13 C 28/2026

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 45 968,28 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhá na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, z titulu neuhrazeného úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru, uzavřeného mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , jméno FO, , dříve , jméno FO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán (předvolání mu bylo doručeno fikcí). Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z úvěrové smlouvy „vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice“, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem , částka, . Termín splatnosti úvěru byl mezi účastníky sjednán v délce 15 dnů od data výpisu s tím, že minimální částka, která musí být uhrazena do termínu splatnosti je 13 % z celkové splatné částky nebo , částka, , podle toho, co je vyšší. Mezi smluvními stranami byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 0,4026 % za den, 146,949 % ročně z nesplaceného úvěru. RPSN byla sjednána ve výši 299,98 %. Úvěr byl poskytnut na období jednoho roku počínaje dnem prvního čerpání s tím, že poslední platba pokryje nesplacený zůstatek jistiny a úroků, popř. další poplatky. Celkem měl žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátit , částka, (při předpokládané výši úvěru , částka, a roční úrokové sazbě 146,949 % (tedy , částka, ).Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky označené jako „standartní podmínky úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice“.

4. Z dokumentu označeného jako „Standartní informace o spotřebitelském úvěru“ bylo zjištěno, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy informován o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, o nákladech spotřebitelského úvěru a souvisejících nákladech, o dalších právních aspektech a o informacích, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb na trh na dálku.

5. Z potvrzení o provedení platby bylo zjištěno, že žalovaný dne , datum, načerpal od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši , částka, .

6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že majitelem a disponentem účtu, na který byla poukázána částka ve výši , částka, , je žalovaný.

7. Z dokumentu označeného jako „Faktura“ bylo zjištěno, že žalovaný dne , datum, čerpal na základě výše uvedené smlouvy částku ve výši , částka, . Dále jsou žalovanému touto fakturou účtovány náhrady účelně vynaložených nákladů (3 x , částka, ), a úroky za období čerpání ve výši , částka, . Celková dlužná částka k datu splatnosti je vyčíslena na , částka, , neuhrazené částky z minulého období jsou vyčísleny na , částka, a aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti je vyčíslena na , částka, . Minimální částka k zaplacení do , datum, je vyčíslena na , částka, .

8. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne , datum, , z dodatku č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek, uzavřeného mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne , datum, , a ze jmenného seznamu postupovaných pohledávek, bylo zjištěno, že pohledávku, která je předmětem tohoto řízení postoupila právní předchůdkyně žalobkyně žalobkyni.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z poštovního podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovanému bylo dne , datum, odesláno oznámení o tom, že pohledávka, která je předmětem tohoto řízení byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni.

10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a z poštovního podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, odeslala žalovanému výzvu, kterou jej vyzvala k uhrazení dlužné částky do tří dnů. Žalovaný byl upozorněn, že pokud této výzvě nevyhoví, bude se žalobkyně svých práv domáhat soudní cestou.

11. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:

12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena úvěrová smlouva „vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice“, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem , částka, . Termín splatnosti úvěru byl mezi účastníky sjednán v délce 15 dnů od data výpisu s tím, že minimální částka, která musí být uhrazena do termínu splatnosti je 13 % z celkové splatné částky nebo , částka, , podle toho, co je vyšší. Mezi smluvními stranami byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 0,4026 % za den, 146,949 % ročně z nesplaceného úvěru. RPSN byla sjednána ve výši 299,98 %. Úvěr byl poskytnut na období jednoho roku počínaje dnem prvního čerpání s tím, že poslední platba pokryje nesplacený zůstatek jistiny a úroků, popř. další poplatky. Celkem měl žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátit , částka, (při předpokládané výši úvěru , částka, a roční úrokové sazbě 146,949 % (tedy , částka, ).Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky označené jako „standartní podmínky úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice“.Co se týče ověřování úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně pouze tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala její právní předchůdkyně výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji a lustrací v databázích ISIR, CEE, CRKI a EUCB. V tomto směru žalobkyně neoznačila žádný důkaz tato tvrzení prokazující, a to ani po výzvě učiněné zdejším soudem prostřednictvím usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

13. Na základě smlouvy žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně načerpal dne , datum, bezhotovostně částku ve výši , částka, , a to na účet vedený u , jméno FO, . Žalovaný je (resp. v daném období byl) majitelem a disponentem tohoto účtu.

14. Z dokumentu označeného jako „Faktura“ vyplývá (mimo výše uvedené), že žalovanému jsou touto fakturou účtovány náhrady účelně vynaložených nákladů (3 x , částka, ), a úroky za období čerpání ve výši , částka, . Celková dlužná částka k datu splatnosti je vyčíslena na , částka, , neuhrazené částky z minulého období jsou vyčísleny na , částka, a aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti je vyčíslena na , částka, . Minimální částka k zaplacení do , datum, je vyčíslena na , částka, .Z této faktury není zřejmé, kolik a kdy žalovaný na úhradu dluh zaplatil. Žalobkyně v žalobě pouze neurčitě tvrdí, že žalovaný čerpal částku ve výši , částka, , a že v celkové výši nároků žalobkyně jsou zohledněny případné dílčí platby ze strany žalovaného. V tomto směru žalobkyně konkrétně netvrdila ani neprokazovala, kolik konkrétně a kdy žalovaný na úhradu dluhu zaplatil, a to ani po výzvě učiněné zdejším soudem prostřednictvím usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

15. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení byla platně postoupena ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ve prospěch žalobkyně a žalovanému bylo toto postoupení oznámeno.

