Okresní soud v Jindřichově Hradci · Rozsudek

13 C 239/2023

č. j. 13 C 239/2023-40

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-01-05 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJH:2024:13.C.239.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 000 Kč z důvodu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud uznal smlouvu za neplatnou, protože poskytovatel úvěru neprokázal, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupoval s odbornou péčí. Základem rozhodnutí bylo, že výška uvedených měsíčních výdajů byla nevěrohodná a neumožňovala správné posouzení schopnosti splácet úvěr. Žaloba byla důvodná pouze ve výši 28 000 Kč, zbytek nároků byl zamítnut.

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 55 356,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení další částky ve výši 27 356,80 Kč, úroků a úroků z prodlení, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 29. 6. 2023 domáhá na žalovaném zaplacení částky 55 356,80 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru, poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ právnická osoba anonymizováno“), dne 19. 4. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán (předvolání mu bylo doručeno fikcí). Soud proto věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

3. Existence žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka číslo, z něhož plyne, že předmětem podnikání žalobkyně je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne 19. 4. 2021 mezi právnická osoba anonymizováno a žalovaným, bylo zjištěno, že právnická osoba anonymizováno poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 19 633 Kč, s poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a s poplatkem za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 701 Kč (celkem 28 834 Kč) v 65 týdenních splátkách ve výši 936 Kč. První splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy, přičemž splátkovým obdobím se v případě hotovostního spotřebitelského úvěru s rozšířenou doplňkovou službou komfortního a flexibilního splácení rozumí doba 7 dnů, za kterou musí zákazník uhradit jednu splátku úvěru. Žalovaný svým podpisem na smlouvě potvrdil převzetí shora uvedené částky v hotovosti. Ve smlouvě byla mezi smluvními stranami sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 88 % ročně.

5. Z karty zákazníka ze dne 19. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl, že: je svobodný, má středoškolské vzdělání bez maturity, žije jako nájemník, v jeho domácnosti nežijí nezaopatřené děti, pracuje jako dělník u právnická osoba s.r.o., IČO, jeho čistý měsíční příjem činí 18 379 Kč a odhadované měsíční výdaje činí 4 000 Kč. Z karty zákazníka dále vyplývá, že žalovaný právnická osoba anonymizováno předložil pracovní smlouvu, výplatní pásky a výpisy z bankovního účtu prokazující jeho příjmy a občanský průkaz.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14. 12. 2022 mezi právnická osoba anonymizováno jako postupitelem a mezi žalobkyní jako postupníkem a z její přílohy (seznam postoupených pohledávek) vyplývá, že se postupník s postupitelem dohodli na postoupení shora uvedené pohledávky vzniklé na základě shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 a z podacího lístku ze dne 13. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalovanému bylo odesláno oznámení o postoupení výše uvedené pohledávky, a to ze právnická osoba anonymizováno na žalobkyni.

8. Z Tabulky umoření ze dne 19. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobkyni dne 27. 5. 2021 částku ve výši 2 000 Kč.

9. Z„ Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne 1. 6. 2023 a z podacího lístku ze dne 2. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalovanému byla odeslána předžalobní výzva, kterou byl vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do 16. 6. 2023.

10. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:

11. Společnost anonymizována dvě slova poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne 19. 4. 2021, spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 19 633 Kč, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a s poplatkem za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 701 Kč (celkem 28 834 Kč) v 65 týdenních splátkách ve výši 936 Kč. První splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy, přičemž splátkovým obdobím se v případě hotovostního spotřebitelského úvěru s rozšířenou doplňkovou službou komfortního a flexibilního splácení rozumí doba 7 dnů, za kterou musí zákazník uhradit jednu splátku úvěru. Žalovaný svým podpisem na smlouvě potvrdil převzetí shora uvedené částky v hotovosti. Ve smlouvě byla mezi smluvními stranami sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 88 % ročně 12. Do karty zákazníka ze dne 19. 4. 2021 žalovaný uvedl, že: je svobodný, má středoškolské vzdělání bez maturity, žije jako nájemník, v jeho domácnosti nežijí nezaopatřené děti, jeho čistý měsíční příjem činí 18 379 Kč a odhadované měsíční výdaje činí 4 000 Kč. Z karty zákazníka vyplývá, že žalovaný předložil pracovní smlouvu, výplatní pásky, výpisy z bankovního účtu a občanský průkaz.

