13 C 38/2020

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro určení vlastnictví

I. Určuje se, že pozemky p. [číslo] ostatní plocha, o výměře 26 m2, a p. [číslo] zahrada, o výměře 111 m2, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Jindřichův Hradec na [list vlastnictví], pro obec a katastrální území Lásenice, jsou ve vlastnictví žalobce, [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [adresa].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce proti žalované domáhal určení, že je z důvodu mimořádného vydržení výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v obci a k. ú. [obec]. Žalobu odůvodnil tím, že dle [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] je výlučným vlastníkem pozemku st. parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, a parc. [číslo] zahrada. Rodinný dům postavili předci žalobce cca v roce 1920, a od té doby rodina žalobce užívá pozemky st. parc. [číslo] parc. [číslo]. V roce 1985 koupila nemovitosti matka žalobce od své tety, a dne [datum] uzavřel žalobce se svou matkou darovací smlouvu, na jejímž základě nabyl výše uvedené nemovitosti. Sporné pozemky jsou od nepaměti užívány společně s rodinným domem [adresa], jako předzahrádka a jako zahrada. Oplocení bylo vybudováno ještě za vlastnictví prarodičů žalobce, lze předpokládat, že pozemek byl užíván v oploceném rozsahu v době výstavby rodinného domu, tedy minimálně před 100 lety. Předci žalobce předmětné pozemky užívali jako nedělitelnou součást patřící k domu [adresa], na pozemku parc. [číslo] vyhloubili studnu, která je v současné době stále žalobcem využívána. Pozemek parc. [číslo] je užíván žalobcem jako zahrada, na které jsou vzrostlé ovocné stromy, a přes pozemek vede jediná přístupová komunikace ke stavbě garáže patřící k rodinnému domu [adresa].

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Podle názoru žalované je k mimořádnému vydržení třeba poctivá držba ve smyslu § 992 OZ. Podle názoru žalované u žalobce absentuje přesvědčivý důvod podle § 992 odst. 1 občanského zákoníku. Podle žalované nejsou splněny podmínky pro mimořádné vydržení, neboť žalobce v sousední nemovitosti dlouhodobě bydlí, a musel mu být znám fakt, že předmětné nemovitosti pouze okupuje. Tento závěr žalovaná dovozuje z toho, že prostým nahlédnutím do katastrální mapy je jednoduše zjistitelné a v terénu patrné, že žalobce i jeho právní předchůdci užívali předmětné pozemky neoprávněně. Pozemek parc. [číslo] je umístěn za stěnou domu ve vlastnictví žalobce, s tím, že vlastnickou hranici vždy tvořila stěna domu. Pozemek parc. [číslo] na rozdíl od pozemku ve vlastnictví žalobce jednoznačně a jednoduše zjistitelně sousedí s obecní komunikací. Rozdíl výměr parcel a jejich umístění v terénu jasně potvrzují nepoctivý úmysl právních předchůdců žalobce a samotného žalobce.

3. Účastníci učinili nesporným, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. st. 4, jehož součástí je budova [adresa], a parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Jindřichův Hradec na [list vlastnictví], pro obec a k. ú. [obec]. Účastníci dále učinili nesporným, že jako vlastník pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Jindřichův Hradec na [list vlastnictví], pro obec a k. ú. [obec], je v katastru nemovitostí zapsaná žalovaná, přičemž tyto pozemky jsou v držení žalobce.

4. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. 4, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 284 m2, jehož součástí je budova [adresa], zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Jindřichův Hradec na [list vlastnictví], pro obec a k. ú. [obec].

5. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 348 m2, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Jindřichův Hradec na [list vlastnictví], pro obec a k. ú. [obec].

6. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, o výměře 26 m2, zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Jindřichův Hradec na [list vlastnictví], pro obec a k. ú. [obec], je ve vlastnictví žalované.

7. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] zahrada, o výměře 111 m2, zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Jindřichův Hradec na [list vlastnictví], pro obec a k. ú. [obec], je ve vlastnictví žalované.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav k [datum] bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. 4 o výměře 284 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] o výměře 348 m2, zahrada, obou zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Jindřichův Hradec na [list vlastnictví], pro obec a k. ú. [obec].

9. Ze situačního plánu bylo zjištěno, že sporný pozemek parc. [číslo] se nachází bezprostředně před pozemkem parc. č. st. 4, a že sporný pozemek parc. [číslo] bezprostředně sousedí s pozemkem parc. [číslo].

