8 C 61/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovité věci, o zaplacení 820 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že žalovaná 1. a žalovaný 2. jsou vlastníky ve formě společného jmění manželů nemovitosti – [označení nemovitosti] [anonymizována dvě slova] - rodinná rekreace stojící v části [územní celek] na pozemku [parcelní číslo] zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [stát. instituce], se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované 1. a žalovaném 2. zaplacení společně a nerozdílně částky 820 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 13. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným společně a nerozdílně plnou náhradu nákladů řízení ve výši 78 698,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě náhradu nákladů řízení ve výši 4 071 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě soudní poplatek ve výši 41 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala určení, že žalovaní jsou vlastníky budovy [označení nemovitosti] [anonymizováno] – objektu rodinné rekreace stojícího v části [územní celek] na pozemku [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], okres [okres] (dále též jen„ předmětná nemovitost“). Dále se žalobkyně domáhala, aby byla žalovaným uložena povinnost uhradit jí částku 820 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žalob uvedla, že dne 19. 4. 2022 uzavřela se žalovanými kupní smlouvu na uvedenou nemovitost, prodej zprostředkovávala realitní kancelář [název RK] [anonymizováno] [okres]. Žalobkyně byla seznámena s faktickým a právním stavem nemovitosti, obdržela také informaci o tom, že chata stojí na cizím pozemku. Byla však ubezpečena o bezproblémovém fungování nájemních vztahů po dlouhé období předcházející prodeji, o informaci neměla důvod pochybovat, proto kupní smlouvu uzavřela. Nájemní smlouvu se zavázala sjednat realitní kancelář, která tak neučinila a když se na vlastníka pozemku, Bc. [jméno] [příjmení] (dále též jen„ vlastník pozemku“), obrátila sama žalobkyně, tento smlouvu odmítl uzavřít. Následně žalobkyni odpojil vodu a zamezil přístup k chatě. V listopadu 2022 pak žalobkyně od vlastníka pozemku obdržela výzvu k odstranění stavby do 31. 1. 2023 s tím, že se jedná o stavbu dočasnou a právní důvod již není dán. Touto informací žalobkyně před koupí objektu nedisponovala, má však za to, že žalovaní tuto skutečnost zatajili a jedná se tak o skrytou právní vadu nemovitosti. Dopisem ze dne 23. 11. 2022 žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy pro podstatné porušení (informačních) povinností ze strany žalovaných. Žalovaní označili odstoupení od smlouvy za neoprávněné, žalobkyně tedy žádá o určení vlastnictví. Naléhavý právní zájem shledává ve skutečnosti, že v důsledku odstoupení od smlouvy došlo k přechodu vlastnického práva zpět na žalované, v katastru nemovitostí je však i nadále evidována žalobkyně a ke změně zápisu může dojít pouze na základě rozhodnutí soudu.

2. Žalovaní ve svém vyjádření uvedli, že žalobkyně byla řádně seznámena se skutečností, že se předmětná stavba nachází na cizím pozemku. O dočasnosti stavby neměli žalovaní žádnou informaci, z kupní smlouvy, kterou předmětnou nemovitost sami nabyli, tato informace nevyplývá a ani jinak o této skutečnosti nebyli informováni. Žalobkyni tak žádné informace nezatajili. Podle stavebního úřadu byla stavba řádně povolena a zkolaudována, následně zapsána do katastru nemovitostí.

3. Mezi stranami tedy nebylo sporu o tom, že žalobkyně s žalovanými uzavřela kupní smlouvu na předmětnou nemovitost a že byla před podpisem smlouvy seznámena se skutečností, že nemovitost stojí na pozemku jiného vlastníka, Bc. [jméno] [příjmení].

4. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako kupující a žalovanými jako prodávajícími dne 19. 4. 2022 bylo zjištěno, že předmětem koupě byla [označení nemovitosti] [anonymizována dvě slova] určená k rodinné rekreaci stojící v části [územní celek] na pozemku [parcelní číslo] (tento je ve smlouvě označen jako pozemek jiného vlastníka), zapsaná v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] v k. ú. [obec]. V čl. II. odst. 3 smlouvy prodávající prohlásili, že na předmětných nemovitostech neváznou žádné dluhy, věcná břemena, zástavní práva ani jiná práva třetích stran a že neučinili žádné úkony směřující k zatížení předmětných nemovitostí soudcovským zástavním právem, vyrovnání nebo jinou právní vadou. V odst. 7 téhož článku pak prohlásili, že kupující řádně seznámili se stavem předmětných nemovitostí, s jejich statusem, jejich součástmi a příslušenstvím. V odst. 8 tohoto článku kupující prohlásila, že byla řádně a kompletně seznámena se stavem (faktickým i právním) předmětné nemovitosti a že je jí tento stav zcela znám. Kupní cena byla sjednána ve výši 820 000 Kč. V čl. VI. smlouvy si strany sjednaly právo odstoupení od smlouvy a sankce, přičemž druhá strana byla od smlouvy oprávněna odstoupit v případě podstatného porušení smlouvy; tímto porušením se rozumí zejména nepravdivost jakéhokoli prohlášení prodávajících dle čl. II. smlouvy.

5. Dopisem ze dne 23. 11. 2022 oznámila žalobkyně žalovaným, že odstupuje od kupní smlouvy, která byla mezi stranami uzavřena dne 19. 4. 2022. Za důvod odstoupení označila skutečnost, že žalovaní podstatným způsobem porušili smlouvu tím, že nesdělil žalobkyni, že stavba chaty byla povolena pouze jako dočasná do 11. 12. 1994. Uvedenou skutečnost současně žalobkyně považovala za skrytou vadu, která ze zákona představuje podstatné porušení smlouvy. Žalobkyně vyzvala žalované k přepsání vlastnického práva v katastru nemovitostí do 20. 1. 2023.

6. Z vyjádření k odstoupení od smlouvy ze dne 4. 1. 2023 vyplývá, že zástupkyně žalovaných žalobkyni sdělila, že shledává odstoupení od kupní smlouvy neoprávněným a žalovaní odstoupení od smlouvy neakceptují. Žalovaní sami nebyli s dočasností stavby seznámeni, když z kupní smlouvy, kterou uzavřeli s předchozím vlastníkem, toto nevyplynulo, nemohli tak žádnou skutečnost zatajit. S tím, že stavba stojí na cizím pozemku, žalobkyně byla řádně seznámena, k porušení smlouvy nedošlo. Z vyjádření stavebního úřadu nadto vyplynulo, že stavba je řádně zkolaudována a zapsána v katastru nemovitostí.

7. Z vyjádření [úřad] [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne 16. 1. 1995 adresovaného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tímto bylo [jméno] [příjmení] sděleno, že došlo ke kontrole dokumentace k chatě [adresa], [anonymizována dvě slova], postavené na pozemku [parcelní číslo]. Zkontrolována byla mimo jiné dohoda o dočasném užívání pozemku s dobou trvání do 31. 12. 1994. Z kontroly pak vyplynulo, že byla zastavěna větší plocha, než bylo povoleno, proto byl [jméno] [příjmení] vyzván k nápravě stavu.

8. Z výtisku z internetové stránky obsahující inzerát k prodeji předmětné nemovitosti bylo zjištěno, že byla nabízena k prodeji za 870 000 Kč. Zastavěná plocha byla uvedena ve výměře 43 m2, v inzerátu bylo výslovně uvedeno, že pozemek je v pronájmu.

9. Z pasportu chaty [anonymizována dvě slova] vystaveného pro [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že chata stojí na pozemku v pronájmu, zastavěná plocha činí 59,65 m2 a stavba byla povolena v roce 1966, zkolaudována v roce 1967.

10. Z výzvy k odstranění stavby ze dne 1. 11. 2022 soud zjistil, že zástupkyně Bc. [jméno] [příjmení], vlastníka pozemku, na němž stojí chata [anonymizována dvě slova], vlastněná žalobkyní, tuto vyzvala k odstranění stavby do 31. 1. 2023. Ve výzvě uvedla, že tato stavba byla povolena pouze jako dočasná do 11. 12. 1994 a na tuto dobu byla uzavřena dohoda o dočasném užívání pozemku. Aktuálně se tak již jedná o stavbu nepovolenou.

11. Dle vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo] došlo ke zrušení zápisu vlastnického práva ve prospěch žalovaných a bylo zapsáno vlastnické právo ve prospěch žalované s právními účinky ke dni 2. 5. 2022. Zápis byl proveden dne 24. 5. 2022.

