyl v prodlení, resp. ve výši neodpovídající zákonu, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. (podle něhož soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný) ve spojení s § 150 o. s. ř. (dle něhož nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem). Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků z prodlení ke dni rozhodnutí) částky 19 965,76 Kč (jistina ve výši 15 945 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 4. 6. 2024 do 17. 2. 2026 ve výši 4 202,76 Kč). Úspěšná přitom žalobkyně byla co do částky 11 793,65 Kč (jistina 11 000 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 4. 7. 2025 do 17. 2. 2026). Úspěch žalobkyně tak činí 59 %, neúspěch 41 %. Míra úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 18 %. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku a nákladů zastoupení advokátem. Soud však dospěl k závěru, že okolnosti kontraktačního procesu, jakož i nedodržení povinností kladených na právní předchůdkyni žalobkyně pro její podnikání, jsou okolnostmi hodnými zvláštního zřetele, pro které žalobkyni poměrnou část náhrady nákladů řízení nepřiznal.