16. Předžalobní výzvou, odeslanou žalovanému dne , datum, , byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky do tří dnů. Žalovaný byl upozorněn, že pokud této výzvě nevyhoví, bude se žalobkyně svých práv domáhat soudní cestou.

17. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

18. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dále jen: „o. z.“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného k datu uzavření smlouvy (dále jen: „z. s. ú.“). Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně (podnikatel – ustanovení § 420 odst. 1 o. z.), je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr, žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 o. z.).

19. Podle ust. § 2 z. s. ú. se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

20. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle ust. § 87 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).Ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ).

22. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle ust. § 1970 o. z., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi smluvními stranami byla ve shora uvedeném případě uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Ve smyslu z. s. ú. se tak jedná o smlouvou o spotřebitelském úvěru, a v takovém případě je věřitel povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

27. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, pak soud uzavřenou smlouvu shledal absolutně neplatnou, když žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně při ověřování úvěruschopnosti žalovaného postupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat, a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Poskytovatel úvěru, potažmo jeho právní nástupce, nese v tomto ohledu důkazní břemeno a musí si být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o plnění povinnosti posoudit úvěruschopnost s odbornou péčí. Soudní dvůr v rozsudku ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další) vyložil článek 8 směrnice 2008/48, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané pouze spotřebitele, může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady), čímž má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.

28. Při jednání konaném u zdejšího soudu dne , datum, nemohla být žalobkyně vyzvána k případnému doplnění tvrzení (popř. označení důkazů), o tom, jakým způsobem byla ověřována úvěruschopnost žalovaného, a jaké konkrétní informace v tomto směru právní předchůdkyně žalobkyně o žalovaném získala, neboť se k jednání nedostavila. Navíc k tomu již žalobkyně byla vyzývána shora citovaným usnesením zdejšího soudu.Nezbývá tak než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně jakýmkoliv způsobem ověřovala úvěruschopnost žalovaného, coby spotřebitele. Protože nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně (jako poskytovatel úvěru) dostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, nelze, než výše uvedenou spotřebitelskou smlouvu, odporující § 580 odst. 1 o. z., vyhodnotit jako neplatnou, přičemž soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu.

29. Nadto, pokud byl ve smlouvě sjednán denní úrok ve výši 0,4026 %, tedy 146,949 % ročně, jedná se již na první pohled o úrok zcela evidentně v rozporu s dobrými mravy, a i tato skutečnost činí výše uvedenou smlouvu neplatnou.

30. Žalovaný předmět výše uvedené smlouvy o revolvingovém úvěru převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pro posouzení bezdůvodného obohacení je však třeba prokázat, jakou částku žalovaný načerpal a jakou částku žalobkyni (její právní předchůdkyni) skutečně splatil. V tomto směru žalobkyně pouze tvrdí, že žalovaný načerpal částku ve výši , částka, (evidentně načerpal „pouze“ , částka, ), a že v celkové výši nároků žalobkyně jsou zohledněny případné dílčí platby ze strany žalovaného. Z žádného důkazu pak není zřejmé, zda vůbec, a pokud ano, kolik a kdy žalovaný na úhradu dluhu uhradil. Tyto nejasnosti nevysvětluje ani výše zmiňovaná „faktura“. Po provedeném dokazování se tato ničím nedoložená tvrzení žalobkyně tedy ukázala jako nedostatečná, a jelikož břemeno tvrzení a též důkazní břemeno leží v tomto ohledu právě na žalobkyni, lze uzavřít, že žalobkyně nedostála svým procesním povinnostem podle § 101 odst. 1 o. s. ř. a § 120 odst. 1 o. s. ř. Kromě toho soud žalobkyni dal možnost tento nedostatek napravit, a to tím, že shora citovaným usnesením žalobkyni vyzval, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jaké splátky, v jaké výši a kdy žalovaný na úhradu dlužné částky zaplatil, a na jaké části dluhu byly tyto částky započítány, a o tom, kolik činí dluh žalovaného, a to jak na dlužné jistině, tak na úrocích, a aby v téže lhůtě označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Žalobkyně byla upozorněna, že pokud této výzvě nevyhoví, může být se svou žalobou neúspěšná. Žalobkyně na tuto výzvu nijak nereagovala, ve stanovené lhůtě svá tvrzení nedoplnila ani neoznačila žádné další důkazy. Při jednání konaném u zdejšího soudu dne , datum, nemohla být žalobkyně soudem případně (opětovně) vyzvána k doplnění odpovídajících tvrzení a označení důkazů, když se nařízeného jednání nezúčastnila. Soud tak nemohl věc posoudit a rozhodnout podle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, protože z důvodu nedostatku tvrzení a důkazů se věc stala pro soud nepřezkoumatelnou. Z výše uvedených důvodů rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobu v celém rozsahu zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.