9 C 15/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Zuzanou Dorazilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 14 035,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 24. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 204 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 204 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2023 do 23. 7. 2024, částky 831,55 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 788,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 14 035,55 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr do výše 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal v souladu se smluvním ujednáním poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně zjistila informace o počtu členů jeho domácnosti, měsíční příjmy a výdaje žalovaného a další informace a ověřila, zda se žalovaný nenachází v žalobě uvedených registrech. Informace poskytnuté žalovaným, stejně jako další informace, kterými disponovala, žalobkyně před poskytnutím úvěru zkontrolovala. Na základě souhlasu žalovaného žalobkyně získala informace o platebním účtu žalovaného a transakcích, které na něm probíhají. Žalobkyní ověřený čistý příjem žalovaného činil , částka, . Žalovaný se rovněž identifikoval prostřednictvím služby společnosti , název služby, , které zpřístupnil svůj bankovní účet. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu na adrese , webová stránka, , do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvoufaktorového ověření. Úvěr ve výši 10 000 Kč byl žalovanému vyplacen dne , datum, na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný si sjednal službu , název služby, za poplatek ve výši 110 Kč, službu , název služby, za poplatek ve výši 165 Kč a službu , název služby, za poplatek ve výši 29 Kč. Úvěr byl splatný dne 30. 6. 2023 a žalovaný na svém dluhu ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným se sestává z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 900 Kč, poplatku za službu , název služby, ve výši 110 Kč, poplatku za službu , název služby, ve výši 165 Kč a poplatku za službu , název služby, ve výši 29 Kč. V souladu se smluvním ujednáním dále žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od 1. 7. 2023, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, do 29. 9. 2023, v celkové výši 831,55 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu z uvedené smlouvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, soud tak v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal bez přítomnosti účastníků.

3. Z dokumentu označeného jako „, název listiny, “ ze dne , datum, , č. , hodnota, soud zjistil, že jako věřitel je v ní uvedena žalobkyně a jako dlužník žalovaný. Předmětem uvedené smlouvy mělo být poskytnutí úvěru žalovanému do výše 10 000 Kč, žalovaný si z volitelných služeb měl zvolit službu , název služby, za poplatek ve výši 110 Kč, službu , název služby, za poplatek ve výši 165 Kč a službu , název služby, za poplatek ve výši 29 Kč. Datum splatnosti úvěru mělo být 30. 6. 2023, žalovaný se měl zavázat celkem uhradit 13 204 Kč, RPSN měla činit 2 115,69 %. Smlouva měla být žalobkyní i žalovaným podepsána elektronicky. Z Všeobecných obchodních podmínek soud zjistil obecné postupy pro uzavírání smluv a obecná práva a povinnosti smluvních stran, v čl. 6 odst. 4 je obsaženo ustanovení o smluvní pokutě. Ze Sazebníku soud zjistil kategorie a výši účtovaných poplatků. Z informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že obsahuje popis základních údajů o spotřebitelském úvěru. Z , název listiny, , ze sdělení , právnická osoba, , ze dne , datum, a z přehledu platby soud zjistil, že dne , datum, byla na účet žalovaného č. , č. účtu, žalobkyní poskytnuta částka 10 000 Kč.

4. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že se jedná o kopii občanského průkazu žalovaného. Z , název listiny, soud zjistil, že je v něm uvedeno, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet (AISP) - protiúčet: , Jméno žalovaného, , číslo účtu: , č. účtu, , datum: , datum, .

5. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že je v něm ohledně žalovaného uvedena výše měsíčních výdajů na půjčky , částka, , výše měsíčních výdajů na bydlení , částka, , další nezbytné výdaje , částka, a ostatní zbytné výdaje , částka, , výše čistého příjmu uvedená spotřebitelem , částka, a výše ověřeného čistého měsíčného příjmu , částka, . Z , název listiny, soud zjistil, že obsahují obecný popis postupu posuzování úvěruschopnosti. Z výpisu z účtu č. , IBAN, , soud zjistil, že byl pořízem systémem , název, , vlastníkem účtu je žalovaný, výpis pokrývá období od , datum, do , datum, a v květnu 2023 měl žalovaný příjem ze zaměstnání (, právnická osoba, ) , částka, , vzal si tři další půjčky ve výši , částka, , , částka, a , částka, , další dvě půjčky splácel, výše splátek činila , částka, a , částka, , přičemž obě tyto půjčky splácel podle výpisu už od června 2022, a dále splácel auto splátkou ve výši , částka, (transakce označená jako auto) a splátky za auto hradil od listopadu 2022. Z , název listiny, ve spojení s výše uvedeným výpisem z účtu pak soud zjistil, že , název listiny, obsahují všechny kreditní položky, které v období , datum, do , datum, byly připsány na daný účet.

6. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 5. 2024 a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

7. Ze souhlasu se zpracováním osobních údajů soud nezjistil žádné skutečnosti mající význam pro rozhodnutí ve věci.

8. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně ověřila identitu žalovaného, poskytla mu převodem na jeho účet částku 10 000 Kč a žalovaný žalobkyni tuto dlužnou částku nevrátil. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby. Naopak po zhodnocení provedených důkazů soud nemohl učinit závěr o tom, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva a že byla uzavřena v podobě, v jaké tvrdí žalobkyně.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

11. Podle § 561 odst. 1 zákona o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2 993 věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi účastníky skutečně došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě doložené kopie občanského průkazu žalovaného společně s výpisem z běžného účtu žalovaného, k jehož získání prostřednictvím přístupu do internetového bankovnictví bylo potřeba souhlasu majitele účtu, má soud za prokázané, že žalobkyně ověřila identitu osoby, která si založila příslušný klientský profil na jejich webových stránkách a že touto osobou byl žalovaný. Soud nicméně nemá za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a že byla uzavřena v podobě, v jaké tvrdí žalobkyně. Žalobkyně soudu předložila dokument ve formátu pdf označený jako „, název, “, kde je uvedeno, že byla podepsána elektronicky. Předložený dokument ale není opatřen žádným typem elektronického podpisu/autorizačním prostředkem, ze kterého by vyplývalo, že jí žalovaný skutečně podepsal a že by byla podepsána v podobě, ve které jí žalobkyně předložila soudu (a tedy nebyla následně změněna). Soud tedy dospěl k závěru, že žalované se nepodařilo prokázat, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, a tedy ani to, že by byla uzavřena v podobě tvrzené žalobkyní.

15. Pro úplnost soud dodává, že i kdyby mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, žalobkyně by nesplnila svoji povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na závazkový vztah, který by v případě uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným vznikl, by byl plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně by v takovém případně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný byt při tomto právním jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na stránkách www.nsoud.cz, oba aplikovatelné i ve vztahu k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně sice měla k dispozici výpis z účtu žalovaného za předchozích 12 měsíců, nicméně údaje, které měl žalovaný o svých příjmech a výdajích uvést, z nich neověřila a selektivně pracovala pouze s kreditními položkami. Pokud žalovaný uvedl, že má čistý příjem , částka, měsíčně, toto tvrzení odpovídalo jeho aktuálnímu příjmu. Skutečnosti nicméně už neodpovídá příjem ve výši , částka, , ke kterému dospěla žalobkyně. Tento „příjem“ je totiž zřejmě spočten jako průměr všech kreditních položek na účtu za celé sledované období včetně půjček, které si žalovaný na průběhu vzal. Výdaje, které měl žalovaný uvést ve výši , částka, na bydlení, , částka, na další nezbytné výdaje a , částka, na ostatní zbytné výdaje, pak soud považuje za nepřiměřeně nízké a u vypočítaných minimálních výdajů , částka, není zřejmé, jak k nim žalobkyně dospěla. Rovněž je zřejmé, že žalobkyně nijak nepracovala se skutečnými výdaji žalovaného, které vyplývají z výpisu z účtu. Tomu nasvědčuje už jen to, že výdaje na půjčky, které měl žalovaný uvést ve výši , částka, , neodpovídají doloženým výpisům, podle nichž splácel dvě půjčky ve výši , částka, a , částka, měsíčně a dále splácel auto v měsíční výši , částka, . Současně z doloženého posouzení úvěruschopnosti žádným způsobem nevyplývá, že by žalobkyně skutečnou výši měsíčních splátek zohlednila. Zároveň už jen z výše dosavadních splátek (celkem cca , částka, ), žalobkyní spočtených minimálních výdajů , částka, a příjmu ve výši , částka, je pak zřejmé, že hospodaření žalovaného by se měsíčně pohybovalo v záporných hodnotách. Žalobkyně by tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným by proto musela být posouzena jako neplatná podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatná by tudíž byla i ujednání poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy. Neplatné by bylo i ujednání o smluvní pokutě, a to už jen z toho důvodu, že by nebylo obsaženo ve smlouvě, ale pouze ve všeobecných obchodních podmínkách. Ujednání zakládající smluvní pokutu totiž mohou být součástí pouze spotřebitelské smlouvy samotné – listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (blíže nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na nalus.usoud.cz).

16. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, z nichž žalovaný ničeho nazpět neuhradil. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že poskytnutou částku 10 000 Kč žalobkyni vrátil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a žalobkyně má právo na vrácení poskytnuté částky. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným není žádné smluvní ujednání o lhůtě vrácení poskytnuté částky, odvíjí se lhůta ke splnění dluhu od první výzvy k plnění, která se prokazatelně dostala do dispoziční sféry žalovaného. Takovou výzvou je zaslání žaloby žalovanému, neboť jedinou žalobkyní doloženou výzvou k plnění byla předžalobní výzva, u které ale nebylo prokázáno její dojití žalovanému. Při doručování zásilky se žalobou nebyl žalovaný zastižen a zásilka se žalobou byla u poskytovatele poštovních služeb uložena dne 22. 7. 2024. Žalovaný si byl býval tuto zásilku mohl vyzvednout následující pracovní den po jejím uložení, tedy dne 23. 7. 2024. Tento den je pak dnem, kdy zásilka ve smyslu § 570 o. z. došla žalovanému, neboť se dostala do jeho dispoziční sféry, tj. žalovaný měl objektivní možnost se seznámit s jejím obsahem, není přitom třeba, aby se s jejím obsahem skutečně seznámil (blíže usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na stránkách www.nsoud.cz). Tentýž den pak byl povinen svůj dluh uhradit a pokud tak neučinil, od následujícího dne (24. 7. 2024) se dostal do prodlení s jeho úhradou. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky 10 000 Kč od 24. 7. 2024 do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud žalovanému uložil, aby přisouzenou částku, včetně příslušenství, zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

17. Zbývající část žaloby ohledně požadovaných smluvních poplatků, úroků z prodlení z nich a smluvní pokuty soud s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy jako nedůvodnou zamítl. Soud rovněž žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z přisouzené jistiny ve výši 10 000 Kč za období do 23. 7. 2024, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že lhůta k plnění žalovanému uplynula dnem 23. 7. 2024, kdy mu došla žaloba, a prodlení žalovaného započalo až dnem následujícím, tj. 24. 7. 2024. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení až dne 24. 7. 2024, kterému odpovídá zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně, soud rovněž zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně z jistiny domáhala úroku z prodlení vyššího o 2, 25 procentního bodu než je zákonná sazba.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) částky 16 236,36 Kč, úspěšná byla jen ohledně částky 10 932,67 Kč, tj. z 67 %, zatímco žalovaný byl úspěšný ohledně zamítnuté částky 5 304 Kč, tj. ze 33 %. Míra úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 34 % a v tomto rozsahu jí byla přiznána náhrada nákladů řízení. Tyto náklady zahrnují zaplacený soudní poplatek v částce 800 Kč, náklady zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění přechodného ustanovení čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb. (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 14 035,55 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) v celkové výši 900 Kč, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celková výše nákladů tak činí 2 252 Kč, z nichž žalobkyni náleží náhrada v rozsahu 34 %, tj. částka 788,20 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za jeden úkon právní služby, a to podání ze dne 6. 8. 2024, neboť doplnění tvrzení a důkazních návrhů v něm obsažená mohla a měla být již součástí žaloby. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod.