13 C 302/2024
č. j. 13 C 302/2024-30
V PLATNOSTIOkresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl, že žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 31 500 Kč, protože smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti. Soud se opřel o § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož věřitel musí postupovat s odbornou péčí, což nebylo splněno. Závěr o neplatnosti smlouvy byl potvrzen i na základě § 588 občanského zákoníku, který umožňuje přihlédnout k neplatnosti právního jednání i bez návrhu. Žalobkyně byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, včetně DPH, na základě advokátního tarifu a ust. § 14b.
Plný text
Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 500 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky částka a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum domáhá na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru, poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa (dále jen „společnost právnická osoba“), dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán (předvolání mu bylo doručeno fikcí) a žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). .
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo hodnota, uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba a žalovaným, bylo zjištěno, že společnost právnická osoba poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši částka, s poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši částka, poplatkem za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka (celkem částka) a doplňkovým pojištěním ve výši částka v 52 týdenních splátkách ve výši částka. První splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy, přičemž splátkovým obdobím se v případě hotovostního spotřebitelského úvěru s rozšířenou doplňkovou službou komfortního a flexibilního splácení rozumí doba 7 dnů, za kterou musí zákazník uhradit jednu splátku úvěru. Žalovaný svým podpisem na smlouvě potvrdil převzetí shora uvedené částky v hotovosti. Ve smlouvě byla mezi smluvními stranami sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 86 % ročně.
4. Z karty zákazníka ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl, že: je svobodný, má učňovské vzdělání, žije jako nájemník, v jeho domácnosti nežijí nezaopatřené děti, pracuje jako dělník u společnosti Anonymizováno., IČO IČO, jeho čistý měsíční příjem činí částka, další čisté příjmy domácnosti činí částka a odhadované měsíční výdaje činí částka, z toho externí splátky činí částka. Z karty zákazníka dále vyplývá, že žalovaný společnosti právnická osoba předložil pracovní smlouvu, výplatní pásky a občanský průkaz.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba jako postupitelem a mezi žalobkyní jako postupníkem a z její přílohy (seznam postoupených pohledávek) vyplývá, že se postupník s postupitelem dohodli na postoupení shora uvedené pohledávky vzniklé na základě shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a z podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovanému bylo odesláno oznámení o postoupení výše uvedené pohledávky, a to ze společnosti právnická osoba na žalobkyni.
7. Z „Výzvy k úhradě před podáním žaloby“ ze dne datum a z podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovanému byla odeslána předžalobní výzva, kterou byl vyzván k zaplacení dlužné částky do tří dnů.
8. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:
9. Společnost právnická osoba poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo hodnota, uzavřené dne datum, spotřebitelský úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši částka, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši částka, s poplatkem za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka (celkem částka) a doplňkovým pojištěním ve výši částka v 52 týdenních splátkách ve výši částka. První splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy, přičemž splátkovým obdobím se v případě hotovostního spotřebitelského úvěru s rozšířenou doplňkovou službou komfortního a flexibilního splácení rozumí doba 7 dnů, za kterou musí zákazník uhradit jednu splátku úvěru. Žalovaný svým podpisem na smlouvě potvrdil převzetí shora uvedené částky v hotovosti. Ve smlouvě byla mezi smluvními stranami sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 86 % ročně 10. Do karty zákazníka ze dne datum žalovaný uvedl, že: je svobodný, má učňovské vzdělání, žije jako nájemník, v jeho domácnosti nežijí nezaopatřené děti, jeho čistý měsíční příjem činí částka, další čisté příjmy domácnosti činí částka a odhadované měsíční výdaje činí částka, přičemž částka činí externí splátky. Z karty zákazníka vyplývá, že žalovaný předložil pracovní smlouvu, výplatní pásky a občanský průkaz.
11. Výše uvedená pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným byla postoupena žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.
12. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, odeslanou žalovanému téhož dne, byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do tří dnů.
13. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho.
14. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
15. Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
16. Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
17. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Podle ust. § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
21. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že všechny výše uvedené smlouvy jsou ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvami o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.
22. V případě shora uvedené smlouvy pak společnost právnická osoba při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr dostatečně nepostupovala s odbornou péčí, když nedoložila, že by při poskytování spotřebitelského úvěru vycházela i z jiných informací než poskytnutých žalovaným, např. nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalovaného). Soud v tomto směru dále poukazuje zejména na skutečnost, že žalobkyně vycházela z pravidelného měsíčního příjmu žalovaného ve výši částka a z měsíčních výdajů ve výši částka. Soud na tomto místě upozorňuje na skutečnost, že výše těchto výdajů působí přinejmenším nevěrohodně, kdy žalovaným tvrzené měsíční výdaje ve výši částka nemohou v žádném případě pokrýt měsíční potřeby dospělé osoby na jídlo, ošacení, hygienické prostředky, další běžné výdaje a náklady na nájem (žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že žije v nájmu). Podle názoru soudu se tak jedná o zcela nevěrohodné výdaje žalovaného, a za této situace měla podle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně vyvinout větší úsilí k ověření těchto výdajů, popř. vůbec neměla žalovanému spotřebitelský úvěr poskytovat. Ze zákaznické karty pak vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně výdaje žalovaného žádným způsobem neověřovala, přičemž i výdaje žadatele o úvěr jsou podle názoru soudu jedním z nebytných podkladů pro to, aby si poskytovatel úvěru mohl řádně vyhodnotit, zda je žadatel o úvěr schopen poskytnutý spotřebitelský úvěr řádně splácet či nikoliv. Postup společnosti právnická osoba nelze s ohledem na výše uvedené v žádném případě vyhodnotit jako dostatečný ve smyslu postupu odborné péče. Protože žalobkyně neprokázala, že společnost právnická osoba (jako poskytovatel úvěru) dostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, je výše uvedená spotřebitelská smlouva, odporující § 580 odst. 1 o. z., neplatná, a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu.
23. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný předmět výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku částka a nezaplatil ničeho, je jeho povinností vrátit žalobkyni částku ve výši částka.
24. K otázce zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení žalované, soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří nepostupují dle zákonných ustanovení o spotřebitelském úvěru či postupují v rozporu se smyslem a účelem zákona o spotřebitelském úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaná v průběhu řízení netvrdila žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
25. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žaloba je důvodná pouze co do částky částka. Ve zbytku nezbylo než žalobu zamítnout, neboť všechny další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, a v případě úroku z prodlení platí to, co je uvedeno v předchozím odstavci. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 3 a § 137 odst. 2, 3 o. s. ř., a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákldů řízení, neboť žalobkyně měla neúspěch pouze v poměrně nepatrné části.
27. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, který účtoval náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu. Soud vycházel z toho, že žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) je zcela totožná s jinými žalobami podanými žalobkyní, když jednotlivé žaloby se liší pouze identifikací žalovaného, časovými údaji, popř. výši žalované částky a příslušenství. Ve všech případech pak žalobkyně používá opakující se skutková tvrzení, právní argumentaci, i shodnou koncepci žaloby (v tomto směru soud odkazuje např. na žalobu podanou žalobkyní a u zdejšího soudu vedenou pod sp. zn. EPR č. účtu). Z těchto důvodů soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel z ust. § 14b advokátního tarifu. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 3 úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) po částka v souladu s § 14b advokátního tarifu. Dále byla žalobkyni přiznána paušální náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení po částka. Advokát dále doložil, že je plátcem DPH, a daň vyúčtoval; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, a to ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení. Dále byl nákladem řízení žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši částka. Součet těchto částek představuje částku uvedenou ve výroku III. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.