9 C 2/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 289 486,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 351,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 19 351,50 Kč od 2. 4. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 983,80 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 351,50 Kč od 25. 8. 2022 do 1. 4. 2024 a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 19 351,50 Kč od 2. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Benešově se žalobkyně původně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 351,50 Kč s úrokem z prodlení a smluvní pokutou ve výši 270 135 Kč. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky žalobkyně , webové stránky, , na které žalovaný požádal o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že žalovaný se přihlásil do klientského profilu pomocí dvoufaktorového ověření. Žalovanému byly nejprve zpřístupněny standardní předsmluvní informace, které odsouhlasil a následně mu byl zaslán návrh smlouvy o úvěru. Tento návrh žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „, Anonymizováno, “. Žalovanému byly následně znění smlouvy a formulář s předsmluvními informacemi zaslány na jím uvedenou emailovou adresu. Ke splnění povinnosti před poskytnutím úvěru řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného žalobkyně tvrdila, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným (např. celkový počet osob žijících s žalovaným ve společné domácnosti, pravidelné měsíční výdaje žalovaného, čisté měsíční příjmy žalovaného), ale sama také zjišťovala kredibilitu žalovaného (např. ověřením příjmů žalovaného oproti výpisům z účtu, lustrací ve veřejně dostupných registrech jako centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů a v registru bankovních a nebankovních klientských informací). Žalobkyně tímto způsobem zjistila dostatečný měsíční příjem žalovaného ve výši , částka, , který mu umožňoval řádné splácení poskytnutého úvěru. Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec až do výše 21 800 Kč s možností postupného čerpání. Tento úvěr byl vyplacen na účet žalovaného č. , č. účtu, , a to dne , datum, v částce 21 800 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 450 Kč a dalšími sjednanými poplatky. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na jistinu úvěru uhradil dne , datum, částku 448,50 Kč a částku 2 000 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na úroky z prodlení a také na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani k předžalobní upomínce ze dne 24. 3. 2024. Následně žalobkyně podáním ze dne , datum, vzala žalobu částečně zpět, a to v části smluvní pokuty ve výši 268 151,20 Kč. Nadále tedy žalobkyně žalobou požadovala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky jistiny za dobu od , datum, do , datum, , tj. ve výši 1 983,80 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem podle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), na adresu, kterou označil jako doručovací.

3. Usnesením ze dne , datum, , č.j. 5 C 323/2024-33, vyslovil Okresní soud v Benešově svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Okresnímu soudu v Jihlavě jako soudu místně příslušnému. Okresní soud v Jihlavě poté usnesením ze dne , datum, , č.j. 9 C 2/2025-15, částečně zastavil řízení v rozsahu učiněného částečného zpětvzetí žaloby.

4. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji neúčast u jednání soudu omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s o. s. ř.

5. Z nepodepsaného dokumentu označeného jako Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním soud zjistil, že v tomto je žalobkyně označena jako věřitel a žalovaný jako dlužník, přičemž žalovaný je identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, e-mailovou adresou, telefonním číslem a číslem bankovního účtu , č. účtu, . Dle textu dokumentu se věřitel zavazuje poskytnout dlužníkovi úvěr až do výše úvěrového rámce ve výši 21 800 Kč. Úvěr měl být čerpán jednorázově převodem na běžný účet uvedený v záhlaví dokumentu. Dlužníka měl úvěr vrátit do , datum, . Dále je v dokumentu vyčíslen úrok byl na 0 %, RPSN na 1410,33 % a poplatek za sjednání na 5 450 Kč. V dokumentu je uveden variabilní symbol , var. symbol, . Strany smlouvy se dále dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas je klient povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smlouva nebyla nikým podepsána. Na konci dokumentu je uvedeno datum , datum, . Součástí smlouvy mají být Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník, které byly soudu také předloženy. Přiložen byl souhlas souhlas se zpracováním osobních údajů a předpis denních splátek. Parametry úvěru jsou shodně popsány také v dokumentu označeném „, název, “.

6. Ověření totožnosti žalovaného bylo dokládáno kopií občanského průkazu. Ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti se uvádí, že společně hospodařící domácnost s žalovaným tvoří celkem dvě osoby, které obě mají příjem. Měsíční výdaje činí na půjčky , částka, , na bydlení , částka, a na ostatní zbytné záležitosti , částka, . Ověřený příjem je uveden ve výši , částka, , takže disponibilní měsíční příjem při zohlednění minimálních výdajů a rezervy činí , částka, . V dokumentu zpracovaném žalobkyní a označeném jako „, název, “ je uvedena jako ověřený příjem částka , částka, . Obecný postup posuzování schopnosti splácet je popsán v interním dokumentu žalobkyně označeném „, název, “.

