9 C 10/2024
č. j. 9 C 10/2024-40
V PLATNOSTIOkresní soud v Jihlavě rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradu příspěvku za provoz vozidla bez pojištění odpovědnosti za škodu z provozu. Soud uznal nárok na částku 10 700 Kč za období, kdy byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem vozidla bez platné pojistky, a to podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Nárok na částku 1 170 Kč byl zamítnut, protože žalovaný nebyl v tomto období vlastníkem vozidla. Soud uložil žalovanému zaplatit 78 % nákladů řízení, což činí 5 130,30 Kč, podle § 142 odst. 2 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 11 870 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 400 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 170 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 170 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 78 % účelně vynaložených nákladů řízení, tj. částku 5 130,30 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 870 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem vozidla RZ SPZ s objemem válců nad hodnota cm3 do hodnota cm3, které nemělo v období od datum do datum uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Podle příslušného zákona, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem, je osoba povinná k uhrazení příspěvku povinna uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Vedle základu příspěvku ve výši 11 570 Kč (za 178 dnů) požaduje žalobkyně rovněž zaplacení nákladů spojených s jeho uplatněním ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku přípisem doručeným dne datum a splatnost příspěvku pak nastala datum. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky opakovaně vyzýván, naposledy předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále též jen „o. s. ř.“).
3. Soud nevydal rozsudek pro zmeškání, neboť nebyly splněny zákonné podmínky, když žalovaný nebyl poučen o možnosti vydání kontumačního rozsudku.
4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo RZ SPZ, VIN VIN kód, za období od datum do datum ve výši 11 570 Kč. Uplatněn byl i nárok na náklady ve výši 300 Kč. Výzva byla dle poštovního podacího archu odeslána dne datum a žalovanému dle výpis z aplikace právnická osoba, byla doručena následujícího dne.
5. Z upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dlužného příspěvku za jeho nepojištěné vozidlo, stejně jako nákladů uplatnění.
6. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 6. 2024 pak bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě jeho dluhu, když dle poštovního podacího archu a výpisu z aplikace Sledování zásilek byla tato k přepravě předána dne 10. 6. 2024.
7. Z dokument „Zjištěné údaje o vozidle“ soud zjistil, že žalovaný je v nich uveden jako vlastník a provozovatel vozidla registrační značka SPZ. Podle kopie kupní smlouvy z datum uzavřené mezi prodávající právnická osoba a žalovaným jako kupujícím bylo na žalovaného převedeno vlastnické právo k vozidlu s VIN VIN kód. Ze sdělení Magistrátu města adresa, odboru dopravy soud zjistil, že jako provozovatel a vlastník vozidla RZ SPZ byla evidována v období od datum do datum společnost právnická osoba a v období od datum do datum jméno FO, bytem adresa.
8. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl zjištěn jako osoba povinná sjednat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla RZ SPZ, a to pro období od datum do datum. Na tato vozidla nebyla v uvedeném období uzavřena pojistná smlouva na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný nevyhověl výzvě žalobkyně a neuhradil zákonem stanovený příspěvek a náklady uplatnění v celkové výši 10 700 Kč ani v prodloužené lhůtě 60 dnů, ač k tomu byl vyzýván a poté opakovaně upomínán. Pro období datum však již žalobkyně neprokázala, že by žalovaný byl vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla, když v registru silničních vozidel je evidována jméno FO. Žalobkyně nenavrhla žádný důkaz, kterým by prokázala vlastnické právo žalovaného po uvedeném datu či faktické provozování vozidla žalovaným.
9. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinné do datum (dále též jen „zákon“), musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené; dle písm. b) téhož ustanovení pak může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
10. Podle ustanovení § 4 odst. 1 věty před středníkem zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit právnická osoba příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst.
2. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit právnická osoba náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle ustanovení § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů právnická osoba spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
11. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále též jen „vyhláška“) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad hodnota cm3 do hodnota cm3 včetně ve výši 65 Kč. Podle § 2a vyhlášky výše nákladů právnická osoba spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
12. Podle ustanovení § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Na základě závěru o skutkovém stavu soud za použití citovaných ustanovení zákona a vyhlášky dospěl k závěru, že žalovaný porušil zákonnou povinnost a provozoval vozidlo, jehož byl v období od datum do datum vlastníkem a provozovatelem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobkyni tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona ve výši určené jako součin počtu dní (160), kdy byla žalovaným porušována uvedená povinnost, a výše denní sazby (65 Kč) podle druhu vozidla uvedené ve vyhlášce včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle téže vyhlášky (300 Kč). Ze strany žalovaného nebylo prokázáno, že by pojistné bylo za dané období uhrazeno, či že by k zániku povinnosti hradit příspěvek došlo z jiných důvodů. V tomto rozsahu, tj. ohledně částky 10 700 Kč (160 x 65 + 300) soud žalobě vyhověl a takto vypočtenou částku žalobkyni přiznal ve výroku I. rozsudku.
14. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku, má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo požadovat úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost příspěvku a nákladů na jeho uplatnění je stanovena na 30 dnů od doručení výzvy k úhradě. Tuto lhůtu žalobkyně žalovanému prodloužila na 60 dnů. Dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení s hrazením příspěvku a od tohoto dne žalobkyni v souladu se zákonem náleží úrok z prodlení. Jelikož výše úroků z prodlení je požadována v zákonné výši, soud i v této části žalobě vyhověl. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
15. Jelikož pro období od datum do datum nebyl žalovaný zjištěn jako osoba povinná hradit příspěvek, zamítl soud současně nárok na úhradu povinného příspěvku ve výši 1 170 Kč (65 x 18), včetně požadovaného úroku z prodlení z této částky.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při určení míry úspěchu ve věci soud vycházel z jistiny a přiznaného plnění. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 11 870 Kč a přiznána jí byla pouze částka 10 700 Kč, tj. 89% úspěch ve věci. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že převážně úspěšnou v řízení byla žalobkyně (kdy míra úspěchu žalované činí 11 %), které tedy náleží poměrná část náhrady nákladů řízení v rozsahu 78 %. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále též jen „AT”), ve výši 900 Kč (tj. 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT – příprava a převzetí zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a sepsání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, odměna podle § 14b odst. 4 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále též jen „AT2025”) ve výši 1 580 Kč (účast u jednání soudu), paušální náhrada výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) AT2025, náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 3 AT2025 ve výši 900 Kč (6 půlhodin po 150 Kč za cestu k jednání a zpět), náhrada vynaložených cestovních výdajů ve výši 330 Kč (dle doložených jízdenek) a náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 o. s. ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 867,30 Kč (21 % ze součtu částek odměn a náhrad s výjimkou cestovného). Náklady řízení žalobkyně tedy činí 6 577,30 Kč. Přiznaná poměrná část činí 5 130,30 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně – pobočka v Jihlavě prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.