8 C 84/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 15 190 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 1. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 190 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 000 Kč od 23. 8. 2023 do 2. 1. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 000 Kč od 3. 1. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 1. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 711,63 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 190 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, dne 20. 3. 2023 sjednané peněžní prostředky. Žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny, přičemž úvěr měl splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena registrací žalovaného na internetových stránkách žalobkyně, kde žalovaný vyplnil formulář žádosti o poskytnutí úvěru, uvedl své osobní údaje, emailovou adresu a telefonní číslo. Žalovaný provedl ze svého účtu na účet žalobkyně ověřovací platbu ve výši 1 Kč za účelem ověření totožnosti. Smluvní dokumentaci žalovaný potvrdil zadáním verifikačního SMS kódu zaslaného na telefonní číslo, které uvedl. Žalobkyně doplnila, že před poskytnutím úvěru řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z výpisů z bankovního účtu žalovaného a provedla lustraci jeho bonity ve veřejných registrech. Neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nehradil splátky řádně a dostal se do prodlení. Upomínkou ze dne 19. 8. 2023 byl žalovaný informován o okamžitém zesplatnění úvěru ke dni 22. 8. 2023. Žalovaný dluh neuhradil ani k předžalobní upomínce ze dne 20. 12. 2023. Žalobou uplatněný nárok představuje neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč, smluvní úrok v kapitalizované výši 4 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za každý kalendářní den prodlení od 23. 8. 2023 do 20. 12. 2023 ve výši 1 190 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

4. Z dokumentu označeného jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že tento neobsahuje žádný elektronický podpis. Připojen je pouze u razítka žalobkyně ručně psaný podpis jednatelky. Smlouva měla být uzavřena dne 20. 3. 2023 mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, adresou trvalého bydliště a e-mailovou adresou. U žalovaného je uvedeno číslo bankovního účtu , Anonymizováno, , na který mají být vyplaceny dohodnuté peněžní prostředky. Z listiny vyplývá, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný měl vyčerpanou jistinu úvěru splácet každý měsíc vždy nejpozději k 19. dni v měsíci spolu s úrokem přirostlým za uplynulé období, když úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně. V případě prodlení žalovaného s úhradou bylo ujednáno právo žalobkyně požadovat mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.

5. Z kopií dokladů (občanského průkazu a řidičského průkazu) bylo potvrzeno, že bylo jednáno s žalovaným.

6. Podle výplatnic vystavených společností , právnická osoba, . byla žalovanému jako zaměstnanci vyčíslena čistá mzda ve výši 27 050 Kč v měsíci prosinec 2022 a ve výši 24 877 Kč v měsíci lednu 2023.

7. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc únor 2023 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 14,57 Kč. Ve prospěch účtu bylo připsáno 49 481 Kč (kromě mzdy ve výši 23 880 Kč, také půjčka od , právnická osoba, ve výši 20 000 Kč a několik vkladů učiněných prostřednictvím bankomatu). Z účtu pak bylo odepsáno 49 473,30 Kč (zejména úhrada nájemného ve výši 12 072 Kč, výživného pro , jméno FO, ve výši 3 000 Kč, a dále výběry a úhrady učiněné bankovní kartou a několik příkazů k úhradě). Konečný zůstatek je evidován ve výši 22,27 Kč.

8. Ze sdělení , jméno FO, a.s. bylo zjištěno, že majitelem uvedeného účtu je žalovaný. Z potvrzení o provedení transakcích bylo zjištěno, že na účet žalovaného bylo z účtu žalobkyně převedeno 10 000 Kč dne 20. 3. 2023, 3 000 Kč dne 21. 4. 2023, 5 000 Kč dne 27. 4. 2023 a 2 000 Kč dne 2. 5. 2023. Z dalšího potvrzení o transakci se podává, že na účet žalobkyně byla z účtu žalovaného odeslána částka 1 Kč dne 20. 3. 2023.

9. Podle přípisu z 19. 8. 2023 bylo žalovanému oznámeno žalobkyní, že z důvodu porušování smluvních podmínek byl úvěr ze smlouvy č. , hodnota, zesplatněn, přičemž žalovaný byl vyzván, aby do tří dnů od doručení uhradil žalobkyni částku 56 998 Kč.

10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 12. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 60 454,67 Kč do 3 dnů. Podací lístek osvědčuje odeslání výzvy žalovanému dne 20. 12. 2023. Výzvou byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky.

11. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k nesporovaným tvrzením žalobkyně dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla na bankovní účet žalovaného peněžní prostředky 10 000 Kč dne 20. 3. 2023, 3 000 Kč dne 21. 4. 2023, 5 000 Kč dne 27. 4. 2023 a 2 000 Kč dne 2. 5. 2023. Žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne 20. 3. 2023 dohodnuto s žalovaným, podle něhož měla žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr formou opakovaného čerpání peněžních prostředků do výše sjednaného úvěrového limitu ve výši 20 000 Kč a žalovaný měl vyčerpané prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně v měsíčních splátkách. Jednání o předmětném obsahu mělo probíhat elektronicky na internetové stránce žalobkyně, kdy dohodu měl žalovaný podepsat elektronicky zadáním verifikačního SMS kódu (písemná podoba smlouvy o úvěru předložená soudu neobsahuje žádný údaj o podpisu žalovaného). Žalovaný vyčerpané peněžní prostředky neuhradil, žalobkyně proto požaduje jistinu ve výši 10 000 Kč, úrok z prodlení i smluvní pokutu. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne 20. 12. 2023 (odeslanou téhož dne), dle které měl dluh uhradit do 3 dnů.

12. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

14. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě a rovněž musí být podle ustanovení § 105 odst. 1 uvedeného zákona poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze uznávaný elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným elektronicky prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu nepodepsal způsobem uvedeným výše. Ani podpis žalobkyně není na předloženém dokumentu v podobě uznávaného elektronického podpisu.

15. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že žalobkyně skutečně jednala s žalovaným (zejména pokud jde o provedení bankovní transakce). Z písemného vyhotovení smlouvy předložené soudu je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které nebylo ze strany žalovaného podepsáno vůbec. Údajný podpis smlouvy žalovaným měl být proveden zadáním vygenerovaného SMS kódu. Žalobkyně ani netvrdila a nedokazovala, že by smlouva byla uzavřena v písemné podobě nebo zachycena na trvalém nosiči dat, jež by měl k dispozici i žalovaný. Z těchto skutečností nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tj. že nedošlo k její následné změně. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učinil. Žalobkyně tedy neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení jeho obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobkyně sice doložila, že v březnu 2023 jednala s žalovaným, avšak neprokázala, že výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě nebo poskytnuta na trvalém nosiči dat. V takovém případě je nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít posuzovanou smlouvu o úvěr. Jedná se tedy o zdánlivé právní jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží.

16. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu o úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze za platná považovat žádná peněžitá plnění (včetně úroku či smluvní pokuty). Žalobkyně přesto prokázala, že poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Soud má za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má tedy žalobkyně právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Žalobkyně požaduje dle svých žalobních tvrzení toliko úhradu jistiny ve výši 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nárok žalobkyně nerozporoval, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužnou částku již uhradil celou, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou část jistiny ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (ve výši 14,75 % ročně). Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala. K tomu došlo výzvou k zaplacení ze dne 20. 12. 2023, u níž bylo prokázáno její odeslání do dispoziční sféry žalovaného. Výzva byla odeslána dne 20. 12. 2023 a s přihlédnutím k fikci doručení dle ustanovení § 573 o. z. mohla být žalovanému doručena nejdříve dne 27. 12. 2023. Žalovaný byl povinen dle předžalobní výzvy dlužnou částku uhradit do tří dnů, tj. do 2. 1. 2024 (při zohlednění státního svátku) a následujícím dnem se dostal do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky 10 000 Kč až od 3. 1. 2024 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby přiznanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

17. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítnul, když žalobkyně nemá právo na úhradu úroku ve výši 4 000 Kč, ani smluvní pokuty ve výši 1 190 Kč. S ohledem na závěr o prodlení nenáleží žalobkyni také úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 000 Kč od 23. 8. 2023 do 2. 1. 2024, kdy žalovaný nebyl v prodlení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 000 Kč od 3. 1. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 1. 2024 do zaplacení.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 15 180 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 10 000 Kč, tj. 65,8 %. Ve zbývajícím rozsahu (34,2 %) tedy byla žalobkyně neúspěšná. Žalobkyně proto má ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalovanému, po započtení procesního úspěchu žalovaného, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 31,6 %.

19. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny náhradou nákladů vynaložených na odměnu zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3 x 300 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“). Žalobkyni by nebylo možné přiznat odměnu zástupce v plné výši podle § 7 AT, poněvadž návrh na zahájení řízení podaný žalobkyní je v souladu s § 14b odst. 1 AT návrh podaný na formulářovém vzoru vydávaným Ministerstvem spravedlnosti, opakovaně týmž žalobcem ve skutkově obdobných věcech. Dále jsou náklady žalobkyně tvořeny paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (za tři úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT), náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč (21 % z odměny a náhrady) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Celkem účelně vynaložené náklady řízení na straně žalobkyně činily 2 252 Kč.

20. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 711,63 Kč (31,6 %). Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.