13 C 276/2024

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Zbyňka Krchňavého a přísedících Anonymizováno a Anonymizováno ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A pro zaplacení 285 656 Kč s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce na žalované domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, , coby zaměstnanec žalované na pozici truhlář, při výkonu svých pracovněprávních povinností u žalované, utrpěl pracovní úraz, a to v místě pracoviště žalované v truhlárně, kdy žalobce řezal na formátovací pile laminové desky. Při řezání desky formátu 50 x 50 cm žalobce odebíral odřezek o šíři 15 cm a přitom dlaní pravé ruky zavadil o řezný kotouč, který mu stáhl ruku a amputoval část svalové hmoty. Následkem úrazu u žalobce došlo prakticky ke kompletní amputaci pravé ruky v úrovni záprstních kůstek s trvalým následkem. Žalobci byla diagnostikována subtotální amputace pravé ruky v dlani.Žalobci bylo v souladu s nařízením vlády č. 276/2015 Sb. uhrazeno bolestné (ohodnocené 185 body) ve výši , částka, , ztížení společenského uplatnění (ohodnocené 1 800 body) ve výši , částka, a náklad za vypracování znaleckého posudku pouze v poměrné výši , částka, .Žalobce s výší vyplaceného plnění nesouhlasí, neboť je přesvědčen, že by mu mělo být vyplaceno odškodnění podle Metodiky Nejvyššího soudu, a nikoliv dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., a to s ohledem na nález Ústavního soudu , Anonymizováno, .

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že má za to, že nárok na vyplacení žalované částky žalobci nevznikl, neboť veškeré nároky spojené s pracovním úrazem žalobce mu byly uhrazeny. Rozdíl mezi požadovaným a skutečně vyplaceným plněním žalobci nenáleží, neboť žalobce utrpěl pracovní úraz, a proto se na něj vztahuje zvláštní ustanovení zákoníku práce. Z toho důvodu se jeho odškodnění má řídit výlučně nařízením vlády č. 276/2015 Sb. Nález Ústavního soudu není na projednávanou věc aplikovatelný. Žalovaná namítla promlčení ohledně části nároku žalobce ve vztahu k bolestnému.

3. Mezi účastníky jsou nesporná následující tvrzení:a) dne , datum, utrpěl žalobce, coby zaměstnanec žalované na pozici truhlář, při výkonu svých pracovněprávních povinností u žalované, pracovní úraz;b) k úrazu žalobce došlo v místě pracoviště žalované v truhlárně, kdy žalobce řezal na formátovací pile laminové desky; při řezání desky formátu 50 x 50 cm odebíral odřezek o šíři 15 cm a přitom dlaní pravé ruky zavadil o řezný kotouč, který mu stáhl ruku a amputoval část svalové hmoty;c) následkem úrazu u žalobce došlo prakticky ke kompletní amputaci pravé ruky v úrovni záprstních kůstek s trvalým následkem, žalobci byla diagnostikována subtotální amputace pravé ruky v dlani;d) žalobce v důsledku úrazu a jeho následku již nemůže vykonávat své zaměstnání v pozici truhlář;e) žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu bolestného ve výši , částka, , ztížení společenského uplatnění ve výši , částka, a znalečného ve výši , částka, ;f) žalobci bylo uhrazeno bolestné (ohodnocené 185 body) ve výši , částka, , ztížení společenského uplatnění (ohodnocené 1 800 body) ve výši , částka, a náklad za vypracování znaleckého posudku pouze v poměrné výši , částka, ;g) výše bolestného žalobce oceněné podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. činí , částka, (podle něj se úraz žalobce ohodnotí 185 body),výše bolestného žalobce oceněné podle metodiky k náhradě nemajetkové újmy činí , částka, (podle ní se úraz žalobce ohodnotí 214 body);h) hodnota ztížení společenského uplatnění žalobce podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., činí , částka, , a je ohodnoceno 1 800 body,hodnota ztížení společenského uplatnění žalobce činí podle metodiky k náhradě nemajetkové újmy , částka, ;i) za znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, bylo žalobci vyúčtováno , částka, , žalobce tuto částku uhradil;j) rozdíl mezi poskytnutým plněním a tím, co žalobce nyní požaduje, činí na bolestném , částka, , na ztížení společenského uplatnění , částka, a na znalečném , částka, ; celkem tedy , částka, .

