9 C 62/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 2. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 48 Kč a úroků z prodlení ve výši 1 873,97 Kč, úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 6. 2. 2024 do 26. 2. 2024 a úroků z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 2. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 655,10 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejího doplnění po žalovaném domáhala zaplacení částky 34 560 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel prostřednictvím webových stránek dne , datum, se společností , právnická osoba, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr postupně v celkové výši 30 000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut po částech vždy na základě uzavřených dodatků, a to na účet, ze kterého byla zaslána verifikační platba sloužící k ověření totožnosti žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit celkem 37 145 Kč do , datum, . Žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Z důvodu prodlení vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 4 560 Kč a náhrady na upomínání ve výši 48 Kč (což odpovídá dle ceníku žalobkyně odchozímu dopisu). Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou účinnou ke dni , datum, , což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dluh nezaplatil, přestože byl před podáním žaloby upomínán.

2. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu zpět v části, v níž se po žalovaném domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 7 195 Kč a nesplacené smluvní pokuty ve výši 4 560 Kč. Soud rozhodl usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tak, že řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Žalobkyně prostřednictvím přítomného zástupce při jednání navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, pro tento postup však nebyly splněny zákonem požadované podmínky, když žalovaný nebyl o možnosti takového postupu poučen. Soud za splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

4. Právní osobnost žalobkyně byla ověřena výpisem z obchodního rejstříku.

5. Z nepodepsaného dokumentu označeného jako Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že v tomto je právní předchůdkyně žalobkyně označena jako věřitel a žalovaný jako klient a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku v celkové výši 1 000 Kč a závazek klienta tuto částku splatit do , datum, i s úrokem ve výši 290 Kč. Strany smlouvy se dále dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas je klient povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Částka měla být poskytnuta na účet č. , č. účtu, . K uzavření smlouvy mělo dojít za užití prostředků komunikace na dálku, a to registrací klienta na webových stránkách věřitele, poskytnutím požadovaných údajů a zasláním verifikační platby. Dokument není nikým podepsán. Klientem měl být potvrzen zadáním kódu dne , datum, v , hodnota, hodin.

6. Nepodepsané dokumenty označené jako „dodatek č. , hodnota, , , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ obsahují ujednání mezi stranami o navýšení částky úvěru (bez dotčení ostatních smluvních ujednání), a to následovně:- v dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na 1 800 Kč s odpovídajícím úrokem ve výši 532 Kč,- v dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na 3 800 Kč s odpovídajícím úrokem ve výši 1 005 Kč,- v dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na 4 900 Kč s odpovídajícím úrokem ve výši 1 299 Kč,- v dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na 7 000 Kč s odpovídajícím úrokem ve výši 1 783 Kč,- v dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na 7 800 Kč s odpovídajícím úrokem ve výši 2 012 Kč,- v dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na 10 300 Kč s odpovídajícím úrokem ve výši 2 541 Kč,- v dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na 12 000 Kč s odpovídajícím úrokem ve výši 2 971 Kč,- v dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na 12 500 Kč s odpovídajícím úrokem ve výši 3 161 Kč,- v dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na 15 500 Kč s odpovídajícím úrokem ve výši 3 839 Kč,- v dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na 17 900 Kč s odpovídajícím úrokem ve výši 4 389 Kč,- v dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na 20 700 Kč s odpovídajícím úrokem ve výši 5 016 Kč,- v dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na 22 800 Kč s odpovídajícím úrokem ve výši 5 500 Kč,- v dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na 24 800 Kč s odpovídajícím úrokem ve výši 5 956 Kč,- v dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na 25 800 Kč s odpovídajícím úrokem ve výši 6 222 Kč,- v dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na 27 800 Kč s odpovídajícím úrokem ve výši 6 670 Kč,- a v dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na 30 000 Kč s odpovídajícím úrokem ve výši 7 145 Kč.

7. Z nepodepsaného dokumentu označeného jako „Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ ze dne , datum, soud zjistil, že tímto dodatkem mělo být mezi stranami ujednáno prodloužení splatnosti úvěru na , datum, .

8. Dle výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla na účet žalovaného č. , č. účtu, odeslána dne , datum, částka 1 000 Kč, dne , datum, částka 800 Kč a 2 000 Kč, dne , datum, částka 1 100 Kč a částka 2 100 Kč, dne , datum, částka 800 Kč, dne , datum, částka 2 500 Kč, dne , datum, částka 1 700 Kč, dne , datum, částka 500 Kč, dne , datum, částka 3 000 Kč, dne , datum, částka 2 800 Kč a 2 400 Kč, dne , datum, částka 2 100 Kč, dne , datum, částka 2 000 Kč, dne , datum, částka 2 000 Kč a 1 000 Kč, dne , datum, částka 2 200 Kč. Podle dalšího výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně zaslal žalovaný ze svého účtu dne , datum, částku , částka, .

9. Z dokumentu „výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“ vyplývá, že žalovanému byl dne , datum, zaslán obyčejný dopis.

10. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ve spojení s prohlášením ze dne , datum, a potvrzením o zaplacení úplaty, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dopisem ze dne , datum, , který byl dle poštovního podacího archu podán k poštovní přepravě dne , datum, . V oznámení byl žalovaný vyzván k plnění ve lhůtě do 10 dnů od doručení. Z výzev ze dnů , datum, a , datum, vyplývá opakované upomínání žalovaného o úhradu dluhu. Předžalobní výzvou ze dne 20. 5. 2024 která byla dle podacího archu podána k poštovní přepravě dne 22. 5. 2024, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu do , datum, .

11. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně v období od , datum, do , datum, poskytla žalovanému částku v celkové výši 30 000 Kč. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřenou na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému toto postoupení oznámila, přičemž žalovaný byl vyzván k úhradě ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy, která byla k poštovní přepravě podána dne 13. 2. 2024. Předžalobní výzvou ze dne 20. 5. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu. Právní osobnost žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku.

12. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. , spisová značka, ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice , spisová značka, (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na adrese www.nsoud.cz).

13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

17. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z., když žalovaný získal majetkový prospěch na úkor právní předchůdkyně žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají z listin označených jako „Smlouva o úvěru“ a „Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru“. Tyto dokumenty neobsahují podpis právní předchůdkyně žalobkyně ani žalovaného, není na nich žádný specifický identifikátor (např. potvrzená emailová komunikace včetně uznávaného elektronického podpisu). Ani z jiných skutečností (např. časově nesouvisející „verifikační“ platby již z roku , datum, ) nelze dovodit, zda skutečně šlo o konsenzus mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podstatných otázkách upravených ve smlouvě. Žalobkyně tudíž neprokázala, že znění smlouvy (resp. dodatků) předložené soudu bylo platně akceptováno ze strany žalovaného. Na základě výše uvedeného v kontextu citovaných zákonných ustanovení proto dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Postup vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření výše uvedené smlouvy totiž připouští možnost, aby za žalovaného právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (verifikační platba či registrace na internetových stránkách) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalovaného a jím skutečně projevené vůle. Nadto má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nedodržela ani požadavky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného. V tomto ohledu bylo pouze odkazováno na učinění dotazů do různých registrů, ale důkazy k tomu nebyly předloženy. Navíc dle názoru soudu samotná absence záznamů v takových registrech není způsobilá poskytnout dostatečný podklad k rozhodnutí o schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Ohledně částky 48 Kč, kterou žalobkyně požaduje na nákladech spojených s uplatněním pohledávky, konkrétně za odeslání upomínky ze dne , datum, pak je nutno konstatovat, že mezi stranami nebyla žádným způsobem ujednána povinnost žalovaného tyto náklady uhradit.

18. Žalobkyně tedy soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně v souladu s ustanovením § 1879 o. z. platně postoupila své pohledávky včetně pohledávky za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 30 000 Kč. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by tyto poskytnuté peněžní prostředky žalovaný žalobkyni nebo její právní předchůdkyni vrátil, přestože k tomu byl opakovaně vyzván. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z. ve spojení s § 1880 odst. 1 o. z. má nyní žalobkyně právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. Podle výzvy, která byla součástí dopisu o oznámení postoupení pohledávky, měl žalovaný plnit do deseti dnů od doručení výzvy. Jelikož výzva byla předána k poštovní přepravě 13. 2. 2024 a není zřejmé, kdy byla doručena, soud aplikoval domněnku doby dojití dle § 573 o. z., dle níž došlo k doručení výzvy dne 16. 2. 2024. Desátý den od doručení potom připadá na pondělí 26. 2. 2024. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení za dobu od 27. 2. 2024, kdy již žalovaný prokazatelně byl v prodlení, do zaplacení. Lhůta k plnění byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvody.

19. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně částky 48 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 6. 2. 2024 do 26. 2. 2024, úroku z prodlení ve výši 1 873,97 Kč a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 2. 2024 do zaplacení, pak soud žalobu s ohledem na shora uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni , datum, ) částky 43 931,55 Kč. V průběhu řízení však vzala žalobu zpět co do částky 11 755 Kč, představující úrok ve výši 7 195 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 560 Kč. S ohledem na skutečnost, že toto zpětvzetí bylo zapříčiněno důvody výhradně na straně žalobkyně, nikoli žalovaného, vznikla žalobkyni v souladu s § 146 odst. 2 o. s. ř. povinnost hradit náklady řízení v rozsahu zastavení. V této části se fakticky dá hovořit o úspěchu žalovaného a neúspěchu žalobkyně. V části nároku, který zůstal předmětem řízení po částečném zpětvzetí, byla žalobkyně úspěšná co do částky 30 000 Kč, tj. v 68 % z celkově uplatněné částky. Neúspěšná tedy byla žalobkyně v 32 % a míra úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 36 %. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 383 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do , datum, (dále jen „AT 2024”), z tarifní hodnoty ve výši 34 560 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT 2024, dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 4 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od , datum, (dále jen „AT 2025”), z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za jeden právní úkon po podání návrhu ve věci (účast u jednání dne , datum, ) a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) AT 2025. Náklady řízení žalobkyně jsou dále tvořeny náhradou cestovních výdajů v souvislosti s cestou advokáta k jednání z , adresa, a zpět dne , datum, ve výši 1 648 Kč za 226 ujetých km (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. při průměrné spotřebě 4,3 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.). Dále advokátu žalobkyně náleží náhrada za ztrátu času při cestě k jednání v trvání 7 × 30 minut a sazbě 150 Kč za každých započatých 30 minut podle § 14 AT 2025, tj. ve výši 1 050 Kč. Tyto částky s výjimkou soudního poplatku se zvyšují o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 248 Kč ve výši 1 522,08 Kč. Celkem tedy žalobkyně vynaložila náklady ve výši 10 135,08 Kč, z nichž jí náleží náhrada v rozsahu 36 %, tj. částka 3 655,10 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Ve lhůtě k plnění určené podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvody.