8 C 74/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 23 725,54 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 23 725,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 725,54 Kč od 16. 2. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 23 725,54 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby ve znění jejích doplnění žalobkyně uvedla, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu ke službě , název služby, , v rámci níž byly mezi žalobkyní a žalovanou upraveny podmínky čerpání prostředků na odložené platby do limitu 30 000 Kč prostřednictvím služby , název služby, . Smlouva byla uzavřena dálkovým způsobem, kdy v rámci registrace žalované v systému žalobkyně byl na telefonní číslo žalované zaslán kód prostřednictvím SMS, příp. byl kód zaslán e-mailem, přičemž žalovaná následně zadáním tohoto kódu odsouhlasila znění smlouvy a obchodní podmínky. Dne , datum, pak došlo k uzavření smlouvy ke službě , název služby, , kterou byl změněn limitní rámec na 10 000 Kč; proces uzavření smlouvy byl shodný jako v předchozím případě. Skrze , název služby, pak žalovaná mohla hradit nákupy na e-shopech a také využívat , název služby, – žalovaná disponovala dvěma kartami, přičemž virtuální karta byla aktivována dne , datum, a fyzická dne , datum, . Dne 1. 4. 2020 a 13. 8. 2021 dále žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvy o splátkovém limitu, na základě kterých žalobkyně poskytla žalované prostřednictvím odložené platby úvěr v prvním případě ve výši 5 000 Kč a ve druhém případě pak ve výši 36 000 Kč. Žalovaná v období od 30. 11. 2021 do 31. 1. 2023 využila služeb v celkové výši 59 429,76 Kč, z toho 3 099,80 Kč prostřednictvím karty a 56 329,96 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu. Žalovaná se zavázala uhradit také případný poplatek za prodloužení splatnosti v případě, že částku neuhradí do data splatnosti uvedeného na příslušném vyúčtování – tyto poplatky činily celkem 2 656 Kč. Dále pak žalobkyně požaduje úhradu poplatků za prodlení ve výši 7 247,68 Kč a poplatků za službu , název služby, v celkové výši 637 Kč. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, když na svůj dluh průběžně uhradila pouze 46 244,90 Kč. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně dne 2. 1. 2024. Totožnost žalované při uzavírání smluv byla ověřena kopií občanského průkazu, úvěruschopnost pak byla ověřena z informací poskytnutých žalovanou, v interní databázi žalobkyně, lustrací v dostupných evidencích (insolvenční rejstřík, CEE, SOLUS) a za využití scoringových modelů. Pro případ, že by soud neměl za prokázaná skutková tvrzení ze žaloby dále žalobkyně v podání ze dne 22. 1. 2025 navrhla, aby byl nárok posouzen jako plnění z titulu bezdůvodného obohacení, a to co do částky 13 184,86 Kč s příslušenstvím; tato částka představuje rozdíl mezi plněním poskytnutým žalované v období od 30. 11. 2021 do 31. 1. 2023 ve výši 59 429,76 Kč a úhradami ve výši 46 244,90 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízeným jednáním se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), přičemž nebylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání, jak navrhla žalobkyně, neboť nebyly naplněny zákonné podmínky pro takové rozhodnutí, když žalovaná nebyla poučena o možnosti vydání kontumačního rozsudku.

3. Z dokumentu označeného jako „registrační proces“ se podává průběh registrace a požadavky, kterým musí klient vyhovět, chce-li být registrován do programu , název programu, . Ověření totožnosti klienta probíhá skrze nahrání kopie OP a fotografie s ním, klient musí vyplnit své osobní údaje, obdrží návrh smluvních dokumentů a k nim zadá potvrzovací SMS. Posouzení žádosti probíhá jednak prostřednictvím údajů od klienta, ale také za využití interních a externích databází či manuální kontrolou pracovníkem , právnická osoba, .

4. Z fotografie OP č. , číslo, bylo zjištěno, že tento byl vydán Magistrátem města , adresa, dne , datum, pro žalovanou. Dle výpisu z interního systému žalobkyně měla být dne 14. 2. 2020 provedena kontrola kreditu a systému SOLUS, současně žalovaná poskytla žalobkyni údaje o svých poměrech tak, že její příjmy činily , částka, , výdaje , částka, , byla svobodná a bezdětná.

