8 C 92/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyní: a) Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A b) Jméno žalobkyně B , narozená Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B obě zastoupeny advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o určení vlastnictví k nemovitosti a o vzájemné žalobě

I. Určuje se, že žalobkyně a) je vlastníkem ideální ½ pozemku p. č. , hodnota, o výměře , hodnota, m2 zapsaného Katastrálním úřadem pro , adresa, , Katastrálním pracovištěm , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, .

II. Určuje se, že žalobkyně b) je vlastníkem ideální ½ pozemku p. č. , hodnota, o výměře , hodnota, m2 zapsaného Katastrálním úřadem pro , adresa, , Katastrálním pracovištěm , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyním společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 39 324,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně obou žalobkyň.

IV. Zamítá se vzájemná žaloba, kterou se žalovaná domáhala určení, že , stát, je vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, o výměře , hodnota, m2 zapsaného Katastrálním úřadem pro , adresa, , Katastrálním pracovištěm , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, .

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyním společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 29 064,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně obou žalobkyň.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhaly proti žalované určení, že jsou vlastnicemi (každá z ideální ½) pozemku p. č. , hodnota, o výměře , hodnota, m2 zapsaného Katastrálním úřadem pro , adresa, , Katastrálním pracovištěm , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, . V odůvodnění žaloby uvedly, že v katastru nemovitostí je evidován duplicitní zápis vlastnického práva ve prospěch žalobkyň i žalované, a to přesto, že vlastnické právo k označenému pozemku svědčí pouze žalobkyním. Žalobkyně a) nabyla vlastnické právo k tomuto pozemku na základě darovací smlouvy uzavřené v rámci notářského zápisu , spisová značka, , , spisová značka, ze dne , datum, a žalobkyně b) na základě usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti po zesnulém , jméno FO, , otci žalobkyně b) [dále též jen „právní předchůdce žalobkyně b)“]. Řetězec převodů a přechodů vlastnického práva vedoucí k žalobkyním lze přitom vysledovat až do roku 1975. Žalobkyně a) spolu s manželem [tj. právním předchůdcem žalobkyně b)] nadto vykonávali v dobré víře držbu k pozemku nejméně od roku 1985, k nabytí vlastnického práva by tak došlo (pro případ pochybností o nabytí převodem/přechodem) i vydržením. Naléhavý právní zájem shledávají žalobkyně ve skutečnosti, že se jedná o stav vyvolávající nejistotu ohledně vlastnického práva, které je evidováno v katastru nemovitostí a ke změně zápisu může dojít pouze na základě rozhodnutí soudu.

2. Ačkoli byla žaloba původně podána proti chybně označené žalované (, Jméno žalované, jakožto organizační složka státu nemá sám o sobě způsobilost být účastníkem řízení), žalobkyně na výzvu soudu učiněnou v souladu s judikaturou (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) vadu odstranily a v řízení tak mohlo být pokračováno.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě žalobkyněmi uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že původní pozemek PK parc č. , hodnota, byl zapsán v knihovní vložce č. , hodnota, pro obec , adresa, . Žalobkyně nemohly v žalobě označený pozemek nabýt, neboť tento byl ve vlastnictví manželů , jméno FO, , kteří jej následně dne , datum, na základě nabídky bezplatného odevzdání státu do majetku státu tomuto předali. Stát dále odevzdal hospodářskou smlouvou z , datum, pozemek k trvalému užívání , právnická osoba, v , adresa, . Vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, byl tedy od roku 1967 stát, přičemž do konce roku 1992 s majetkem státu hospodařil , právnická osoba, v , adresa, , od , datum, ČR - Okresní úřad v , adresa, , po zániku okresních úřadů , právnická osoba, , po něm , právnická osoba, (všichni jednotlivě dále též „právní předchůdce žalované“) a nakonec , Jméno žalované, . Pozemek tak nemohl být převáděn mezi jinými osobami tak, že by nakonec přešel do vlastnictví žalobkyň, nemůže tedy být předmětem žaloby o určení vlastnictví. Pokud by však snad žalobkyně k pozemku oprávněné vlastnické právo měly, nelze tento nárok uplatnit podle obecných předpisů, neboť se jedná o majetek, který stát nabyl do konce roku 1989 a podléhá tak restitučním právním předpisům, podle nichž mělo být také postupováno. Dle žalované pak žalobkyně nemohly vlastnické právo k pozemku ani vydržet, neboť v období do roku 1991 byl pozemek v užívání socialistické organizace, což vydržení vylučovalo, a od roku 1991 potom žalobkyně (příp. jejich právní předchůdci) nemohly pozemek začít držet, neboť tento spadal pod restituční zákony a nebyl možný jeho převod.

4. Současně pak žalovaná podala vzájemnou žalobu na určení vlastnického práva k pozemku p. č. , hodnota, vůči žalobkyním, v jejímž odůvodnění uvedla, že i stát má nezpochybnitelné právo na majetek získaný před rokem 1989. Předmětný pozemek pak stát nabyl na základě bezplatné nabídky, což byl v dané době běžný způsob převodu vlastnického práva. Naléhavý právní zájem žalovaná shledala taktéž v samotné existenci duplicitního zápisu, který vyvolává nejistotu, dále pak také v podané žalobě.

