9 C 45/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 27 926,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 914,06 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 914,06 Kč od, Anonymizováno, 20. 7. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 012 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 926,06 Kč od 16. 12. 2022 do 19. 7. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 012 od 20. 7. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 20 914,06 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 558,72 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 27 926,06 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel prostřednictvím webových stránek , webové stránky, dne , datum, se společností , právnická osoba, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Celá výše úvěru byla žalovanému poukázána na bankovní účet. Žalovaný měl úvěr splatit do , datum, . Žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši 20 914,06 Kč a z důvodu prodlení také smluvní pokutou ve výši 104,01 Kč. Při uzavírání smlouvy byla zkoumána schopnost žalovaného úvěr splatit, a to dotazy na dlužnické registry. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou z , datum, , což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dluh neuhradil, přestože byl před podáním žaloby upomínán.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. K jednání se nedostavila ani žalobkyně, která se z jednání omluvila. Soud za splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Z nepodepsaného dokumentu označeného jako Smlouva o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že v tomto je právní předchůdkyně žalobkyně označena jako věřitel a žalovaný jako klient a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku v celkové výši 30 000 Kč a závazek klienta tuto částku splatit do 36 měsíců od poskytnutí. Úrok byl ujednán ve výši 61,3 %. Strany smlouvy se dále dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas je klient povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Částka měla být poskytnuta na účet č. , č. účtu, . K uzavření smlouvy mělo dojít za užití prostředků komunikace na dálku, a to registrací klienta na webových stránkách věřitele, poskytnutím požadovaných údajů a zasláním verifikační platby. Dokument není nikým podepsán. Klientem měl být potvrzen zadáním kódu dne , datum, v 20:24:34 hodin. Součástí smlouvy měly být i obchodní podmínky.

4. Z dalšího nepodepsaného dokumentu označeného jako Smlouva o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že v tomto je opět jako věřitel označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako klient je označen žalovaný. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku v celkové výši 28 306,41 Kč a závazek klienta tuto částku splatit do 31 měsíců od poskytnutí. Úrok byl ujednán ve výši 61,3 %. Strany smlouvy se také dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas je klient povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Částka měla být poskytnuta na účet č. , č. účtu, . Dokument není nikým podepsán. Součástí smlouvy měly být i obchodní podmínky.

5. Dle výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla na účet č. , č. účtu, odeslána dne , datum, částka 30 000 Kč. Podle dalšího výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně zaslal žalovaný ze svého účtu č. , č. účtu, dne , datum, částku 0,10 Kč. , právnická osoba, sdělila soudu, že bankovní účet č. , č. účtu, byl a je veden ve prospěch žalovaného.

6. O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán přípisem právní předchůdkyně žalobkyně z , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ve spojení se seznamem postoupených pohledávek, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dopisem ze dne , datum, . Předžalobní výzvou ze dne 11. 7. 2024, která byla dle podacího archu podána k poštovní přepravě dne 11. 7. 2024, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu do tří dnů.

7. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně předložila dva nepodepsané dokumenty označené jako Smlouva o úvěru č. , číslo, , ve kterých byla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , označena jako věřitel a žalovaný jako klient. Dokument s datem , datum, obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku ve výši 30 000 Kč a závazek klienta částku splatit ve 36 měsících. Dokument s datem , datum, obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku ve výši 28 306,41 Kč a závazek klienta částku splatit ve 31 měsících. Částky měly být poskytnuty převodem na účet č. , č. účtu, , který byl veden ve prospěch žalovaného. Z účtu žalovaného byla na účet právní předchůdkyně žalobkyně zaslána dne , datum, částka 0,10 Kč. Z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla odeslána na účet žalovaného dne , datum, částka 30 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému toto postoupení oznámila. Předžalobní výzvou ze dne 11. 7. 2024, předanou k poštovní přepravě dne 11. 7. 2024, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě tří dnů.

8. Dle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

9. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz).

10. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z., když žalovaný získal majetkový prospěch na úkor právní předchůdkyně žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají z listin označených jako „Smlouva o úvěru“. Tyto dokumenty neobsahují podpis právní předchůdkyně žalobkyně ani žalovaného. Ani z jiných skutečností („verifikační“ platby) nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podstatných otázkách upravených ve smlouvě. Žalobkyně tudíž neprokázala, že znění smlouvy předložené soudu bylo platně akceptováno ze strany žalovaného. Na základě výše uvedeného v kontextu citovaných zákonných ustanovení proto dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Postup vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření výše uvedené smlouvy totiž připouští možnost, aby za žalovaného právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (verifikační platba či registrace na internetových stránkách) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalovaného a jím skutečně projevené vůle. Nadto má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nedodržela ani požadavky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného. V tomto ohledu bylo pouze odkazováno na učinění dotazů do různých registrů, ale důkazy k tomu nebyly předloženy. Navíc dle názoru soudu samotná absence záznamů v takových registrech není způsobilá poskytnout dostatečný podklad k rozhodnutí o schopnosti splácet poskytnutý úvěr.

13. Žalobkyně tedy soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně v souladu s ustanovením § 1879 o. z. platně postoupila své pohledávky včetně pohledávky za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 30 000 Kč. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by tyto poskytnuté peněžní prostředky žalovaný žalobkyni nebo její právní předchůdkyni v celém rozsahu vrátil, přestože k tomu byl vyzván. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z. ve spojení s § 1880 odst. 1 o. z. má nyní žalobkyně právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. Soud tak rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dosud nevrácenou jistinu, tedy v souladu s žalobními tvrzeními částku 20 914,06 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě dne 11. 7. 2024 s lhůtou splatnosti do 3 dnů. Tato výzva mohla být žalovanému doručena nejdříve 16. 7. 2024 (za použití domněnky dojití podle § 573 občanského zákoníku) a lhůta k plnění mu tak uplynula dne 19. 7. 2024 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky 20 914,06 Kč až od 20. 7. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůta k plnění byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvody.

14. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně částky 7 012 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 926,06 Kč od 16. 12. 2022 do 19. 7. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 012 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 20 914,06 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení, pak soud žalobu s ohledem na shora uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl, když na úhradu smluvní pokuty (včetně úroku z prodlení z této částky) nemá žalobkyně nárok, za dobu od 16. 12. 2022 do 19. 7. 2024 žalovaný nebyl v prodlení a zákonná výše úroku z prodlení činí pouze 12,75 % a nikoliv 15 % jak bylo uplatněno žalobou.

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž pro potřebu určení úspěchu a neúspěchu ve věci provedl soud kapitalizaci úroků ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala částky 40 06,68 Kč (součet jistiny 27 926,06 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 1310,62 Kč, tj. kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny za dobu od 16. 12. 2022 do 6. 11. 2025). Úspěch žalobkyně je představován přiznanou částkou 24 384,21 Kč (součet přiznané jistiny 20 914,06 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z jistiny za dobu od 20. 7. 2024 do 6. 11. 2025), tj. 60,87 %. Ve zbylých 39,13 % jde o neúspěch žalobkyně. Po odečtení neúspěchu od úspěchu náleží žalobkyni poměrná část náhrady nákladů řízení ve výši 21,74 %. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 118 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení činí 2 570 Kč. Z této částky bylo tedy žalobkyni přiznáno 21,74 %, tj. částka 558,72 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám , Jméno advokáta, jako zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.