13 C 140/2023

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele osvojenky: jméno příjmení, datum narození bytem adresa za účasti: jméno příjmení, datum narození bytem adresa, o osvojení zletilého I. jméno příjmení, narozená dne datum v obec, dcera jméno příjmení, narozeného datum, a jméno příjmení, narozené datum, je od právní moci tohoto rozsudku osvojenkou jméno příjmení, narozeného dne datum.

II. Osvojitel jméno příjmení, datum narození, se zapíše v knize narození matričního úřadu obec ve sazku 2, ročník 2002, na straně/listu 58, poř. číslo místo otce osvojenky jméno příjmení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení je osvojení zletilé jméno příjmení osvojitelem jméno příjmení, které je obdobou osvojení nezletilého. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Osvojenka se narodila dne datum v obec matce jméno příjmení, narozené datum, a otci jméno příjmení, narozenému datum. Dne 13. 5. 2011 uzavřela matka osvojenky s osvojitelem manželství. Osvojitel žije s matkou osvojované od 8 let věku osvojované. Osvojitel se k osvojované vždy choval jako k vlastní dceři, vznikl mezi nimi velmi blízký vztah, prakticky vztah rodič – dítě. Osvojenka vždy brala osvojitele jako vlastního otce, byl jí nápomocen, staral se o ni, mohla s ním řešit všechny své problémy a vytvářel jí spolu s matkou láskyplné prostředí. Po celou dobu soužití zabezpečuje osvojitel osvojenku i po materiální stránce. Se svým biologickým otcem se osvojenka minimálně pět let nestýká, otec o ni nejevil a nejeví zájem, nikdy jí nebyl psychickou oporou. Nikdo z účastníků, ani biologický otec, netvrdil ani neprokázal odůvodněný zájem na straně pokrevního otce, který by mohl být osvojením narušen. Podle ust. § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Podle ust. § 795 věty první o. z., předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Podle ust. § 796 odst. 2 o. z., o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen. Podle ust. § 797 o. z., na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte. Podle ust. § 799 odst. 1 o. z., se osvojitelem může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. Podle ust. § 803 o. z., mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let. Podle ustanovení § 846 o. z., zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle ustanovení § 847 odst. 1 písm. c), d) o. z., zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti, a jestliže osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle ust. § 847 odst. 2 o. z., zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle ust. § 852 o. z., osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas. V projednávaném případě byly všechny zákonem stanovené podmínky splněny, neboť byl naplněn taxativně vymezený zákonný důvod (osvojitel pečoval o osvojovanou jako o vlastní již v době její nezletilosti a osvojuje dceru své manželky); osvojenka s osvojením souhlasila, stejně tak manželka osvojitele – její pokrevní matka. Osvojitel je zletilý a svéprávný, a vzhledem k tomu, že o osvojenku pečuje od jejích 8 let, jako by se jednalo o jeho vlastní dceru, je soud přesvědčen, že zaručuje svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které ho vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. Mezi osvojenkou a osvojencem je přiměřený věkový rozdíl a existuje mezi nimi vazba jako mezi rodičem a dítětem; zároveň osvojení není v rozporu s odůvodněným zájmem biologického otce osvojenky (nestýkají se, otec o osvojenku nejevil zájem) a osvojení není v rozporu s dobrými mravy. Účastníci se výslovně vzdali práva na náhradu nákladů řízení, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. (Odůvodnění tohoto rozsudku je podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. provedeno ve zkrácené formě, jelikož se proti němu účastníci vzdali práva podat odvolání.) Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť odvolání nemohou účinně podat osoby, které se tohoto práva výslovně vzdaly.