13 C 29/2021
č. j. 13 C 29/2021-60
V PLATNOSTIOkresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, protože věřitel neprokázal, že při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele postupoval s odbornou péčí. Soud dospěl k závěru, že žalovaný, který je starobním důchodcem, neměl schopnost úvěr splácet, a proto byl bezdůvodně obohacen o částku 27 500 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobkyni částku 21 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Rozsudek stanovil splátkový režim ve výši 1 800 Kč měsíčně po dobu jednoho roku, přičemž při nesplnění jedné splátky se celá částka stane splatnou najednou.
Plný text
Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 31 331 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 400 Kč od datum do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 800 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení další částky v celkové výši 9 931 Kč, smluvních úroků a úroků z prodlení v rozsahu větším, než jak byly přiznány ve výroku I. tohoto rozsudku, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum na žalovaném domáhala zaplacení částky 31 331 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smluvních pokut, účelně vynaložených nákladů za odeslané upomínky, a z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum mezi žalobkyní a žalovaným.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uzavření smlouvy popřel s tím, že smlouvu na jeho jméno bez jeho vědomí uzavřela jeho dcera. Žalovaný připustil, že jej jeho dcera v jednom případě telefonicky požádala, aby na poště něco podepsal, avšak neví, co podepsal, podepsaný dokument nečetl.
3. Existence žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v obec, oddíl C, vložka číslo, z něhož plyne, že předmětem podnikání žalobkyně je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum mezi žalobkyní a žalovaným, bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatky a úroky v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč s tím, že první splátka byla splatná k datum a poslední splátka k datum. Ve smlouvě byla mezi smluvními stranami sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 21,55 % ročně. V celkové ceně 37 500 Kč, kterou měl žalovaný uhradit, byla započtena i provize zprostředkovatele ve výši 2 500 Kč. Ve smlouvě byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky úvěru, a to za každý den prodlení a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení se platností bez písemné výzvy vždy ke konci kalendářního dne, ve kterém je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné splátky úvěru nebo s úhradou neuhrazeného zůstatku úvěru. Mezi stranami byla též sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru se splatností bez písemné výzvy okamžikem prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru. Smluvní strany si ujednaly, že žalobkyně má právo v případě prodlení žalovaného s plněním dluhu, právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, a to za každou písemně odeslanou upomínku ve výši 100 Kč Smlouva je opatřena úředně ověřeným podpisem žalovaného.
5. Z potvrzení o provedení transakce od ČSOB banky bylo zjištěno, že žalovanému byla dne datum odeslána částka 27 500 Kč.
6. Z čestného prohlášení žalovaného ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni uvedl, že jeho měsíční výdaje na bydlení a výdaje související s bydlením činí 2 000 Kč, že jeho běžné pravidelné měsíční výdaje činí 2 000 Kč, a že nemá žádných závazků.
7. Ze zápisu ze dne datum, podle kterého žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného, bylo zjištěno, že žalobkyně při poskytování úvěru vycházela z toho, že žalovaný je starobní důchodce s měsíčním příjmem 11 508 Kč, že má náklady na bydlení ve výši 2 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně dále vyšla z normativních nákladů na bydlení ve výši 5 374 Kč, z životního minima zákazníka ve výši 3 410 Kč a z nezabavitelné částky ve výši 5 856 Kč.
8. Z ústřižků složenek od České pošty, s. p., bylo zjištěno, že žalovaný v měsících únor – duben 2020 obdržel starobní důchod ve výši 11 508 Kč měsíčně.
9. Z výstupu z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný tímto rejstříkem neprochází.
10. Z výstupu ze systému Sokordia bylo zjištěno, že žalovaný nemá žádné nemovitosti.
11. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému před uzavřením smlouvy poskytla údaje o věřiteli, informace ohledně popisu základních vlastností spotřebitelského úvěru, informace o nákladech spotřebitelského úvěru a informace o dalších důležitých právních aspektech.
12. Z oznámení ČSSZ ze dne datum bylo zjištěno, že žalovanému byl od ledna 2019 zvýšen důchod na částku 10 748 Kč měsíčně.
13. Z výpisu z účtu žalovaného za září 2019 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na tomto účtu byl 80 171,02 Kč a konečný zůstatek 2 442,06 Kč. Z tohoto účtu byla dne datum odeslána ve prospěch účtu vedeného na jméno jméno příjmení částka 78 000 Kč a dne datum ve prospěch téhož účtu částka 2 300 Kč.
14. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že úvěr měl být splacen v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč s tím, že první splátka byla splatná k datum a všechny ostatní splátky vždy k 20. dni v měsíci. Poslední splátka byla splatná k datum.
15. Z upomínek ze dne datum, datum a datum a z přehledů odeslaných zásilek bylo zjištěno, že žalovaný byl upomínán k úhradě dlužných splátek.
16. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný na úhradu dluhu uhradil dne datum částku 1 500 Kč, dne datum částku 1 500 Kč, dne datum částku 1 500 Kč a dne datum částku 1 600 Kč.
17. Z předžalobní výzvy ze dne datum a z podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému dne datum odeslala oznámení o zesplatnění úvěru, a že žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky do 10 dnů od jejího odeslání.
18. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 22. 2. 2022, č. j. 1 T 6/2022-2144 bylo zjištěno, že jméno příjmení (dcera žalovaného) byla uznána vinnou mj. přečinem podvodu podle ust. § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterého se dopustila mj. tím, že svému otci (žalovanému) zamlčela podstatné skutečnosti ohledně své finanční situace, využila jeho důvěry a přesvědčila jej, aby pro ni uzavřel mj. s žalobkyní dne datum smlouvu o poskytnutí úvěru číslo zapůjčené finanční prostředky jí následně za smyšleným účelem převedl na účet, který si založila na jméno žalovaného, čímž žalovanému způsobila škodu v celkové výši 574 509,62 Kč.
19. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:
20. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatky a úroky v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč s tím, že první splátka byla splatná k datum a poslední splátka k datum. Ve smlouvě byla mezi smluvními stranami sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 21,55 % ročně. V celkové ceně 37 500 Kč, kterou měl žalovaný uhradit, byla započtena i provize zprostředkovatele ve výši 2 500 Kč. Ve smlouvě byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky úvěru, a to za každý den prodlení a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení se platností bez písemné výzvy vždy ke konci kalendářního dne, ve kterém je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné splátky úvěru nebo s úhradou neuhrazeného zůstatku úvěru. Mezi stranami byla též sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru se splatností bez písemné výzvy okamžikem prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru. Smluvní strany si ujednaly, že žalobkyně má právo v případě prodlení žalovaného s plněním dluhu, právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, a to za každou písemně odeslanou upomínku ve výši 100 Kč Smlouva je opatřena úředně ověřeným podpisem žalovaného.
21. Dne datum byla na účet označený ve smlouvě vedený na jméno žalovaného odeslána částka 27 500 Kč, přičemž částka 2 500 Kč byla započtena na provizi zprostředkovatele.
22. Úvěr měl být splacen v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč s tím, že první splátka byla splatná k datum a všechny ostatní splátky vždy k 20. dni v měsíci. Poslední splátka byla splatná k datum.
23. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posuzovala na základě čestného prohlášení žalovaného ze dne datum, ve kterém žalovaný uvedl, že jeho měsíční výdaje na bydlení a výdaje související s bydlením činí 2 000 Kč, že jeho běžné pravidelné měsíční výdaje činí 2 000 Kč, a že nemá žádných závazků. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím ústřižků složenek od České pošty, s. p., které potvrzovaly, že příjem žalovaného v období únor – duben 2020 činil 11 508 Kč měsíčně, dále pak prostřednictvím výstupu z insolvenčního rejstříku s negativním výsledkem a prostřednictvím výstupu ze systému Sokordia, podle kterého žalovaný neměl žádné nemovitosti.
24. Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalovaného za září 2019, podle kterého počáteční zůstatek na tomto účtu byl 80 171,02 Kč a konečný zůstatek 2 442,06 Kč. Z účtu byla dne datum odeslána ve prospěch účtu vedeného na jméno jméno příjmení částka 78 000 Kč a dne datum ve prospěch téhož účtu částka 2 300 Kč.
25. Žalobkyně vycházela ze zápisu ze dne datum, kterým ověřovala úvěruschopnost žalovaného, a podle kterého žalobkyně při poskytování úvěru vycházela z toho, že žalovaný je starobní důchodce s měsíčním příjmem 11 508 Kč, že má náklady na bydlení ve výši 2 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně dále vycházela z normativních nákladů na bydlení ve výši 5 374 Kč, z životního minima zákazníka ve výši 3 410 Kč a z nezabavitelné částky ve výši 5 856 Kč.
26. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, když na úhradu dluhu žalobkyni zaplatil ve čtyřech splátkách částku 6 100 Kč (dne datum ve výši 1 500 Kč, dne datum ve výši 1 500 Kč, dne datum ve výši 1 500 Kč a dne datum ve výši 1 600 Kč).
27. Žalovaný byla žalobkyní třikrát upomínán k úhradě dlužných splátek (upomínkami ze dne datum, datum a datum).
28. Z předžalobní výzvou ze dne datum byla nesplacená část úvěru zesplatněna a žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky do 10 dnů od jejího odeslání. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum.
29. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 22. 2. 2022, č. j. 1 T 6/2022-2144 bylo zjištěno, že jméno příjmení (dcera žalovaného) byla uznána vinnou mj. přečinem podvodu podle ust. § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterého se dopustila mj. tím, že svému otci (žalovanému) zamlčela podstatné skutečnosti ohledně své finanční situace, využila jeho důvěry a přesvědčila jej, aby pro ni uzavřel mj. s žalobkyní dne datum smlouvu o poskytnutí úvěru číslo zapůjčené finanční prostředky jí následně za smyšleným účelem převedl na účet, který si založila na jméno žalovaného, čímž žalovanému způsobila škodu v celkové výši 574 509,62 Kč.
30. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
31. Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
32. Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
33. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
34. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
35. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
36. Podle ust. § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
37. Pokud žalovaný popírá uzavření smlouvy, jeho tvrzení vyvrací předložený originál smlouvy, který je opatřen úředně ověřeným podpisem žalovaného. Tvrzení žalovaného vyvrací i výsledek trestního řízení, které bylo vedeno proti dceři žalovaného, a ze kterého vyplývá, že žalovaný byl podvodným jednáním své dcery přesvědčen k uzavření této smlouvy. Soud tedy vychází z toho, že výše uvedená smlouva byla mezi stranami uzavřena. Pokud žalovaný poukazuje na to, že žádné finanční prostředky neobdržel, soud k tomu uvádí, že ve smlouvě bylo uvedeno číslo účtu, na který mají být finanční prostředky zaslány (platební místo), a pokud se poskytnuté finanční prostředky nedostaly do dispozice žalovaného, nemá to žádný vliv na to, zda žalovaný smlouvu uzavřel či nikoliv.
38. Na základě výše uvedeného pak dospěl soud k závěru, že jsou výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.
39. V případě shora uvedené smlouvy pak soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr dostatečně nepostupovala s odbornou péčí. Pokud žalobkyně ohledně výdajů žalovaného vycházela z nákladů na bydlení ve výši 2 000 Kč a z ostatních nákladů ve výši 2 000 Kč, jedná se o údaje absolutně nevěrohodné, navíc ničím nedoložené. Z formuláře, který dokládá posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, pak vyplývá, že žalobkyně zohlednila normativní náklady na bydlení ve výši 5 374 Kč, náklady na životní minimum ve výši 3 410 Kč a nezabavitelnou částku ve výši 5 856 Kč. I kdyby žalobkyně vyšla ze součtu normativních nákladů na bydlení ve výši 5 374 Kč a z nezabavitelné částky ve výši 5 856 Kč (v ní jsou zřejmě zahrnuty běžné životní náklady na jídlo, ošacení apod.), v součtu by bylo třeba počítat s měsíčními náklady žalovaného ve výši 11 230 Kč. Pokud měsíční příjmy žalovaného činily 11 508 Kč, je zřejmé, že žalovaný nebyl schopen poskytnutý úvěr řádně splácet. Tato skutečnost nevyplývá ani z předloženého výpisu z účtu žalovaného.
40. Žalobkyně tedy neprokázala, že by z její strany byla v tomto směru vynaložena odborná péče, jak vyžaduje ust. § 9 odst. 1 z. s. ú., a proto je výše uvedená spotřebitelská smlouva, odporující § 580 odst. 1 o. z., neplatná, a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu.
41. Žalovaný předmět výše uvedené smlouvy převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku 27 500 Kč a zaplatil 6 100 Kč, je jeho povinností vrátit žalobkyni částku odpovídající rozdílu mezi těmito částkami, tzn. částku 21 400 Kč. Co se týče úroků z prodlení, soud vycházel z toho, že žalovaný je v prodlení od datum, když byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od odeslání předžalobní výzvy (tedy ve lhůtě do 10 dnů od datum). Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ke dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení. Ve zbytku nezbylo, než žalobu zamítnout, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku (pro doplnění soud dodává, že i nárok na smluvní pokuty a na účelně vynaložené náklady za odeslané upomínky vycházejí z neplatné smlouvy, a proto byla žaloba zamítnuta i v tomto rozsahu).
42. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud zohlednil, že žalovaný je starobní důchodce, a že se do této situace dostal v důsledku podvodného jednání své dcery, která mu způsobila škodu v celkové výši 574 509,62 Kč, a proto umožnil žalovanému dlužnou částku splácet ve splátkách, přičemž splátky byly nastaveny tak, aby žalovaný svou povinnost splnil nejpozději do jednoho roku od právní moci tohoto rozsudku. V případě, že žalovaný nezaplatí byť jedinou splátku, stává se celá zbývající dlužná částka splatná najednou.
43. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 150 o. s. ř., když zohlednil skutečnosti uvedené v předchozím odstavci. Z výše uvedených důvodů soud zcela výjimečně žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, ač by na ni za běžných okolností měla právo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.