7. Dle autorizace ověření totožnosti je bankovní účet č. , č. účtu, veden ve prospěch žalovaného. Dle přehledu transakcí byla ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, poukázána s variabilním symbolem , var. symbol, dne , datum, částka 21 800 Kč.

8. Přípisem ze dne , datum, žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši 20 700,91 Kč, a to do 3 dnů. Odeslání výzvy v den sepsání bylo prokázáno podacím lístkem pošty. Dalším přípisem ze dne 24. 3. 2024 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši 11 800 Kč, a to do 3 dnů, přičemž byl doložen podací lístek z 24. 3. 2024.

9. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně předložila nepodepsaný dokument označený jako Smlouva o spotřebitelském úvěru, ve kterém byla žalobkyně označena jako věřitel a žalovaný jako dlužník. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout dlužníkovi částku ve výši 21 800 Kč a závazek dlužníka splatit částku , částka, do , datum, . Částka měla být poskytnuta převodem na bankovní účet č. , č. účtu, , který byl veden ve prospěch žalovaného. Z bankovního účtu žalobkyně byla odeslána na účet žalovaného dne , datum, částka ve výši 21 800 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 24. 3. 2024, předanou k poštovní přepravě dne 24. 3. 2024, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě tří dnů.

10. Dle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

11. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz).

12. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z., když žalovaný získal majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi žalobkyní a žalovaným došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají z dokumentu označeného jako „Smlouva o spotřebitelského úvěru“. Tento dokument neobsahuje podpis osoby jednající za žalobkyni ani žalovaného. Ani z jiných skutečností (tvrzená „verifikační“ platba či kopie občanského průkazu) nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi žalobkyní a žalovaným v podstatných otázkách upravených ve smlouvě. Žalobkyně tudíž neprokázala, že znění smlouvy předložené soudu bylo platně akceptováno ze strany žalovaného. Na základě výše uvedeného v kontextu citovaných zákonných ustanovení proto dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Postup vytvořený žalobkyní k uzavření výše uvedené smlouvy totiž připouští možnost, aby za žalovaného právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (verifikační platba či registrace na internetových stránkách) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalovaného a jím skutečně projevené vůle. Nadto má soud za to, že žalobkyně nedodržela ani požadavky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného. V tomto ohledu bylo pouze odkazováno na učinění dotazů do různých registrů, ale důkazy k tomu nebyly předloženy. Navíc dle názoru soudu samotná absence záznamů v takových registrech není způsobilá poskytnout dostatečný podklad k rozhodnutí o schopnosti splácet poskytnutý úvěr.

15. Žalobkyně tedy soudu prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 21 800 Kč. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by tyto poskytnuté peněžní prostředky žalovaný žalobkyni v celém rozsahu vrátil, přestože k tomu byl vyzván. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil jen 2 448,50 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z. má nyní žalobkyně právo na vrácení toho, co žalovanému plnila. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat zbytek toho, oč se obohatil. Soud tak rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dosud nevrácenou jistinu, tedy v souladu s žalobními tvrzeními částku 19 351,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. v zákonné výši. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě dne 24. 3. 2024 s lhůtou splatnosti do 3 dnů. Tato výzva mohla být žalovanému doručena nejdříve 29. 3. 2024 (za použití domněnky dojití podle § 573 občanského zákoníku) a lhůta k plnění mu tak uplynula dne 1. 4. 2024 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky 19 351,50 Kč až od 2. 4. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůta k plnění byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvody.

16. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně částky 1 938,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 351,50 Kč od 25. 8. 2022 do 1. 4. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 19 351,50 Kč od 2. 4. 2024 do zaplacení, pak soud žalobu s ohledem na shora uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl, když na úhradu smluvní pokuty nemá žalobkyně nárok, za dobu od 25. 8. 2022 do 1. 4. 2024 žalovaný nebyl v prodlení a zákonná výše úroku z prodlení činí pouze 14,75 % a nikoliv 15 % jak bylo uplatněno žalobou.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud při stanovení poměru úspěchu a neúspěchu ve věci vycházel z původně žalované částky ve výši 289 486,50 Kč. Částečné zpětvzetí v rozsahu 268 151,20 Kč je nutné považovat za neúspěch žalobkyně. Lze tedy konstatovat, že převážně úspěšným byl žalovaný, který by měl právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Jelikož žalovanému žádné náklady nevznikly a v řízení byl (kromě sdělení doručovací adresy) nečinný, nebyla žalovanému náhrada nákladů řízení přiznána.