13 C 249/2021

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 28 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 600 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.,

II. Žaloba se co do částky 26 000 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 26 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 328 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] na žalovaném domáhala zaplacení částky 28 600 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) dne [datum] po [číslo] 2017 [číslo].

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Žalovaný potvrdil, že došlo k uzavření předmětné smlouvy, a že od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku 20 000 Kč. Žalovaný však popřel, že by na úhradu dluhu zaplatil jakoukoliv splátku a tvrzení žalobkyně o tom, že uhradil dvě splátky, nejsou pravdivá. Žalovaný namítal, že předmětná smlouva je absolutně neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný již před uzavřením této smlouvy měl řadu dluhů, některé i v probíhajících exekučních řízeních, a to do roku 2006 a úvěr, který čerpal, chtěl použít právě na splacení svých předchozích finančních závazků. Žalovaný vznesl námitku promlčení.

3. Podle žalobkyně žalovaný v době platnosti smlouvy uhradil 5 200 Kč, když přijaté platby byly započteny podle platného předpisu splátek. Uhrazením pak žalovaným uznal svůj závazek ze smlouvy co do důvodu a výše, čímž začala plynout nová promlčecí doba v délce 10 let.

4. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] 2017 [číslo], uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 20 000 Kč, na dobu určitou do splatnosti poslední třinácté měsíční splátky. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit poskytnutou jistinu ve výši 20 000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele ve výši 14 600 Kč, přičemž celková dlužná částka podle smlouvy činila 34 600 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr včetně celkových nákladů v pravidelných třinácti měsíčních splátkách ve výši 2 600 Kč, přičemž každá splátka byla splatná 25. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pracovníkovi věřitele nebo jiné pověřené osobě věřitele. Žalovaný podpisem na smlouvě čestně prohlásil, že s výší splátek dle této smlouvy výslovně souhlasí a potvrzuje, že vzhledem k výši svých měsíčních příjmů a výdajů, které uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru a podkladech pro posouzení bonity, je schopen veškeré tyto splátky hradit řádně a včas, což stvrzuje podpisem této smlouvy.

6. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému sdělila informace týkající se popisu základních vlastností spotřebitelského úvěru, informace o nákladech spotřebitelského úvěru a o dalších důležitých právních aspektech.

7. Z credit scoringu žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného dospěla k závěru, že žalovanému lze poskytnout úvěr až do výše 70 000 Kč.

8. Z finanční analýzy žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že při příjmech žalovaného ve výši 12 531 Kč měsíčně a při výdajích žalovaného ve výši 4 555 Kč (3 555 Kč výdaje a 1 000 Kč jako rezerva na neočekávané výdaje), lze žalovanému poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky ve výši 7 976 Kč.

9. Z žádosti žalovaného o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně sdělil, že je svobodný, v jeho domácnosti žijí dvě výdělečně činné osoby, že pracuje jako voják armády České republiky s tím, že služební poměr mu trvá do [datum], že jeho průměrný měsíční příjem za tři měsíce činí 12 531 Kč, že na nájemném hradí 4 111 Kč měsíčně, a na výdaje na stravování činí 3 000 Kč měsíčně (průměrné měsíční výdaje tedy činí 3 555 Kč měsíčně), a že průměrné měsíční výdaje domácnosti činí 7 111 Kč.

10. Z rozhodnutí Agentury personalistiky AČR ze dne [datum], sp. zn. [číslo] o povolání do služebního poměru bylo zjištěno, že žalovaný byl povolán do služebního poměru vojáka z povolání na dobu do [datum].

11. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc květen 2017 bylo zjištěno, že příjem žalovaného byl postižen exekucí. Z příjmu žalovaného byly uhrazeny exekuce na„ poj. a SP“ ve výši 10 977 Kč a exekuce na nepřednostní a ostatní pohledávky ve výši 3 077 Kč. Po odečtení těchto exekucí čistý příjem žalovaného za tento měsíc činil 12 253 Kč.

12. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc duben 2017 bylo zjištěno, že příjem žalovaného byl postižen exekucí. Z příjmu žalovaného byly uhrazeny exekuce na„ poj. a SP“ ve výši 9 941 Kč a exekuce na nepřednostní a ostatní pohledávky ve výši 3 077 Kč. Po odečtení těchto exekucí čistý příjem žalovaného za daný měsíc činil 13 129 Kč.

13. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi Městem Bechyně a žalovaným dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný se od podpisu této smlouvy stal nájemcem bytu v [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, jednoho roku. Z kopie vkladu na účet ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný na nájemném uhradil částku 4 165 Kč. Z kopie vkladu na účet ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný na nájemném uhradil částku 4 165 Kč.

