Okresní soud v Jindřichově Hradci · Rozsudek

13 C 245/2021

č. j. 13 C 245/2021-23

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-24 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJH:2021:13.C.245.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Jindřichově Hradci vysvětlil, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, protože poskytovatel úvěru nedokázal, že při posouzení schopnosti splácet úvěr postupoval s odbornou péčí. Soud se opřel o § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož věřitel musí zohlednit dostatečné informace i z jiných zdrojů, včetně databází úvěruschopnosti. Žalovaný, který měl v době uzavření smlouvy řadu exekučních řízení s celkovou výší dluhů přesahující 50 000 Kč, se bezdůvodně obohatil převzetím částky 25 000 Kč, a proto je povinen vrátit rozdíl ve výši 5 850 Kč. Soud rozhodl o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně a zamítl žalobu ve zbytku, protože žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 24 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 850 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 850 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení další částky v celkové výši 18 500 Kč, smluvních úroků a úroků z prodlení v rozsahu větším, než jak byly přiznány ve výroku I. tohoto rozsudku, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhá na žalovaném zaplacení částky 24 350 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právnická osoba Credit“ nebo„ právní předchůdkyně žalobkyně“).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán (předvolání mu bylo doručeno fikcí). Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

3. Existence žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka číslo, z něhož plyne, že předmětem podnikání žalobkyně je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum mezi právnická osoba Credit a žalovaným, soud zjistil, že právnická osoba Credit poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 3 500 Kč, spolu s poplatkem ve výši 5 000 Kč a spolu s hotovostním inkasem splátek ve výši 10 000 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 750 Kč. Splatnost první splátky byla sjednána 7. kalendářním dnem ode dne uzavření smlouvy s tím, že každá následující splátka je splatná vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný svým podpisem na smlouvě potvrdil převzetí shora uvedené částky v hotovosti. Ve smlouvě byla mezi smluvními stranami sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 23,72 % ročně. Žalovaný ve smlouvě potvrdil, že právnická osoba Credit před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od žalovaného.

5. Z karty zákazníka ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný při uzavírání smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně sdělil, že: žije jako nájemník (na adrese místa výběru žije od května 2015; za poslední 3 roky měl žalovaný 2 bydliště), domácnost s žalovaným sdílí manželka (od května 2015), je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako šéfkuchař (od ledna 2017; za poslední 3 roky měl žalovaný 2 zaměstnání), v současné době nemá zápůjčku/úvěr u právnická osoba Credit ani u jiné společnosti, jeho čistý příjem činí 35 100 Kč, jeho měsíční výdaje činí 23 500 Kč (10 000 Kč výdaje na bydlení, 9 000 Kč osobní výdaje, 3 500 Kč pravidelné platby – spoření/pojištění, 1 000 Kč další výdaje). příjmení v zákaznické kartě sloužící k uvedení počtu nezaopatřených dětí a dalších nezaopatřených osob a kolonka v zákaznické kartě sloužící k uvedení, zda došlo k ověření zaměstnání, zůstala nevyplněná. Z karty zákazníka dále vyplývá, že žalovaný předložil nájemní smlouvu a výplatní pásky.

6. Z výplatních pásek žalovaného za období leden, únor a březen 2017 bylo zjištěno, že příjem žalovaného za leden 2017 činil 1 181,37 EUR, za únor 2017 činil 1 300,01 EUR a za březen 2017 činil 1 300,01 EUR.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi právnická osoba Credit jako postupitelem a mezi žalobkyní jako postupníkem a z její přílohy (seznam postoupených pohledávek) vyplývá, že se postupník s postupitelem dohodli na postoupení mj. shora uvedené pohledávky vzniklé ze shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že žalovanému bylo odesláno oznámení o postoupení výše uvedené pohledávky, a to ze právnická osoba Credit na žalobkyni.

9. Z„ Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že žalovanému byla odeslána předžalobní výzva, kterou byl vyzván k zaplacení dlužné částky, a to nejpozději do datum.

10. Z pověření soudního exekutora vydaného zdejším soudem dne 20. 8. 2013 pod č. j. 10 EXE 3093/2013-16, bylo zjištěno, že ve věci, kde žalovaný vystupoval jako povinný, bylo vydáno pověření soudního exekutora k uspokojení peněžité pohledávky ve výši 20 520 Kč, ve výši 1 950 Kč, ve výši 5 805 Kč a ve výši 2 324 Kč.

11. Z pověření soudního exekutora vydaného zdejším soudem dne 14. 4. 2014 pod č. j. 10 EXE 1545/2014-10, bylo zjištěno, že ve věci, kde žalovaný vystupoval jako povinný, bylo vydáno pověření soudního exekutora k uspokojení peněžité pohledávky ve výši 500 Kč.

