9 C 25/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Zuzanou Dorazilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 22 722,36 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 22 722,36 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 940,16 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 927,42 Kč, s úrokem ve výši 19,20 % ročně z částky 19 922,36 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 922,36 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 22 722,36 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“), dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč a žalovaný se ho zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 546,48 Kč počínaje dnem , datum, . Úvěr byl úročen sazbou 19,20 % p. a. Součástí smlouvy je Sazebník poplatků. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, původní věřitel proto využil svého práva a úvěr prohlásil ke dni , datum, za okamžitě splatný. Při schvalování úvěru původní věřitel vycházel z údajů poskytnutých žalovaným, byly kontrolovány dostupné informace v interních a externích databázích a příjem a výdaje žalovaného byly odhadnuté na základě historických dat z , právnická osoba, . V doplnění žaloby dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně dále uvedla, že příjem žalovaného byl ověřen na základě potvrzení doloženého k jiné žádosti o úvěr a garantoval příjem žalovaného za tři měsíce v průměrné výši , částka, . Při výpočtu výdajů žalovaného bylo vycházeno z částky životního minima a normativních nákladů na bydlení, na základě toho se dospělo k životním nákladům žalovaného ve výši , částka, . Žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek s datem úplaty dne , datum, původním věřitelem na společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 19 922,50 Kč, poplatků ve výši 2 800 Kč, smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu z uvedené smlouvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, soud tak v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal bez přítomnosti účastníků.

3. Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet , název, dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel původní věřitel se žalovaným. Původní věřitel se na základě této smlouvy zavázal poskytnout žalovanému úvěr 60 000 Kč, jako první den možného čerpání byl stanoven den , datum, a úvěr byl úročen sazbou 19,20 % p. a. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách po 1 409,48 Kč a k tomu měsíčně hradit pojištění v částce 140 Kč. Součástí smlouvy je i u jednání o poplatcích, podle kterého je žalovaný mimo jiné povinen uhradit poplatek 1 250 Kč za poskytnutí úvěru, a také právo původního věřitele pro případ, že se žalovaný ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky původního věřitele prohlásit kterékoli dluhy žalovaného za ihned splatné. Z formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že obsahuje základní informace o úvěru, které jsou doplněny Vysvětlením některých pojmů a doplněním předsmluvních informací a Informací o pojištění vkladů. Ze změn smluvní dokumentace soud zjistil, že obsahuje změny účinné od , datum, .

4. Ze žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán na dobu určitou od , datum, do , datum, u společnosti , právnická osoba, , jako jeho průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce je uvedena částka , částka, , jako čistý měsíční příjem domácnosti částka , částka, , jako ostatní nezbytné měsíční náklady je uvedena , částka, a jako ostatní měsíční splátky je rovněž uvedena , částka, . Z výpisu z běžného účtu žalovaného za prosinec 2019 soud zjistil, že v tomto měsíci měl žalovaný od společnosti , právnická osoba, , příjem , částka, a počáteční zůstatek účtu byl , částka, . Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel dle svého tvrzení provedl ohledně žalovaného kontrolu veřejných databází, jeho příjem ověřil z doložených dokumentů, případně subsidiárně z jeho běžného účtu. Do výdajů žalovaného započetl výdaje doložené v žádosti o úvěr a dále částku životního minima a částku normativních nákladů, celkově vycházel ze životních nákladů ve výši , částka, . Do výdajů dále zahrnul interní splátky žalovaného ve výši , částka, měsíčně. Z čestného prohlášení o zasílání mzdy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že v období od prosince 2016 do února 2017 byl zaměstnán u , právnická osoba, a uvedl výši svého příjmu, která se v uvedených měsících pohybovala mezi , částka, až , částka, .

5. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, (na č. l. , číslo, spisu) a shodně z výpisu z běžného účtu (na č. l. , číslo, ) soud zjistil, že dne , datum, původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč. Z pěti upomínek (na č. l. , číslo, spisu) soud zjistil, že původní věřitel žalovaného opakovaně vyzýval k úhradě jeho dluhu. Z upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne 11. 3. 2022 soud zjistil, že původní věřitel upozornil žalovaného, že z důvodu neuhrazení splátky úvěru, může prohlásit úvěr za splatný. Ze tří nedatovaných mimořádných nabídek (na č. l. , číslo, , , číslo, a , číslo, spisu) soud zjistil, že původní věřitel nabídl žalovanému individuální podmínky pro splacení úvěru. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 27. 4. 2022 soud zjistil, že původní věřitel prohlásil úvěr za splatný ke dni 25. 4. 2022 a dne 28. 4. 2022 toto oznámení zaslal žalovanému, jak plyne z podacího archu (na č. l. , číslo, spisu). Z výzev ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že původní věřitel vyzval žalovaného k zaplacení jeho dluhu před tím, než příslušnou pohledávku prodá. Z návrhu dohody o splátkách ze dne , datum, pak soud zjistil, že původní věřitel žalovanému nabídl uzavření dohody o splátkách.

