13 C 232/2023

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 29 508,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 590 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení další částky ve výši 1 918,71 Kč, úroků a úroků z prodlení, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 970 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 2. 5. 2023 domáhá na žalovaném zaplacení částky 29 508,71 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smluvních pokut, účelně vynaložených nákladů, poplatků a z titulu nesplaceného revolvingového úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy o revolvingovém úvěru číslo uzavřené dne 8. 9. 2022 mezi žalobkyní a žalovaným.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán (předvolání mu bylo doručeno fikcí). Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

3. Existence žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka číslo, z něhož plyne, že předmětem podnikání žalobkyně je mj. činnost nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo uzavřené dne 8. 9. 2022 mezi žalobkyní a žalovaným, bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému oprávnění čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty, přičemž sjednaný úvěrový rámec činil 28 000 Kč. Žalovaný se zavázal revolvingový úvěr vrátit spolu s poplatky a zaplatit za něj úroky. Pravidelná měsíční splátka úvěru byla stanovena ve výši 4 % z aktuální dlužné částky s roční úrokovou sazbou 26,28 %. Žalovaný načerpal částku ve výši 27 590 Kč na nákup zboží, která měla být splacena ve 24 měsíčních splátkách po 1 447 Kč, přičemž splatnost první splátky byla stanovena na 20. 10. 2022. Celková dlužná částka, kterou měl žalovaný žalobkyni uhradit činila dle smlouvy 34 728 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky a Sazebník poplatků.

5. Ze sazebníku poplatků platného k 2. 5. 2022 bylo zjištěno, že si účastníci sjednali následující poplatky: poplatek za vedení účtu ve výši 0 Kč, pojištění schopnosti splácet (kdy měsíční úhrada za pojištění činí 5,9 % z minimální splátky úvěru bez úhrady za pojištění), účelně vynaložené náklady úvěru ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč při zpoždění se zaplacením splátky nebo jiné platby.

6. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný načerpal dne 8. 9. 2022 částku ve výši 27 590 Kč, avšak na svůj dluh nezaplatil žalobkyni ničeho. Žalovaný tak ke dni 1. 5. 2023 žalobkyni dlužil na jistině částku ve výši 27 590 Kč, na úrocích částku ve výši 4 048,96 Kč, na úroku z prodlení 1 001,39 Kč, na poplatku za vedení účtu 39 Kč, na pojištění 279,71 Kč, na nákladech na vymáhání 600 Kč a na smluvní pokutě 1 000 Kč.

7. Z Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, bydlí v podnájmu a má jedno dítě. Výše jeho příjmu činí 28 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je 0 Kč a měsíční výdaje domácnosti činí 14 000 Kč. Žalobkyně provedla před uzavřením smlouvy ověření bonity klienta v registrech JAP_PUJCKA, SOLUS, NRKI, MVCR, ISIR a CEE s negativním výsledkem.

8. Z Výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 24. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru (částky ve výši 31 741,43 Kč) v důsledku prodlení s úhradou jeho závazků, a to nejpozději do 14 dní od sepsání této výzvy.

9. Z Předžalobní výzvy k plnění ze dne 9. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 32 079,88 Kč nejpozději do 7 dnů. Žalovaný byl dále upozorněn, že pokud k úhradě dané částky, případně k uzavření smíru, nedojde, bude věc řešena soudní cestou.

10. Z Vyjádření žalobce ze dne 12. 12. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně v rámci prověřování úvěruschopnosti žalovaného ověřovala, zda měsíční příjmy a výdaje žalovaného umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru. Limit nejvyšší měsíční splátky („ MLS“) byl vypočítáván jak na žadatele o úvěr, tak i na domácnost žadatele. Po porovnání výsledků žalobkyně užila ten MLS, který je nižší. Zbývající MLS žalovaného činilo částku ve výši 14 011 Kč, zbývající MLS domácnosti činilo 5 001 Kč.

11. Z Úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný aktivně splácí osobní úvěr, kdy výše měsíční splátky činí 2 814 Kč a dále revolvingový úvěr s výší měsíční splátky 2 500 Kč. Žalovaný měl rovněž sjednaný kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 20 000 Kč, přičemž tento úvěrový rámec byl přečerpán.

12. Z vlastní činnosti soudu bylo dále zjištěno, že proti žalovanému bylo u zdejšího soudu v minulosti vedeno několik exekučních řízení, a to spisová značka, spisová značka a spisová značka.

13. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:

14. Žalobkyně umožnila žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne 8. 9. 2022 čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Úvěrový rámec činil částku ve výši 28 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za vedení účtu ve výši 0 Kč a s poplatkem za pojištění schopnosti splácet (kdy měsíční úhrada za pojištění činí 5,9 % z minimální splátky úvěru bez úhrady za pojištění). Pravidelná měsíční splátka úvěru byla stanovena ve výši 4 % z aktuální dlužné částky s roční úrokovou sazbou 26,28 %. Žalovaný načerpal částku ve výši 27 590 Kč za nákup zboží, která měla být splacena ve 24 měsíčních splátkách po 1 447 Kč. Splatnost první splátky byla stanovena na 20. 10. 2022. Celková dlužná částka, kterou měl žalovaný žalobkyni uhradit činila 34 728 Kč Součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky a sazebník poplatků, podle kterého si účastníci sjednali účelně vynaložené náklady úvěru ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč při zpoždění se zaplacením splátky nebo jiné platby.

15. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě výpisu z registrů JAP_PUJCKA, SOLUS, NRKI, MVCR, ISIR a CEE. Žalovaný bydlí v podnájmu a má 1 dítě, výše jeho příjmu činí 28 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti činí 14 000 Kč. Žalobkyně v rámci ověření úvěruschopnosti dále provedla výpočet limitu nejvyšší měsíční splátky (MLS), kdy zbývající MLS žalovaného činilo částku ve výši 14 011 Kč, zbývající MLS domácnosti činilo 5 001 Kč.

16. Žalovaný v době uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru hradil splátky na další sjednané úvěry ve výši 2 814 Kč a 2 500 Kč, a dále kontokorentní úvěr s přečerpaným úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. U zdejšího soudu proti žalovanému bylo vedeno několik exekučních řízení (spisová značka, spisová značka a spisová značka).

17. Výzvou ze dne 24. 1. 2023 byl žalovaný vyzván ke splacení celého úvěru (částky ve výši 31 741,43 Kč) v důsledku prodlení s úhradou jeho závazků, a to nejpozději do 14 dní od sepsání této výzvy.

18. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho.

19. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 9. 2. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 32 079,88 Kč nejpozději do 7 dnů. Žalovaný byl dále upozorněn, že pokud k úhradě dané částky, případně k uzavření smíru, nedojde, bude věc řešena soudní cestou.

20. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

21. Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

22. Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

23. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Podle ust. § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená smlouva o revolvingovém úvěru je ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

28. V případě shora uvedené smlouvy o revolvingovém úvěru pak soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí, když neprokázala, že jakkoliv ověřila informace poskytnuté žalovaným ohledně výše jeho příjmů, resp. žádné takové důkazy soudu nepředložila. Žalobkyně rovněž neprokázala, že by ověřovala výdaje žalovaného, přičemž i tento údaj je podle názoru podstatný pro to, aby mohl být učiněn relevantní závěr (ne) schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. K tomu soud dodává, že je přesvědčen o tom, že v případě výdajů (podobně pak i v případě příjmů) žadatele o úvěr nelze vycházet z průměrných standardizovaných hodnot, životních minim osoby apod., neboť každý případ je individuální a v případě každé žádosti o úvěr je podle názoru soudu podstatné, aby poskytovatel úvěru na základě ověřených skutečností posoudil schopnost žadatele o úvěr splácet, a to vždy v konkrétním případě s přihlédnutím k specifickým okolnostem každého případu. Žalobkyně sice ověřovala úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a výpočtem limitu nejvyšší měsíční splátky, ale toto posouzení je podle názoru soudu s ohledem na výše uvedené zcela nedostatečné. Žalobkyně nad to nezohlednila skutečnost, že proti žalovanému bylo vedeno několik exekučních řízení, že žalovaný splácel úvěry ve výši 5 314 Kč, a že žalovaný měl sjednaný kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 20 000 Kč, přičemž tento úvěrový rámec byl přečerpán. Za dané situace, pokud by tyto všechny skutečnosti měly být posouzeny komplexně, pak žalobkyně žalovanému neměla vůbec žádný úvěr poskytnout. Proto nezbývá než uzavřít, že žalobkyně řádně neověřila úvěruschopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a nedostála tak své povinnosti náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách.

29. Protože žalobkyně, jak vyplývá z výše uvedeného, nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, je výše uvedená spotřebitelská smlouva, odporující § 580 odst. 1 o. z., neplatná, a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu.

30. Žalovaný předmět výše uvedené smlouvy o revolvingovém úvěru převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaný načerpal od žalobkyně částku ve výši 27 590 Kč na nákup zboží a nezaplatil žalobkyni na svůj dluh ničeho, je jeho povinností vrátit žalobkyni celou načerpanou částku.

31. K otázce zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení žalované, soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří nepostupují dle zákonných ustanovení o spotřebitelském úvěru či postupují v rozporu se smyslem a účelem zákona o spotřebitelském úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaná v průběhu řízení netvrdila žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaná je povinna dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

32. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žaloba je důvodná pouze co do částky 27 590 Kč. Ve zbytku nezbylo než žalobu zamítnout, a to i co se týče smluvních pokut, poplatků, žalobkyní vynaložených nákladů a úroků, neboť všechny tyto položky vycházejí z neplatné smlouvy. V případě úroku z prodlení, v tomto případě platí to, co je uvedeno v předchozím odstavci. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 a § 137 odst. 2, 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 93 % a žalovaný v rozsahu 7 %. Žalobkyně tak má právo na náhradu 86 % účelně vynaložených nákladů.

34. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, který účtoval náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu. Soud přiznal žalobkyni: a) náhradu za 3 úkony právní služby před podáním návrhu (převzetí, žaloba a výzva k plnění) po 300 Kč v souladu s § 14b advokátního tarifu a 1 úkon po podání žaloby (vyjádření ze dne 12.12.2023) po 2 300 Kč v souladu s § 7 advokátního tarifu; b) paušální náhradu hotových výdajů dle § 14 b odst. 5 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 100 Kč a 1 úkon právní služby za 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; c) DPH z výše uvedených nákladů řízení, když advokát doložil, že je plátcem DPH, a daň vyúčtoval; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, a to ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení; d) zaplacený soudní poplatek ve výši 1 181 Kč.

35. Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení ve výši 5 779 Kč, který po snížení na 86 % představuje částku uvedenou ve výroku III. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.