13 C 281/2021

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 61 809,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 983,46 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 11 983,46 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení další částky v celkové výši 49 825,84 Kč, smluvních úroků a úroků z prodlení v rozsahu větším, než jak byly přiznány ve výroku I. tohoto rozsudku, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhá na žalované zaplacení částky 61 809,30 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smluvních pokut a z titulu nesplacené zápůjčky, která byla žalované poskytnuta na základě smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum mezi žalobkyní a žalovanou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavila, přestože byla řádně předvolána (předvolání jí bylo doručeno fikcí). Soud proto věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

3. Ze smlouvy číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši 35 451 Kč v 29 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 916 Kč a ve třicáté splátce ve výši 1 887 Kč. Ve smlouvě byla mezi stranami sjednána úroková sazba ve výši 56 % ročně.

4. Ze splátkového kalendáře k výše uvedené smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že první splátka byla splatná k datum a všechny další splátky vždy ke každému čtvrtému dni v příslušném kalendářním měsíci.

5. Z pokladního výdajového dokladu č. HV1704000046 ze dne datum bylo zjištěno, že žalované byla dne datum, na základě smlouvy o půjčce číslo vydána hotovost ve výši 25 000 Kč.

6. Z dokumentu označeného jako„ standartní informace o spotřebitelském úvěru“ bylo zjištěno, že žalobkyně žalované poskytla informace ohledně popisu základních vlastností spotřebitelského úvěru, nákladech spotřebitelského úvěru, dalších důležitých právních aspektech a informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb na trh na dálku.

7. Z formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni sdělila, že její čistá mzda činí 21 000 Kč měsíčně (v současném zaměstnání je od datum), že žije jako nájemce (na současné adrese žije tři roky), že její výdaje na bydlení činí 4 500 Kč měsíčně a náklady na energie činí 1 500 Kč měsíčně, a že její pravidelné měsíční výdaje činí 3 500 Kč (splátky spotřebitelských úvěrů).

8. Z vyčíslení pohledávky žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně na úhradu dluhu zaplatila celkem 13 016,54 Kč. Z toho částka ve výši 7 062,54 Kč byla žalobkyní započítána na neuhrazenou jistinu, částka 4 554 Kč na neuhrazené obchodní úroky a částka 1 400 Kč na neuhrazené administrativní poplatky.

9. Z přehledu úhrad bylo zjištěno, že žalovaná uhradila celkem čtyři splátky po 1 916 Kč (dne datum, datum, datum a datum) a po zesplatnění celkem 5 352,54 Kč. Žalovaná tak na úhradu dluhu zaplatila celkem 13 016,54 Kč.

10. Z oznámení o zesplatnění ze dne datum a z podacího lístku datum bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila nesplacenou část jistiny zápůjčky za splatnou ke dni datum, a že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum.

11. Z předžalobní upomínky ze dne datum a z podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum.

12. Z výstupu z insolvenčního rejstříku ze dne datum bylo zjištěno, že s žalovanou k tomuto dni nebylo vedeno žádné insolvenční řízení.

13. Z výpisu z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že proti žalované nebyla vedena žádná exekuce.

14. Z první strany pracovní smlouvy bylo zjištěno, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, byla uzavřena pracovní smlouva.

15. Z dodatku k pracovní smlouvě uzavřeného mezi žalovanou a společností právnická osoba, dne datum, bylo zjištěno, že se smluvní strany dohodly, že s účinností od datum bude hrubá měsíční mzda žalované činit 28 000 Kč, s účinností od datum bude činit 29 000 Kč a s účinností od datum bude činit 30 000 Kč.

16. Z výplatní pásky žalované za měsíc říjen 2016 bylo zjištěno, že čistý příjem žalované za tento měsíc činil 23 115 Kč.

17. Z výplatní pásky žalované za měsíc únor 2017 bylo zjištěno, že čistý příjem žalované za tento měsíc činil 21 803 Kč.

18. Z výpisu z účtu žalované za únor 2017 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu žalované činil 392,92 Kč a konečný zůstatek 2 848,16 Kč. Příjmy žalované za tento měsíc činily 34 587 Kč (1 200 Kč - příchozí úhrada od třetí osoby; 1 500 Kč - vklady bankomatem; 17 387 Kč – mzda; 1 000 Kč – příchozí platba od třetí osoby; 10 000 Kč - příchozí platba od třetí osoby; a 3 500 Kč - příchozí platba od třetí osoby). Výdaje žalované za tento měsíc činily 32 131,76 Kč.