4. Obsahu nesporných tvrzení účastníků odpovídají i provedené důkazy (předžalobní výzva ze dne , datum, , žádost o náhradu újmy způsobené pracovním úrazem ze dne , datum, , příjmový daňový doklad na částku , částka, , doplnění žádosti ze dne , datum, , faktura č. , hodnota, , znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, č. 137/2023, záznam o úrazu, žádost o náhradu újmy způsobené pracovním úrazem ze dne , datum, , sdělení Kooperativa pojišťovny, a. s. ze dne , datum, , lékařský posudek o hodnocení bolesti, vyrozumívací dopis pojištěnému, emailová korespondence ze dne , datum, , vyrozumívací dopis k odškodnění pracovního úrazu).

5. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr (v souladu s ust. § 120 odst. 3 o. s. ř.):

6. Dne , datum, utrpěl žalobce, coby zaměstnanec žalované na pozici truhlář, při výkonu svých pracovněprávních povinností u žalované, pracovní úraz. K úrazu žalobce došlo v místě pracoviště žalovaného v truhlárně, kdy žalobce řezal na formátovací pile laminové desky, kdy při řezání desky formátu 50 x 50 cm žalobce odebíral odřezek o šíři 15 cm a přitom dlaní pravé ruky zavadil o řezný kotouč, který mu stáhl ruku a amputoval část svalové hmoty. Následkem úrazu u žalobce došlo prakticky ke kompletní amputaci pravé ruky v úrovni záprstních kůstek s trvalým následkem. Žalobci byla diagnostikována subtotální amputace pravé ruky v dlani. Žalobce v důsledku úrazu a jeho následku již nemůže vykonávat své zaměstnání v pozici truhlář.

7. Žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu bolestného ve výši , částka, , ztížení společenského uplatnění ve výši , částka, a znalečného ve výši , částka, .Žalobci bylo uhrazeno bolestné (ohodnocené 185 body) ve výši , částka, , ztížení společenského uplatnění (ohodnocené 1 800 body) ve výši , částka, , a náklad za vypracování znaleckého posudku v poměrné výši , částka, .Rozdíl mezi poskytnutým plněním a tím, co žalobce požaduje touto žalobou tedy činí na bolestném , částka, , na ztížení společenského uplatnění , částka, a na znalečném , částka, ; celkem tedy , částka, .

8. Výše bolestného žalobce oceněné podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. činí , částka, (podle něj se úraz žalobce ohodnotí 185 body); výše bolestného žalobce podle oceněné podle metodiky k náhradě nemajetkové újmy činí , částka, (podle ní se úraz žalobce ohodnotí 214 body).Ztížení společenského uplatnění žalobce je podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. ohodnoceno 1 800 body a činí , částka, ; ztížení společenského uplatnění žalobce činí podle metodiky k náhradě nemajetkové újmy , částka, .

9. Za znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, bylo žalobci vyúčtováno , částka, , žalobce tuto částku uhradil.

10. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

11. Podle ust. § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

12. Pole ust. § 269 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPr“), je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

13. Podle ust. § 271c odst. 1, 2 ZPr se náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

14. Tímto nařízením je nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „BolZSU“).

15. Mezi účastníky zůstává sporné „pouze“ to, zda na věc bude aplikovatelný nález Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, či nikoliv, resp. to, zda žalobci náleží odškodnění podle nařízení vlády č. 451/2022 Sb. či zda má žalobce nárok na náhradu újmy podle obecné občanskoprávní úpravy.