12. Z pověření soudního exekutora vydaného zdejším soudem dne 9. 9. 2014 pod č. j. 10 EXE 4398/2014-11, bylo zjištěno, že ve věci, kde žalovaný vystupoval jako povinný, bylo vydáno pověření soudního exekutora k uspokojení peněžité pohledávky ve výši 8 577 Kč s příslušenstvím.

13. Z pověření soudního exekutora vydaného zdejším soudem dne 29. 4. 2015 pod č. j. 10 EXE 1631/2015-12, bylo zjištěno, že ve věci, kde žalovaný vystupoval jako povinný, bylo vydáno pověření soudního exekutora k uspokojení peněžité pohledávky ve výši 2 000 Kč a ve výši 500 Kč.

14. Z pověření soudního exekutora vydaného zdejším soudem dne 12. 10. 2015 pod č. j. 10 EXE 4766/2015-19, bylo zjištěno, že ve věci, kde žalovaný vystupoval jako povinný, bylo vydáno pověření soudního exekutora k uspokojení peněžité pohledávky ve výši 10 088,80 Kč s příslušenstvím.

15. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr: 16. příjmení příjmení jméno poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 3 500 Kč, spolu s poplatkem ve výši 5 000 Kč a spolu s hotovostním inkasem splátek ve výši 10 000 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 750 Kč. Splatnost první splátky byla sjednána 7. kalendářním dnem ode dne uzavření smlouvy s tím, že každá následující splátka je splatná vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný svým podpisem na smlouvě potvrdil převzetí shora uvedené částky v hotovosti. Ve smlouvě byla mezi smluvními stranami sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 23,72 % ročně. Žalovaný ve smlouvě potvrdil, že právnická osoba Credit před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od žalovaného. Do karty zákazníka ze dne datum žalovaný uvedl, že: žije jako nájemník (na adrese místa výběru žije od května 2015; za poslední 3 roky měl žalovaný 2 bydliště); domácnost s žalovaným sdílí manželka (od května 2015); je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako šéfkuchař (od ledna 2017; za poslední 3 roky měl žalovaný 2 zaměstnání); v současné době nemá zápůjčku/úvěr u právnická osoba Credit ani u jiné společnosti; jeho čistý příjem činí 35 100 Kč; jeho měsíční výdaje činí 23 500 Kč (10 000 Kč výdaje na bydlení, 9 000 Kč osobní výdaje, 3 500 Kč pravidelné platby – spoření/pojištění, 1 000 Kč další výdaje). příjmení v zákaznické kartě sloužící k uvedení počtu nezaopatřených dětí a dalších nezaopatřených osob a kolonka v zákaznické kartě sloužící k uvedení, zda došlo k ověření zaměstnání, zůstala nevyplněná. Žalovaný podle zákaznické karty právnická osoba Credit předložil nájemní smlouvu a výplatní pásky (podle nich příjem žalovaného za leden 2017 činil 1 181,37 EUR, za únor 2017 činil 1 300,01 EUR a za březen 2017 činil 1 300,01 EUR). Žalovaný na úhradu dluhu zaplatil 19 150 Kč.

17. Pohledávka právnická osoba Credit za žalovaným byla platně postoupena žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

18. V době předcházející uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo proti žalovanému u zdejšího soudu vedeno 5 exekučních řízení, kdy dlužné částky, které byly předmětem těchto exekučních řízení v součtu přesahovaly částku 50 000 Kč.

19. Výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, a to nejpozději do datum.

20. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

21. Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

22. Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

23. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Podle ust. § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

28. V případě všech shora uvedené smlouvy pak právnická osoba Credit při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr dostatečně nepostupovala s odbornou péčí, když nedoložila, že by při poskytování spotřebitelského úvěru vycházela i z jiných informací, než poskytnutých žalovanou, např. nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalovaného).

29. Soud navíc podotýká, že žalovaný měl v době uzavírání výše uvedené smlouvy řadu dluhů, jejichž souhrnná výše přesahovala 50 000 Kč. Za dané situace, kdy i přes tuto skutečnost byl žalovanému poskytnut výše uvedený spotřebitelský úvěr, pak postup právnická osoba Credit nelze v žádném případě vyhodnotit jako dostatečný ve smyslu postupu odborné péče. Protože bylo prokázáno, že právnická osoba Credit (jako poskytovatel úvěru) nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, je výše uvedená spotřebitelská smlouva, odporující § 580 odst. 1 o. z., neplatná, a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu. Pokud žalobkyně namítá, že k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru došlo po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. datum) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy, soud odkazuje na rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo – právnická osoba GK, podle něhož harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

30. Žalovaný předmět výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku 25 000 Kč a zaplatil 19 150 Kč, je jeho povinností vrátit žalobkyni částku odpovídající rozdílu mezi těmito částkami, tzn. částku 5 850 Kč. Co se týče úroků z prodlení, soud vycházel z toho, že žalovaný je v prodlení od datum, když byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ke dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení. Ve zbytku nezbylo, než žalobu zamítnout, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

31. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když z větší části měl ve věci úspěch žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.