9 C 19/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného pro 35 157 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 499 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 499 Kč od 6. 11. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 658 Kč s úrokem ve výši 2 106,96 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 1. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 10. 2024 do 5. 11. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 501 Kč od 6. 11. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 462,68 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní dne , datum, částku 35 157 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který byl v částce 27 500 Kč vyplacen na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, a v částce 2 500 Kč jako odměna zprostředkovateli. Žalovaný se zavázal vrátit částku 40 000 Kč (poskytnuté peníze a úrok ve výši 28,17 % ročně), a to ve 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to úhradou verifikační platby ve výši , částka, . Žalovaný řádně nehradil sjednané splátky, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila k , datum, . Žalobkyně uplatňuje žalobou také nárok na úhradu nákladů uplatnění ve výši, Anonymizováno, 300 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč (za 3 odeslané upomínky po 499 Kč) a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 32047 Kč za dobu od 27. 10. 2024 do 6. 12. 2024 ve výši 1 313 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, ale žalovaný dosud žalobou uplatněnou pohledávku neuhradil. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, který prokázal, že jeho příjmy jsou dostatečné pro hrazení splátek.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, aniž by se omluvil. K jednání se nedostavila ani žalobkyně, která se však omluvila.

3. Právní osobnost žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku, podle něhož žalobkyně mimo jiné podniká v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů. Podle výpisu ze seznamu České národní banky je žalobkyně oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry.

4. Z dokumentu označeného jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , číslo, “ soud zjistil, že žalobkyně je označena jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalobkyni měla zastupovat jako zprostředkovatel , právnická osoba, sídlem , adresa, , IČO , IČO, , zastoupená pověřenou zaměstnankyní , jméno FO, . Žalovaný je identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, číslem OP, místem bydliště, telefonním číslem, e-mailovou adresou a bankovním účtem č. , č. účtu, . Smlouvou se žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být v částce 2 500 Kč vyplacen zprostředkovateli jako provize na bankovní účet č. , č. účtu, a ve zbytku poukázán na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se dle textu zavázal vrátit žalobkyni částku 40 000 Kč ve 25 pravidelných měsíčních splátkách po 1 600 Kč. Ve smlouvě je sjednán úrok ve výši 28,17 % ročně. Ve smlouvě je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každý případ prodlení. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Dokument obsahuje elektronický podpis , jméno FO, . Smlouva ani úvěrové podmínky nejsou opatřeny podpisem žalovaného. Připojena je poznámka o tom, že do systému byly dokumenty vloženy , jméno FO, . U jména žalovaného v závěru smlouvy je poznámka, že smlouva byla žalovaným podepsána verifikační platbou ve výši , částka, . V části „místo pro ověřovací doložku podpisu zákazníka“ není připojena žádná doložka, prostor je ponechán prázdný. Ke smlouvě byl také připojen rozpis splátek a formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahuje shodné informace jako smlouva; ani tento formulář není žalovaným podepsán.

5. V dokumentu „posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ ke smlouvě č. , číslo, je k osobě žalovaného vyplněno, že jeho příjem činí , částka, (v ověřené průměrné výši , částka, ), příjmy domácnosti pak , částka, . V části „výdaje spotřebitele“ je uvedeno bydlení v podnájmu s výdaji , částka, . Žalovaný měl dále splácet úvěry ve výši , částka, . Dále bylo zaznamenáno, že žalovaný nemá vyživované osoby. V dokumentu je vyplněno, že žalovaný žije v , adresa, , normativní náklady na bydlení činí , částka, , životní minimum , částka, a nezabavitelná částka , částka, . Přiložena byla i smlouva o nájmu uzavřená mezi , jméno FO, jako nájemcem dne , datum, , v níž se nájemce zavázal hradit měsíční nájemné , částka, . Nájem byl prodloužen dodatkem z , datum, . Dle potvrzení banky uhradil žalovaný na účet , jméno FO, dne , datum, částku , částka, . V nepodepsaném dokumentu „čestné prohlášení o závazcích“ jsou k poměrům žalovaného uvedeny obdobné informace s výjimkou splátek úvěrů, kde je uvedena částka , částka, . Z výplatních pásek žalovaného za období duben a květen , datum, vyplývá, že jeho čistý měsíční příjem činil , částka, (duben) a , částka, (květen). Podle výpisů z běžného účtu byla žalovanému na účet vyplacena mzda , částka, (v červnu , datum, ), , částka, (v květnu , datum, ), , částka, (v dubnu , datum, ) a , částka, (v březnu , datum, ). Totožnost žalovaného byla dokládána kopii občanského průkazu. Dle listiny označené jako výsledek ověření žalovaný neprocházel lustrací v insolvenčním rejstříku ani v Centrální evidenci exekucí. Podle Credit reportu REPI ze dne , datum, žalovaný měl k tomuto dni evidovány 4 záznamy týkající se spotřebitelských úvěrů (3 otevřené a 1 ukončený), a to v celkové výši úvěrů , částka, .