5. Žalobkyně ve svém vyjádření ke vzájemné žalobě uvedly, že manželé , jméno FO, nikdy nebyli vlastníky žalobou vymezeného pozemku, nemohli jej proto na stát převést. Lze také těžko uvěřit, že by odevzdání majetku v roce 1968 proběhlo dobrovolně. Nadto žalobkyně poukázaly na skutečnost, že parcela č. , hodnota, není mezi parcelami odevzdávanými do bezplatného trvalého užívání socialistické organizace, v hospodářské smlouvě je pouze konstatována jako součást majetku státu. Ze strany žalované současně nebylo činěno ničeho, co by vedlo k určení vlastnického práva v její prospěch, naopak žalobkyně svá práva vykonávají dlouhodobě, mimo jiné pozemek dlouhodobě (již od roku 1998) poskytly k užívání , právnická osoba, , adresa, na základě nájemní a pachtovní smlouvy.Důkazy předložené žalobkyněmi6. Z rozhodnutí státního notářství v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve věci dědictví po , jméno FO, , narozené , datum, a zemřelé , datum, , vyplývá, že (mimo jiné) pozemky sdružené v bezplatném užívání soc. organizace pč. , hodnota, role, , hodnota, role, , hodnota, role, , hodnota, role, , hodnota, role dosud ve vl. č. , hodnota, kat. území , adresa, , nabyla , jméno FO, , narozená , datum, .

7. Ze záznamu Střediska geodézie o identifikaci parcel ze dne , datum, bylo zjištěno, že pozemky zapsané v knih. vložce , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , jako p. č. , hodnota, role, , hodnota, role, , hodnota, role, , hodnota, role a , hodnota, role šly do scelení a byly za ně vydány náhradní pozemky označené v knih. vložce „, název, “ jako pozemky p. č. , hodnota, louka, , hodnota, louka, , hodnota, role a , hodnota, role.

8. Darovací smlouvou uzavřenou ve formě notářského zápisu sepsaného u státního notářství v , adresa, dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , došlo k převodu pozemků p. č. , hodnota, , , hodnota, louka, , hodnota, a , hodnota, role, zapsaných na LV č. , hodnota, obce , adresa, , z vlastnictví , jméno FO, do rovnodílného vlastnictví manželů , jméno FO, a , jméno FO, . Pozemky byly nadále sdruženy v bezplatném užívání socialistické organizace.

9. Z kupní a darovací smlouvy uzavřené mezi manželi , jméno FO, , žalobkyní a) a jejím manželem , jméno FO, před státním notářem v notářském zápisu , spisová značka, , , spisová značka, sepsaném dne , datum, soud zjistil, že touto byly žalobkyni a) s manželem darem do rovnodílného spoluvlastnictví postoupeny pozemky zapsané v odd. DLV LV č. , hodnota, , k. ú. a obec , adresa, pč. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, . Také při tomto převodu byly pozemky v bezplatném užívání , právnická osoba, , adresa, .

10. Dle výpisu z evidence nemovitostí pro LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vyhotoveného dne , datum, byl na tomto listu vlastnictví ve prospěch manželů , jméno FO, zapsán mimo jiné pozemek p. č. , hodnota, o rozloze , hodnota, m2. Dle dokumentu „, název, “ z téhož dne pak byl pozemek v užívání , právnická osoba, , adresa, .

11. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že tímto byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti po zůstaviteli , jméno FO, , uzavřená mezi žalobkyní b) a , jméno FO, . Na základě této dohody nabyla žalobkyně b) do svého vlastnictví pozemek p. č. , hodnota, zapsaný Katastrálním úřadem pro , adresa, , Katastrálním pracovištěm , adresa, , na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Ve vztahu k Pozemku byli účastníci poučeni o duplicitě zápisu a o možnostech řešení, mj. podáním žaloby na určení vlastnického práva.

12. Oznámením o zahájení řízení ze dne , datum, bylo účastníkům dědického řízení po zůstaviteli , jméno FO, , tj. mimo jiné žalobkyni b), sděleno, že bylo zahájeno řízení o povolení vkladu na základě usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

13. Dopisem , právnická osoba, ze dne , datum, byl právní předchůdce žalobkyně b) vyzván k doplnění žádosti o vrácení užívacího práva k pozemkům o další skutečnosti a identifikaci pozemků. Objednávkou č. , hodnota, ze dne , datum, objednala žalobkyně b) opis LV č. , hodnota, mj. k Pozemku. Dopisem od vedoucího střediska geodézie ze dne , datum, byla žalobkyně a) vyzvána k doplnění objednávky. Z dopisu od , právnická osoba, ze dne , datum, adresovaného právnímu předchůdci žalobkyně b) vyplývá, že tento požádal o vrácení užívacího práva k pozemkům a byl vyzván k opětovnému doplnění výzvy. Od roku 1991 probíhala mezi manželi , jméno FO, a , právnická osoba, komunikace ohledně navrácení pozemků. Dopisem ze dne , datum, vyzval právní předchůdce žalobkyně b) , právnická osoba, ke sdělení osoby oprávněné sjednat nájemní smlouvu za účelem dalšího užívání pozemků ve vlastnictví manželů , jméno FO, (mj. pozemku p. č. , hodnota, ). Dopisem ze dne , datum, uplatnili manželé , jméno FO, vůči , právnická osoba, nárok k transformaci coby vlastníci mj. pozemku p. č. , hodnota, . Smlouvou o nájmu pozemku uzavřenou mezi manželi , jméno FO, jako pronajímateli a , právnická osoba, , adresa, jako nájemcem byl sjednán nájem mj. k pozemku p. č. , hodnota, role o výměře , hodnota, ha v k. ú. , adresa, ; nájem byl sjednán do , datum, . Ze smlouvy o nájmu pozemku uzavřené mezi žalobkyní a) jako pronajímatelem a , právnická osoba, , Anonymizováno, , adresa, jako nájemcem dne , datum, soud zjistil, že na jejím základě byl pronajat mj. Pozemek, a to na dobu 10 let. Dne , datum, pak byla s účinností k , datum, mezi stranami pachtovní smlouva, mj. k Pozemku (resp. jeho ½, což odpovídá podílu vlastněnému žalobkyní b) v této době). Dodatkem č. , hodnota, k pachtovní smlouvě pak bylo s účinností od , datum, dohodnuto zvýšení pachtovného. Z potvrzení , právnická osoba, ze dne , datum, se podává, že toto družstvo od roku 1993 do roku 2022 užívalo pozemky ve vlastnictví žalobkyně b), včetně pozemku p. č. , hodnota, (tj. Pozemku).

14. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrálního pracoviště , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že dle tohoto bylo vlastnictví Pozemku evidováno na p. , jméno FO, , , adresa, , a následně paní , jméno FO, ; v knihovní vložce č. , hodnota, vedené na manžele , jméno FO, nebyl Pozemek nikdy evidován.Důkazy předložené žalovanou15. Z výpisu z knihovní vložky č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, vyplývá, že na této byl zapsán i pozemek č. , hodnota, role; údaje o vkladech a vlastnících však z tohoto dokumentu nejsou téměř čitelné, seznatelné jsou údaje od , datum, , dle nichž byli střídavě vlastníky , jméno FO, s , jméno FO, , později pak pouze , jméno FO, .

16. Nabídkou bezplatného odevzdání majetku do vlastnictví Čsl. státu ze dne , datum, nabídli manželé , jméno FO, a , jméno FO, dobrovolně, neodvolatelně a bezplatně do vlastnictví státu nemovitosti v nabídce uvedené, konkrétně nemovitosti zapsané ve vložce číslo , hodnota, pozemkové knihy k. ú. , adresa, , mezi něž (mimo jiné) patřila též parcela číslo , hodnota, role, kterou manželé nabyli na základě kupní smlouvy ze dne , datum, .

17. V hospodářské smlouvě o odevzdání majetku do trvalého užívání uzavřené dne , datum, mezi Československým státem – , právnická osoba, v , adresa, a , právnická osoba, v , adresa, jsou v čl. I. vyjmenovány pozemky, které získal stát do své správy na základě nabídky ze dne , datum, . Seznam pozemků zahrnuje mj. pozemek p. č. , hodnota, role zapsaný v poz. knize ve vl. č. , hodnota, k. ú. , adresa, . V ujednání o odevzdání již tento pozemek nefiguruje.

18. Dle výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, obec , adresa, , k. ú. , adresa, , ze dne , datum, , byl evidován duplicitní zápis k Pozemku ve prospěch žalobkyně a), jejího manžela a žalované, a to bez určení podílů. Vlastnictví žalované přitom bylo zapsáno na základě nabídky státu ze dne , datum, , vlastnictví žalobkyně a) a jejího manžela pak na základě kupní a darovací smlouvy ze dne , datum, . Totožný stav vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, .

19. Návrhem na záznam do katastru nemovitostí ze dne , datum, požádal , právnická osoba, o provedení zápisu záznamem správy nemovitostí ve vlastnictví státu , právnická osoba, na LV č. , hodnota, k Pozemku.

20. Dle dokumentu obsahujícího identifikaci parcel provedenou dne , datum, byly ve vlastnictví manželů , jméno FO, zapsány pozemky na knihovní vložce č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , dále také pozemek na knihovní vložce č. , hodnota, označený jako p. č. , hodnota, role. Po provedení scelování za tyto pozemky byly náhradou poskytnuty pozemky p. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, .

21. Dopisem ze dne , datum, předložil vedoucí finančního odboru za , právnická osoba, v , adresa, Středisku geodézie a kartografie hospodářskou smlouvu označenou shora a navrhl, aby bylo na list vlastnictví v odd. , hodnota, zapsáno vlastnictví ČS státu – , právnická osoba, v , adresa, k pozemkům dle smlouvy, mj. tedy k pozemku označenému č. , hodnota, , a v odd. , hodnota, aby pak bylo zapsáno bezplatné trvalé užívání , právnická osoba, v , adresa, .

22. Z dokumentu „, název, “ ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná požádala o změnu údajů z důvodu změny příslušnosti hospodařit s majetkem České republiky od , datum, .Ostatní důkazy23. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , ze dne , datum, bylo zjištěno, že v k. ú. , adresa, probíhalo ve 40. letech scelování hospodářských pozemků, které však nebylo dokončeno a nedošlo k provedení příslušných zápisů v pozemkové knize. Protože však byly vyhotoveny všechny elaboráty pro založení nové pozemkové držby, vede katastrální úřad pozemky v k. ú. , adresa, v souladu s návrhem scelovacího plánu, přičemž v souladu s právní úpravou k takto evidovaným pozemkům vzniklo vlastnictví. Do scelení byly pojaty pozemky z knihovní vložky č. , hodnota, (tj. parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, ) pro k. ú. , adresa, , které byly zapsány ve vlastnictví , jméno FO, . Za tyto pozemky obdržela p. , jméno FO, pozemky náhradní, a to pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, , které do té doby neexistovaly. Po úmrtí , jméno FO, (, jméno FO, ) zdědila tyto pozemky její sestra, , jméno FO, , přičemž v rozhodnutí o dědictví jsou pozemky označeny parcelními čísly před scelením. , jméno FO, pozemky darovala manželům , jméno FO, a od těchto nabyli vlastnictví manželé , jméno FO, ; po smrti , jméno FO, pak jeho podíl nabyla žalobkyně b). Manželé , jméno FO, byli vlastníky nemovitostí z knihovní vložky č. , hodnota, , po scelení se jednalo o pozemky parc č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, ; pozemek parc. č. , hodnota, tak byl v nabídce uveden mylně. Před scelením byl jako parc. č. , hodnota, označen pozemek ve vlastnictví , jméno FO, z knihovní vložky č. , hodnota, , tento pozemek však není totožný s pozemkem označeným tímto číslem po scelení.

