13 C 128/2023

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 162 526,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 151 261 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení další částky ve výši 11 265,85 Kč, úroku ve výši 5,9 % ročně z částky 162 526,85 Kč od 20. 1. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 162 526,85 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, a kapitalizovaného úroku od 24. 8. 2022 do 19. 1. 2023 ve výši 3 861,37 Kč, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 847 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 28. 2. 2023 domáhá na žalovaném zaplacení částky 162 526,85 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě Rámcové smlouvy [číslo] smlouvy o úvěru č. [anonymizováno], uzavřené dne 27. 6. 2021 mezi žalobkyní a žalovaným.

2. Žalovaný k věci uvedl, že popírá, že by se dostal do prodlení, neboť o zesplatnění úvěru nevěděl, a tuto listinu nikdy neobdržel do své dispozice, mj. proto, že byl ve výkonu trestu odnětí svobody. K zesplatnění úvěru tak nemohlo dojít. Žalobkyně by se podle žalovaného dále měla uspokojit z pojištění, které žalovaný uzavřel.

3. Z Rámcové smlouvy [číslo] uzavřené dne 27. 6. 2021 mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně aktivovala žalovanému běžný účet č. [bankovní účet]. Na základě této smlouvy současně žalobkyně poskytla žalovanému o úvěr č. [anonymizováno] ve výši 175 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem z úvěru ve výši 5,90 % ročně, a to ve 120 měsíčních splátkách po 1 933 Kč se splatností nejpozději do 20. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k čerpání úvěru. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit, činila 231 844,02 Kč RPSN byla sjednána ve výši 6,07 % ročně a pojistné na pojištění schopnosti úvěr splácet ve výši 169 Kč. Účastníci se ve smlouvě dohodli, že účelově určenou část úvěru ve výši 25 000 Kč žalobkyně použije na úhradu dalších úvěrů žalovaného (20 000 Kč úvěr z kreditní karty, 5 000 Kč kontokorent). Nedílnou součástí rámcové smlouvy byly Obchodní podmínky, Ceník, Podmínky pro používání karet, Podmínky pro používání úvěru, Podmínky pro používání hypotéky, Podmínky pro používání kontokorentu, Pojistné podmínky a Rámcová pojistná smlouva, Přehled cen pojištění a Podmínky poskytování odměn a výhod.

4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovanému byly poskytnuty následující informace: informace o věřiteli spotřebitelského úvěru, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, informace o nákladech a dalších důležitých právních aspektech spotřebitelského úvěru a dále dodatečné informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb na trh na dálku.

5. Z Dodatku č. 3 k rámcové smlouvě [číslo] ze dne 25.8. 2021 bylo zjištěno, že na žádost žalovaného byla změněna výše měsíční splátky úvěru z 1 933 Kč na 2 763 Kč. První splátka s touto změnou proběhla dne 20. 9. 2021.

6. Z Dodatku č. 5 k rámcové smlouvě [číslo] ze dne 21. 9. 2021 bylo zjištěno, že na žádost žalovaného byla provedena změna data splátek z 20. dne v každém měsíci na 24. den v každém měsíci. První splátka s touto změnou proběhla dne 24. 10. 2021.

7. Z Dodatku č. 6 k rámcové smlouvě [číslo] ze dne 21. 12. 2021 bylo zjištěno, že na žádost žalovaného odložila žalobkyně splatnost splátek ze dne 24. 12. 2021 a ze dne 24. 1.2022 na později a změnila i délku splácení úvěru.

8. Z Dodatku č. 7 k rámcové smlouvě [číslo] ze dne 15. 2. 2022 bylo zjištěno, že na žádost žalovaného byla změněna výše měsíční splátky z 2 763 Kč na 1 931 Kč. První splátka s touto změnou proběhla dne 24. 2. 2022.

9. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za měsíc březen 2021 bylo zjištěno, že celkové příjmy žalovaného činily 33 519,09 Kč, celkové výdaje pak 35 657,01 Kč. Konečný zůstatek za tento měsíc činil – 1 888,90 Kč. Mzda žalovaného činila 31 920 Kč, výdaje za vodné a energie činily 7 300 Kč, splátka úvěru 6 088,73 Kč, splátka úroku 5 555,27 Kč.

10. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc duben 2021 bylo zjištěno, že celkové příjmy žalovaného činily 32 804,04 Kč, celkové výdaje 32 324,01 Kč. Konečný zůstatek na účtu žalovaného činil – 1 408,87 Kč. Mzda žalovaného činila 32 605 Kč, výdaje za vodné a energie 7 500 Kč, splátka úvěru 5 903,03 Kč, splátka úroku 5 740,97 Kč.

11. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc květen 2021 bylo zjištěno, že celkové příjmy žalovaného činily 28 230,05 Kč, celkové výdaje pak 30 842,66 Kč. Konečný zůstatek na účtu žalovaného činil – 4 021,48 Kč. Mzda žalovaného činila 28 031 Kč, výdaje za vodné a energie 7 500 Kč, splátka úvěru 5 717,80 Kč a splátka úroku 5 926,20 Kč.

12. Z úvěrové zprávy ze dne 26. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný měl i jiné aktivní splátkové, nesplátkové produkty a kreditní karty (hypotéční úvěr, kde výše měsíční splátky činí 11 644 Kč, kontokorentní úvěr s nesplacenou částkou ve výši 4 021 Kč a kreditní kartu, kde dluh činí 15 014 Kč).

13. Z dokumentu nazvaného„ Aplikační data“ bylo zjištěno, že dne 27. 6. 2021 byla žalovanému schválena půjčka ve výši 175 000 Kč č. [anonymizováno]. Splátky uvedené klientem činily 11 700 Kč, výdaje domácnosti byly vyčísleny v částkách 7 000 Kč a 5 000 Kč na bydlení a běžné potřeby, přičemž žalovaný uvedl, že má 2 vyživovací povinnosti a je zaměstnán u [právnická osoba], s. r. o..

14. Ze splátkového kalendáře ke shora uvedené smlouvě o úvěru (sestaveného ke dni 23. 1. 2023) bylo zjištěno, že žalovaný uhradil splátky od 20. 8. 2021 do 24. 8. 2022. Počínaje splátkou 24. 9. 2022 nebyly splátky hrazeny. Nesplacená výše úvěru tak činila částku ve výši 162 526,85 Kč.

15. Z Výzvy k zaplacení dluhu – takzvané předžalobní výzvy ze dne 23. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení částky ve výši 166 388,22 Kč s tím, že poučila žalovaného o možnosti podání žaloby k soudu v případě, že svůj dluh co nejdříve nezaplatí.

16. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 24. 1. 2023.

17. Z Přehledu plateb ze dne 23. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný celkem na úvěr uhradil částku ve výši 23 739 Kč. Celková nesplacená jistina ke dni 23. 2. 2023 tak činila částku ve výši 162 526,85 Kč a kapitalizovaný úrok částku ve výši 3 861,37 Kč.

18. Z Výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] ze dne 23. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný načerpal dne 8. 7. 2021 částku ve výši 175 000 Kč. Částka ve výši 5 000 Kč byla téhož dne použita k doplacení závazku u [právnická osoba], částka ve výši 20 000 Kč k doplacení závazku u [právnická osoba].

19. Z Výpovědi smlouvy o kontokorentu bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobkyni o pomoc s výpovědí smlouvy o kontokorentu. Částku ve výši 5 000 Kč měla žalobkyně dle tohoto dokumentu zaslat společnosti [právnická osoba] nejpozději do 5 dnů od doručení této výpovědi.

20. Z Výpovědi smlouvy o kreditní kartě/revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobkyni o pomoc s výpovědí smlouvy o kreditní kartě/revolvingovém úvěru. Částku ve výši 20 000 Kč měla žalobkyně dle tohoto dokumentu zaslat společnosti [právnická osoba] nejpozději do 5 dnů od doručení této výpovědi. <b>21. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:</b> 22. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne 27. 6. 2021 úvěr ve výši 175 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 5,9 % ročně ve 120 měsíčních splátkách po 1 933 Kč se splatností nejpozději do 20. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k čerpání úvěru. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit, činila 231 844,02 Kč RPSN byla sjednána ve výši 6,07 % ročně. Měsíční pojistné na pojištění schopnosti splácet poskytnutý úvěr bylo sjednáno ve výši 169 Kč. Účelově určená část úvěru ve výši 25 000 Kč byla použita na úhradu dalších úvěrů žalovaného.

23. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně ověřovala prostřednictvím: a) úvěrové zprávy ze dne 26. 6. 2021, z níž žalobkyně zjistila, že žalovaný má i jiné aktivní splátkové a nesplátkové produkty a kreditní karty (hypotéční úvěr, kde výše měsíční splátky činí 11 644 Kč, kontokorentní úvěr s nesplacenou částkou ve výši 4 021 Kč a kreditní kartu, na které dluh činí 15 014 Kč). b) výpisů z účtů žalovaného č. [bankovní účet]; 24. Z výpisů z účtu žalovaného za období od března 2021 do května 2021 vyplynulo následující: a) v březnu 2021 činily celkové příjmy žalovaného 33 519,09 Kč, celkové výdaje pak 35 657,01 Kč. Konečný zůstatek za tento měsíc činil – 1 888,90 Kč. Mzda žalovaného činila 31 920 Kč, výdaje za vodné a energie činily 7 300 Kč, splátka úvěru 6 088,73 Kč, splátka úroku 5 555,27 Kč; b) v dubnu 2021 činily celkové příjmy žalovaného 32 804,04 Kč, celkové výdaje 32 324,01 Kč. Konečný zůstatek na účtu žalovaného činil – 1 408,87 Kč. Mzda žalovaného činila 32 605 Kč, výdaje za vodné a energie 7 500 Kč, splátka úvěru 5 903,03 Kč, splátka úroku 5 740,97 Kč. c) v květnu 2021 činily celkové příjmy žalovaného činily 28 230,05 Kč, celkové výdaje pak 30 842,66 Kč. Konečný zůstatek na účtu žalovaného činil – 4 021,48 Kč. Mzda žalovaného činila 28 031 Kč, výdaje za vodné a energie 7 500 Kč, splátka úvěru 5 717,80 Kč a splátka úroku 5 926,20 Kč.

25. Na základě výše zmíněné smlouvy o úvěru byla žalovanému dne 8. 7. 2021 vyplacena na jeho účet uvedený ve smlouvě částka ve výši 175 000 Kč.

26. Žalovaný poskytnutý úvěr nehradil řádně a včas, když na jeho úhradu zaplatil pouze částku v celkové výši 23 739 Kč.

27. Žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 166 388,22 Kč Výzvou k zaplacení dluhu – takzvanou předžalobní výzvou ze dne 23. 1. 2023 (odeslanou následujícího dne). Zároveň byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude se žalobkyně domáhat svého nároku soudní cestou. <b>28. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:</b> 29. Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

30. Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

31. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

32. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

33. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Podle ust. § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

35. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že jsou výše uvedená smlouva o úvěru je ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

