13 C 294/2025

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované B pro 13 839 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení další částky ve výši , částka, , a úroků z prodlení, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru poskytnutého žalované na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou.

2. Úvěruschopnost žalované žalobkyně dle svých tvrzení zkoumala s odbornou péčí, kterou od ní lze rozumně očekávat, a která odpovídá poctivým obchodním praktikám. Žalobkyně nespoléhala a nevycházela jen z prohlášení žalované, ale aktivně zjišťovala další informace a na základě jejich systematického prověření a po provedené důkladné analýze se rozhodla úvěr poskytnout. Dle žalobkyně byl její způsob ověřování úvěruschopnosti dostatečný (nikde nejsou stanovena striktní pravidla ohledně způsobu, jakým by mělo k ověření dojít). I kdyby nebyla řádně ověřena úvěruschopnost žalované, mohlo by takové jednání být stiženo pouze relativní neplatností; vzhledem k tomu, že žalovaná tuto námitku neuplatnila, smlouva je dle žalobkyně platná.Co se týče konkrétního ověřování úvěruschopnosti žalované, žalobkyně tvrdí, že k ověření došlo lustrací v nebankovních registrech (NRKI, Registr rizikových subjektů Komerční banky), v registru SOLUS, v ostatních registrech a databázích (interní platební morálka klienta, interní Black List žalobkyně, insolvenční rejstřík, databáze neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, registr hledaných osob, centrální evidence exekucí), dále příjmy a výdaji žalované, výdaji na splátky úvěrů, finanční rezervou/disponibilním příjmem a demografickými a statistickými informacemi.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavila, přestože byla řádně předvolána (předvolání jí bylo doručeno fikcí). Žalobkyně se k (druhému) jednání nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

4. Existence žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v , adresa, , oddíl C, vložka , Anonymizováno, , z něhož plyne, že předmětem podnikání žalobkyně je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

5. Z úvěrové smlouvy č. , IBAN, , uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, a úvěrových podmínek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , bylo zjištěno, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalované úvěr na koupi zboží ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni v 36 měsíčních splátkách po , částka, (celkem , částka, ) s tím, že první splátka byla splatná k , datum, a poslední splátka k , datum, . Mezi účastníky byla sjednána roční úroková sazba ve výši 4,85 % a roční procentní sazba nákladů na úvěr ve výši 4,96 %. Pro případ prodlení žalované s úhradou dlužné částky, bylo ujednáno, že žalobkyni vzniká právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu za prodlení s úhradou měsíční splátky ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky, a právo na smluvní pokutu za prodlení s úhradou jiné dlužné částky, než je měsíční splátka, ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále bylo smlouvou ujednáno, že dostane-li se žalovaná do prodlení s úhradou tří a více měsíčních splátek a nedojde-li k úhradě dlužných částek ani po výzvě žalobkyně, může žalobkyně prohlásit jistinu úvěru za okamžitě splatnou. V souvislosti s vymáháním dlužné částky po splatnosti činí výše účelně vynaložených nákladů, včetně nákladů spojených se zasláním upomínky, částku , částka, , a za náklady spojené se zasláním oznámení o odstoupení od smlouvy nebo za oznámení o okamžité splatnosti jistiny úvěru částku , částka, .Ve smlouvě jsou uvedeny následující informace o klientovi (žalované): žalovaná je svobodná se 2 vyživovanými osobami, je na mateřské dovolené s celkovým měsíčním čistým příjmem , částka, a s měsíčním příjmem domácnosti , částka, ; měsíční výdaje žalované činí , částka, na bydlení a , částka, na ostatní pravidelné výdaje a na splátky ostatních úvěrů.

6. Z potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru bylo zjištěno, že žalované byl dne , datum, poskytnut úvěr ve výši , částka, .

7. Z tabulky umoření úvěru a přehledu plateb vyplývá, že žalovaná splácela úvěr žalobkyni v období od , datum, do , datum, Kč. Celkem žalovaná uhradila , částka, (12 měsíčních splátek po , částka, ).

8. Z oznámení o zesplatnění pohledávky ze dne , datum, (včetně dodejky) bylo zjištěno, že ke dni , datum, došlo ze strany žalobkyně v důsledku prodlení žalované k zesplatnění dosud nesplatných dlužných částek a k vyčíslení celkové pohledávky k úhradě.

9. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a z podacího lístku bylo zjištěno, že žalované byla zaslána předžalobní výzva, kterou byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 7 dnů ode dne data odeslání této upomínky. Žalovaná byla upozorněna, že pokud na výzvu nebude reagovat, bude zahájeno vymáhání pohledávky cestou soudního řízení (předžalobní výzva).