24. Z rejstříku držebností (který zahrnuje evidenci pozemků před scelením) ke knihovní vložce , hodnota, v k. ú. , adresa, zapsaných ve vlastnictví , jméno FO, (resp. před ní , jméno FO, ) vyplývá, že na této byly zapsány pozemky st. č. , hodnota, , a dále parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, . Vlastnictví k pozemkům zapsaným na knihovní vložce , hodnota, pak bylo zapsáno ve prospěch , jméno FO, .

25. Z rejstříku náhrad (který zahrnuje evidenci pozemků po scelení) označeného „, hodnota, “ ke knihovní vložce , hodnota, v k. ú. , adresa, zapsaných ve vlastnictví , jméno FO, (resp. před ní , jméno FO, ) vyplývá, že na této byly zapsány pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, (tento o rozloze , hodnota, m2). Vlastnictví k pozemkům zapsaným na knihovní vložce , hodnota, pak bylo zapsáno v rejstříku označeném „, hodnota, “ ve prospěch , jméno FO, a jedná se o pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, .

26. Dle výpisu z knihovní vložky č. , hodnota, byly na této zapsány pozemky č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, , přičemž , jméno FO, nabyla vlastnické právo na základě odevzdací listiny ze dne , datum, ; před ní byl vlastníkem , jméno FO, . Dle výpisu z knihovní vložky č. , hodnota, bylo na této zapsáno větší množství pozemků, není zde však evidován žádný pozemek s číslem , hodnota, ; , jméno FO, nabyla vlastnické právo na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , po ní se vlastníky na základě kupních smluv z , datum, a , datum, stali , jméno FO, a , jméno FO, . Dle výpisu z knihovní vložky č. , hodnota, pak bylo na této zapsáno větší množství pozemků včetně pozemku s číslem , hodnota, ; vlastníkem nemovitostí byl naposledy na základě kupní smlouvy , jméno FO, (shodně viz odst. 15 rozsudku).

27. Dopisem ze dne , datum, žádal vedoucí finančního odboru , právnická osoba, v , adresa, o oznámení podkladů pro zápis v evidenci nemovitostí porovnáním stavu pozemkové knihy a evidence nemovitostí, přičemž součástí dopisu je výpis pozemků evidovaných ve vlastnictví manželů , jméno FO, v knihovních vložkách č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, (pozemek č. , hodnota, ) a , hodnota, .

28. Z kopie katastrální mapy soud zjistil, že na této je zakreslen pozemek č. , hodnota, s označením „, hodnota, “.

29. Soud nezjistil žádnou relevantní skutečnost z listiny založené na čísle listu , hodnota, , na níž jsou uvedeny pozemky evidované k jednotlivým domům dle jejich č.p., přičemž Pozemek zde není zachycen.Skutkový závěr30. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. Žalobkyně a žalovaná jsou v katastru nemovitostí zapsány jako vlastnice pozemku parc. č. , hodnota, zapsaného na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , přičemž tento zápis je evidován jako duplicitní a pro každou ze stran je vlastnické právo zapsáno z jiných nabývacích titulů, resp. titulů vzniklých po jiné linii. V případě žalobkyň jde o linii , jméno FO, (, jméno FO, ) → , jméno FO, → , jméno FO, a , jméno FO, → , jméno FO, a , jméno FO, , tj. žalobkyně a) → , jméno FO, a , Jméno žalobkyně A, , tj. žalobkyně a) a žalobkyně b). V případě žalované pak jde o linii , jméno FO, → , jméno FO, a , jméno FO, → stát (resp. jeho formy a složky v průběhu let tak, jak je popsáno v odst. 3 rozsudku). Z provedeného dokazování současně vyplynulo, že v k. ú. , adresa, byl ve 40. letech 20. století zahájen proces scelování pozemků, který sice nebyl dokončen, na základě podkladů však došlo k vydání náhradních pozemků a ke změně označování pozemků dříve existujících. Tato skutečnost měla za následek, že pozemky evidované původně v knihovní vložce č. , hodnota, ve vlastnictví , jméno FO, pod č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, , byly následně nahrazeny (nově vzniklými) pozemky evidovanými pod č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, . Naopak pozemek ve vlastnictví manželů , jméno FO, , původem v knihovní vložce č. , hodnota, evidovaný pod č. , hodnota, , po scelení pod tímto číslem přestal existovat.

31. V nabývacích listinách posléze na obou liniích došlo k chybnému označování převáděných nemovitostí. V rozhodnutí o dědictví pro , jméno FO, byly pozemky z knihovní vložky č. , hodnota, označeny čísly před scelením, přestože k rozhodnutí byla připojena identifikační listina obsahující označení pozemků čísly po scelení; v dalších převodech v linii žalobkyň jsou již pozemky označeny novými čísly, tj. mimo jiné zde figuruje pozemek s parc. č. , hodnota, . V nabídce bezplatného odevzdání majetku Čsl. státu ze strany manželů , jméno FO, je pak zahrnut pozemek parc. č. , hodnota, , přičemž v následně uzavřené hospodářské smlouvě je uveden původ pozemku v knihovní vložce č. , hodnota, ; i v těchto případech se jedná o označení pozemků z doby před scelením, neboť po scelení již ve vlastnictví manželů , jméno FO, žádný pozemek pod č. , hodnota, evidován nebyl. V důsledku těchto chyb v označování pozemků při jednotlivých převodech/přechodech pak došlo k duplicitnímu zápisu vlastnictví.Právní hodnocení32. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

33. Podle § 980 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje. Podle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

34. Podle § 3028 odst. 1, 2. o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

35. Podle § 133 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále též jen „obč. zák.“), osobního vlastnictví k věci lze nabýt koupí, darem nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. Podle § 134 odst. 1, odst. 2 obč. zák. převádí-li se movitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví převzetím věci, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. Převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví účinností smlouvy; k její účinnosti je třeba registrace státním notářstvím, nejde-li o převod do socialistického vlastnictví.