12. Ze smlouvy o nájmu pozemku uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalovanými dne 1. 3. 2017 soud zjistil, že touto byl sjednán nájem pozemku [číslo] zapsaného v k. ú. [obec], [územní celek], na [list vlastnictví] ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Na základě smlouvy byli žalovaní užívat pozemek pod budovou [anonymizována dvě slova] v jejich vlastnictví, bylo vymezeno oprávnění využívat příjezdovou cestu. Nájemné bylo sjednáno ve výši 8 000 Kč splatné ve dvou splátkách vždy do 31. 3. a 31. 10. kalendářního roku s tím, že pronajímatel byl oprávněn zvyšovat nájemné. Žalovaní nebyli oprávněni poskytnout podnájem, pozemek oplotit či vysazovat trvalé porosty, dále byli povinni řídit se zákonem o lesích, neboť se jednalo o lesní pozemek. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou tři měsíce. K uzavírání nájemních smluv byla [jméno] [příjmení] zplnomocněna jeho matka, [jméno] [příjmení]. Dodatkem [číslo] k této smlouvě ze dne 18. 11. 2019 bylo s účinností od 1. 1. 2020 zvýšeno nájemné na 9 000 Kč ročně. Dopisem ze dne 16. 11. 2020 pak bylo žalovaným oznámeno zvýšení nájemného pro rok 2021 na částku 9 252 Kč.

13. Z rozhodnutí Odboru vodního hospodářství, energetiky a pro věci zemědělství a lesnictví okresního národního výboru v [obec] ze dne 28. 4. 1966 bylo zjištěno, že tímto bylo rozhodnuto o vynětí části pozemku [číslo] v k. ú. [obec] o výměře 0, 0050 ha za účelem výstavby rekreační chaty. Smlouvou o dočasném užívání pozemku uzavřenou mezi [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení] dne 16. 3. 1970 byla [jméno] [příjmení] přenechána k dočasnému užívání pro rekreační chatu část pozemku č. k. [číslo] o výměře 100 m2. Z dohody o dočasném užívání pozemku [číslo] uzavřené v roce 1985 mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], a [jméno] [příjmení], byla část pozemku č. k. [číslo], na němž byla postavena rekreační chata [anonymizováno] [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení], přenechána tomuto k dočasnému užívání na dobu trvání stavby do 11. 12. 1994.

14. Z usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 1. 7. 1993, č. j. [číslo jednací], se podává, že do dědictví patřila mimo jiné rekreační chata [anonymizována dvě slova] na [parcelní číslo] v k. ú. [obec], nezapsaná v evidenci nemovitostí. Tuto následně na základě schválené dohody o vypořádání dědictví nabyl pozůstalý syn, [jméno] [příjmení], nar. 1959.

15. Dle smlouvy o darování spoluvlastnických podílů ze dne 4. 3. 1997 nabyla [jméno] [příjmení] (matka vlastníka pozemku) mimo jiné pozemek [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], [územní celek] (v původním pozemkovém katastru vedeno ve zjednodušené evidenci [číslo]), na základě této darovací smlouvy. Právní účinky vkladu do katastru nemovitostí vznikly dnem 10. 3. 1997.

16. Žalobkyně jako účastnice řízení uvedla, že při koupi chaty věděla o tom, že chata se nachází na cizím pozemku a že si bude muset sjednat nájemní smlouvu. Tuto skutečnost konzultovala s žalovanými i realitní makléřkou a byla opakovaně ujištěna o tom, že se získáním smlouvy v minulosti nebyly problémy, a to již po dobu cca 60 let. Před podpisem kupní smlouvy byla žalobkyně seznámena s obsahem nájemní smlouvy, kterou k pozemku měli žalovaní, tato byla uzavřena na dobu neurčitou s nájemným okolo 700 Kč měsíčně. Na komunikaci s vlastníkem pozemku se žalobkyně informovala od okolních chatařů, sama jej před uzavřením kupní smlouvy nekontaktovala. Ohledně uzavření nájemní smlouvy kontaktovala žalobkyně matku vlastníka pozemku, neboť tato měla smlouvy vyřizovat, byla však odkázána přímo na vlastníka pozemku. Při následném setkání s vlastníkem pozemkou však tento smlouvu odmítl uzavřít, byl hrubý. Žalobkyně následně obdržela výzvu k odstranění stavby do konce ledna 2023.