10. O skutkovém stavu věci učinil soud následující závěr:

11. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena úvěrová smlouva č. , IBAN, (její součástí jsou zejména formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrové podmínky žalobkyně č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ). Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr na koupi zboží ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni v 36 měsíčních splátkách po , částka, (celkem , částka, ) s tím, že první splátka byla splatná k , datum, a poslední splátka k , datum, . Mezi účastníky byla sjednána roční úroková sazba ve výši 4,85 % a roční procentní sazba nákladů na úvěr ve výši 4,96 %.Pro případ prodlení žalované s úhradou dlužné částky, bylo ujednáno, že žalobkyni vzniká právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu za prodlení s úhradou měsíční splátky ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky, a právo na smluvní pokutu za prodlení s úhradou jiné dlužné částky, než je měsíční splátka, ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále bylo smlouvou ujednáno, že dostane-li se žalovaná do prodlení s úhradou tří a více měsíčních splátek a nedojde-li k úhradě dlužných částek ani po výzvě žalobkyně, může žalobkyně prohlásit jistinu úvěru za okamžitě splatnou. V souvislosti s vymáháním dlužné částky po splatnosti činí výše účelně vynaložených nákladů, včetně nákladů spojených se zasláním upomínky, částku , částka, , a za náklady spojené se zasláním oznámení o odstoupení od smlouvy nebo za oznámení o okamžité splatnosti jistiny úvěru částku , částka, .Ve smlouvě jsou uvedeny následující informace o klientovi (žalované): žalovaná je svobodná se 2 vyživovanými osobami, je na mateřské dovolené s celkovým měsíčním čistým příjmem , částka, a s měsíčním příjmem domácnosti , částka, ; měsíční výdaje žalované činí , částka, na bydlení a , částka, na ostatní pravidelné výdaje a na splátky ostatních úvěrů.

12. Žalobkyně tvrdí (aniž by prokazovala), že úvěruschopnost žalované ověřovala lustrací v nebankovních registrech (NRKI, Registr rizikových subjektů Komerční banky), v registru SOLUS, v ostatních registrech a databázích (interní platební morálka klienta, interní Black List žalobkyně, insolvenční rejstřík, databáze neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, registr hledaných osob, centrální evidence exekucí), dále příjmy a výdaji žalované, výdaji na splátky úvěrů, finanční rezervou/disponibilním příjmem a demografickými a statistickými informacemi.

13. Dne , datum, žalobkyně žalované na základě výše uvedené smlouvy poskytla částku ve výši , částka, .

14. Žalovaná úvěr nesplácela v souladu s podmínkami uvedenými ve smlouvě, když úvěr splácela pouze v období od , datum, do , datum, Kč. Celkem žalovaná uhradila , částka, (12 měsíčních splátek po , částka, ).

15. V návaznosti na to žalobkyně přistoupila k zesplatnění pohledávky, které žalované oznámila písemností ze dne , datum, . Na základě toho došlo ze strany žalobkyně v důsledku prodlení žalované k zesplatnění dosud nesplatných dlužných částek a k vyčíslení celkové pohledávky k úhradě.

16. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 7 dnů ode dne data odeslání této upomínky. Žalovaná byla upozorněna, že pokud na výzvu nebude reagovat, bude zahájeno vymáhání pohledávky cestou soudního řízení (předžalobní výzva).

17. Kromě výše uvedené částky , částka, žalovaná na pohledávku žalobkyně neuhradila ničeho.

18. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

19. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dále jen: „o. z.“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného k datu uzavření smlouvy (dále jen: „z. s. ú.“). Žalobkyně (podnikatel – ustanovení § 420 odst. 1 o. z.) je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jako nebankovní poskytovatel (ustanovení § 9 a násl., § 169 z. s. ú.). Žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 o. z.).

20. Podle ust. § 2 z. s. ú. se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

21. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle ust. § 87 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).

23. Ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ).

24. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

25. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Podle ust. § 1970 o. z., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

28. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená smlouva je ve smyslu z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru, a že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

29. Co se týče provedených důkazů, soud po jejich zhodnocení dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně této povinnosti nedostála. Žalobkyně tvrdila velké množství informací, které měly být v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované ověřeny, avšak téměř nic z toho žalobkyně nedoložila, resp. neprokázala, a to ani přes výzvu zdejšího soudu učiněnou při jednání konaném u zdejšího soudu dne , datum, .Jediné, co žalobkyně prokázala, je to, že úvěruschopnost žalované ověřovala pouze na základě údajů uvedených v úvěrové smlouvě (žalovaná je svobodná se 2 vyživovanými osobami, je na mateřské dovolené s celkovým měsíčním čistým příjmem , částka, a s měsíčním příjmem domácnosti , částka, ; měsíční výdaje žalované činí , částka, na bydlení a , částka, na ostatní pravidelné výdaje a na splátky ostatních úvěrů), což je ovšem zcela nedostatečné. Jednak z těchto informací není zřejmé, zda a jakým způsobem žalobkyně tyto informace (evidentně pouze sdělené žalovanou) ověřovala, a jednak, i kdyby příjmy žalované skutečně činily , částka, měsíčně, výdajová stránka žalované je zcela nevěrohodná, když měsíční výdaje dospělé osoby, evidentně pečující minimálně o jedno nezletilé dítě, v žádném případě nemohou činit , částka, měsíčně. Podle názoru soudu částka , částka, měsíčně nemůže pokrýt ani průměrné náklady na bydlení, včetně energií, nehledě na další nezbytné výdaje na ošacení, stravu, hygienu a další nezbytné potřeby, a to včetně dvou vyživovaných osob. Příjmy a výdaje celé domácnosti pak žalobkyně zcela evidentně neověřovala vůbec, a je otázkou, nakolik by tyto informace případně mohly ovlivnit závěr o (ne)úvěruschopnosti žalované, když se jedná o závazek výlučně žalované, nikoliv celé domácnosti. Žalobkyně tak evidentně buďto rezignovala na svou povinnost řádně ověřit úvěruschopnost žalované, anebo rezignovala na povinnost tento postup v řízení prokázat. Výsledek je ovšem stejný, a to takový, že žalobkyně neprokázala, že by řádně ověřovala úvěruschopnost žalované, a pokud ji ověřovala, toto „ověření“ je zcela nedostatečné. Za dané situace žalobkyně měla buďto vyvinout větší úsilí k řádnému ověření úvěruschopnosti žalované, popř. neměla úvěr vůbec poskytovat.

30. S ohledem na výše uvedené soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat, a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.Co se týče námitky, že smlouva může být neplatná maximálně relativně, a pokud ji žalovaná nenamítla, jedná se o platnou smlouvu, soud odkazuje na rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, – , právnická osoba, , podle něhož harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

31. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává jí rozdíl mezi částkou, kterou žalované skutečně poskytla (, částka, ) a částkou, kterou žalovaná uhradila (, částka, ), tj. částku ve výši , částka, .

32. Co se týče úroku z prodlení, v tomto směru soud odkazuje na rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, . Protože dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena ani prokázána, soud ji určil. Jelikož žalovaná netvrdila v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaná je povinna dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebyly shledány. Veškeré další nároky (smluvní pokuty, účelně vynaložené náklady, náklady za odeslání upomínek) vycházejí z neplatné smlouvy, proto soud žalobu v rozsahu nad to, co bylo přiznáno ve výroku I. tohoto rozsudku, zamítnul.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 a § 137 odst. 2, 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 68 %, žalovaná byla úspěšná v rozsahu 32 %. Žalobkyně tak má právo na náhradu 36 % účelně vynaložených nákladů. Soud v tomto směru doplňuje, že při hodnocení úspěchu ve věci vycházel i z příslušenství (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, , a Ústavního soudu , Anonymizováno, ). Předmětem řízení tak byla částka v celkové výši , částka, (částka , částka, + částka , částka, představující zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí).

34. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, který účtoval náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu. Soud vycházel z toho, že žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) je zcela totožná s jinými žalobami podanými žalobkyní, když jednotlivé žaloby se liší pouze identifikací žalovaného, časovými údaji, popř. výši žalované částky a příslušenství. Ve všech případech pak žalobkyně používá opakující se skutková tvrzení, právní argumentaci, i shodnou koncepci žaloby. Z těchto důvodů soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení vycházel z ust. § 14b advokátního tarifu.

35. Soud přiznal žalobkyni:a) náhradu za 3 úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) po , částka, v souladu s § 14b advokátního tarifu, celkem , částka, ,b) paušální náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení po , částka, , celkem , částka, ,c) náhradu za 2 úkony právní služby po podání návrhu na zahájení řízení (účast na jednání dne , datum, , písemné vyjádření ve věci samé ze dne , datum, ) po , částka, , v souladu s ust. § 7 bod 5. advokátního tarifu, celkem , částka, ,d) paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za dva úkony právní služby po podání návrhu na zahájení řízení po , částka, , celkem , částka, ,e) náhradu cestovného ve výši , částka, , a to za cestu vozem k jednání konaném u zdejšího soudu dne , datum, , za cestu na trase , adresa, a zpět v délce 264 km, při základní sazbě 5,90 Kč/km, při průměrné motorové nafty ve výši 34,10 Kč/1 l, a při kombinované spotřebě vozidla 6,2 l/100 km, dle vyhlášky 573/2025 Sb.,f) za cestu k výše uvedenému jednáním u zdejšího soudu byla žalobkyni kromě výše uvedeného přiznána též náhrada za promeškaný čas dle § 14 advokátního tarifu, a to celkem za 7 započatých půlhodin po , částka, , celkem tedy výši , částka, ,g) zástupce žalobkyně dále doložil, že je plátcem DPH, a daň vyúčtoval; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, a to ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení (21 % DPH z částky , částka, činí , částka, ),h) dále byl nákladem řízení žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, .Součet výše uvedených nákladů řízení činí , částka, , a po snížení na 36 % představuje částku ve výši , částka, , jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.