36. Podle § 135a obč. zák. vlastníkem věci, která může být předmětem osobního vlastnictví, se stane občan, který má nepřetržitě v držbě (§ 132a odst. 1) movitou věc po dobu tří let a nemovitou věc po dobu deseti let. Obdobně, pokud není stanoveno jinak, nabude občan i právo odpovídající věcnému břemenu (§ 132a odst. 2). Podle odst. 2 jde-li o pozemek nebo jeho část, který má občan nepřetržitě v držbě (§ 132a odst. 1) po dobu deseti let a k němuž by jinak mohlo být zřízeno právo osobního užívání (§ 199 odst. 1), nabývá vlastnictví k pozemku nebo jeho části stát; občan nabývá právo, aby s ním byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku v rozsahu uvedeném v § 200. Je-li výměra pozemku větší než nejvyšší přípustná výměra podle § 200 a lze-li podle územního plánu nebo územního rozhodnutí přenechat k osobnímu užívání více částí tohoto pozemku má občan právo vybrat si jen jednu z těchto částí, k níž se pak jako k samostatnému pozemku dohodou zřídí právo osobního užívání. Dle odst. 3 takto však nelze nabýt věc z majetku v socialistickém vlastnictví nebo věc, ke které má socialistická organizace právo užívání podle zvláštních předpisů. Takto nelze nabýt ani právo k pozemku, který je v socialistickém vlastnictví nebo ke kterému má socialistická organizace právo užívání podle zvláštních předpisů. Dle odst. 4 do doby podle odstavců 1 a 2 může si občan započítat dobu, po kterou jeho právní předchůdce měl věc nepřetržitě v držbě, anebo nepřetržitě vykonával právo odpovídající věcnému břemenu. Dle odst. 5 na běh dob podle odstavců 1 a 2 použije se přiměřeně ustanovení o promlčení.

37. Podle § 498 obč. zák. pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. dubnem 1964; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. dubnem 1964 se však posuzují podle dosavadních předpisů. Podle § 503 odst. 1 obč. zák. se při dědění užije práva platného v den smrti zůstavitele; byla-li však závěť zřízena před 1. dubnem 1964, posuzuje se její platnost podle dosavadních předpisů. Podle § 504 obč. zák. se podle dosavadních předpisů až do svého zakončení posuzují lhůty a promlčecí doby, které počaly běžet před 1. dubnem 1964. Podle § 507a odst. 1 o. z. 1964 pokud není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé v době od , datum, do , datum, . Podle odst. 3 do doby uvedené v ustanovení § 135a se započítá i doba, po kterou občan nebo jeho právní předchůdce měl věc nepřetržitě v držbě (§ 135a odst. 1) nebo nepřetržitě vykonával právo odpovídající věcnému břemenu (§ 135a odst. 2) před 1. dubnem 1983; tato doba však neskončí dříve než uplynutím jednoho roku od tohoto dne.

38. Podle § 353 císařského patentu č. 946/1811 Sb. zák. soud., Obecný zákoník občanský, ve znění účinném do , datum, (dále též jen „o. z. o.“), vše, co někomu náleží, všechny jeho hmotné nebo nehmotné věci, slují jeho vlastnictví. Podle § 424 o. z. o. právní důvod prostředečného nabytí zakládá se na smlouvě; na pořízení pro případ smrti; na soudcovském výroku nebo na nařízení zákona. Podle § 431 o. z. o. ku převodu vlastnictví nemovitých věcí musí býti nabývací jednání zapsáno do veřejných knih k tomu určených. Toto zapsání nazývá se vklad (intabulace).

39. Podle § 872 odst. 6 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od , datum, , jde-li o vydržení vlastnického práva k pozemku podle tohoto zákona, kde na základě dosavadních předpisů bylo možné nabýt jen právo na uzavření dohody o osobním užívání pozemků, může si oprávněná osoba započítat dobu, po kterou její právní předchůdce měl pozemek nepřetržitě v držbě i před účinností tohoto zákona.

40. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle § 1089 odst. 2 o. z. nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby. Podle § 1090 odst. 2 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Podle § 1090 odst. 2 o. z. nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby. Podle § 1091 odst. 1 o. z. k vydržení vlastnického práva k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Podle § 1092 do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

41. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podle § 1096 odst. 1 o. z. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Podle § 1096 odst. 2 o. z. při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

42. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

43. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v účinném znění, jsou předmětem pozemkových úprav v katastrálních územích s nedokončeným scelovacím řízením všechny pozemky nacházející se v katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelovací řízení podle dříve platných zvláštních právních předpisů (dále jen „scelování“), bez ohledu na dosavadní způsob jejich využití a existující vlastnické a užívací vztahy k nim. Ustanovení § 3 odst. 3 se nepoužije. Do obvodu pozemkové úpravy lze zahrnout i pozemky, které nebyly dotčeny nedokončeným scelovacím řízením. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak platí, že v katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelování a katastr nemovitostí vede vlastnictví k pozemkům v souladu s návrhem scelovacího plánu, platí, že vzniklo vlastnictví k pozemkům podle tohoto návrhu.