13. Žalovaný uvedený dluh nesplácel řádně ani včas, když na úhradu tohoto dluhu zaplatil pouze celkem 2 000 Kč, a to dne 27. 5. 2021.

14. Výše uvedená pohledávka právnická osoba anonymizováno za žalovaným byla postoupena žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

15. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 1. 6. 2023, odeslanou žalovanému dne 2. 6. 2023, byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do 16. 6. 2023.

16. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

17. Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

18. Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

19. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle ust. § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že všechny výše uvedené smlouvy jsou ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvami o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

24. V případě shora uvedené smlouvy pak právnická osoba anonymizováno při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr dostatečně nepostupovala s odbornou péčí, když nedoložila, že by při poskytování spotřebitelského úvěru vycházela i z jiných informací než poskytnutých žalovaným, např. nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalovaného). Soud v tomto směru dále poukazuje zejména na skutečnost, že žalobkyně vycházela z pravidelného měsíčního příjmu žalovaného ve výši 18 379 Kč a z měsíčních výdajů ve výši 4 000 Kč. Soud na tomto místě upozorňuje na skutečnost, že výše těchto výdajů působí přinejmenším nevěrohodně, kdy žalovaným tvrzené měsíční výdaje ve výši 4 000 Kč nemohou v žádném případě pokrýt měsíční potřeby dospělé osoby na jídlo, ošacení, hygienické prostředky a další běžné výdaje. Pokud by k těmto nákladům měly být přičteny ještě náklady na nájem (žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že žije v nájmu), jedná se podle názoru soudu o zcela nevěrohodné výdaje žalovaného, a za této situace měla podle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně vyvinout větší úsilí k ověření těchto výdajů, popř. vůbec neměla žalovanému spotřebitelský úvěr poskytovat. Ze zákaznické karty pak vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně výdaje žalovaného žádným způsobem neověřovala, přičemž i výdaje žadatele o úvěr jsou podle názoru soudu jedním z nebytných podkladů pro to, aby si poskytovatel úvěru mohl řádně vyhodnotit, zda je žadatel o úvěr schopen poskytnutý spotřebitelský úvěr řádně splácet či nikoliv. Postup právnická osoba anonymizováno nelze s ohledem na výše uvedené v žádném případě vyhodnotit jako dostatečný ve smyslu postupu odborné péče. Protože žalobkyně neprokázala, že právnická osoba anonymizováno (jako poskytovatel úvěru) dostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, je výše uvedená spotřebitelská smlouva, odporující § 580 odst. 1 o. z., neplatná, a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu.

25. Pokud žalobkyně namítá, že k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru došlo po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1. 12. 2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy, soud odkazuje na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo – právnická osoba anonymizováno, podle něhož harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

26. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný předmět výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku 30 000 Kč a zaplatil 2 000 Kč, je jeho povinností vrátit žalobkyni částku odpovídající rozdílu mezi těmito částkami, tzn. částku 28 000 Kč.

27. K otázce zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení žalované, soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří nepostupují dle zákonných ustanovení o spotřebitelském úvěru či postupují v rozporu se smyslem a účelem zákona o spotřebitelském úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaná v průběhu řízení netvrdila žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaná je povinna dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

28. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žaloba je důvodná pouze co do částky 28 000 Kč. Ve zbytku nezbylo než žalobu zamítnout, neboť všechny další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, a v případě úroku z prodlení platí to, co je uvedeno v předchozím odstavci. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 a soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, když žádnému z účastníků nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení, neboť žádný z účastníků nebyl v řízení převážně úspěšný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.