19. Z výpisu z účtu žalované za březen 2017 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu žalované činil 2 848,16 Kč a konečný zůstatek 13 286,24 Kč. Příjmy žalované za tento měsíc činily 47 682 Kč (21 182 Kč – mzda; 1 500 Kč – platba od třetí osoby; a 25 000 Kč – poskytnutí půjčky od společnosti právnická osoba). Výdaje žalované za tento měsíc činily 37 343,92 Kč.

20. Z výpisu z portálu Ministerstva vnitra a z občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila totožnost žalované.

21. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:

22. Žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy číslo uzavřené dne datum spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši 35 451 Kč v 29 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 916 Kč a ve třicáté splátce ve výši 1 887 Kč. Ve smlouvě byla mezi stranami sjednána úroková sazba ve výši 56 % ročně. Podle splátkového kalendáře byla první splátka splatná k datum a všechny další splátky vždy ke každému čtvrtému dni v příslušném kalendářním měsíci. příjmení 25 000 Kč byla žalované předána dne datum v hotovosti.

23. Co se týče úvěruschopnosti žalované, žalobkyně provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Žalobkyně ověřila totožnost žalované. Žalobkyně vycházela z formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum (tam žalovaná uvedla, že její čistá mzda činí 21 000 Kč měsíčně (v současném zaměstnání je od datum), že žije jako nájemce (na současné adrese žije tři roky), že její výdaje na bydlení činí 4 500 Kč měsíčně a náklady na energie činí 1 500 Kč měsíčně, a že její pravidelné měsíční výdaje činí 3 500 Kč (splátky spotřebitelských úvěrů)). Žalobkyně dále vyšla z pracovní smlouvy žalované a z jejího dodatku, podle kterých s účinností od datum hrubá měsíční mzda žalované činila 28 000 Kč, s účinností od datum činila 29 000 Kč a s účinností od datum činila 30 000 Kč. Příjmy žalované byly ověřeny výplatními páskami, podle kterých příjem žalované za říjen 2016 činil 23 115 Kč a za únor 2017 činil 21 803 Kč.

24. Žalobkyně dále úvěruschopnost žalované posuzovala na podkladě výpisů z účtu žalované za únor a březen 2017. Podle nich v únoru 2017 počáteční zůstatek na účtu žalované činil 392,92 Kč a konečný zůstatek 2 848,16 Kč. Příjmy žalované za tento měsíc činily 34 587 Kč (1 200 Kč - příchozí úhrada od třetí osoby; 1 500 Kč - vklady bankomatem; 17 387 Kč – mzda; 1 000 Kč – příchozí platba od třetí osoby; 10 000 Kč - příchozí platba od třetí osoby; a 3 500 Kč - příchozí platba od třetí osoby). Výdaje žalované za tento měsíc činily 32 131,76 Kč. V březnu 2017 pak počáteční zůstatek na účtu žalované činil 2 848,16 Kč a konečný zůstatek 13 286,24 Kč. Příjmy žalované za tento měsíc činily 47 682 Kč (21 182 Kč – mzda; 1 500 Kč – platba od třetí osoby; a 25 000 Kč – poskytnutí půjčky od společnosti právnická osoba). Výdaje žalované za tento měsíc činily 37 343,92 Kč.

25. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, když uhradila celkem čtyři splátky po 1 916 Kč (dne datum, datum, datum a datum).

26. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru, a to na základě oznámení o zesplatnění ze dne datum, které bylo žalované odesláno dne datum. Žalobkyně prohlásila nesplacenou část jistiny zápůjčky za splatnou ke dni datum, a žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum.

27. Po zesplatnění žalovaná uhradila 5 352,54 Kč.

28. Celkem tak žalovaná uhradila 13 016,54 Kč, z toho částka ve výši 7 062,54 Kč byla žalobkyní započítána na neuhrazenou jistinu, částka 4 554 Kč na neuhrazené obchodní úroky a částka 1 400 Kč na neuhrazené administrativní poplatky.