44. Soud se nejdříve zabýval tím, zda strany (žalobkyně ve vztahu k žalobě, žalovaná ve vztahu ke vzájemné žalobě) mají naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětné nemovitosti ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem v předmětné věci je dán. K tomuto závěru soud dospěl s ohledem na skutečnost, že se v případě vlastnického práva k předmětné nemovitosti jedná o skutečnost zapisovanou do katastru nemovitostí, tedy do veřejného seznamu, pro nějž ve smyslu § 980 o. z. platí domněnka správnosti zápisů. Protože je v katastru nemovitostí evidováno duplicitní vlastnické právo žalobkyň a žalované, ani jedna ze stran aktuálně nemá vlastnické právo postavené na jisto; odstranění tohoto stavu soud vyhodnotil jako naléhavý právní zájem („Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým“ - DRÁPAL, Ljubomír. § 80 [Druhy žalob]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 527.). Rozhodnutí soudu o určení vlastnického práva je současně jediným způsobem, jak tento závadný stav lze odstranit.

45. Po posouzení existence naléhavého právního zájmu soud přistoupil k posouzení otázky vlastnického práva k Pozemku. Po podřazení skutkových závěrů pod shora uvedená ustanovení je dle soudu na místě uzavřít, že nepřerušená vlastnická linie k Pozemku byla zjištěna a prokázána pouze na straně žalobkyň. , jméno FO, nabyla v souladu s ustanoveními o. z. o. vlastnické právo k pozemkům evidovaným v knihovní vložce č. , hodnota, na základě odevzdací listiny v roce 1949. Jak bylo popsáno shora, od roku 1940 (po nabytí účinnosti vládního nařízení 171/1940 Sb.) docházelo v k. ú. , adresa, ke scelování pozemků, tento proces však nebyl zcela dokončen, neboť vládní nařízení bylo zrušeno zákonem č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. V důsledku scelování však evidenčně vznikl pozemek parc. č. , hodnota, nyní zapsaný na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , a tento byl (spolu s pozemky č. , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, ) poskytnut paní , jméno FO, (, jméno FO, ) jako náhrada za pozemky, které byly v jejím vlastnictví v knihovní vložce č. , hodnota, zapsány před scelením (pod č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, ). Tento způsob evidence byl následně v souladu s právní úpravou zachován. V rámci rozhodnutí státního notářství ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve věci pozůstalosti po , jméno FO, byly pozemky v jejím vlastnictví označeny čísly jako před scelením, a to přesto, že z připojené identifikace již vyplývají parcelní čísla nová (resp. nových pozemků), tedy mj. měl být správně označen i pozemek parc. č. , hodnota, . K následným převodům z , jméno FO, , která vlastnictví k Pozemku tedy nabyla děděním po , jméno FO, , na manžele , jméno FO, (nabytí vlastnického práva darováním) a z manželů , jméno FO, na manžele , jméno FO, (nabytí vlastnického práva opět darováním) došlo také v souladu s tehdy platnými právními předpisy, když ujednání o převodu byla uzavřena formou notářských zápisů a v souladu s § 134 odst. 1, odst. 2 obč. zák. registrována. Žalobkyně b) potom vlastnické právo k pozemku parc. č. , hodnota, zapsaného na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, nabyla (děděním) ve smyslu dohody o rozdělení pozůstalosti po zůstaviteli , jméno FO, uzavřené v usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , mezi žalobkyní b) a , jméno FO, . Byť bylo vlastnické právo v době předchozího režimu do značné míry omezeno (pozemky byly v užívání socialistických organizací), v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) je třeba konstatovat, že bylo zachováno dost složek pro závěr o existenci držby (ač specifické); znakem bylo, že užívající organizace fakticky považovala toho, kdo se držby dovolává, za vlastníka pozemků a tak s ním jednala, a držba mohla spočívat v tom, že držitel vykonával vůči věci/uživateli práva, která mu zůstávala. Právní předchůdci žalobkyň byli v tomto ohledu v dobré víře, pozemky byly vždy převáděny s vědomím užívacích práv socialistických organizací. Dobrou víru o existenci vlastnického práva prokázaly i žalobkyně, kdy nejméně od roku 1993 žalobkyně a) spolu s právním předchůdcem žalobkyně b) jednali s příslušným zemědělským družstvem, a od roku 1998 pak byla uzavřena i nájemní smlouva (později nahrazena smlouvou pachtovní).