14. Ze smlouvy o prodeji části závodu uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a společností [právnická osoba], bylo zjištěno, že část závodu právní předchůdkyně žalobkyně byla převedena ve prospěch společnosti [právnická osoba]

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se společností [právnická osoba] a žalobkyní vyplývá, že společnost [právnická osoba] (postupitel) postoupil žalobkyni (postupníkovi) mj. pohledávku, která je předmětem tohoto řízení. Na postupníka přešla všechna práva z úvěrových smluv, a to zejména neuhrazené jistiny úvěru, neuhrazené řádné úroky vyčíslené ke dni splatnosti poslední splátky ze splátkového kalendáře a neuhrazené poplatky.

16. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], [číslo] z podacího lístku z téhož dne, bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky, a že žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky.

17. Z blíže nespecifikovatelného seznamu plateb bylo zjištěno, že žalovaný uhradil v hotovosti dne [datum] částku 800 Kč, dne [datum] částku 2 600 Kč a dne [datum] částku 2 600 Kč. <b>18. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:</b> 19. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru [číslo] 2017 [číslo], uzavřené dne [datum], bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 20 000 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, do splatnosti poslední třinácté měsíční splátky. Žalovaný se ve smlouvě zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit poskytnutou jistinu ve výši 20 000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele ve výši 14 600 Kč v pravidelných třinácti měsíčních splátkách ve výši 2 600 Kč (pracovníkovi věřitele nebo jiné pověřené osobě věřitele), přičemž každá splátka byla splatná 25. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaný podpisem na smlouvě čestně prohlásil, že s výší splátek dle této smlouvy výslovně souhlasí a potvrzuje, že vzhledem k výši svých měsíčních příjmů a výdajů, které uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru a podkladech pro posouzení bonity, je schopen veškeré tyto splátky hradit řádně a včas, což stvrzuje podpisem této smlouvy.

20. Do žádosti žalovaného o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] žalovaný vůči právní předchůdkyni žalobkyně prohlásil, že je svobodný, v jeho domácnosti žijí dvě výdělečně činné osoby, že pracuje jako voják armády České republiky s tím, že služební poměru mu trvá do [datum], že jeho průměrný měsíční příjem za tři měsíce činí 12 531 Kč, že na nájemném hradí 4 111 Kč měsíčně, a na výdaje na stravování činí 3 000 Kč měsíčně (průměrné měsíční výdaje tedy činí 3 555 Kč měsíčně), a že průměrné měsíční výdaje domácnosti činí 7 111 Kč. Tyto skutečnosti doložil rozhodnutím Agentury personalistiky AČR ze dne [datum], sp. zn. [číslo] o povolání do služebního poměru, výplatními páskami za poslední tři měsíce, smlouvou o nájmu bytu a kopiemi vkladu na účet prokazující platby nájemného.

21. Právní předchůdkyně provedla credit scoring a finanční analýzu žalovaného, na jejichž základě dospěla k závěru, že žalovanému lze poskytnout úvěr až do výše 70 000 Kč, a že žalovanému lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky ve výši 7 976 Kč.

22. Žalobkyně doložila blíže nespecifikovatelný seznam plateb, podle kterého žalovaný uhradil v hotovosti dne [datum] částku 800 Kč, dne [datum] částku 2 600 Kč a dne [datum] částku 2 600 Kč. Žalovaný jakoukoliv úhradu na dluh popírá.

23. Pohledávka byla platně postoupena a postoupení bylo žalovanému oznámeno.

24. Předžalobní výzvou ze dne [datum], [číslo] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. <b>25. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:</b> 26. Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

27. Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

28. Co se týče povahy uzavřené smlouvy, soud se ztotožňuje s žalovaným v tom, že výše uvedená smlouva o úvěru je ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru, a že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (ust. § 9 odst. 1 z. s. ú.).

29. Ohledně postupu právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr však se však soud s názorem žalovaného neztotožňuje. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací poskytnutých a doložených žalovaným. Z nich potom vyplývalo, že služební poměr žalovaného v době poskytnutí úvěru končí k [datum] a doba služebního poměru tedy přesahovala časové období, kdy žalovaný měl poskytnutý úvěr splácet, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřila i příjmové a výdajové stránky žalovaného. Příjem žalovaného podle zjištění právní předchůdkyně žalobkyně i po odečtení žalovaným namítaných exekucí a výdajů postačoval na to, aby žalovaný byl schopen po dobu 13 měsíců splácet částku 2 600 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného pak soud s ohledem na to, že působí jako voják z povolání, hodnotí jako reálné.