5. Z dokumentu předloženého soudu ve formátu .pdf a označeného jako „Smlouva k službě , název služby, “ soud zjistil, že v této je žalobkyně označena jako společnost a žalovaná jako zákazník, přičemž je identifikována jménem, příjmením, rodným číslem, trvalým pobytem, telefonním číslem , tel. číslo, a e-mailem , e-mail, . Dle smlouvy se žalobkyně zavázala zřídit pro zákazníka zdarma a bez poplatků službu „, název služby, “. Prostřednictvím této služby mohl zákazník realizovat platby za zboží nebo služby, a to až do výše schváleného limitu, přičemž startovací finanční limit má obvykle být ve výši 2 000 Kč až 30 000 Kč. Byla také sjednána povinnost zákazníka pro případ prodlení uhradit účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu dle délky prodlení a zákonný úrok z prodlení; celkové sankce měly být účtovány maximálně do výše 50 % aktuální dlužné částky. V závěru dokumentu je u žalobkyně uvedeno místo podpisu , adresa, , datum , datum, a podpis, u žalované je uvedeno pouze datum , datum, . Dle výpisu z interního systému žalobkyně byla žalované dne , datum, v , hodin, na telefonní číslo , tel. číslo, zaslána SMS s ověřovacím kódem pro ověření , název služby, a tento kód měla žalovaná zadat do formuláře v registračním procesu.

6. Z dokumentu předloženého soudu ve formátu .pdf a označeného jako „Smlouva k službě , název služby, “ soud zjistil, že v této je žalobkyně označena jako společnost a žalovaná jako zákazník, přičemž je identifikována shodnými údaji jako v předchozím případě. Dle smlouvy se žalobkyně zavázala zřídit pro zákazníka zdarma a bez poplatků službu „, název služby, “ a zpřístupnit aktuální limitní rámec ve výši 10 000 Kč. Také v tomto případě byla sjednána povinnost zákazníka pro případ prodlení uhradit účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu dle délky prodlení a zákonný úrok z prodlení; celkové sankce měly být účtovány maximálně do výše 50 % aktuální dlužné částky. V závěru dokumentu je u žalobkyně uvedeno místo podpisu , adresa, , datum , datum, a podpis, u žalované je uvedeno pouze datum , datum, . Dle výpisu z interního systému žalobkyně byl e-mail s potvrzením změny limitního rámce žalované zaslán , datum, ve , hodin, .

7. Z dokumentu předloženého soudu ve formátu .pdf a označeného jako „Smlouva o splátkovém limitu“ soud zjistil, že v této je žalobkyně označena jako společnost a žalovaná jako zákazník, přičemž je identifikována jménem, příjmením, rodným číslem, trvalým pobytem, telefonním číslem , tel. číslo, a e-mailem , e-mail, . Dle smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout zákazníkovi spotřebitelský úvěr s úvěrovými limitem ve výši 5 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit ve splátkách. Součástí smlouvy byla také její příloha, která obsahuje podmínky úvěru a musí být smluvními stranami odsouhlasena. Rozpis měsíčních splátek dle smlouvy je součástí měsíčního vyúčtování k , název služby, . Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, dále pak byly sjednány na účelně vynaložené náklady dle délky prodlení od 150 Kč do 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování. V závěru dokumentu je u žalobkyně uvedeno místo podpisu , adresa, , datum , datum, a podpis, u žalované je uvedeno pouze datum , datum, s tím, že návrh smlouvy jí měl být poskytnut , datum, ve , hodin, a ve , hodin, pak mělo dojít k odeslání potvrzovacího kódu na telefonní číslo , tel. číslo, ; totéž vyplývá z výpisu z interního systému žalobkyně.

8. Z dokumentu předloženého soudu ve formátu .pdf a označeného jako „Smlouva o splátkovém limitu“ soud zjistil, že v této je žalobkyně označena jako společnost a žalovaná jako zákazník, přičemž je identifikována jménem, příjmením, rodným číslem, trvalým pobytem, telefonním číslem , tel. číslo, a e-mailem , e-mail, . Dle smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout zákazníkovi spotřebitelský úvěr s úvěrovými limitem ve výši 36 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit ve splátkách. Součástí smlouvy byla také její příloha, která obsahuje podmínky úvěru a musí být smluvními stranami odsouhlasena. Rozpis měsíčních splátek dle smlouvy je součástí měsíčního vyúčtování k , název služby, . Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, dále pak byly sjednány na účelně vynaložené náklady dle délky prodlení od 150 Kč do 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování. V závěru dokumentu je u žalobkyně uvedeno místo podpisu , adresa, , datum , datum, a podpis, u žalované je uvedeno pouze datum , datum, . Dle výpisu z interního systému žalobkyně byla žalované dne , datum, v , hodin, na telefonní číslo , tel. číslo, zaslána SMS s ověřovacím kódem k potvrzení rozložení platby do splátek.