17. Žalovaná 1. při účastnickém výslechu uvedla, že chatu prodávali, neboť ji již nezvládali, k prodeji zplnomocnili realitní kancelář [název] v [obec]. Žalovaní chatu koupili v roce 2017, nájemní smlouvu s vlastníkem pozemku uzavřeli po podpisu kupní smlouvy, s tímto nebyly žádné problémy. Nájemné žalovaní řádně hradili ve dvou splátkách ročně, celková částka činila nakonec již přes 9 000 Kč ročně, neboť průběžně docházelo ke zvyšování nájemného. S vlastníkem pozemku udržovali žalovaní věcný vztah. Po uzavření kupní smlouvy se žalovaná se žalobkyní setkala s vlastníkem pozemku, tento ji z pozemku vykázal. O skutečnosti, že by vlastník pozemku chatu na pozemku nadále nechtěl, neměli žalovaní žádné informace.

18. Žalovaný 2. jako účastník řízení uvedl, že chatu koupili v roce 2017, prodej předali realitní kanceláři [název] [anonymizováno] O uzavření a podmínkách nájemní smlouvy k pozemku pod chatou neměl žalovaný povědomí. Vlastníkem pozemku nebyli informováni o požadavku na odstranění chaty, při rekonstrukci po pádu stromů na střechu chaty jim však odmítl poskytnout úhradu, přestože se jednalo o jeho stromy. S vlastníkem pozemku žalovaní neudržovali žádné vztahy, dle žalovaného však neměli ani žádné problémy.

19. Svědek Bc. [jméno] [příjmení], vlastník pozemku, na němž se předmětná nemovitost nachází, při výslechu uvedl, že pozemek [číslo] je ve vlastnictví jeho rodiny dlouhodobě, za totalitního režimu bylo pouze odebráno užívací právo. V této době na pozemcích vznikly chaty a po získání pozemků zpět v rámci restitucí se s nimi rodina svědka musela vypořádat. Chaty jsou dle svědka zřízeny jako stavby dočasné, rodina svědka se však chatařům snažila vyjít vstříc a uzavírali nájemní smlouvy na pozemky. Svědek uvedl, že žalované informoval o dočasnosti chaty v době, kdy jej žádali o povolení rekonstrukce, žádné větší zásahy však nepovolil. Dohoda s chataři byla složitá, proto se svědek rozhodl, že již další nájemní smlouvy uzavírat nebude. Již v březnu 2022 se setkal s žalobkyní, která se na pozemek přišla podívat, a tuto skutečnost jí sdělil stejně jako informaci o tom, že s žalovanými bude jednat o odstranění stavby. Žalobkyně se ke svědkovi dostavila znovu o samotě, tento s ní odmítl hovořit, a dále společně se žalovanou 1.; tehdy svědkovi sdělily, že je chata již prodána žalobkyni, o dalších skutečnostech nehovořili. Následně byla žalobkyně ze strany svědka vyzvána k odstranění stavby, svědek plánuje podat žalobu. Se žalovanými byla nájemní smlouva na pozemek podepsána asi v roce 2017, již v době podpisu věděli o dočasnosti stavby. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní dobou. V okolí již nadto docházelo k odstranění staveb, svědek disponuje rozsudky na odstranění, o tom žalovaní též věděli. Nadále bude usilovat o odstranění všech chat na jeho pozemcích. Žalovaní o prodeji chaty svědka neinformovali, dozvěděl se to od realitní makléřky.

20. Svědkyně [jméno] [příjmení], realitní makléřka, u výslechu uvedla, že pro žalované zajišťovala prodej předmětné nemovitosti. Sama měla v oblasti chatu po dlouhou dobu, nájemní smlouvu měla uzavřenou bez problémů a na pozemcích Bc. [příjmení] dalších pět chat prodala a vše fungovalo. Předmětná nemovitost se prodávala již třikrát, první svědkyni známi vlastníci byli [příjmení], poté [příjmení] a poté žalovaní. S rodinou [příjmení] [příjmení] měla svědkyně dobré vztahy, vše ohledně prodejů jim sdělovala. Předchozím vlastníkům chat byly vždy nájemní smlouvy poskytnuty bez problémů, realitní kancelář však uzavírání této smlouvy negarantuje ani nezajišťuje. Nájemní smlouvy uzavírala na základě plné moci matka [příjmení] [příjmení], na základě předchozích zkušeností svědkyně žalobkyni ujistila, že nájemní smlouva nebude problém. Žalobkyni svědkyně o nutnosti uzavřít nájemní smlouvu informovala nejpozději při první prohlídce, tato skutečnost byla uvedena v inzerátu. Svědkyně žalobkyni poskytla k nahlédnutí také nájemní smlouvu žalovaných, ukázala jí LV atd. Žalobkyně Bc. [příjmení] sama vyhledala na jeho pozemku ještě před podpisem kupní smlouvy, ten jí však vyhodil. Svědkyně žalobkyni vysvětlila, že je třeba vlastníka pozemku respektovat a nájemní smlouvu dohodne s matkou [příjmení] [příjmení]. S tou však mluvila až po podpisu kupní smlouvy. Následné neuzavření nájemní smlouvy si svědkyně nedovede vysvětlit. Před šesti až sedmi lety svědkyně komunikovala s vlastníky jiné z chat, kteří měli zájem o její prodej, z prodeje však sešlo a chata byla nakonec zbourána. Posléze se svědkyně dozvěděla, že vlastníci pozemku odmítli uzavřít s vlastníky této chaty nájemní smlouvu, situací se však nezabývala, neboť to nebyla její záležitost. Přestože chatu prodávala již poněkolikáté, informace o dočasnosti stavby jí známa nebyla.

21. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník budovy (chaty) [anonymizována dvě slova] zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], [územní celek], přičemž tato budova je postavena na pozemku [číslo] který je ve vlastnictví Bc. [jméno] [příjmení]. Tuto chatu žalobkyně nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené se žalovanými dne 19. 4. 2022 za cenu 820 000 Kč. Žalobkyně byla před podpisem kupní smlouvy seznámena se skutečností, že pozemek má odlišného vlastníka a s tím, že je zapotřebí s ním uzavřít nájemní smlouvu. Vlastník pozemku žalobkyni před podpisem kupní smlouvy sdělil, že s ní neuzavře nájemní smlouvu. Poté, co žalobkyně od vlastníka pozemku obdržela výzvu k odstranění stavby zaslala žalovaným odstoupení od kupní smlouvy s tím, že byla nepravdivě seznámena s právním stavem nemovitosti, což je v rozporu s kupní smlouvou.

22. Podle § 980 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje. Podle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

23. Podle § 2001 o. z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2002 odst. 1 poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

24. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2106 o. z. odst. 1 písm. d) je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo odstoupit od smlouvy.

25. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

26. Soud se nejdříve zabýval tím, zda žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětné nemovitosti ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem v předmětné věci je dán. K tomuto závěru soud dospěl s ohledem na skutečnost, že se v případě vlastnického práva k předmětné nemovitosti jedná o skutečnost zapisovanou do katastru nemovitostí, tedy do veřejného seznamu, pro nějž ve smyslu § 980 o. z. platí domněnka správnosti zápisů. Žalobkyně v souvislosti se svým právním jednáním (odstoupením od smlouvy) aktuálně nemá zapsaný stav postavený na jisto, neboť žalovaní odstoupení odmítli; odstranění tohoto stavu soud vyhodnotil jako naléhavý právní zájem („ Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým“ - DRÁPAL, Ljubomír. § 80 (Druhy žalob). In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 527.).

27. Po posouzení existence naléhavého právního zájmu soud přistoupil k posouzení otázky, zda bylo odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalobkyně učiněno platně a zda byly naplněny zákonné předpoklady pro odstoupení. Důvodem pro odstoupení byla dle tvrzení žalobkyně skutečnost, že se až po uzavření kupní smlouvy měla dozvědět o dočasnosti stavby, nebyla s ní uzavřena nájemní smlouva k pozemku a byla vyzvána k odstranění předmětné nemovitosti, což žalovaní žalobkyni nesdělili a podstatným způsobem tak porušili kupní smlouvu. Z provedených výslechů účastníků i svědků vyplynulo, že žalobkyně byla před uzavřením kupní smlouvy dostatečně informována o skutečnosti, že se předmětná nemovitost nachází na pozemku jiného vlastníka, byla jí předložena i nájemní smlouva předchozích majitelů předmětné nemovitosti, která sice byla uzavřena na dobu neurčitou, ale pronajímatel má právo smlouvu vypovědět s tříměsíční výpovědní lhůtou. Následně žalobkyně ještě před uzavřením kupní smlouvy při kontaktu s vlastníkem pozemku zjistila, že tento nebude mít zájem na uzavření nájemní smlouvy. Za této situace měla žalobkyně přistoupit k řádnému prověření, zda předmětnou nemovitost může koupit, či zda pro ni existují další rizika. Pokud tak neučinila a přistoupila ke koupi předmětné nemovitosti i bez předchozího zajištění užívacího práva k pozemku pod ní, nechovala se dle názoru soudu s řádným (dostatečným) rozmyslem. Samotné ujišťování realitní makléřkou o tom, že uzavření nájemní smlouvy nebude problém, nepředstavovalo garanci jejího uzavření, zejména po konfrontaci s vlastníkem pozemku měla žalobkyně tuto skutečnost důkladněji prověřit. Tuto skutečnost tak nelze dle názoru soudu považovat za skrytou vadu prodeje, žalobkyně disponovala dostatečnými informacemi ohledně vtahu předmětné nemovitosti k pozemku pod ní. Nebylo prokázáno, že by žalovaní měli informace o možnosti, že nájemní smlouva nebude uzavřena, stejně jako o reálném riziku odstranění stavby. Soud tak na straně žalovaných neshledal, že by žalobkyni informace zatajili a tím porušili kupní smlouvu; nadto sama žalobkyně ve smlouvě prohlásila, že byla s faktickým stavem seznámena. V daném případě nejde ani o neoprávněnou stavbu postavenou na cizím pozemku.

28. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalobkyně, která je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník nemovitosti, je skutečně i nadále jejím vlastníkem, neboť nedošlo k platnému odstoupení od kupní smlouvy uzavřené se žalovanými, a žalobu na určení vlastnictví zamítl jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Vzhledem k tomu musela být zamítnuta i žaloba ohledně vydání kupní ceny, neboť k tomuto soud neshledal žádný důvod, když od kupní smlouvy nebylo řádně odstoupeno.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 78 698,62 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6. a § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 870 000 Kč. V případě žalované 1. tak zástupkyni náleží odměna snížená o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 a. t. v částce 9 424 Kč za každý ze čtyř provedených úkonů právní služby dle v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepsání vyjádření k žalobě, účast na jednáních soudu dne 12. 9. 2023 a 2. 11. 2023). V případě žalovaného 2. pak zástupkyni náleží odměna snížená o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 a. t. v částce 9 424 Kč za každý ze čtyř provedených úkonů právní služby dle v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepsání vyjádření k žalobě, účast na jednáních soudu dne 12. 9. 2023 a 2. 11. 2023). Zástupkyni také náleží čtyři paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále jsou náklady zástupkyně žalovaných tvořeny náhradou cestovného podle § 13 odst. 1 a. t. ve spojení s vyhláškou č. 467/2022 Sb. za jízdu osobním automobilem k jednání soudu dne 12. 9. 2023 a 2. 11. 2023 v trase [obec] - [okres] a zpět v celkové výši 2 × 653,31 Kč (základní náhrada 2 × 40 km po 5,20 Kč za km ve výši 416 Kč a za spotřebované pohonné hmoty 2 × 40 km při průměrné normované spotřebě dle údajů v technickém průkazu 7,2 litru benzinu na sto kilometrů a ceně dle vyhlášky ve výši 41,20 Kč za jeden litr benzinu ve výši 237,31 Kč). V souvislosti s cestami k jednání náleží zástupkyni žalobkyně také náhrada za promeškaný čas dle § 14 a. t. v rozsahu 8 půlhodin, tj. 8 × 100 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalovaných.

30. V průběhu řízení vznikly náklady státu na svědečném, které bylo vyplaceno svědkovi Bc. [příjmení], který byl ve věci slyšen, a to ve výši 2 242 Kč na ušlé mzdě, 1 627 Kč na cestovném a 202 Kč na pojistném, celkem tedy ve výši 4 071 Kč. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost zaplatit náklady státu uložena žalobkyni, a to v návaznosti na učiněný závěr o jejím neúspěchu ve věci.

31. Co se týče žalobkyni uložené povinnosti zaplatit soudní poplatek, k tomuto soud přistoupil, neboť dospěl k závěru, že při podání žaloby nebyl zaplacen soudní poplatek v celé výši tak, jak zaplacen být měl. Žalobkyně na základě výzvy soudu uhradila poplatek vyměřený z určovací žaloby ve výši 5 000 Kč, tento však měl být vyměřen také z žalobkyní uplatňovaného nároku na vrácení částky 820 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že se v tomto případě jedná o žalobu na plnění v uvedené výši, určil soud soudní poplatek dle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, a uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 41 000 Kč.

32. Lhůta plnění u všech povinností uložených tímto rozsudkem byla soudem určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. v rozsahu tří dnů, když soud neshledal důvod pro určení lhůty jiné.