8 C 47/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 35 170,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 683 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 683 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 487,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 593,71 Kč od 10. 12. 2022 do 28. 8. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 910,71 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 26,16 % ročně z částky 23 200,55 Kč od 30. 11. 2022 do zaplacení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 170,92 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 19. 5. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, na částku 24 000 Kč, kterou žalovanému vyplatila bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Úvěr se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky ve 36 měsíčních splátkách po 1 439 Kč. Mezi stranami byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitne v prodlení o více než 30 dnů, a ve výši 0,1 % z dlužné částky jistiny za každý den prodlení. Žalovaný svou povinnost platit nesplnil a uhradil pouze částku 4 317 Kč. Úvěr byl zesplatněn a žalovaný byl přípisem z 29. 11. 2022 vyzván k okamžité úhradě celého dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr vyhodnocením údajů sdělených žalovaným a jejich ověřením předloženými doklady a údaji z veřejných registrů. Smlouvou ze dne 29. 6. 2023, ve spojení s prohlášením z 1. 8. 2023, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), přičemž nebylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání, jak navrhla žalobkyně, neboť nebyly naplněny zákonné podmínky pro takové rozhodnutí, když žalovaný nebyl poučen o možnosti vydání kontumačního rozsudku.

3. Právní osobnost žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku.

4. Z dokumentu označeného jako „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, “ soud zjišťuje, že tento je opatřen dvěma elektronickými podpisy založenými na certifikátu vystaveném právní předchůdkyní žalobkyně. V dokumentu je právní předchůdkyně žalobkyně označena jako poskytovatel a žalovaný jako klient. Žalovaný je identifikován jménem, příjmením, bydlištěm v obci , jméno FO, , rodným číslem, bankovním spojením k výplatě úvěru a inkasování splátek (, tel. číslo, ), a dále telefonním číslem (, tel. číslo, ) a emailem. Dokument měl být podepsán žalovaným zadáním jedinečného kódu dne 19. 5. 2022 v 06:29:17 a právní předchůdkyní žalobkyně dne 19. 5. 2022 v 08:07:24, přičemž podpis právní předchůdkyně žalobkyně měl znamenat akceptaci nabídky. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 24 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit 36 měsíčními splátkami ve výši 1 439 Kč, splatnými vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Celková částka, kterou měl žalovaný na úvěru zaplatit, byla sjednána ve výši 51 804 Kč. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že je sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 59,26 %, která byla dohodnuta jako pevná úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Úvěr měl být vyplacen bezhotovostním převodem na účet bankovního spojení. V článku 6. smlouvy byly sjednány důsledky vyplývající z prodlení žalovaného, když v bodě 6.1 bylo dohodnuto, že žalovanému vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč v případě, že se dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky v délce větší než 30 dnů. V článku 6.3 bylo sjednáno, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů. Dle bodu 6.4 se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodě 6.5 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den následujícím po zesplatnění úvěru.

5. Z dokumentu označeného jako „Dodatek č. 1 k Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru č. 9103142037“ soud zjišťuje, že tento je také opatřen dvěma elektronickými podpisy založenými na certifikátu vystaveném právní předchůdkyní žalobkyně. Dokument měl být podepsán žalovaným zadáním jedinečného kódu dne 19. 5. 2022 v 06:29:18 a právní předchůdkyní žalobkyně dne 19. 5. 2022 v 08:07:

37. V dodatku je nově popsán proces uzavření smlouvy.

6. Schválení úvěru bylo žalovanému oznámeno přípisem z 20. 5. 2022, jehož součástí je také předpis splátek.

7. Podle dokumentu označeného jako „Základní informace o klientovi“ měl žalovaný o úvěr požádat 17. 5. 2022. Dle dokumentu označeného jako „Důkaz o odeslání 1 Kč“ měla být na běžný účet č. , č. účtu, odeslána dne 18. 5. 2022 částka 1 Kč pod VS , var. symbol, . Dále podle dokumentu označeného jako „Zaslaná SMS (Informace o vyplacení)“ měla být na telefonní číslo , tel. číslo, odeslána zpráva s pokyny o odeslané platbě a zadání kódu pro odpovědní SMS znamenající podpis vyjmenovaných dokumentů. Konečně dle dokumentu označeného jako „Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení)“ měla být přijata od čísla , tel. číslo, potvrzovací SMS.