9. Součástí smluv byly také všeobecné podmínky , název, , dle nichž je prostřednictvím , název služby, možno hradit nákupy u vybraných prodejců a platby hradit až následující měsíc. Dle ceníku služby , název, činí měsíční poplatek za správu a vedení účtu od 4. měsíce 49 Kč a výše poplatku za odložení splatnosti se odvíjí od výše odkládané částky (podle počtu odkládaných stokorun). Výše poplatku z prodlení za 5 dnů po splatnosti vyúčtování činila 150 Kč. Všeobecné podmínky k , název, kartě , název, pak upravují podmínky získání a užívání platebních karet k , název služby, .

10. Dále byly soudu předloženy „Přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu“ (dále též jen „příloha“), v nichž je vždy uvedena čerpaná částka jistiny, sjednaná měsíční výše splátek, počet splátek a výše zápůjční úrokové sazby. V těchto dokumentech je žalovaná identifikována pouze jménem v místě pro podpis, přílohy však podpis žalované neobsahují buď vůbec (rok 2021), nebo se jedná o podpis zjevně strojově vyhotovený (rok 2022). Konkrétně se pak jedná o dále uvedené dokumenty, z nichž byly zjištěny následující skutečnosti:- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 5 048 Kč, splátka 11 × 564,11 Kč, zápůjční úroková sazba 43 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 11 646 Kč, splátka 12 × 1 159,16 Kč, zápůjční úroková sazba 33,50 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 1 514 Kč, splátka 12 × 159,68 Kč, zápůjční úroková sazba 45,50 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 2 618,70 Kč, splátka 12 × 275,53 Kč, zápůjční úroková sazba 45,50 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 2 372 Kč, splátka 12 × 246,87 Kč, zápůjční úroková sazba 45,50 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 1 589,21 Kč, splátka 12 × 164,20 Kč, zápůjční úroková sazba 45,50 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 1 488,53 Kč, splátka 12 × 156,32 Kč, zápůjční úroková sazba 45,50 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 1 514,79 Kč, splátka 12 × 158,39 Kč, zápůjční úroková sazba 45,50 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 1 637 Kč, splátka 12 × 171,17 Kč, zápůjční úroková sazba 45,50 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 1 541,14 Kč, splátka 12 × 161,81 Kč, zápůjční úroková sazba 45,50 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 3 796 Kč, splátka 12 × 400,65 Kč, zápůjční úroková sazba 45,50 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 1 766,26 Kč, splátka 12 × 184,86 Kč, zápůjční úroková sazba 45,50 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 1 558,53 Kč, splátka 12 × 161,94 Kč, zápůjční úroková sazba 45,50 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 1 668,32 Kč, splátka 12 × 172,29 Kč, zápůjční úroková sazba 45,50 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 1 571,63 Kč, splátka 12 × 164,16 Kč, zápůjční úroková sazba 45,50 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 1 540 Kč, splátka 12 × 160,66 Kč, zápůjční úroková sazba 45,50 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 1 568 Kč, splátka 12 × 163,06 Kč, zápůjční úroková sazba 45,50 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 1 782,06 Kč, splátka 12 × 195,26 Kč, zápůjční úroková sazba 53,30 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 1 738,81 Kč, splátka 12 × 188,40 Kč, zápůjční úroková sazba 53,30 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 2 240 Kč, splátka 12 × 242,36 Kč, zápůjční úroková sazba 53,30 % ročně,- Příloha ze dne , datum, – částka jistiny 2 623,60 Kč, splátka 12 × 280,65 Kč, zápůjční úroková sazba 53,30 % ročně.

11. Z výpisu z interní databáze žalobkyně díle vyplývá, že zákazníkovi , e-mail, byla dne , datum, vydána virtuální karta s koncovým čtyřčíslím , číslo, a dne , datum, fyzická karta s koncovým čtyřčíslím , číslo, .

