Okresní soud v Jindřichově Hradci · Rozsudek

13 C 144/2021

č. j. 13 C 144/2021-33

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-10-27 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJH:2021:13.C.144.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, protože poskytovatel úvěru nevykonal posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Soud dospěl k závěru, že věřitel nezohlednil dostatečné informace o příjmech a výdajích žalovaného a neověřil údaje z jeho zákaznické karty. Na základě neplatnosti smlouvy je žalovaný povinen vrátit žalobkyni částku 5 300 Kč jako bezdůvodné obohacení. Úroky z prodlení byly určeny ve výši 8,5 % ročně, a to od doby, kdy byl žalovaný vyzván k zaplacení.

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 13 976 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 300 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení další částky v celkové výši 8 676 Kč, smluvních úroků a úroků z prodlení v rozsahu větším, než jak byly přiznány ve výroku I. tohoto rozsudku, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhá na žalovaném zaplacení částky 13 976 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nesplacené zápůjčky, která byla žalovanému poskytnuta na základě smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právnická osoba“, nebo„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán (předvolání mu bylo doručeno fikcí). Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

3. Existence žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka číslo, z něhož plyne, že předmětem podnikání žalobkyně je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum mezi právnická osoba a žalovaným bylo zjištěno, že právnická osoba poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 13 125 Kč (poplatek tvoří: úrok ve výši 2 683 Kč, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 130 Kč a částka za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 312 Kč) v 59 týdenních splátkách ve výši 469 Kč a poslední splátce ve výši 454 Kč. Splatnost první splátky byla sjednána 7. kalendářním dnem ode dne uzavření smlouvy s tím, že každá následující splátka je splatná vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný svým podpisem na smlouvě potvrdil převzetí shora uvedené částky v hotovosti. Ve smlouvě byla mezi smluvními stranami sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 29 % ročně. Žalovaný ve smlouvě potvrdil, že právnická osoba před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od žalovaného.

5. Ze zákaznické karty vyplněné dne datum bylo zjištěno, že žalovaný při uzavírání shora uvedené smlouvy o zápůjčce uvedl, že žije s rodiči, že má dosažené základní vzdělání, že je svobodný, že důvodem zápůjčky jsou„ jiné“ důvody, že nemá žádných vyživovaných osob, že nevlastní automobil, že je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako dělník, že má jeden zdroj příjmů, že jeho čistý měsíční příjem činí 9 000 Kč, ostatní jeho příjmy činí 3 000 Kč, že další čisté příjmy domácnosti činí 30 000 Kč, že jeho externí splátky zápůjček činí 2 000 Kč a odhadované měsíční výdaje 2 500 Kč. Žalovaný uvedl, že má zápůjčku u jiné společnosti, a že má veden bankovní účet na své jméno. Žalovaný pro ověření podle zákaznické karty předložil pracovní smlouvu a 3 výplatní pásky.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a mezi žalobkyní jako postupníkem a z její přílohy číslo (seznam postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že se postupník s postupitelem dohodli na postoupení mj. shora uvedené pohledávky vzniklé ze shora uvedené smlouvy o zápůjčce, a to se všemi právy s ní spojenými.

7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že žalovanému bylo odesláno oznámení o postoupení výše uvedené pohledávky, a to ze právnická osoba na žalobkyni.

8. Z„ Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že žalovanému byla odeslána předžalobní výzva, kterou byl vyzván k zaplacení dlužné částky, a to nejpozději do datum.

9. Z tabulky umoření (vztahující se ke shora uvedené smlouvě o zápůjčce) bylo zjištěno, že žalovaný na úhradu shora uvedeného dluhu zaplatil v 5 nepravidelných splátkách celkem 9 700 Kč Poslední splátka ve výši 2 000 Kč byla uhrazena dne datum.

10. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:

11. Společnost anonymizováno poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum zápůjčku ve výši 15 000 Kč, úročenou výpůjční úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu s poplatkem ve výši 13 125 Kč v 59 týdenních splátkách po 469 Kč a v poslední splátce ve výši 454 Kč s tím, že splatnost první splátky byla sjednána 7. kalendářním dnem od uzavření smlouvy. Žalovaný svým podpisem na smlouvě potvrdil převzetí shora uvedené částky v hotovosti. Žalovaný ve smlouvě potvrdil, že právnická osoba před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od žalovaného.

12. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že: žije s rodiči; má dosažené základní vzdělání; je svobodný; důvodem zápůjčky jsou„ jiné“ důvody; nemá žádných vyživovaných osob; nevlastní automobil; je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako dělník; má jeden zdroj příjmů; jeho čistý měsíční příjem činí 9 000 Kč, ostatní jeho příjmy činí 3 000 Kč; další čisté příjmy domácnosti činí 30 000 Kč; jeho externí splátky zápůjček činí 2 000 Kč a odhadované měsíční výdaje 2 500 Kč. Žalovaný uvedl, že má zápůjčku u jiné společnosti, a že má veden bankovní účet na své jméno. Žalovaný pro ověření podle zákaznické karty předložil pracovní smlouvu a 3 výplatní pásky.

13. Žalovaný dluh nesplácel řádně ani včas, když na úhradu shora uvedeného dluhu zaplatil v 5 nepravidelných splátkách celkem 9 700 Kč Poslední splátka ve výši 2 000 Kč byla uhrazena dne datum.

14. Pohledávka právnická osoba za žalovaným byla platně postoupena žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

15. Výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, a to nejpozději do datum.

16. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

17. Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

18. Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

19. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle ust. § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že jsou výše uvedená smlouva o zápůjčce je ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

24. V případě shora uvedené smlouvy o zápůjčce pak soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že právnická osoba při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr dostatečně nepostupovala s odbornou péčí, když nedoložila, že by při poskytování spotřebitelského úvěru vycházela i z jiných informací, než poskytnutých žalovaným, např. nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalovaného).

25. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že měsíční výdaje žalovaného činí 4 500 Kč, aniž by tuto skutečnost jakýmkoliv způsobem ověřila (právní předchůdkyně žalobkyně podle zákaznické karty vycházela z pracovní smlouvy a z výplatních pásek; není zřejmé, jakým způsobem pak byly ověřeny tyto výdaje žalovaného), nelze její postup vyhodnotit jako postup s odbornou péčí. Soud navíc podotýká, že tvrzení žalovaného o tom, že jeho měsíční výdaje ve výši 2 500 Kč (2 000 Kč měly činit splátky externích úvěrů), se soudu jeví jako značně nepravděpodobné, když minimální měsíční náklady na základní životní potřeby jednotlivce musí být nepochybně vyšší. příjmení způsobem soud vyhodnotil i posuzování příjmů žalovaného, když žalovaný uvedl, že má pouze jeden zdroj příjmů, ale v popisu příjmů uvádí čistý měsíční příjem ve výši 9 000 Kč a další příjem ve výši 3 000 Kč. Ničím pak nejsou doloženy další příjmy domácnosti ve výši 30 000 Kč. Údaje uvedené v zákaznické kartě pak nejsou podle názoru soudu věrohodné, většina těchto údajů ani nebyla právní předchůdkyní žalobkyně ověřena (alespoň to vyplývá z předložené zákaznické karty), a proto soud dospěl k závěru, že postup právnická osoba při poskytování úvěru nelze v žádném případě vyhodnotit jako dostatečný ve smyslu postupu odborné péče.

26. Žalobkyně tedy dostatečně netvrdila ani neprokázala, že by ze strany právnická osoba byla v tomto směru vynaložena odborná péče, jak vyžaduje ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. Při jednání konaném dne datum nemohlo být žalobkyni poskytnuto poučení o tom, aby tvrdila a prokázala, jaká péče byla vynaložena při posouzení schopnosti žalované zápůjčku splácet, neboť se k jednání nedostavila. Protože právnická osoba (jako poskytovatel úvěru) nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, je výše uvedená spotřebitelská smlouva, odporující § 580 odst. 1 o. z., neplatná, a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu.

27. Žalovaný předmět výše uvedené smlouvy o zápůjčce převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku 15 000 Kč a zaplatil 9 700 Kč, je jeho povinností vrátit žalobkyni částku odpovídající rozdílu mezi těmito částkami, tzn. částku 5 300 Kč. Co se týče úroků z prodlení, soud vycházel z toho, že žalovaný je v prodlení od datum, když byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum. Výše úroků pak nepřesahuje úrok odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ke dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení. Ve zbytku nezbylo, než žalobu zamítnout, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

28. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení byl převážně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.