29. Předžalobní upomínkou ze dne datum, odeslanou téhož dne byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum.

30. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

31. Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

32. Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

33. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

34. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

35. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

36. Podle ust. § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

37. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená smlouva o zápůjčce je ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

38. V případě shora uvedené smlouvy pak soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí. Žalobkyně sice ověřovala úvěruschopnost žalované, ale toto posouzení je podle názoru soudu zcela nedostatečné, resp. nedůsledné, neboť pokud by žalobkyně důsledně zkoumala předložené podklady, nutně by musela dojít k závěru, že žalovaná není schopna poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. Tento závěr zcela jednoznačně vyplývá z výpisů z účtu žalované, podle kterých počáteční zůstatek na účtu žalované na počátku února 2017 činil pouhých 392,92 Kč. Příjmy žalované v únoru 2017 sice činily 34 587 Kč a výdaje 32 131,76 Kč (žalovaná v tomto měsíci hospodařila s „ přebytkem“ ve výši 2 848,16 Kč), nicméně pokud by žalovaná neobdržela platby od třetích osob v souhrnné výši 17 200 Kč, bylo by její hospodaření v tomto měsíci záporné. Co se týče plateb od třetích osob, nejedná se o žádné trvalé příkazy a nelze z nich usuzovat, že by se jednalo o pravidelné příjmy, se kterými by bylo možné při posuzování úvěruschopnosti žalované počítat; tyto příjmy nejsou ani zahrnuty ve formuláři příjmů a výdajů žalované. Totéž, co bylo řečeno o výpisu z účtu za únor 2017, platí i o výpisu z účtu za březen 2017, kdy příjmy žalované činily 47 682 Kč a výdaje 37 243,92 Kč. Pokud by však žalovaná neobdržela platbu od třetí osoby ve výši 1 500 Kč, a především, pokud by žalovaná nečerpala půjčku ve výši 25 000 Kč, byl by výsledek jejího hospodaření za březen 2017 ještě horší než za předchozí měsíc. Nad rámec toho soud dodává, že pokud žalobkyně vycházela z výplatních pásek žalované za říjen 2016 a únor 2017, ty nejsou podle názoru soudu pro důsledné ověření příjmů žalované dostatečné, když zohledňují pouze krátký časový úsek před poskytnutím úvěru (výplatní páska za říjen 2016 neprokazuje příjmy žalované v době poskytnutí úvěru a jedna výplatní páska za únor 2017 je podle názoru soud nedostatečná, tím spíše pokud příjem žalované za leden 2017 činil 17 387 Kč, tedy podstatně méně, než bylo žalobkyní zohledněno při posuzování úvěruschopnosti žalované).

39. Protože žalobkyně, jak vyplývá z výše uvedeného, nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, je výše uvedená spotřebitelská smlouva, odporující § 580 odst. 1 o. z., neplatná, a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu.

40. Žalovaná předmět výše uvedené smlouvy převzala na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatila, a je povinna dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaná od žalobkyně převzala částku 25 000 Kč a zaplatila 13 016,54 Kč, je její povinností vrátit žalobkyni částku odpovídající rozdílu mezi těmito částkami, tzn. částku 11 983,46 Kč.

41. Co se týče úroků z prodlení, soud vycházel z toho, že žalovaná je v prodlení od datum, když žalobkyně ani po výzvě soudu podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. neprokázala, že by se jak zesplatnění pohledávky, tak předžalobní výzva dostaly do dispoziční sféry žalované. Soud proto vycházel, že žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení až doručením žaloby dne datum. Žalovaná pak byla povinna plnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 o. z.), přičemž soud při stanovení této lhůty vycházel z pětidenní lhůty. V tomto směru soud vycházel z toho, že běžně, zejména u platebních závazků obvyklé výše (nepřesahující částky standardní pro pravidelný provoz daných subjektů), půjde o lhůtu v řádu dní. Půjde v podstatě pouze o lhůtu nutnou k dostavení se k věřiteli a předání příslušné hotovosti, případně k dostavení se na místo, odkud lze zadat platební příkaz, a k realizaci tohoto převodu. Bezodkladné splnění bude tedy v těchto případech otázkou maximálně několika jednotlivých dní, a to zásadně dní pracovních. V případě peněžitých plnění běžné hodnoty lze zpravidla uvažovat o lhůtě zhruba maximálně sedmi až deseti dnů od doručení výzvy. Podpůrně lze pro srovnání vztáhnout určení této obvyklé„ bezodkladné“ lhůty i k obvyklému významu okamžitého plnění„ ihned“ ve smyslu § 1959 písm. e), kde je pro tyto účely stanovena doba pěti dnů (viz příjmení, Josef. § 1958 (Čas plnění a výzva věřitele). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ číslo) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. číslo, marg. číslo) Přiznaná výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ke dni, kdy se žalovaná dostala do prodlení. Ve zbytku nezbylo, než žalobu zamítnout, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

42. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., když převážný úspěch ve věci měla žalovaná, které však žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.