8. Z listiny označené jako „Hodnocení klienta“ vyplývá, že žalovaný měl vykazovat příjem ze zaměstnání ve výši 20 920 Kč měsíčně, přičemž jeho celkové výdaje měly činit 17 840 Kč měsíčně. Mezi výdaje je zahrnuta částka 4 250 Kč jako životní minimum žalovaného, 6 100 Kč na výdaje pro dvě děti žijící v domácnosti a 7 490 Kč jako náklady na bydlení. U žalovaného je také evidováno, že žije ve vlastním bydlení, nemá společnou domácnost s jinou osobou, je svobodný a zaměstnaný v hlavním pracovním poměru na dobu neurčitou.

9. Dle výpisu z registru SOLUS neměl žalovaný evidované dluhy k 17. 5. 2022. Podle výpisu z NRKI byl žalovaný hodnocen skórem 427, což má představovat nízké riziko a nejlepší segment klientů.

10. Poskytnutí úvěru bylo prokázáno dokladem o vyplacení úvěru (otiskem dat z elektronického výpisu k účtu vedenému , právnická osoba, .), z něhož je zřejmé, že dne 19. 5. 2022 byla z účtu č. , č. účtu, provedena platba na bankovní účet č. , č. účtu, ve výši 24 000 Kč, kdy variabilním symbolem bylo číslo smlouvy, tj. , Anonymizováno, .

11. Z přehledu platební historie soud zjistil, že žalovaný uhradil na smlouvu č. , hodnota, celkem 4 317 Kč, a to třemi platbami (1 439 Kč dne 11. 7. 2022, 1 639 Kč dne 25. 8. 2022 a 1 239 Kč dne 20. 9. 2022).

12. Z oznámení ze dne 29. 11. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyrozuměla o zesplatnění úvěru v celkové částce 28 591 Kč a vyzvala jej k okamžité úhradě (do 10 dnů od odeslání dopisu).

13. Z prohlášení z 1. 8. 2023 a jeho přílohy (strany 1, 5 a 10) soud zjistil, že smlouvou o postoupení pohledávek z 29. 6. 2023 byla na žalobkyni z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy č. , hodnota, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 11. 8. 2023, který byl dle podacího lístku odeslán 11. 8. 2023. Žalovaný byl v oznámení vyzván, aby uhradil dluh ve výši 40 528,79 Kč do 10 dnů od obdržení dopisu.

14. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění dluhu ve výši 44 531,70 Kč s příslušenstvím, přičemž mu byla určena lhůta do 18. 11. 2023. Odeslání výzvy dne 6. 11. 2023 bylo doloženo podacím archem.

15. Po zhodnocení provedeného dokazování učinil soud závěr, že na bankovní účet žalovaného zaslala právní předchůdkyně žalobkyně dne 19. 5. 2022 částku ve výši 24 000 Kč. Žalovaný žalobkyni průběžně zasílal splátky, takže v součtu uhradil částku 4 317 Kč. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána výzva k úhradě z 11. 8. 2023, podle níž měl být dluh vrácen do deseti dnů od obdržení dopisu.

16. Podle ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ustanovení § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle ustanovení § 554 o. z. ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

17. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje elektronický podpis a zaručený elektronický podpis. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ustanovení § 5 a 7 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz).