6. Z výpisu z úvěrového účtu ke dni , datum, (na č. l. , číslo, spisu) soud zjistil, že žalovaný dlužil na jistině 19 922,36 Kč, na poplatcích, pojištění a pokutách 2 800 Kč a dále měl tam uvedený dluh na smluvním úroku a na úroku z prodlení. Z platební historie soud zjistil, že od , datum, do , datum, žalovaný na splátkách úvěru uhradil 63 429,33 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že původní věřitel postoupil na právní předchůdkyni žalobkyně neuhrazenou pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. č. , hodnota, . Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacího archu (na čl. l. , číslo, spisu) soud zjistil, že původní věřitel zaslal žalovanému oznámení o postoupení pohledávky na právní předchůdkyni žalobkyně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazenou pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, . Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacího archu (na čl. l. , číslo, spisu) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 10. 2023 a podacího archu (na č. l. , číslo, ) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

9. Z provedených důkazů má soud za prokázané, původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu, na jejímž základě mu poskytl úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky navýšené o sjednanou úrokovou sazbu ve výši 19,20 % p. a. vrátit ve splátkách spolu s poplatkem za pojištění v měsíční výši 140 Kč a uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 250 Kč. Žalovaný na splátkách úvěru celkem uhradil 63 429,33 Kč. Původní věřitel při uzavření smlouvy vycházel z čistého příjmu žalovaného ve výši , částka, a životních nákladů ve výši , částka, . Následně původní věřitel svou pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy zesplatnil a postoupil ji na právní předchůdkyni žalobkyně, která jí následně postoupila na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi původním věřitelem a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť původní věřitel poskytl žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na stránkách www.nsoud.cz, oba aplikovatelné i ve vztahu k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že původní věřitel při uzavření smlouvy řádně neověřil příjmy žalovaného a jeho výdaje neověřil vůbec. Pokud jde o příjmy žalovaného, původní věřitel vycházel z čestného prohlášení žalovaného, které ke dni žádosti o úvěr bylo více než dva roky staré, v mezidobí žalovaný změnil zaměstnavatele a podle výpisu z účtu za měsíc prosinec 2019, tedy měsíc, kdy žádal o úvěr, měl od aktuálního zaměstnavatele příjem ve výši nikoli deklarovaných , částka, , ale pouze , částka, . Zároveň původní věřitel nijak nezkoumal udržitelnost příjmu žalovaného, přestože žalovaný v žádosti uvedl, že má pracovní poměr na do dobu určitou do konce dubna , datum, , tj. pouhé další čtyři měsíce po poskytnutí úvěru. Co se týče výdajů žalovaného, tak v žádosti o úvěr jsou uvedeny nezbytné měsíční výdaje v , hodnota, výši, což evidentně není možné, neboť každý musí hradit alespoň základní výdaje související s jeho živobytím. Současně se původní věřitel spokojil s tím, že u výdajů žalovaného vyšel z částek životního minima a normativních nákladů, aniž by jakkoli zjišťoval a ověřoval jeho skutečné výdaje. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc prosinec 2019 je přitom patrné, že na začátku měsíce byl v , název, zůstatku téměř , částka, , což nasvědčuje tomu, že žalovaný měl vyšší výdaje, než byly jeho příjmy. Původní věřitel tak nesplnil řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi původním věřitelem a žalovaným jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

13. Soud nepřihlížel k § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru týkající se uplatnění námitky neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy spotřebitelem, tj. žalovaným. Ve svém rozsudku ze dne , datum, ve věci , spisová značka, Soudní dvůr EU uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady , spisová značka, ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady , spisová značka, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice , spisová značka, musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Jelikož § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru je v rozporu s uvedeným výkladem Soudního dvora EU a zdejší soud je tímto výkladem vázán, posoudil soud platnost uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti bez uplatnění námitky neplatnosti ze strany žalovaného.

14. Žalobkyně soudu prokázala, že původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že původní věřitel platně a účinně postoupil pohledávku za žalovaným na právní předchůdkyni žalobkyně a ta dále na žalobkyni. Nicméně s ohledem na skutečnost, že smlouva uzavřená mezi původním věřitelem a žalovaným je neplatná, byl by žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. Z provedeného dokazování nicméně vyplynulo, že na splátkách úvěru uhradil žalovaný vyšší částku (63 429,33 Kč) než byla celková výše poskytnutého úvěru (60 000 Kč). Z toho důvodu tedy soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení měl plný úspěch žalovaný, kterému by tak náležela náhrada nákladů řízení. Jelikož však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.