30. S ohledem na tyto skutečnosti pak soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně řádně posouzena a ověřena úvěruschopnost žalovaného, a proto posuzovaná smlouva není podle názoru soudu absolutně neplatná.

31. Podle ust. § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: o. z.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemlže požadovat vrácení toho, co plnil.

32. Podle ust. § 610 odst. 1 o. z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že právo je promlčeno. 33. § 619 odt. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta plynout ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

34. Podle ust. § 623 o. z., při dílčích plněních počne promlčecí lhůta běžet u každého dílčího plnění ode dne jeho dospělosti.

35. Podle ust. § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

36. Podle ust. § 1970 o. z., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

37. K žalovaným namítanému promlčení pak soud uvádí, že v posuzovaném případě bylo mezi stranami sjednáno, že žalovaný bude dluh splácet ve 13 splátkách splatných vždy k 25. dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. První splátka tedy byla splatná dnem [datum] a všechny další vždy k 25. dni v následujících kalendářních měsících až do poslední splátky splatné dne [datum]. Co se týče běhu promlčecí lhůty, ta v souladu s ust. § 623 o. z. běží u každé splátky zvlášť a činí v případě každé splátky 3 roky (§ 629 o. z.) ode dne následujícího po splatnosti příslušné splátky (§ 619 odst. 1 o. z.). První splátka tedy byla promlčena [datum], a všechny další splátky vždy k 26. dni v příslušném kalendářním měsíci následujícím po [datum]. Předposlední splátka byla promlčena dnem [datum] a dne [datum] byla podána žaloba. Z výše uvedeného je pak zřejmé, že jediná splátka, která není promlčena, je poslední splátka ve výši 2 600 Kč, splatná k [datum], u níž by promlčení připadalo v úvahu k [datum] (tedy po podání žaloby).

38. Co se týče uhrazených splátek, žalovaný popírá, že by na dluh čehokoliv uhradil. Žalobkyně tvrdí, že dluh byl částečně uhrazen. Tvrzení žalobkyně jsou pak rozporuplná, když v žalobě uvádí, že žalovaný neuhradil ničeho, v podání z [datum] uvádí, že žalovaný uhradil částku 5 200 Kč (v příloze tohoto podání je uvedena nespecifikovatelná transakční historie, podle které měly být uhrazeny dvě platby v hotovosti, aniž by byla zřejmá jejich výše a aniž by bylo zřejmé, kolik a kdy mělo být žalovaným uhrazeno) a v podání z [datum] žalobkyně tvrdí, že žalovaný uhradil 6 000 Kč (podle nespecifikovatelné transakční historie měl žalovaný uhradit v hotovosti dne [datum] částku 800 Kč, dne [datum] částku 2 600 Kč a dne [datum] částku 2 600 Kč). Co se týče předloženého důkazu – transakční historie, ten podle názoru soudu není za dané situace, kdy žalovaný jakoukoliv úhradu popírá, a tvrzení žalobkyně jsou rozporuplná, možné vyhodnotit jako věrohodný. Zdroj předloženého důkazu není ověřitelný (podobný seznam lze bez větších potíží vyhotovit kdykoliv), a i jeho obsah je podle názoru soudu nevěrohodný, když nevysvětluje výše naznačené rozpory v tvrzeních žalobkyně. Při jednání konaném u zdejšího soudu dne [datum] nemohlo být žalobkyni poskytnuto poučení o tom, že dostatečně neprokázala své tvrzení ohledně uhrazení tvrzených splátek, neboť se k jednání nedostavila. Soud proto z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by žalovaný na úhradu dluhu čehokoliv uhradil, a proto je bezpředmětné zabývat se námitkou žalobkyně, podle které došlo ze strany žalovaného k uznání dluhu a tím k novému běhu desetileté promlčecí lhůty.

39. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná, a to v rozsahu jedné neuhrazené a nepromlčené splátky ve výši 2 600 Kč. Ve zbytku nezbylo, než žalobu zamítnout, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.

40. Co se týče úroků z prodlení, soud vycházel z toho, že žalovaný je v prodlení s platbou poslední splátky od [datum], když její splatnost byla sjednána k [datum]. Přiznaná výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ke dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

41. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 9 %, žalovaný byl úspěšný v rozsahu 91 %. Žalovaný tak má právo na náhradu 82 % účelně vynaložených nákladů. Ty představuje paušální náhrada za čtyři úkony (podání odporu ze dne [datum], písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], příprava účasti na jednání a účast na jednání u zdejšího soudu dne [datum]), po 100 Kč, a to v souladu s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v celkové výši 400 Kč. Po zohlednění míry úspěchu žalovaného ve výši 82 % pak má žalovaný nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 328 Kč.