20. V projednávané věci měla být smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena elektronicky. Žalobkyně k tomu předložila dokumenty ve formátu .pdf, které jsou opatřeny pouze vlastními podpisy žalobkyně založenými na jejím certifikátu. Soud však dospěl k závěru, že těmito dokumenty nebylo prokázáno, že znění těchto dokumentů v okamžiku údajné akceptace žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jejich následné změně, byť by přidaný elektronický podpis žalobkyně mohl vytvářet zdání o nezměnitelnosti. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil, jen jsou tyto dokumenty uzamčeny podpisy žalobkyně. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou její právní předchůdkyně zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost ve vztahu k projevu vůle žalovaného. Jiný závěr nemůže vyvolat ani připojovaný PIN, který je použit opakovaně na různých dokumentech, a to v takovém časovém rozestupu (rozdíl sekundy), který vylučuje aktivní projev žalovaného. Pochybnosti o celém průběhu vyvolává i samotný obsah dokumentů, kdy předložený „Dodatek“, který má měnit úvěrovou smlouvu, přitom má upravovat proces jejího uzavírání, je označen kódem s časovým údajem, který je o 1 sekundu pozdější než ten uvedený na smlouvě. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato smlouva nebyla žalovaným podepsána, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž nepodařilo prokázat, že výsledkem jednání s žalovaným bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě, přestože byla soudem poučena, že břemeno důkazní neunáší. Soudu proto uzavřel, že v daném případě jde o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží.

21. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 24 000 Kč. Žalovaný částečně hradil, a to v součtu 4 317 Kč. Další platby neuhradil, resp. nic takového v řízení netvrdil a neprokázal. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu. Ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má žalobkyně, které byla pohledávka postoupena, právo na vrácení toho, co žalovanému bylo plněno. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil a co dosud nevydal.

22. Pro případ, že by smlouva měla být posouzena jako platná, je nutné na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením konstatovat, že na tvrzený závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému hodlala poskytnout úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného prověřením v dostupných databázích a zohledněním získaných informací od žalovaného. Žalobkyně však neprokázala, že jakékoliv informace od žalovaného byly prověřeny. Lze tedy bezpochyby konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala na ověření jak příjmů, tak výdajů žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy musela mít důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného splácet úvěr. Postup právní předchůdkyně žalobkyně postupovala způsobem nenaplňujícím účel institutu zkoumání schopnosti splácet, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 dostupný na www.nsoud.cz). S ohledem na výše uvedené by byl na místě závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto by bylo nutné případnou smlouvu o úvěru posoudit jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a pokutách. Povinností žalovaného by pak bylo vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem.

23. Soud s ohledem na závěr o existenci bezdůvodného obohacení na straně žalovaného rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dosud nevrácenou částku bezdůvodného obohacení ve výši 19 683 Kč s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši požadované žalobou (15 % ročně), což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo v oznámení o postoupení, které bylo k poštovní přepravě předáno dne 11. 8. 2023 s lhůtou splatnosti do 10 dnů. Oznámení mohlo být žalovanému doručen nejdříve 18. 8. 2023 (za použití domněnky dojití podle § 573 občanského zákoníku) a lhůta k plnění mu tak uplynula dne 28. 8. 2023 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaný dostala do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky až od 29. 8. 2023 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

24. Naproti tomu soud zamítl žalobu ohledně částky 15 487,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 593,71 Kč od 10. 12. 2022 do 28. 8. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 910,71 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 26,16 % ročně z částky 23 200,55 Kč od 30. 11. 2022 do zaplacení.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala na jistině částky 35 170,92 Kč s příslušenstvím (jen na úroku to bylo dalších 10 043,38 Kč k 25. 7. 2024), úspěšná však byla pouze co do částky 19 683 Kč, tj. z 44 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky, tj. z 56 %. Úspěch žalovaného převýšil úspěch žalobkyně, a proto by žalovaný měl nárok na náhradu poměrné části nákladů řízení. Jelikož však žalovaný byl v řízení nečinný a žádné náklady v řízení mu nevznikly, přičemž pro jeho pasivitu nelze uvažovat ani o paušální náhradě nákladů řízení dle § 151 o. s. ř., nebyla žalovanému náhrada nákladů řízení přiznána.