10. Z notářského zápisu ze dne 24. 3. 2015, č. j. NZ 61/2015, N 69/2015, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] jako dárkyně a žalobce jako obdarovaný uzavřeli darovací smlouvu, na jejímž základě dárkyně žalobci darovala nemovitosti, a to pozemek parc. č. st. 4, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] ([obec]), a pozemek pozemková parc. [číslo] zahrada, zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec].

11. Z výzvy žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalovanou vyzval ke smírnému vyřešení věci, na jejímž základě by sporné pozemky odkoupil, avšak za částku maximálně do 50 Kč 1 m2. Žalobce žalovanou upozornil, že v případě, že s tímto návrhem nebude souhlasit, bude se domáhat svého práva u soudu.

12. Z žádosti [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresované žalované, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] žalovanou požádal o odkoupení pozemku parc. [číslo] o výměře 111 m2 v k. ú. [obec], s tím, že za tento pozemek nabídl 370 Kč/m2, tedy 41 070 Kč.

13. Z kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi prodávající [jméno] [příjmení] a kupující [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] (právní předchůdkyně žalobce) na základě kupní smlouvy nabyla pozemek parc. [číslo] stav. plocha s domem [adresa] a parc. [číslo] zahrada v [obec], a to s veškerým zákonným příslušenstvím, s veškerými právy a povinnostmi s těmito nemovitostmi spojenými v hranicích, jak ona sama prodávané nemovitosti užívala.

14. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] vypracovaného [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byl vypracován znalecký posudek ohledně zjištění ceny nemovitosti [adresa] - rodinný domek v katastrálním území Lásenice, za účelem zjištění ceny pro převod mezi občany. V rámci znaleckého posudku byla oceňována mimo jiné i kopaná studna v předzahrádce bez čerpadla s hloubkou 6 m (list [číslo] znaleckého posudku); oplocenka - předzahrádka v délce celkem 14,5 bm; a zahrada – zadní strana, bez vrátek, délka 7,60 bm. Předzahrádka byla podle znaleckého posudku oplocena plotem ve stáří 35 roků, zahrada - zadní strana, byla podle znaleckého posudku oplocena plotem ve stáří 30 roků. Součástí znaleckého posudku je situační náčrt uspořádání [adresa] - rodinného domku, podle kterého k nemovitosti náleží oplocená předzahrádka, s tím, že zahrada za touto nemovitostí ve svých obrysech odpovídá stavu oplocení jako v současné době (na roh budovy v situačním náčrtu označené pod bodem 4 – garáž, navazuje oplocení zahrady).

15. Z kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi žalovanou jako prodávající a [jméno] [příjmení] jako kupujícím, bylo zjištěno, že žalovaná [jméno] [příjmení] prodala mimo jiné část parcely [číslo] zahrada o výměře 86 m2 v obci a k. ú. [obec].

16. Z geometrického plánu [číslo] vyhotoveného dne [datum] Ing. J. [příjmení], bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] o výměře 197 m2 byl rozdělen, a to tak, že část pozemku o výměře 86 m2 byla připojena k pozemku parc. [číslo] zbývající část pozemku o výměře 111 m2 zůstala nadále označená jako parc. [číslo].

17. Z žádosti [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] požádal žalovanou o odprodej části pozemku parc. [číslo] jak je vyznačeno na přiloženém předběžném snímku.

18. Z informace o průběhu řízení, vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Jindřichův Hradec, pod č. V [číslo], bylo zjištěno, že stav popsaný ve shora uvedených odstavcích byl zanesen do katastru nemovitostí.

19. Ze stavebního povolení vydaného Městským úřadem v Jindřichově Hradci, odborem výstavby a územního plánu, dne [datum], č. j. VÚP2726/01/Vl, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobce ([jméno] [anonymizováno]) dne [datum] požádala o vydání stavebního povolení na stavbu: vodovodní přípojka k domu [adresa] na pozemku stavební parcela [číslo] pozemková parcela [číslo] v katastrálním území Lásenice, s tím, že tato stavba byla podle § 39 až 66 stavebního zákona povolena. Jako stavebník je v tomto stavebním povolení označena [jméno] [příjmení]. Jako účastníci řízení byli v tomto stavebním povolení označeni: [jméno] [příjmení], žalovaná, a Vodovody a kanalizace jižní [právnická osoba]

20. Při místním šetření konaném na místě samém dne [datum] bylo zjištěno, že plot ohraničující pozemek parc. [číslo] je v zachovalém stavu, sloupky jsou místy (zejména v místě, kde se dotýkají pletiva) mírně zrezivělé, podezdívka je místy pokryta vrstvou mechu, a sloupy a podezdívky jsou původní. Dle sdělení žalobce bylo pletivo na plotu měněno před 10 lety. Na tomto pozemku se nachází studna, která je uvnitř ve vrchní části lehce porostlá rostlinami, uvnitř studny se nachází zrezivělá trubka, horní část studny (nadezdívka) z venkovní strany se jeví jako nově postavená. Dle sdělení žalobce nadezdívka byla zbudována před cca 5 až 6 lety. Na pozemku parc. [číslo] sporná hranice vede od rohu domu, kde roste šeřík, a vede do rohu plotu, kde je poblíž zaměřovací kámen. Plot ohraničující zahradu je podle všeho staršího data, než plot na pozemku parc. [číslo] jedná se o jiný druh pletiva, tento plot je celý zrezivělý. Dle sdělení žalobce je tento plot kompletně původní.

21. Z odhadu [číslo] vypracovaného [anonymizováno] bankou, bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitosti, rodinného domu [adresa], v obci [obec], ke dni [datum] činila 2 150 000 Kč.

22. Z odhadu [číslo] vypracovaného [anonymizováno] stavební spořitelnou, bylo zjištěno, že obvyklá cena rodinného domu bez nebytových prostor, [adresa], v obci [obec], ke dni [datum] činila [částka].

23. Ze spisu Městského úřadu v Jindřichově Hradci, odboru výstavby a územního plánování, vedeného pod spisovou značkou VÚP/2726/01 bylo zjištěno, že dne [datum] bylo vydáno stavební povolení (viz. odstavec 19. tohoto rozsudku). Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Vydání stavebního povolení předcházela žádost o vydání stavebního povolení na stavbu přípojky ze dne [datum], kdy [jméno] [příjmení] požádala o vydání stavebního povolení. Z technické zprávy vyplývá, že [jméno] [příjmení] k žádosti o vydání stavebního povolení předložila technickou zprávu, kde je v technické části popsáno, jakým způsobem budou realizovány zemní práce a trubní vedení.

24. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že teprve ze sdělení starostky se dozvěděl, že by se nemělo jednat o jeho pozemek, ale o pozemek obecní. Bylo to přibližně v říjnu 2020, možná o něco dříve. Co si žalobce pamatuje, pozemky, jak jsou uspořádány dnes, tam vždycky takhle byly. Sám žalobce v místě bydlí asi 25 let, dříve nemovitost užívala sestra žalobcova dědy, za kterou jezdili na víkendy, následně to odkoupila matka žalobce, a poté se tam žalobce nastěhoval. Žalobce si pamatuje, že od malička tam byla studna, která byla oplocena. Žalobcova teta předzahrádku užívala, žalobce nikdy nenapadlo, že by nepatřila k domu. [příjmení] je oplocena pořád stejně, oplocení tam bylo již dříve. Žalobcova teta na zahradě hospodařila. V roce 1985 nemovitost koupila žalobcova matka, nejdříve tam jezdili rekreačně, následně se tam přestěhoval sám žalobce. V době, kdy vlastníkem byla žalobcova matka, žalobcova teta tam měla věcné břemeno, pozemky stále užívala, včetně předzahrádky i zahrady. Menší stromky na zahradě vysazoval sám žalobce, přibližně před 7 či 8 lety. Na zahradě byly vždycky stromy, staré se vykopaly a vysadily se nové. Žalobcova matka po zakoupení nemovitosti na zahradě měla záhonky a hospodařila tam. V tomto režimu to probíhalo i v době, kdy mu nemovitost jeho matka darovala. Pozemky užívala celá žalobcova rodina, narodil se tam žalobcův děda, a od té doby to užívají. [příjmení] je permanentně v užívání od doby, co se tam začalo žít. Žalobce si pamatuje, že již v jeho deseti letech na pozemcích měla jeho teta záhonky. V nemovitosti žalobce trvale bydlí od jeho 23 let. Žalobce nikdy v minulosti nezaznamenal spor o hranici s pozemky.