36. Co se týče postupu žalobkyně s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, soud dospěl k závěru, že žalobkyně sice ověřovala úvěruschopnost žalovaného, ale toto posouzení je podle názoru soudu zcela nedostatečné. Usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 8. 2023 č. j. [číslo jednací] byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně sdělila, že vycházela z informací poskytnutých jí žalovaným a z interních a externích databází. Svá tvrzení doložila úvěrovou zprávou ze dne 26. 6. 2021, z níž vyplývá, že žalovaný splácí hypotéční úvěr, kde výše měsíční splátky činí 11 644 Kč, dále má uzavřen kontokorentní úvěr s nesplacenou částkou ve výši 4 021 Kč a kreditní kartu, kde dluh činil 15 014 Kč. Co se týče způsobu hospodaření žalovaného, z předložených výpisů z jeho účtu podle názoru soudu zcela jednoznačně vyplývá, že žalovaný nebyl schopen řádně a včas hradit poskytnutý spotřebitelský úvěr. Měsíční výdaje žalovaného pohybující se v rozmezí od 30 842,66 Kč do 35 657,01 Kč, tím spíše, pokud by byly navýšeny o splátky poskytnutého spotřebitelského úvěru, žalovaný nebyl schopen hradit ze svých příjmů ze zaměstnání, které se pohybovaly většinou kolem 30 000 Kč. Pro doplnění soud dodává, že příjmy žalovaného za celé doložené období činily 94 553,18 Kč a výdaje 98 823,68 Kč. Konečný zůstatek na účtu žalovaného se ve všech doložených měsících pohyboval v záporném zůstatku, a to i s ohledem na skutečnost, že z tohoto účtu nebyla hrazena pravidelná měsíční splátka na hypotéční úvěr. Za dané situace pak žalobkyně měla být obezřetnější, a žalovanému neměl být vůbec výše uvedený spotřebitelský úvěr poskytnut, tím spíše, pokud příjmy žalovaného ani nepokrývají jeho výdaje a z údajů o žalovaném je zřejmé, že je dále zavázán platit pravidelnou měsíční splátku na hypotéční úvěr ve výši zhruba třetiny jeho průměrného měsíčního příjmu, má další nesplacené dluhy z úvěrů kreditních karet a nad to ještě dvě vyživovací povinnosti. Pokud žalovaný finančně hospodařil i na jiných účtech, popř. s hotovostí, měla žalobkyně za dané situace (kdy hospodaření žalovaného bylo deficitní) dále podrobněji analyzovat jeho finanční situaci. Na těchto závěrech nemohou ničeho změnit ani žalobkyní tvrzené ekonomické modely, neboť každý případ a finanční situace každého žadatele o úvěr je individuální, a při poskytování spotřebitelského úvěru nelze pak podle názoru soudu vycházet z„ paušalizovaných“ závěrů vyplývajících z těchto modelů. Soud je přesvědčen, že poskytovatel úvěru musí vždy individuálně zhodnotit konkrétní finanční situaci žadatele o úvěr, a na základě tohoto zhodnocení pak dospět k rozhodnutí, zda spotřebitelský úvěr poskytne či nikoliv.

37. Nezbývá tak než uzavřít, že žalobkyně nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je nezbytné výše uvedenou spotřebitelskou smlouvu, odporující § 580 odst. 1 o. z., vyhodnotit jako neplatnou, přičemž soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu.

38. Žalovaný předmět výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaný od žalobkyně převzal částku 175 000 Kč a uhradil částku ve výši 23 739 Kč, je jeho povinností vrátit žalobkyni částku 151 261 Kč. Tak také rozhodl soud výrokem I., zbylou částku požadovanou žalobkyní soud zamítl, a to včetně příslušenství.

39. S ohledem na výše uvedené, jsou námitky žalovaného ohledně toho, že o zesplatnění úvěru nevěděl, bezpředmětné.

40. Pokud měl žalovaný uzavřeno pojištění pro případ neschopnosti splácet, měl u své pojišťovny uplatnit nárok na pojistné plnění. Skutečnost, že existuje tento pojistný vztah pak v žádném případě neznamená, že by se žalobkyně nemohla domáhat svého nároku po žalovaném.

41. K otázce zaplacení zákonného úroků z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení žalovaného, soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. [spisová značka], podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří nepostupují dle zákonných ustanovení o spotřebitelském úvěru či postupují v rozporu se smyslem a účelem zákona o spotřebitelském úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

42. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 a § 137 odst. 2, 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 93 % a žalovaný v rozsahu 7 %. Žalobkyně tak má právo na náhradu 86 % účelně vynaložených nákladů.

43. Žalobkyně nebyla v řízení zastoupena, proto jí soud přiznal paušální náhradu dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Žalobkyni tak náleží náhrada za 5 úkonů (návrh, výzva k plnění, vyjádření ze dne 31. 7. 2023 a ze dne 17. 8. 2023 a účast na jednání) po 300 Kč v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.. Žalobkyni bylo dále přiznáno cestovné podle § 137 o. s. ř. v celkové výši 2 285 Kč za cestu na soudní jednání dne 15. 9. 2023 a ujetých 324 km, při průměrné spotřebě nafty 4,2 l /100 km, ceně motorové nafty 44,10 Kč litr (§ 4 písm. c) vyhl. 467/2022 Sb.) a sazbě základní náhrady 5,20 Kč za 1 km jízdy (§ 1 písm. b) vyhl. 467/2022 Sb.). Dále byl nákladem řízení žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 6 502 Kč. Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení ve výši 10287 Kč, který po snížení na 86 % představuje částku uvedenou ve výroku III. tohoto rozsudku.