12. Z přehledu vydaných faktur bylo zjištěno, že žalované byly vždy za měsíc užívání , název služby, vyúčtovány příslušné služby, přičemž od vyúčtování za prosinec 2022 žalované každý měsíc zbývala neuhrazená částka. Dle vyúčtování za prosinec 2021 – listopad 2022 provedla žalovaná na , název služby, každý měsíc více transakcí (ať již karetních či prostřednictvím odložené splátky), vyúčtováními byly účtován také poplatky za služby, smluvní pokuty, poplatky za odložení a poplatky z prodlení. Splatnost všech těchto vyúčtování byla stanovena na 15. 12. 2022 a mimo transakcí, které měly probíhat vůči obchodníkům (např. , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, aj.) coby třetí straně, byly účtovány následující služby:- Ve vyúčtování za prosinec 2021 poplatek za službu ve výši 49 Kč, poplatek za odložení ve výši 245 Kč a dále poplatky z prodlení v celkové výši 150 Kč (žalovaná byla povinna uhradit celkem 3 835,24 Kč, uhradila pouze 3 770,32 Kč, zbývalo tedy doplatit 64,92 Kč),- Ve vyúčtování za leden 2022 poplatek za službu ve výši 49 Kč, poplatek za odložení ve výši 237 Kč a dále poplatky z prodlení v celkové výši 318,47 Kč (žalovaná byla povinna uhradit celkem 4 779,35 Kč, uhradila pouze 4 136,98 Kč, zbývalo tedy doplatit 642,37 Kč),- Ve vyúčtování za únor 2022 poplatek za službu ve výši 49 Kč, smluvní pokuta 27,37 Kč, poplatek za odložení ve výši 229 Kč a dále poplatky z prodlení v celkové výši 339,27 Kč (žalovaná byla povinna uhradit celkem 5 146,44 Kč, uhradila pouze 4 461,80 Kč, zbývalo tedy doplatit 684,64 Kč),- Ve vyúčtování za březen 2022 poplatek za službu ve výši 49 Kč, smluvní pokuta 22,60 Kč, poplatek za odložení ve výši 272 Kč a dále poplatky z prodlení v celkové výši 337,55 Kč (žalovaná byla povinna uhradit celkem 5 142,95 Kč, uhradila pouze 4 461,80 Kč, zbývalo tedy doplatit 681,15 Kč),- Ve vyúčtování za duben 2022 poplatek za službu ve výši 49 Kč, poplatek za odložení ve výši 225 Kč a dále poplatky z prodlení v celkové výši 269,72 Kč (žalovaná byla povinna uhradit celkem 5 005,52 Kč, uhradila pouze 4 461,80 Kč, zbývalo tedy doplatit 543,72 Kč),- Ve vyúčtování za květen 2022 poplatek za službu ve výši 49 Kč, poplatek za odložení ve výši 211 Kč a dále poplatky z prodlení v celkové výši 255,94 Kč (žalovaná byla povinna uhradit celkem 5 140,80 Kč, uhradila pouze 4 624,86 Kč, zbývalo tedy doplatit 515,94 Kč),- Ve vyúčtování za červen 2022 poplatek za službu ve výši 49 Kč, poplatek za odložení ve výši 220 Kč a dále poplatky z prodlení v celkové výši 264,80 Kč (žalovaná byla povinna uhradit celkem 5 158,66 Kč, uhradila pouze 4 624,86 Kč, zbývalo tedy doplatit 533,80 Kč),- Ve vyúčtování za červenec 2022 poplatek za službu ve výši 49 Kč, poplatek za odložení ve výši 210 Kč a dále poplatky z prodlení v celkové výši 254,96 Kč (žalovaná byla povinna uhradit celkem 5 481,38 Kč, uhradila pouze 4 967,42 Kč, zbývalo tedy doplatit 513,96 Kč),- Ve vyúčtování za srpen 2022 poplatek za službu ve výši 49 Kč, poplatek za odložení ve výši 230 Kč a dále poplatky z prodlení v celkové výši 274,97 Kč (žalovaná byla povinna uhradit celkem 5 521,39 Kč, uhradila pouze 4 967,42 Kč, zbývalo tedy doplatit 553,97 Kč),- Ve vyúčtování za září 2022 poplatek za službu ve výši 49 Kč, poplatek za odložení ve výši 253 Kč a dále poplatky z prodlení v celkové výši 815 Kč (žalovaná byla povinna uhradit celkem 4 875,98 Kč, uhradila pouze 2 961,98 Kč, zbývalo tedy doplatit 1 914 Kč),- Ve vyúčtování za říjen 2022 poplatek za službu ve výši 49 Kč, smluvní pokuta ve výši 42,54 Kč, poplatek za odložení ve výši 324 Kč a dále poplatky z prodlení v celkové výši 926 Kč (žalovaná byla povinna uhradit celkem 5 934,10 Kč, uhradila pouze 2 805,66 Kč, zbývalo tedy doplatit 3 128,44 Kč),- Ve vyúčtování za listopad 2022 poplatek za službu ve výši 49 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 434,33 Kč a dále poplatky z prodlení v celkové výši 909 Kč (žalovaná byla povinna uhradit celkem 4 980,43 Kč, neuhradila ničeho).