25. Z výpovědi [jméno] [příjmení], matky žalobce, bylo zjištěno, že se svědkyně stala vlastníkem nemovitosti v roce 1985, kdy ji koupila od paní [příjmení]. [příjmení] [příjmení] byla sestra jejího otce, svědkyně už jako malá holčička do nemovitosti jezdila s rodiči. Svědkyně si pamatuje, že i v době, kdy byla malá holčička, se před domem - v předzahrádce - nacházela studna. Svědkyně si nevzpomíná, jak dlouho je předzahrádka oplocená, v době, kdy nemovitost kupovala, zde již oplocení bylo. Svědkyně dále uvedla, že paní [příjmení] se k předzahrádce chovala, jako by jí patřila, nikdy nemluvila o tom, že by tento pozemek nepatřil k chalupě. [příjmení] [příjmení] o tento pozemek pečovala, plela tam trávu. Svědkyně uvedla, že nemovitosti kupovala i s předzahrádkou, jak je uvedeno v kupní smlouvě. Poté, co svědkyně nemovitost koupila, pokračovala v užívání předzahrádky, měli tam vchod do chalupy. Teta svědkyně tam měla květiny a zeleninu, svědkyně pozemek vždycky plela, aby tam nerostla tráva. Až její syn (žalobce) na místo vysadil nějaké stromky. V době, kdy svědkyně kupovala nemovitost, na pozemku již byla studna, její teta si tam nabírala vodu, protože v chalupě nebyla zavedena. Svědkyně dále potvrdila, že co se týče zahrady za domem, v době, kdy kupovala nemovitost, zahrada byla oplocena stejným způsobem, jako v současné době. Svědkyně uvedla, že plot se na tomto místě nachází„ strašně dávno“. Svědkyně uvedla, že v domě prováděli rekonstrukci vody a elektřiny. <b>26. Na základě shora uvedeného učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:</b> 27. Žalobce je vlastníkem nemovitostí: pozemku parc. č. st. 4 o výměře 284 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] o výměře 348 m2, zahrada.

28. Žalovaná je v katastru nemovitostí vedena jako vlastník pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] Tyto pozemky jsou v držení žalobce.

29. Výše uvedené pozemky byly historicky užívány rodinou žalobce.

30. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] se matka žalobce, [jméno] [příjmení], stala vlastníkem pozemků parc. [číslo] stav. plocha s domem [adresa], a parc. [číslo] zahrada, a to s veškerým zákonným příslušenstvím, s veškerými právy a povinnostmi s těmito nemovitostmi spojenými v hranicích, jak ona sama prodávané nemovitosti užívala. Ještě před uzavřením této kupní smlouvy byly sporné pozemky (parc. [číslo] parc. [číslo]) drženy a užívány právní předchůdkyní [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], jako součást pozemků parc. č. st. 4 a parc. [číslo]. Právní předchůdkyně žalobce ([jméno] [anonymizováno]) pak pokračovala v držbě a užívání sporných pozemků. V době uzavírání této kupní smlouvy byl vyhotoven znalecký posudek, kterým byla zjištěna ceny pro převod mezi občany. V rámci znaleckého posudku došlo k ocenění i kopané studny v předzahrádce bez čerpadla s hloubkou 6 m; oplocenky - předzahrádky v délce celkem 14,5 bm; a zadní strany zahrady bez vrátek, délka 7,60 bm. Předzahrádka byla podle znaleckého posudku oplocena plotem ve stáří 35 roků, zahrada - zadní strana, byla podle znaleckého posudku oplocena plotem ve stáří 30 roků. Součástí znaleckého posudku je situační náčrt uspořádání [adresa] - rodinného domku, podle kterého k nemovitosti náleží oplocená předzahrádka, s tím, že zahrada za touto nemovitostí ve svých obrysech odpovídá stavu oplocení jako v současné době (na roh budovy v situačním náčrtu označené pod bodem 4 – garáž, navazuje oplocení zahrady).

31. Na základě darovací smlouvy ze dne 24. 3. 2015, č. j. NZ 61/2015, N 69/2015 se pak vlastníkem pozemků parc. č. st. 4, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] ([obec]), a [číslo] zahrada, stal žalobce. I žalobce pokračoval v držení a užívání předmětných pozemků, a to včetně sporných pozemků.

32. Co se týče pozemku parc. [číslo] ten je v současné době oplocen plotem v zachovalém stavu, sloupky jsou místy (zejména v místě, kde se dotýkají pletiva) mírně zrezivělé, podezdívka je místy pokryta vrstvou mechu, a sloupy a podezdívky jsou původní. Na tomto pozemku se nachází studna, která je uvnitř ve vrchní části lehce porostlá rostlinami, uvnitř studny se nachází zrezivělá trubka, horní část studny (nadezdívka) z venkovní strany se jeví jako nově postavená.