16. Co se týče situace, o níž rozhodoval Ústavní soud ve věci sp. zn. , Anonymizováno, , v jím projednávané věci stěžovatel utrpěl jako spolujezdec v automobilu svého zaměstnavatele úraz při dopravní nehodě.Ústavní soud ve svém nálezu uvádí, že pokud se vezme v potaz princip plného odškodnění za veškeré utrpěné majetkové i nemajetkové újmy v oblasti škod na zdraví, nelze objektivně dojít k jakémukoli smysluplnému odůvodnění závěru o tom, že by stěžovatel měl být po právu za ztížení jeho společenského uplatnění, byť jej utrpěl v důsledku pracovního úrazu, kompenzován nižší částkou než jiná fyzická osoba ve srovnatelném postavení, jejíž nárok by byl posuzován dle o. z. V tomto případě šla zvláštní úprava odškodňování pracovních úrazů a způsob jejího výkladu a aplikace nepřípustným způsobem k tíži stěžovatele. Není myslitelné, aby zákonem zvláště chráněná fyzická osoba (viz zejména § 1a odst. 1 písm. a) ZPr), která koná námezdní práci v závislém postavení v zájmu zaměstnavatele, dle jeho pokynů a v podmínkách jím vytvořených, byla kompenzována za ztížení společenského uplatnění utrpěného při vykonávané práci nebo v souvislosti s ní v nižší výši oproti praxi založené na obecné právní úpravě. Zákonná koncepce objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za odškodňování pracovních úrazů nemůže být v praxi legitimně vyvažována tím, že výše odškodnění bude co do výsledku takto nerovná.Zaměstnanec je v důsledku zvláštní právní úpravy do určité míry v privilegovaném postavení, jelikož mu vzniká právo na náhradu újmy i tehdy, když by mu za srovnatelných okolností při aplikaci obecné občanskoprávní úpravy nesvědčilo (tj. v porovnání s jinými osobami srovnatelně poškozenými za srovnatelných okolností, které ale dle obecné občanskoprávní úpravy nezakládají obdobnou povinnost k náhradě újmy, jako například u vztahu mezi objednatelem a zhotovitelem). Právě v takových případech je dle Ústavního soudu možné ospravedlnit, že se zaměstnanci dostane odlišného zacházení od obecné občanskoprávní úpravy.Jinak řečeno, občanskoprávní úprava v rozsahu, ve kterém reguluje odškodňování určitého typu újmy, která může vzniknout fyzické osobě, jejíž odškodňování je rovněž (paralelně) regulováno ZPr pro oblast pracovněprávních vztahů, představuje při požadavcích rovnosti a úplného odškodnění za poškození zdraví minimální standard, který ZPr může navýšit, nikoli však snížit – právní postavení zaměstnance může být v tomto ohledu fyzické osobě ku prospěchu, nikoli ale k tíži.V této věci Ústavní soud dovodil nepřijatelnost závěrů o tom, že právní úprava náhrady škody na zdraví obsažená v ZPr je kogentní lex specialis vůči úpravě této materie obsažené v o. z., a že za dané situace je třeba výši odškodnění za ztížení společenského uplatnění stěžovatele v důsledku újmy na zdraví mohou s ohledem na to, že tato nastala při pracovním úrazu, určit výlučně dle BolZSU.Pokud účastník řízení, který v důsledku pracovního úrazu utrpěl ztížení společenského uplatnění, v řízení prokáže, že by mu při posouzení věci dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 o. z.) náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce vyšší, než by mu jinak náleželo na základě kalkulace provedené dle BolZSU, vyžadují principy rovnosti a plného odškodnění zásahu do nedotknutelnosti osoby při poškození zdraví takový ústavně konformní výklad § 372 a 388 ZPr ve znění k , datum, (aktuálně § 271c a 271s ZPr), dle kterého se účastníkovi dostane tohoto odškodnění alespoň na úrovni, které by se jinému poškozenému dostalo v občanskoprávním vztahu za okolností obdobných věci účastníka, a to bez toho, aby byl účastník povinen tvrdit a prokazovat okolnosti v jeho poměrech, které by z jeho věci činily výjimečný případ dle § 388 ZPr; v takovém případě je obecný soud postupem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy povinen neaplikovat BolZSU, která je podzákonným právním předpisem, a konkrétní výši náhrady určit s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu způsobem obdobným v občanskoprávních vztazích.

17. Výše uvedený nález Ústavního soudu je dle přesvědčení soudu třeba vykládat tak, že je třeba zkoumat postavení poškozeného, resp. zda postavení poškozeného coby zaměstnance je za srovnatelných okolností ekvivalentní s postavením poškozeného coby „nezaměstnance“, resp. zda odškodnění poškozeného je regulováno výlučně ZPr, popř. i paralelně o. z.Ve věci, kterou projednával Ústavní soud byl poškozený v postavení, kdy mu náleželo odškodnění za pracovní úraz v souvislosti s dopravní nehodou, k níž došlo ve vozidle jeho zaměstnavatele. V daném případě pak poškozený měl nárok jako zaměstnanec na odškodnění pracovního úrazu ze strany zaměstnavatele, přičemž z téže události by měl, i pokud by nebyl zaměstnancem, nárok na náhradu škody podle o. z. proti provozovateli vozidla (témuž subjektu).Soud v projednávané věci interpretuje nález Ústavního soudu tak, že pokud by poškozený na základě téže události měl nárok vůči témuž škůdci jak jako zaměstnanec, tak i podle o. z., tedy pokud by na základě téže události měl vůči témuž škůdci nárok na náhradu škody bez ohledu na to, zda byl či nebyl zaměstnancem, je namístě aplikace závěrů obsažených ve shora uvedeném nálezu Ústavního soudu.V nyní projednávané věci tomu tak ale nebylo, neboť žalobce utrpěl úraz jako zaměstnanec, a to v souvislosti s výkonem své práce. Pokud by žalobce utrpěl tento úraz, a nebyl by v postavení zaměstnance (úraz by utrpěl jako např. OSVČ, popř. by úraz utrpěl při práci s pilou např. doma v dílně), žádný nárok na odškodnění by mu nevznikl. Za dané situace je pak soud v projednávaném případě přesvědčen o tom, že je namístě věc právně posoudit podle pracovněprávních předpisů, kdy v tomto případě je třeba vycházet z toho, že právní úprava náhrady škody na zdraví obsažená v ZPr je kogentní lex specialis vůči úpravě této materie obsažené v o. z., a v projednávané věci se při určení výše odškodnění žalobce bude aplikovat výlučně BOlZSU.

