9 C 38/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B o 16 459 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 960 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 960 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 499 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 459 Kč od 8. 9. 2023 do 29. 1. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 499 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 15 960 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 459 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel prostřednictvím webových stránek , webové stránky, dne , datum, se společností , právnická osoba, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč. Následně byla celková výše úvěru navýšena na 16 900 Kč. Celá výše úvěru byla žalovanému poukázána na bankovní účet. Žalovaný měl úvěr splatit do , datum, . Žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši 15 960 Kč a z důvodu prodlení také smluvní pokutou ve výši, Anonymizováno, 499 Kč. Při uzavírání smlouvy byla zkoumána schopnost žalovaného úvěr splatit, a to dotazy na dlužnické registry. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou z , datum, , což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dluh neuhradil, přestože byl před podáním žaloby upomínán.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. K jednání se nedostavila ani žalobkyně, která se z jednání omluvila. Soud za splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Z nepodepsaného dokumentu označeného jako Smlouva o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že v tomto je právní předchůdkyně žalobkyně označena jako věřitel a žalovaný jako klient a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku v celkové výši 16 000 Kč a závazek klienta tuto částku splatit do , datum, . Úrok byl ujednán ve výši 0 %. Strany smlouvy se dále dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas je klient povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Částka měla být poskytnuta na účet č. , č. účtu, . K uzavření smlouvy mělo dojít za užití prostředků komunikace na dálku, a to registrací klienta na webových stránkách věřitele, poskytnutím požadovaných údajů a zasláním verifikační platby. Dokument není nikým podepsán. Klientem měl být potvrzen zadáním kódu dne , datum, v 18:25:36 hodin. Součástí smlouvy měly být i obchodní podmínky.

4. Splatnost smlouvy měla být dle dokumentů označených jako dodatky postupně prodlužována do , datum, (dodatek č. , číslo, z , datum, ), do , datum, (dodatek č. , číslo, z , datum, ), do , datum, (dodatek č. , číslo, ze , datum, ) a do , datum, (dodatek č. , číslo, z , datum, ). Podle dodatku č. , číslo, z , datum, bylo mezi stranami dohodnuto navýšení úvěru na 16 900 Kč. Dokumenty označené jako dodatky nejsou podepsány ani jednou stranou.

5. Dle výpisů z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla na účet č. , č. účtu, odeslána dne , datum, částka ve výši 16 000 Kč a dne , datum, částka ve výši 900 Kč. Podle dalšího výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně zaslal žalovaný ze svého účtu č. , č. účtu, dne , datum, částku 0,10 Kč. , právnická osoba, sdělila soudu, že bankovní účet č. , č. účtu, byl a je veden ve prospěch žalovaného.

6. O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán přípisy právní předchůdkyně žalobkyně z , datum, a , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ve spojení se seznamem postoupených pohledávek, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dopisem ze dne , datum, . Předžalobní výzvou ze dne 17. 1. 2024, která byla dle podacího archu podána k poštovní přepravě dne 17. 1. 2024, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu do tří dnů.

7. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně předložila nepodepsaný dokument označený jako Smlouva o úvěru č. , číslo, , ve kterém byla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , označena jako věřitel a žalovaný jako klient. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku ve výši 16 000 Kč a závazek klienta částku splatit do , datum, . Částka měla být poskytnuta na účet č. , č. účtu, , který byl veden ve prospěch žalovaného. Dle dalších nepodepsaných dokumentů byla změněna částka úvěru na 16 900 Kč a datum splatnosti postupně až na , datum, . Z účtu žalovaného byla na účet právní předchůdkyně žalobkyně zaslána dne , datum, částka 0,10 Kč. Z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla odeslána na účet žalovaného dne , datum, částka ve výši 16 000 Kč a dne , datum, částka ve výši 900 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému toto postoupení oznámila. Předžalobní výzvou ze dne 17. 1. 2024, předanou k poštovní přepravě dne 17. 1. 2024, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě tří dnů.

8. Dle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

9. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz).

10. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z., když žalovaný získal majetkový prospěch na úkor právní předchůdkyně žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají z listin označených jako „Smlouva o úvěru“ a „Dodatky“. Tyto dokumenty neobsahují podpis právní předchůdkyně žalobkyně ani žalovaného. Ani z jiných skutečností (časově nesouvisející „verifikační“ platby) nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podstatných otázkách upravených ve smlouvě. Žalobkyně tudíž neprokázala, že znění smlouvy předložené soudu bylo platně akceptováno ze strany žalovaného. Na základě výše uvedeného v kontextu citovaných zákonných ustanovení proto dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Postup vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření výše uvedené smlouvy totiž připouští možnost, aby za žalovaného právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (verifikační platba či registrace na internetových stránkách) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalovaného a jím skutečně projevené vůle. Nadto má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nedodržela ani požadavky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného. V tomto ohledu bylo pouze odkazováno na učinění dotazů do různých registrů, ale důkazy k tomu nebyly předloženy. Navíc dle názoru soudu samotná absence záznamů v takových registrech není způsobilá poskytnout dostatečný podklad k rozhodnutí o schopnosti splácet poskytnutý úvěr.

13. Žalobkyně tedy soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně v souladu s ustanovením § 1879 o. z. platně postoupila své pohledávky včetně pohledávky za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 16 900 Kč. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by tyto poskytnuté peněžní prostředky žalovaný žalobkyni nebo její právní předchůdkyni v celém rozsahu vrátil, přestože k tomu byl vyzván. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z. ve spojení s § 1880 odst. 1 o. z. má nyní žalobkyně právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. Soud tak rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dosud nevrácenou jistinu, tedy v souladu se žalobními tvrzeními částku 15 960 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě dne 17. 1. 2024 s lhůtou splatnosti do 3 dnů. Tato výzva mohla být žalovanému doručena nejdříve 24. 1. 2024 (za použití domněnky dojití podle § 573 občanského zákoníku) a lhůta k plnění mu tak uplynula dne 29. 1. 2024 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky 15 960 Kč až od 30. 1. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůta k plnění byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvody.

14. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně částky 499 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 459 Kč od 8. 9. 2023 do 29. 1. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 499 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 15 960 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, pak soud žalobu s ohledem na shora uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl, když na úhradu smluvní pokuty (včetně úroku z prodlení z této částky) nemá žalobkyně nárok, za dobu od 8. 9. 2023 do 29. 1. 2024 žalovaný nebyl v prodlení a zákonná výše úroku z prodlení činí pouze 14,75 % a nikoliv 15 % jako bylo uplatněno žalobou.

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch, přičemž neúspěch je dle názoru soudu nutné posoudit pouze jako nepatrný. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení činí 2 252 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám , Jméno advokáta, jako zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.