33. Pozemek parc. [číslo] je v současné době oplocen současně s pozemkem parc. [číslo] kdy plot ohraničující zahradu je podle všeho staršího data, než plot na pozemku parc. [číslo]. Tento plot je osazen jiným druhem pletiva a je celý zrezivělý. <b>34. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:</b> 35. Podle ustanovení § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

36. Podle ustanovení § 1091 odst. 2 o. z., k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

37. Podle ustanovení § 1095 o. z., uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

38. Podle ustanovení § 3066 o. z., do doby stanovené v § [číslo] se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

39. Soud při hodnocení pojmu„ nepoctivý úmysl“ vychází z toho, že se jedná o určitou subjektivní kategorii„ dobré víry“, kdy držitel si musí být vědom toho, že činí bezpráví. Pokud zákon hovoří o nepoctivém„ úmyslu“, soud má za to, že je zde vyžadován určitý prvek vědomosti (znalosti) ohledně vůle držitele držet věc nepoctivě, v daném případě je tedy třeba, aby v jednání držitele bylo možné spatřovat volní složku jeho jednání – držby věci nepoctivě.

40. Soud se neztotožňuje s právním názorem žalované, že by pro pojmy„ poctivá držba“ a„ nepoctivý úmysl“ byly totožné. Toto je podle názoru soudu jednoznačné již z dikce jednotlivých ustanovení, přičemž, pokud by úmyslem zákonodárce bylo mimořádné vydržení vyloučit v případě„ nepoctivé držby“, nepochybně by to bylo promítnuto v příslušném zákonném ustanovení.

41. Co se týče pojmu mimořádného vydržení, z § 1095 o. z. požadavek na poctivou držbu nevyplývá, alespoň ne v podobě definované § 992. Přesto zákon požadavek na určitou míru dobré víry držitele stanoví, jakkoli je mírněji vyjádřený než u poctivé držby. Zákon k požadavku dobré víry držitele přistupuje negativním vymezením, když stanoví, že mimořádné vydržení bude vyloučeno pouze v těch případech, kdy se držiteli prokáže nepoctivý úmysl ([příjmení] s. 90); ([příjmení], Petr. [ustanovení pr. předpisu] III. Věcná práva (§ [číslo]). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, marg. [číslo]).

42. Obrat„ nepoctivý úmysl“ je dokonalé novum v našem soukromém právu, přičemž jde o zřejmý záměr zákonodárce odlišit tento druh úmyslu od nepoctivé držby, a změkčit tím kritéria mimořádného vydržení. Nepochybně nejde o totéž, co zlý úmysl. Z důvodové zprávy vyplývá, že mimořádné vydržení nesmí dát průchod ochraně„ zjevné lsti a podvodu“, z čehož implicitně vyplývá, že„ nepoctivý úmysl“ má pokrývat pouze případy jednoznačné zištnosti a krajní nepoctivosti při nabývání majetku. Mimořádně tedy může vydržet i ten, kdo není přímo přesvědčen, že vykonává právo, které mu náleží. Nesmí však držet ve zlém úmyslu, což lze kvalifikovat zejména s ohledem na způsob nabytí držby. Příkladem vyloučení mimořádného vydržení bude jistě případ zloděje, který bude mít u sebe dlouhodobě cizí věc, stejně jako případ, kdy držitel se ujme držby pozemku tím, že vlastníka vypudí, ať už násilím, nebo psychickým nátlakem či vydíráním. Mimořádně nevydrží ani ten, kdo na základě padělané smlouvy podvodně dosáhne úspěšného vkladu v katastru nemovitostí. Spáchaný úmyslný trestný čin držitele tedy bude možné považovat za projev nepoctivého úmyslu. Naopak, ve všech ostatních případech, kdy zjevný nepoctivý úmysl chybí, se mimořádné vydržení připustí. Taktomu bude například i v případě koupě pozemku, jenž bude kupujícím zaplacen, ale převod vlastnického práva nebude následně vložen do katastru nemovitostí. Přitom nebude rozhodovat, zda kupující nenechal převod registrovat z důvodu neznalosti zákona (error iuris), anebo v důsledku vlastní nedbalosti (například zapomene). Každopádně nebude držet pozemek s nepoctivým úmyslem, jejž bychom chápali tak, že tím jinou osobu poškozuje, jelikož prodávající byl srozuměn s tím, že na kupujícího vlastnické právo převede. Kupující tak pozemek vydrží po 20 letech. Tento přístup potvrzuje i důvodová zpráva, podle níž mimořádné vydržení může nastat v případě, že na někoho byl převeden pozemek o chybně stanovené (větší) výměře, než je výměra skutečná, nebo pozemek chybně označený parcelním číslem, takže nabyvatel v dobré víře drží něco jiného, než pro co mu svědčí vlastnický titul, apod. Pro naplnění podmínek poctivé držby není nezbytně nutné, aby se osoba, která se ujala držby pozemku, seznámila s obsahem katastrální mapy, přeměřovala jeho výměru nebo požadovala vytyčení jeho hranice (NS 22 Cdo 3079/2014); ([příjmení], Petr. [ustanovení pr. předpisu] III. Věcná práva (§ [číslo]). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, marg. [číslo]).

43. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud držitel drží vlastnické právo po určenou dobu (v tomto případě po dobu 20 let), tak i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá, za předpokladu, že mu není prokázán nepoctivý úmysl, mimořádně vydrží vlastnické právo.

44. V projednávaném případě pak bylo zcela jednoznačně prokázáno, že žalobce sporné pozemky (parc. [číslo] parc. [číslo]) drží a užívá jako součást svých pozemků, a že tímto způsobem jsou tyto pozemky drženy a užívány nepřetržitě přinejmenším od roku 1985, kdy je nabyla právní předchůdkyně žalobce, [jméno] [příjmení]. Tato skutečnost vyplývá nejen z provedených svědeckých výpovědí, ale i ze znaleckého posudku, ze kterého je seznatelné, že nemovitosti ve vlastnictví žalobce byly v drženy a užívány společně se spornými pozemky, a to tak, jako by se jednalo o nemovitosti ve vlastnictví žalobce (jeho právních předchůdců). Znalecký posudek z roku 1985 pak potvrzuje, že spolu s nemovitostmi žalobce byla užívána předzahrádka se studnou a zahrada, kdy oplocení těchto nemovitostí bylo znalcem již v roce 1985 odhadnuto na cca 30 let. Situační náčrt, který je součástí znaleckého posudku, potvrzuje, že hranice zahrady navazuje na roh dnešní garáže. Tento stav se do dnešního dne nezměnil.

45. Vzhledem k tomu, že na základě výše uvedených skutečností má soud za prokázané, že žalobce sporné pozemky drží po dobu delší 20 let (do této doby soud v souladu s ust. § 3066 o. z. započetl i držbu právní předchůdkyně žalobce), jsou zde splněny podmínky předpokládané ust. § 1095 o. z.

46. Žalovaná namítala, že na straně žalobce je dán nepoctivý úmysl, který mimořádné vydržení vylučuje. Soud proto žalovanou při jednání konaném dne [datum] v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. poučil, aby doplnila svá tvrzení, v čem spočívá nepoctivý úmysl žalobce ve smyslu ust. § 1095 o. z., a aby navrhla důkazy prokazující, že žalobce, popř. jeho právní předchůdci drželi předmětné pozemky v nepoctivém úmyslu.

47. Žalovaná na toto poučení reagovala a doplnila svá tvrzení v tom směru, že: a) žalovaná dne [datum] uzavřela s [jméno] [příjmení] smlouvu, na jejímž základě [jméno] [příjmení] nabyl část parc. [číslo]; v souvislosti s touto smlouvu byl vypracován geometrický plán [číslo] ze dne [datum] a minimálně v tomto okamžiku žalobce, popř. jeho právní předchůdci, museli získat jednoznačnou povědomost o tom, že„ okupují“ cizí pozemek; žalobce při zaměřování na místě samém musel zjistit, že úmyslně užívá cizí pozemek; b) nemovitosti ve vlastnictví žalobce jsou zatíženy zástavním právem ze strany úvěrující banky a v souvislosti s poskytnutím tohoto typu úvěru je vždy ze strany úvěrující banky vypracován odhad; c) Městským úřadem v Jindřichově Hradci bylo vydáno stavební povolení na stavbu vodovodní přípojky k domu [adresa], a toto stavební řízení se týkalo mj. pozemku parc. [číslo]; ve stavebním řízení byla účastníkem řízení i žalovaná, která musela dát souhlas ke stavebnímu záměru.