18. Výše odškodnění podle tohoto právního předpisu není mezi účastníky sporná, byla žalobci uhrazena, a proto nezbylo, než žalobu zamítnout, neboť je nedůvodná. Za dané situace by případný výslech žalobce byl nadbytečný, a proto soud návrh na jeho výslech zamítnul. S ohledem na výše uvedené se soud námitkou promlčení části nároku žalobce ze strany žalované dále podrobněji nezabýval. Co se týče nákladů žalobce na vypracování znaleckého posudku, ty mají charakter příslušenství pohledávky (§ 513 o. z.), a sdílí tak osud věci hlavní (ust. § 510 odst. 2 o. z.).

19. Pro úplnost soud dodává, že neshledal okolnosti odůvodňující případné zvýšení odškodnění (ust. § 271s ZPr), tedy okolnosti, které by se vymykaly z typového rámce obdobných případů, a které by nasvědčovaly tomu, že by se z hlediska tělesného, popř. duševního strádání žalobce způsobeného vzniklou škodou, jednalo o výjimečný případ hodný mimořádného zřetele. Tím soud samozřejmě žádným způsobem nezlehčuje závažnost úrazu žalobce a nesnaží se tímto dopady, resp. následky úrazu žalobce bagatelizovat.

20. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud účastníky při jednání seznámil s tím, že zvažuje aplikaci ust. § 150 o. s. ř. Žalovaná s tímto postupem nesouhlasila, s odůvodněním, že pojišťovna žalobci v souvislosti s úrazem vyplatila , částka, , přičemž žalobce je u žalované nadále zaměstnán na poloviční úvazek, a pojišťovna mu doplácí rozdíl do plného úvazku. Žalobce s tímto postupem souhlasil, a to s ohledem na jeho zdravotní stav.

21. Soud za dané situace dospěl k závěru, že v projednávaném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci ust. § 150 o. s. ř., byť žalovaná ve věci měla plný úspěch. Důvody hodné zvláštního zřetele, pak soud shledává na straně žalobce ve skutečnosti, že žalobce je v důsledku pracovního úrazu zaměstnán jen na polovinu pracovního úvazku, a má dvě nezaopatřené děti. Žalobce, fyzická osoba, je navíc oproti žalované ve slabším postavení, a krytí případné náhrady nákladů řízení tak na něj logicky musí mít oproti žalované vyšší dopady.Na druhé straně žalované, byť zahájení tohoto sporu nezapříčinila, vznikly náklady v souvislosti s tímto sporem. Navíc žalobce není zcela bez příjmu.Po zohlednění těchto okolností soud dospěl k závěru, že aplikace ust. § 150 o. s. ř. je namístě, a že v projednávaném případě je adekvátní, aby v řízení zcela neúspěšný žalobce žalované uhradil alespoň 25 % účelně vynaložených nákladů řízení.

22. Žalovaná byla v řízení zastoupena advokátem, který účtoval náhradu nákladů řízení advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů – dále jen „a. t.“). Za „běžných“ okolností by žalovaná měla nárok na následující náhradu nákladů řízení:a) náhradu za 4,5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ve věci samé - vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast na přípravě k jednání dne , datum, – za ½ úkonu (při tomto „jednání“ nebylo zahájeno jednání ve věci samé, a proto nelze žalované přiznat právo na náhradu celého úkonu právní služby, ale pouze na jednu její polovinu, v souladu s ust. §11 odst. 2 písm. g) a. t.), písemné vyjádření ve věci samé ze dne , datum, , a účast na jednání konaném u zdejšího soudu dne , datum, ) po , částka, , v souladu s ust. § 7 bod 6. a. t., v celkové výši , částka, ;soud vycházel z tarifní hodnoty ve výši , částka, , přičemž částka , částka, představuje příslušenství pohledávky (viz výše), a proto se k ní nepřihlíží (ust. § 8 odst. 1 a.t.);b) paušální náhradu za 5 úkonů právní služby po , částka, v souladu s ust. § 13 odst. 4 a. t., v celkové výši , částka, ;c) náhradu DPH ve výši , částka, ; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, byla tedy počítána ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení (21 % z částky , částka, činí , částka, ).Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení ve výši , částka, . S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že 25 % z této částky činí , částka, , a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.