13. V prosinci 2022 pak byla žalované vyúčtována částka 4 645,77 Kč, která zahrnuje transakce provedené žalovanou, smluvní pokutu ve výši 1 233,48 Kč, poplatek za službu ve výši 49 Kč a poplatky z prodlení ve výši 897 Kč; vyúčtování bylo splatné dne 15. 1. 2023. V lednu 2023 pak byla žalované vyúčtována částka 9 364,20 Kč, která zahrnuje transakce provedené žalovanou, zesplatnění částky úvěru ve výši 4 453,20 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 281,45 Kč a poplatky z prodlení ve výši 1 235 Kč; vyúčtování bylo splatné dne 15. 2. 2023.

14. E-mailem ze dne 26. 12. 2022 byla žalovaná upozorněna, že je její vyúčtování již 5 dnů po splatnosti a byla upozorněna na riziko ztráty výhody splátek a zesplatnění úvěru ze smlouvy o splátkovém limitu, pokud dlužnou částku 10 879,93 Kč neuhradí do 31. 1. 2023.

15. Výpis transakcí z interního systému žalobkyně obsahuje seznam všech obchodníků, u nichž byla provedena platba , název služby, kartami s koncovými čísly , číslo, (virtuální) a , číslo, (fyzická), a to včetně jejich adres.

16. Předžalobní výzvou ze dne 2. 1. 2024, která byla podána k poštovní přepravě dne 4. 1. 2024, byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve výši 28 540,88 Kč s příslušenstvím ve lhůtě 7 dnů od vyhotovení výzvy.

17. Soud po zhodnocení provedených důkazů nemohl učinit závěr o tom, že mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny smlouvy v podobě, jaké tvrdí žalobkyně. Současně se žalobkyni nepodařilo ani prokázat, že by žalované poskytla finanční prostředky v alternativně tvrzené výši bezdůvodného obohacení v částce 13 184,86 Kč. Žalobkyně byla poučena o skutečnosti, že neunáší důkazní břemeno ohledně takto uvedených tvrzení a že se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve věci.

18. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Dle § 104 ZoSÚ smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

20. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

21. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi účastníky skutečně došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v písemné formě. ZoSÚ vyžaduje písemnou formu smlouvy o spotřebitelském úvěru (§ 104) a rovněž požaduje poskytnutí smlouvy v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli (§ 105 odst. 1). Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy pak musí být písemnost podepsána (§ 561 odst. 1 o. z.). Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES). Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání uvedené v § 5 a 6 zákona, je možné k jeho podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Je však nutné zdůraznit, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007).