6. Podle listiny označené jako „Bonita smlouvy“ uhradil žalovaný na dluh ze smlouvy celkem částku 1 Kč (dne , datum, částku 1 Kč).

7. Podle potvrzení , právnická osoba, ze dne , datum, byla uvedeného dne ve prospěch bankovního účtu žalobkyně připsána částka 1 Kč z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, s VS , var. symbol, . Podle potvrzení , právnická osoba, ze dne , datum, byla dne , datum, z bankovního účtu žalobkyně odepsána ve prospěch účtu č. , č. účtu, částka 27 500 Kč s VS , var. symbol, a ve prospěch účtu č. , č. účtu, částka 2 500 Kč s VS , var. symbol, .

8. Z přípisů žalobkyně z , datum, a , datum, se zjišťuje, že žalobkyně upomínala žalovaného o úhradu splátek smlouvy ve výši 1 599 Kč a 3 199 Kč. Podle prohlášení , jméno FO, ve spojení se seznamem a přehledem měly být přípisy odesílány obyčejnou zásilkou dne , datum, a dne , datum, . Přípisem ze dne 26. 10. 2024 zástupce žalobkyně žalovanému oznámil zesplatnění dluhu ze smlouvy a současně tohoto vyzval k úhradě dluhu ve výši 32 047 Kč se smluvní pokutou ve výši 1 497 Kč a náklady na upomínání ve výši 300 Kč do deseti dnů od odeslání výzvy. Přípis byl dle podacího lístku odeslán 26. 10. 2024.

9. Soud nezjistil žádnou pro rozhodnutí relevantní skutečnost z dokumentu označeného jako „email“. Předmětný dokument byl soudu předložen ve formátu .pdf. Z dokumentu není zřejmé, zda skutečně šlo o e-mailovou zprávu (formát tomuto ani neodpovídá), zda tato byla odeslána, na jakou adresu a kdy.

10. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně předložila žalovaným nepodepsaný dokument označený jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , ve kterém byla žalobkyně označena jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Za žalobkyni dokument elektronicky podepsal , jméno FO, . Dokument obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částku ve výši 30 000 Kč a závazek žalovaného hradit 25 měsíčních splátek po 1 600 Kč. Částka měla být poskytnuta ve výši 27 500 Kč na účet žalovaného a v částce 2 500 Kč na účet zprostředkovatele. Z účtu žalovaného byla na účet žalobkyně zaslána dne , datum, částka 1 Kč. Z bankovního účtu žalobkyně byla odeslána na účet žalovaného dne , datum, částka ve výši 27 500 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 26. 10. 2024, předanou k poštovní přepravě téhož dne, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od odeslání.

11. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Dle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

13. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 9. 2024 (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Soud zhodnotil zjištěný skutkový stav z hlediska výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Otázku elektronických podpisů upravuje zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Pro elektronický podpis platí, že musí být jednoznačně spojen s podepisující osobou, tak aby umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. V projednávané věci měla být smlouva mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena elektronicky. Žalobkyně k tomu předložila dokumenty ve formátu .pdf, které jsou opatřeny elektronickým podpisem , jméno FO, , ale neobsahují podpis žalovaného, k dokumentu je pouze připojena poznámka „záznam o vložení dokumentu do systému“. Soud dospěl k závěru, že nebylo (a nemůže být) prokázáno, že znění těchto dokumentů v okamžiku údajné akceptace žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jejich následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Pochybnosti vyvolává i tvrzení, že při uzavírání smlouvy měla figurovat jako zprostředkovatel obchodní společnost zastoupená zaměstnankyní, přičemž předložené dokumenty podepsala jiná osoba. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost ve vztahu k projevu vůle žalovaného. Vzhledem k tomu, že toto nebylo v daném případě zajištěno, nebylo prokázáno, že žalovaný souhlasil (měl záměr) uzavřít smlouvu právě v podobě, kterou žalobkyně předkládá. Žalobkyně tedy neprokázala, že mezi ní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru na částku 30 000 Kč v podobě, jakou tvrdila v žalobě. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru v tvrzené podobě, neboť soud toto poučení činí zásadně při jednání. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru.