46. Ve vztahu k vlastnickému právu žalované k pozemku parc. č. , hodnota, zapsanému na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, pak nebyla nepřerušená vlastnická linie prokázána. Ačkoli je pravdou, že manželé , jméno FO, , kteří následně na základě bezplatné nabídky převedli své pozemky státu, v určitém okamžiku byli vlastníky pozemku evidovaného pod č. , hodnota, (který nabyli na základě kupní smlouvy ze dne , datum, od , jméno FO, ), tento pozemek měl původ v knihovní vložce č. , hodnota, a pod tímto číslem byl evidován v době před scelováním pozemků. Z provedeného dokazování jasně vyplynulo, že pozemek evidovaný pod č. , hodnota, před scelením není totožný s pozemkem evidovaným pod č. , hodnota, po scelení, a pokud byl pozemek tímto číslem označen v bezplatné nabídce a následné hospodářské smlouvě uzavřené mezi státem a , právnická osoba, v , adresa, , jednalo se (opět) o označení v té době již chybné. Protože tak manželé , jméno FO, nikdy nebyli vlastníky pozemku, o němž je veden tento spor, nemohli ani převádět vlastnické právo a žalovaná se tedy nemohla tímto způsobem stát jeho vlastníkem. Pokud žalovaná namítala, že chyba v zápisu nemůže jít k její tíži, pak soud je naopak toho názoru, že jakožto právní nástupce ČSR musí takové chyby snést. S ohledem na provedená zjištění není relevantní námitka žalované ohledně povinnosti uplatnit nárok vůči státu prostřednictvím restitucí, neboť pokud stát nemohl být a nebyl nikdy vlastníkem pozemku, nemohlo k takovému uplatnění z povahy věci dojít. Tento postup by byl relevantní pouze za situace, kdy by manželé , jméno FO, byli vlastníky předmětného pozemku, a právo by pak svědčilo jejich právním nástupcům, to však není tento případ. Co se týče případného vydržení vlastnického práva k pozemku žalovanou, ani o tomto nelze dle názoru soudu uvažovat. Žalovaná i její právní předchůdci v rámci nakládání s majetkem státu měli zajistit dostatečné ověření zapisovaných údajů v jejich prospěch, což (zjevně) neučinili; nemohli tak být v dobré víře. Žalovaná konečně ani žádným způsobem neprokazovala, že by s danou nemovitostí po roce 1990 jakkoli nakládala, že by o čemkoli rozhodovala a že by domnělé vlastnické právo jakkoli uplatňovala.

47. S ohledem na výše přijaté závěry se již soud dále nezabýval otázkou dobrovolnosti převodu pozemku na stát, jakož i otázkou vydržení vlastnického práva k Pozemku žalobkyněmi, resp. žalobkyní a) a právním předchůdcem žalobkyně b).

48. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalobkyně a) a b) jsou oprávněnými vlastnicemi pozemku parc. č. , hodnota, zapsaného Katastrálním úřadem pro , adresa, , Katastrálním pracovištěm , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, . Vzhledem k tomuto závěru tak bylo rozhodnuto o určení vlastnického práva žalobkyň k pozemku, a to pro každou z nich v rozsahu ideální ½, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Z podstaty věci poté musela být zamítnuta vzájemná žaloba ohledně určení vlastnického práva žalované k pozemku, neboť tyto nároky se vzájemně vylučují.Náklady řízení49. Při rozhodování o nákladech řízení vycházel soud z usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jehož právní věta říká, že „[j]sou-li ve věci nároky uplatněny žalobou a vzájemnou žalobou ve stejném (společném) řízení, je třeba při rozhodování o náhradě nákladů řízení posoudit věc uplatněnou žalobou a věc uplatněnou vzájemnou žalobou samostatně“. Dle závěrů tohoto usnesení je tedy nutno u každé věci (žaloby i vzájemné žaloby) samostatně posoudit míru úspěchu a neúspěchu účastníků a ve vztahu ke každé jednotlivé věci.

50. O náhradě nákladů řízení o žalobě tedy rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyním, jež byly v tomto řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 324,65 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které soud (s ohledem na změnu právní úpravy, k níž došlo v průběhu řízení) pro větší přehlednost dále rozdělil na náklady vzniklé v roce 2024 (ve výši 22 324,60 Kč) a náklady vzniklé v roce 2025 (12 000,05 Kč). V případě úkonů provedených v roce 2024 náleží advokátce odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. a § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „AT 2024”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč. V případě žalobkyně a) tak zástupkyni náleží odměna snížená o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 AT 2024 v částce 2 480 Kč za každý ze čtyř provedených úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 AT 2024 (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání soudu dne , datum, a vyjádření ze dne , datum, ). V případě žalobkyně b) pak zástupkyni náleží odměna snížená o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 AT 2024 v částce 2 480 Kč za každý ze čtyř provedených úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 AT 2024 (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání soudu dne , datum, a vyjádření ze dne , datum, ). Zástupkyni také náleží čtyři paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT 2024, tj. 1 200 Kč. Dále jsou náklady zástupkyně žalobkyň tvořeny náhradou cestovného podle § 13 odst. 1 AT 2024 ve spojení s vyhláškou č. 398/2023 Sb. za jízdu osobním automobilem k jednání soudu a náhradou za ztrátu času na cestu, přičemž celkově vynaložené cestovní náhrady a náhradu za ztrátu času soud z ½ započítává jako náklady řízení o žalobě a ve zbytku jako náklady řízení o vzájemné žalobě. Dne , datum, vznikly náklady v souvislosti s cestou na trase , adresa, a zpět v celkové výši 1 969,20 Kč (základní náhrada 2 × 130 km po 5,60 Kč za km ve výši 1 456 Kč a za spotřebované pohonné hmoty 2 × 130 km při průměrné normované spotřebě dle údajů v technickém průkazu 5,1 litru motorové nafty na sto kilometrů a ceně dle vyhlášky ve výši 38,70 Kč za jeden litr nafty ve výši 513,20 Kč), proto k nákladům náleží částka 984,60 Kč. V souvislosti s cestou k jednání dne , datum, náleží zástupkyni žalobkyň také náhrada za promeškaný čas dle § 14 AT 2024 v rozsahu 6 půlhodin, tj. 6 × 100 Kč, tedy započítaná náhrada činí 300 Kč. V případě úkonu provedeného v roce 2025 (účast u jednání soudu dne , datum, ) náleží advokátce odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „AT 2025”), z tarifní hodnoty ve výši 113 000 Kč. V případě žalobkyně a) tak zástupkyni náleží odměna ve smyslu § 12 odst. 4 AT 2025 v částce 5 620 Kč za jeden provedený úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT 2025 (účast na jednání soudu dne , datum, ). V případě žalobkyně b) pak zástupkyni náleží odměna snížená o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 AT 2025 v částce 4 496 Kč za jeden provedený úkon právní služby dle v § 11 odst. 1 AT 2025. Zástupkyni také náleží paušální náhrada výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT 2025. Dále jsou náklady zástupkyně žalobkyň tvořeny náhradou cestovného podle § 13 odst. 1 AT 2025 ve spojení s vyhláškou č. 475/2024 Sb. za jízdu osobním automobilem k jednání soudu dne , datum, v trase , adresa, a zpět v celkové výši 1 968,10 Kč (základní náhrada 2 × 130 km po 5,80 Kč za km ve výši 1 508 Kč a za spotřebované pohonné hmoty 2 × 130 km při průměrné normované spotřebě dle údajů v technickém průkazu 5,1 litru motorové nafty na sto kilometrů a ceně dle vyhlášky ve výši 34,70 Kč za jeden litr nafty ve výši 460,10 Kč), tedy s ohledem na výše uvedené pravidlo se do nákladů započte částka 984,05 Kč (1/2). V souvislosti s cestou k jednání dne , datum, náleží zástupkyni žalobkyň také náhrada za promeškaný čas dle § 14 AT 2025 v rozsahu 6 půlhodin, tj. 6 × 150 Kč, tzn. navýšení nákladů o částku 450 Kč (1/2).

51. O náhradě nákladů řízení o vzájemné žalobě pak rozhodl soud shodně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyním, jež byly v tomto řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 064,65 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které soud dle obsahu vyhodnotil jako související s řízením o vzájemné žalobě, přičemž i v tomto případě (s ohledem na změnu právní úpravy, k níž došlo v průběhu řízení) pro větší přehlednost jsou dále náklady rozděleny na ty vzniklé v roce 2024 (ve výši 17 064,60 Kč) a ty vzniklé v roce 2025 (12 000,05 Kč). V případě úkonů provedených v roce 2024 náleží advokátce odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. a § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) AT 2024, z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč. V případě žalobkyně a) tak zástupkyni náleží odměna snížená o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 AT 2024 v částce 2 480 Kč za každý ze tří provedených úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 AT 2024 (příprava a převzetí zastoupení v řízení o vzájemné žalobě, účast na jednání soudu dne , datum, a vyjádření ze dne , datum, ). V případě žalobkyně b) pak zástupkyni náleží odměna snížená o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 AT 2024 v částce 2 480 Kč za každý ze tří provedených úkonů právní služby dle v § 11 odst. 1 AT 2024 (viz předchozí věta). Zástupkyni také náleží tři paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT 2024, tj. 900 Kč. Dále jsou náklady zástupkyně žalobkyň tvořeny ½ náhrady cestovného podle § 13 odst. 1 AT 2024 ve spojení s vyhláškou č. 398/2023 Sb. za jízdu osobním automobilem k jednání soudu a ½ náhrady za ztrátu času (k tomu viz předchozí odstavec). Dne , datum, vykonala zástupkyně žalobkyň cestu na trase , adresa, a zpět celkové cestovní náklady číní 1 969,20 Kč (základní náhrada 2 × 130 km po 5,60 Kč za km ve výši 1 456 Kč a za spotřebované pohonné hmoty 2 × 130 km při průměrné normované spotřebě dle údajů v technickém průkazu 5,1 litru motorové nafty na sto kilometrů a ceně dle vyhlášky ve výši 38,70 Kč za jeden litr nafty ve výši 513,20 Kč) a započítáno bude 984,60 Kč. V souvislosti s cestou k jednání dne , datum, náleží zástupkyni žalobkyň také ½ náhrady za promeškaný čas dle § 14 AT 2024 v rozsahu 6 půlhodin, tj. 6 × 100 Kč, tj. částka 300 Kč. V případě úkonu provedeného v roce 2025 náleží advokátce odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. a § 9 odst. 4 písm. a) AT 2025, z tarifní hodnoty ve výši 113 000 Kč. V případě žalobkyně a) tak zástupkyni náleží odměna ve smyslu § 12 odst. 4 AT 2025 v částce 5 620 Kč za jeden provedený úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT 2025 (účast na jednání soudu dne , datum, ). V případě žalobkyně b) pak zástupkyni náleží odměna snížená o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 AT 2025 v částce 4 496 Kč za jeden provedený úkon právní služby dle v § 11 odst. 1 AT 2025 (účast na jednání soudu dne , datum, ). Zástupkyni také náleží paušální náhrada výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT 2025. Dále jsou náklady zástupkyně žalobkyň tvořeny opět ½ náhrady cestovného podle § 13 odst. 1 AT 2025 ve spojení s vyhláškou č. 475/2024 Sb. za jízdu osobním automobilem k jednání soudu dne , datum, v trase , adresa, a zpět, tj. 984,05 Kč (viz výpočet z předchozího odstavce). V souvislosti s cestou k jednání dne , datum, náleží zástupkyni žalobkyň také ½ náhrady za promeškaný čas dle § 14 AT 205 v rozsahu 6 půlhodin, tj. 6 × 150 Kč, tzn. částka 450 Kč.

52. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení o žalobě i náhradu nákladů řízení o vzájemné žalobě k rukám zástupkyně žalobkyň, a to ve lhůtě určené v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. v rozsahu tří dnů, když soud neshledal důvod pro určení lhůty jiné.