48. K těmto doplněným tvrzením a důkazům pak soud uvádí, že žádná z těchto skutečností neprokazuje, že by žalobce jednal v nepoctivém úmyslu. Pro doplnění soud dodává, že, jak vyplývá z výše uvedeného, není a nebylo povinností žalobce seznámit se s obsahem katastrální mapy, a i kdyby mu její obsah byl znám, stále by to neprokazovalo jeho nepoctivý úmysl.

49. Pokud žalovaná uzavřela s [jméno] [příjmení] kupní smlouvu, jejímž předmětem byla část parc. [číslo] pokud ve věci byl vypracován geometrický plán ohledně oddělení části parc. [číslo] podle názoru soudu to v žádném případě neznamená, že by žalobce o takovém postupu vůbec věděl, natož, aby to prokazovalo nepoctivý úmysl žalobce ve shora naznačeném významu. Navíc po oddělení části pozemku parc. [číslo]„ zbyl“ pozemek parc. [číslo] o výměře 111 m2, tedy ve výměře současného oplocení (které se na tomto místě nachází přinejmenším od roku 1985, velmi pravděpodobně pak po dobu ještě minimálně o 30 let delší, jak vyplývá ze znaleckého posudku).

50. Co se týče druhé námitky, od té žalobkyně v průběhu řízení upustila, a soud pouze pro úplnost a přehlednost dodává, že znalecké posudky pořízené [anonymizováno] bankou a [anonymizováno] stavební spořitelnou v žádném případě neprokazují nepoctivý úmysl žalobce.

51. K třetí námitce soud uvádí, že pokud byl ve stavebním povolení označen pozemek parc. [číslo] pokud jako účastník řízení ve stavebním povolení byla mj. označena žalovaná, ani z těchto skutečností nelze podle názoru soudu dovodit, že by žalobce (jeho právní předchůdkyně) musel vědět o tom, že„ okupuje“ cizí pozemek, natož nepoctivý úmysl žalobce ve shora uvedeném významu.

52. Vzhledem k tomu, že podmínky stanovené v ust. § 1095 o. z. ve spojení s ust. § 3066 o. z., byly splněny (žalobce a jeho právní předchůdci drželi předmětné pozemky po dobu delší 20 let) a vzhledem k tomu, že žalovaná neprokázala nepoctivý úmysl žalobce, popř. jeho právních předchůdců, nezbylo, než žalobě v plném rozsahu vyhovět.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 o. s. ř., když žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Žalobce byl v řízení zastoupen advokátem, který účtoval náklady řízení podle advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ AT“). Soud přiznal žalobci náhradu za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, jednání u soudu dne [datum], místní šetření na místě samém dne [datum], jednání u zdejšího soudu dne [datum]) po 2 500 Kč, v souladu s ust. § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 7 bod 5. AT, v celkové výši 15 000 Kč. Pro úplnost soud dodává, že žalobci nepřiznal odměnu za jeden úkon právní služby – návrh na zápis„ poznámky spornosti“, když se nejedná o podání ve věci samé; tento návrh navíc nebyl dle sdělení zástupce žalobce při jednání konaném dne [datum] určen zdejšímu soudu, ale [anonymizováno] úřadu, a zdejšímu soudu byl pouze zaslán na vědomí. Soud žalobci dále přiznal paušální náhradu za 6 úkonů právní služby po 300 Kč v souladu s ust. § 13 odst. 4 AT, v celkové výši 1 800 Kč. Dále byla účtována náhrada jízdného zástupce žalobce za jízdu vozem na místní šetření konané dne [datum] za cestu na trase [obec] [obec] a zpět v délce 20 km, při základní sazbě 4,40 Kč/km, při průměrné ceně motorové nafty ve výši 27,20 Kč l, a při kombinované spotřebě vozidla 5,8 l [číslo] km, v celkové výši 120 Kč. Za cestu k místnímu šetření byla kromě výše uvedeného účtována též náhrada za promeškaný čas dle § 14 AT, a to celkem za 2 započaté půlhodiny po 100 Kč, tedy v celkové výši 200 Kč O DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, byla tedy počítána ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení (21 % z částky 17 120 Kč činí 3 595 Kč). Nákladem řízení žalobce byl též zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Výsledek činí výsledné náklady řízení, jak jsou uvedeny výše ve výroku II.