22. V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena prostřednictvím internetového rozhraní. Pokud žalobkyně tvrdila, že k uzavření smlouvy takto došlo, bylo na ní, aby tuto skutečnost prokázala. Žalobkyně předložila soudu smluvní ujednání ve formátu .pdf. Tyto dokumenty obsahují ručně psaný podpis zástupce žalobkyně (popřípadě jeho otisk). Neobsahují však žádný podpis, jenž by jednoznačně identifikoval osobu žalované. Současně nebyla doložena nezměnitelnost dokumentů, když z předložené verze smluv nelze dopět k závěru, že údajné smlouvy v elektronické formě měly právě podobu poskytnutou soudu ve formátu .pdf a že nedošlo k jejich následné změně. Soud předložené žalovanou nepodepsané dokumenty označené jako „Smlouvy o službě , název služby, “ a „Smlouvy o splátkovém limitu“ z hlediska jejich důkazní síly vyhodnotil jako zcela nevěrohodné. V projednávané věci měly být dle tvrzení žalobkyně smlouvy mezi účastnicemi uzavřeny elektronicky prostřednictvím webového rozhraní uživatelského profilu žalované na internetových stránkách žalobkyně. Žalobkyně však soudu nepředložila znění uzavřené smlouvy, které by bylo pořízeno přes tvrzené internetové rozhraní, neboť dokument byl předložen ve formátu elektronického souboru .pdf. Z této listiny nelze dospět k závěru, že by existovalo odsouhlasené znění smlouvy ve znění tvrzeném žalobkyní. Není ani zřejmé, kdo, kdy a jak dokumenty vytvořil a kdo vlastně byl účastníkem takové smlouvy. Žalobkyně nepředložila ani žádný jiný důkaz, kterým by prokazovala uzavření smluv v podobě, jak v žalobě tvrdí. Tyto skutečnosti nemůže prokazovat ani záznam z interní evidence žalobkyně o odeslání SMS (popř. e-mailu), z nějž není vůbec zřejmé, zda byla SMS (popř. e-mail) žalované doručena a případně zda a kdo údaje ze SMS (popř. e-mailu) přepsal do kolonky (blíže neurčeného) formuláře. Žalobkyně tak v prvé řadě přes poučení soudu neunesla své důkazní břemeno ohledně tvrzení, že smlouvy byly uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového rozhraní. Na tomto místě proto soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou v podobě tvrzené u soudu. Nedostatek písemné formy u smlouvy o spotřebitelském úvěru je sankcionován v § 110 ZoSÚ. Absence písemné formy má dále za následek, že tvrzená smlouva o spotřebitelském úvěru není listinou, a nemůže se na ni tudíž vztahovat domněnka pravosti a správnosti podle § 565 věta druhá o. z. Podstatnější je však soudem učiněné zjištění o absenci vůle žalované uzavřít předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, které vede k závěru, že se jedná o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží (§ 551 a § 554 občanského zákoníku). Soud proto konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi účastníky v podobě předložené soudu.

23. Nad rámec nutného pak soud podotýká, že i kdyby skutečně došlo k řádnému uzavření smlouvy o úvěru v písemné formě, pak žalobkyně nesplnila svoji povinnost odborně posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 ZoSÚ. Tento zákon je na závazkový vztah mezi účastníky plně aplikovatelný, neboť žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná v rámci tohoto právního jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost úvěrujícího s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče úvěrujícího při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně. K tomu soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na stránkách www.nsoud.cz, či nález Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18. I když tyto rozsudky vykládají dříve účinnou právní úpravu posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů), jsou plně použitelné i na právní vztahy řídící se úpravou zákona č. 257/2016 Sb. Z hlediska rozsahu povinnosti úvěrujícího posoudit úvěruschopnost spotřebitele totiž v nové právní úpravě nedošlo k žádné obsahové změně. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, jak postupovala při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, ke svým tvrzením však nepředložila žádné důkazy; výpis z interní databáze žalobkyně o provedení některých lustrací bez zobrazení výsledku či o údajích poskytnutých žalovanou přitom nelze považovat za dostatečný důkaz. Případný spotřebitelský úvěr by tudíž byl žalované poskytnut v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá ZoSÚ. Úvěrová smlouvu uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou by proto musela být posouzena jako neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 věta první ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. , spisová značka, .

24. Soud se závěrem zabýval tím, zda se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatila. Žalobkyně však přes poučení nepředložila žádné důkazy ani k tomu, že jednotlivé částky, které žalované účtovala v rámci měsíčních vyúčtování, za žalovanou třetím stranám skutečně uhradila; důkazem o úhradě přitom nejsou interní přehledy žalobkyně, ani vystavená faktura. Žalobkyně ani neprokázala, že by se žalovanou měla jednat o uzavření smlouvy o užívání karty (dokument „Smlouva k službě , název služby, “ se o kartě nezmiňuje), ani to, že by následně karta byla žalované předána. Výpis z interního systému žalobkyně o „vydání karty“ dle soudu rozhodně není způsobilý prokázat skutečnost, že žalovaná kartu skutečně obdržela. Ani návrh žalobkyně, aby tak byl její nárok vůči žalované posouzen jako bezdůvodné obohacení, proto nemůže obstát.

25. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nedošlo platně a účinně k uzavření smluv o zřízení , název služby, ani o poskytnutí úvěrů. Nebylo ani prokázáno, že by žalovaná obdržela jakékoliv finance od právní předchůdkyně žalobkyně, a proto musel soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnout.

26. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žaloba byla jako celek zamítnuta, proto by náhrada nákladů řízení náležela zcela úspěšnému žalované. Jelikož však žalovaná byla v řízení nečinná a žádné náklady v řízení jí nevznikly, přičemž pro její pasivitu nelze uvažovat ani o paušální náhradě nákladů řízení dle § 151 o. s. ř., nebyla žalované náhrada nákladů řízení přiznána.