16. Pro případ, že by smlouva měla být posouzena jako platná, je nutné na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením konstatovat, že na tvrzený závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalovanému hodlala poskytnout úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Žalobkyně tvrdila, že prověřila úvěruschopnost žalovaného. Jak konkrétně bylo zkoumání provedeno, již žalobkyně netvrdila. Předloženy byly výplatní pásky, které poskytují informaci o příjmech žalovaného, a doklad o jedné úhradě zřejmě poměrné části nájemného. Zcela však absentuje jakékoli zohlednění skutečných výdajů žalovaného, včetně výše splátek objevených úvěrů. Žalobkyně tedy netvrdila a neprokázala konkrétní zkoumání schopnosti splácet. Dle názoru soudu postupovala způsobem nenaplňujícím účel institutu zkoumání schopnosti splácet, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 dostupný na www.nsoud.cz). S ohledem na výše uvedené by byl na místě závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto by bylo nutné případnou smlouvu o úvěru posoudit jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a pokutách. Povinností žalovaného by pak bylo vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem.

17. Bylo tedy prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 27 500 Kč, přičemž žalovaný na tuto částku uhradil 1 Kč. V řízení dále nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zbývající peněžní prostředky žalovaný žalobkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byl sjednán platně závazkový vztah, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť mu žalobkyně plnila bez platného závazku. Žalobkyně tak má nárok ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. na vrácení toho, oč se žalovaný obohatil. Soud proto rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni prokazatelně poskytnutou a nevrácenou částku ve výši 27 499 Kč. Žalobkyni dále náleží dle ustanovení § 1970 o. z. úrok z prodlení z přiznané částky, neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku podle ustanovení § 1968 věty první o. z. Podle předžalobní výzvy, u které žalobkyně prokázala odeslání žalovanému, měl žalovaný plnit do 10 dnů od odeslání, tj. do 5. 11. 2024. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení za dobu od 6. 11. 2024, kdy již žalovaný prokazatelně byl v prodlení, do zaplacení.

18. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství, tj. v rozsahu částky 7 658 Kč s úrokem ve výši 2 106,96 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 1. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 10. 2024 do 5. 11. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 501 Kč od 6. 11. 2024 do zaplacení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely posouzení úspěchu a neúspěchu ve věci provedl soud kapitalizaci příslušenství. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 43 562,11 Kč (součet jistiny 35 157 Kč, v žalobě kapitalizovaného úroku 2 106,96 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 1. 2025 do 7. 10. 2025 ve výši 2 672,26 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 10. 2024 do 7. 10. 2025 ve výši 3 625,89 Kč), úspěšná byla ohledně částky 30 676,55 Kč (součet jistiny 27 449 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 449 Kč od 6. 11. 2024 do 7. 10. 2025 ve výši 3 227,55 Kč), tj. ze 70,4 %. Neúspěch žalobkyně pak představuje zamítnutou část žaloby. Lze uzavřít, že převážně úspěšnou ve věci byla žalobkyně, které náleží poměrná část náhrady nákladů řízení ve výši 40,8 % (od úspěchu 70,4 % je odečten neúspěch 29,6 %).

20. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 14b odst. 1 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále též jen „AT“) ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 1 500 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné před 1. 1. 2025 – příprava a převzetí zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, sepsání žaloby). K aplikaci ustanovení § 14b AT soud přistoupil vzhledem k tomu, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své nároky formulářovými žalobami (opakovaně používaný ustálený vzor), v nichž dochází v podstatě pouze ke změně čísla smlouvy, jednotlivých dat a částek – viz např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 9 C 43/2025, 22 C 30/2025, 11 C 20/2025 a celá řada dalších. Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 AT ve výši 300 Kč (za 3 úkony právní služby po 100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 o. s. ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 378 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrady) a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 407 Kč. Celkem náklady řízení žalobkyně tedy činí 3 585 Kč a z této částky byla žalobkyni přiznána poměrná část náhrady ve výši 1 462,68 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta , Jméno advokáta, jako zástupce žalobkyně.

21. Lhůta k plnění pro přiznaný nárok i pro náhradu nákladů řízení byla určena podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro určení delší než třídenní lhůty.