8 C 40/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 15 120 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 000 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 120 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 925 Kč od 4. 9. 2024 do 9. 6. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 925 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení a s náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 11 925 Kč se smluvní pokutou ve výši 3 195 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši, Anonymizováno, 2 000 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 925 Kč od 4. 9. 2024 do zaplacení. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o zápůjčce na částku ve výši 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši, Anonymizováno, 2 925 Kč vrátit žalobkyni do , datum, . Částka 9 000 Kč byla žalované zaslána na účet č. , č. účtu, dne , datum, . Smlouva byla uzavřena registrací na internetových stránkách žalobkyně (, webová stránka, ), kde žalovaná vyplnila formulář Žádost o poskytnutí zápůjčky, uvedla svou e-mailovou adresu a telefonní číslo. Následně odsouhlasila znění smlouvy o zápůjčce a znění Všeobecných obchodních podmínek, a to zadáním PIN kódu, který byl zaslán žalobkyní na telefonní číslo , tel. číslo, žalovanou. Totožnost žalované byla ověřena zaslaným skenem občanského průkazu a ověřovací platbou. Žalobkyně zkoumala schopnost žalované zápůjčku splatit, a to na základě prohlášení žalované a náhledem do relevantních databází. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho. V důsledku prodlení vznikla žalované v souladu se smlouvou povinnost zaplatit smluvní pokutu, kterou žalobkyně za období od , datum, do , datum, vyčíslila na částku 3 195 Kč, a účelně vynaložené náklady na zaslání výzev k úhradě ve výši 2 000 Kč (celkem 4 výzvy po 500 Kč). Žalovaná na dlužnou částku ničeho nezaplatila, přestože byla upomínána.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak jednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Z listiny označené jako „Smlouva o zápůjčce“ soud zjistil, že v této je žalobkyně označena jako věřitel a žalovaná jako klient, přičemž tato je identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, adresou trvalého bydliště a e-mailovou adresou. Dokument obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalované zápůjčku ve výši 9 000 Kč a závazek žalované tuto částku uhradit spolu s poplatkem ve výši 2 925 Kč do , datum, . Dalším zaznamenaným závazkem je povinnost žalované v případě prodlení se splacením zápůjčky zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením. Dokument obsahuje také výčet nákladů vznikajících v souvislosti s prodlením, přičemž za písemnou upomínku činí náklady 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Smlouva ani všeobecné obchodní podmínky neobsahují žádný podpis žalované, pouze u jejího jména v závěru obou dokumentů je uveden PIN kód , číslo, a čas , datum, 09:38:47.

4. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně č. , č. účtu, , vedeného společností , právnická osoba, , vyplývá, že žalobkyně na účet č. , č. účtu, dne , datum, zaslala částku 9 000 Kč s uvedením rodného čísla žalované jako variabilního symbolu a poznámkou „poskytnutí zápůjčky od , právnická osoba, “.

5. Dopisy ze dnů , datum, , , datum, , , datum, a , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž žalobkyně nedoložila odeslání těchto přípisů žalované. Dne 3. 6. 2025 byla žalované dle podacího lístku zástupcem žalobkyně odeslána předžalobní upomínka ze stejného dne, podle které měla žalovaná svou povinnost uhradit dluh ze smlouvy z , datum, splnit do tří dnů.

6. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Dle § 104 ZoSÚ smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

8. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

11. Soud zhodnotil zjištěný skutkový stav z hlediska výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by mezi stranami byla uzavřena tvrzená smlouva o zápůjčce. Otázku elektronických podpisů upravuje zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Pro elektronický podpis platí, že musí být jednoznačně spojen s podepisující osobou, tak aby umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Vzhledem k tomu, že toto nebylo v daném případě zajištěno, nebylo prokázáno, že se jedná o elektronický podpis žalované a že jím podepsala dokument právě v podobě, kterou žalobkyně předkládá. Žalobkyně tedy neprokázala, že mezi ní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce na částku 9 000 Kč v podobě, jak tvrdila v žalobě. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. o tom, že dosud netvrdila relevantní konkrétní skutečnosti týkající ověřování schopnosti splácet zápůjčku a nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce v tvrzené podobě, neboť soud toto poučení činí zásadně při jednání. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o zápůjčce.

12. Nadto je třeba rovněž uvést, že žalobkyně dále neprokázala, že by splnila svoji povinnost odborně posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 zákona ZoSÚ. Při nesplnění této povinnosti, je nutné takovou smlouvu posoudit rovněž jako neplatnou, a to dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž jde o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. I z tohoto důvodu by tak bylo nutno v případě prokázání existence tvrzené smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou posoudit smlouvu jako absolutně neplatnou.

13. Bylo tedy prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 9 000 Kč, přičemž žalovaná na tuto částku ničeho neuhradila. V řízení dále nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by peněžní prostředky žalovaná žalobkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by mezi účastnicemi byl sjednán platně závazkový vztah, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť jí žalobkyně plnila bez platného závazku. Žalobkyně tak má nárok ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. na vrácení toho, oč se žalovaná obohatila. Soud proto rozhodl, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni prokazatelně poskytnutou a nevrácenou částku ve výši 9 000 Kč spolu s úrokem z prodlení. Podle výzvy k úhradě, u které žalobkyně prokázala odeslání žalované, měla žalovaná plnit do tří dnů. Jelikož výzva byla předána k poštovní přepravě 3. 6. 2025 a není zřejmé, kdy byla doručena, soud aplikoval domněnku doby dojití dle § 573 o. z., dle níž došlo k doručení výzvy dne 6. 6. 2025. Třetí den od doručení potom připadá na pondělí 9. 6. 2025. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení ve výši 12 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dosud nevráceného bezdůvodného obohacení za dobu od 10. 6. 2025, kdy již žalovaná prokazatelně byla v prodlení, do zaplacení.

14. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek (poplatku ve výši 2 925 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 195 Kč a nákladů spojených s uplatněním ve výši 2 000 Kč), včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaná podle závěrů soudu nebyla v prodlení, resp. rozdílu mezi žalobou uplatněnou a přiznanou sazbou úroku z prodlení musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

15. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro určení delší než třídenní lhůty.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky celkem ve výši 19 569,36 Kč (součet jistiny, poplatku, smluvní pokuty, nákladů vymáhání a úroků z prodlení kapitalizovaných k 14. 4. 2026 na částku 2 449,36 Kč), úspěšná byla ohledně částky 9 914,30 Kč, která je tvořena součtem jistiny ve výši 9 000Kč a úroku z prodlení kapitalizovaných k 14. 4. 2026 na částku 914,30 Kč (tj. z 50,66 %). Neúspěch žalobkyně tedy představuje zamítnutou část žaloby, tj. v rozsahu 49,34 %. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že poměr úspěch a neúspěchu stran v řízení je stejný, a proto žádné z účastnic nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.