13 C 52/2025

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A o 117 245,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení další částky ve výši částka, zákonných úroků z prodlení, smluvní pokuty ve výši částka, a smluvní pokuty ve výši částka, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. IBAN, uzavřené dne datum mezi žalobkyní (zastoupenou společností právnická osoba na základně smlouvy o obchodním zastoupení ze dne datum) a žalovaným.

2. V rámci ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že prověřila nebankovní registry NRKI, v rámci kterých zjistila, že žalovaný má existující splátky ve výši částka; registr rizikových subjektů (NIP), zde nenalezla žádné informace o žalovaném; registr SOLUS, též bez záznamu žalovaného; stejně jako ostatní registry a databáze, zde bylo zjištěno, že žalovaný neměl platební historii ve společnosti žalobkyně; negativní záznamy nebyly nalezeny ani v explicitních listech (black listech), insolvenčním rejstříku, registru hledaných osob, či centrální evidenci exekucí. O žalovaném bylo zjištěno, že je zaměstnán jako specialista/odborný pracovník ve společnosti právnická osoba s čistým měsíčním příjmem ve výši částka, tento příjem žalobkyně ověřila na základě doložených výpisů z bankovního účtu. Příjem domácnosti žalovaný uvedl jako částka s družkou dohromady. Žalovaný v rámci přehledu výdajů uvedl, že jeho náklady na bydlení činí částka, jelikož bydlí ve vlastním domě (žalobkyně započítala částku částka jako odpovídající konstantu), a splátka úvěru činí částka.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán (předvolání mu bylo doručeno fikcí). Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. IBAN, uzavřené dne datum mezi žalobkyní a žalovaným, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, a úvěrových podmínek č. Anonymizováno ze dne datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka. Mezi účastníky byla sjednána roční úroková sazba ve výši 23,47 % a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr ve výši 26,19 %. Žalovaný se zavázal sjednaný úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách po částka, doba trvání úvěru byla sjednána do datum. Celkem měl žalovaný zaplatit žalobkyni částku částka. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky, bylo ujednáno, že žalobkyni vzniká právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu za prodlení s úhradou měsíční splátky ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky, a právo na smluvní pokutu za prodlení s úhradou jiné dlužné částky, než je měsíční splátka, ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále bylo smlouvou ujednáno, že dostane-li se žalovaný do prodlení s úhradou tří a více měsíčních splátek a nedojde-li k úhradě dlužných částek ani po výzvě žalobkyně, může žalobkyně prohlásit jistinu úvěru za okamžitě splatnou. V souvislosti s vymáháním dlužné částky po splatnosti činí výše účelně vynaložených nákladů, včetně nákladů spojených se zasláním upomínky, částku částka a za náklady spojené se zasláním oznámení o odstoupení od smlouvy nebo za oznámení o okamžité splatnosti jistiny úvěru částku částka.

5. Z výpisu z účtu žalovaného bylo v rámci ověření jeho úvěruschopnosti zjištěno, že jeho nespecifikované výdaje za období leden - srpen 2022 činí částka. V rámci výplatních pásek za měsíc květen a červenec 2022 bylo zjištěno, že žalovaný obdržel od zaměstnavatele právnická osoba čistou mzdu ve výši částka, resp. částka.

6. Z potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru bylo zjištěno, že žalovanému bylo dne datum poskytnut úvěr ve výši částka.

7. Z tabulky umoření úvěru a přehledu plateb vyplývá, že žalovaný splácel úvěr žalobkyni v období od datum do datum Kč (resp. na splátku datum ještě částečně hrazeno), celková zaplacená částka činila částka.

8. Z oznámení o zesplatnění pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že ke dni datum došlo ze strany žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného ke zesplatnění dosud nesplatných dlužných částek a k vyčíslení celkové pohledávky k úhradě.

9. Z předžalobní upomínky ze dne datum a datum a z podacích lístků z týchž dnů bylo zjištěno, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, kterou byl vyzván k úhradě dlužné částky do datum, resp. datum. Žalovaný byl upozorněn, že pokud na výzvu nebude reagovat, bude zahájeno vymáhání pohledávky cestou soudního řízení (předžalobní výzva).

10. O skutkovém stavu věci učinil soud následující závěr:

11. Dne datum byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. IBAN, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka, a kterou se zavázal žalovaný splatit, společně s úrokem ve výši 23,47 %, v celkem v 72 měsíčních splátkách po částka, doba trvání úvěru byla sjednána do datum. Celková částka k zaplacení činila částka. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky, bylo ujednáno, že žalobkyni vzniká právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu za prodlení s úhradou měsíční splátky ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky, a právo na smluvní pokutu za prodlení s úhradou jiné dlužné částky, než je měsíční splátka, ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále bylo smlouvou ujednáno, že dostane-li se žalovaný do prodlení s úhradou tří a více měsíčních splátek a nedojde-li k úhradě dlužných částek ani po výzvě žalobkyně, může žalobkyně prohlásit jistinu úvěru za okamžitě splatnou. V souvislosti s vymáháním dlužné částky po splatnosti činí výše účelně vynaložených nákladů, včetně nákladů spojených se zasláním upomínky, částku částka a za náklady spojené se zasláním oznámení o odstoupení od smlouvy nebo za oznámení o okamžité splatnosti jistiny úvěru částku částka.

12. V rámci ověření úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že provedla ověření úvěruschopnosti žalovaného v dostupných registrech, v rámci tohoto ověření zjistila, že žalovaný má existující splátky úvěrů ve výši částka, tyto skutečnosti však zůstaly v rovině tvrzení, žalobkyně jejich existenci neprokázala. Dále bylo o žalovaném bylo zjištěno, že je zaměstnán jako specialista/odborný pracovník ve společnosti právnická osoba s čistým měsíčním příjmem ve výši částka, tento příjem žalobkyně ověřila na základě doložených výplatních pásek za měsíce květen a červenec 2022. Příjem domácnosti žalovaný uvedl jako částka s družkou dohromady, v rámci přehledu výdajů uvedl, že jeho náklady na bydlení činí částka, jelikož bydlí ve vlastním domě, oba tyto údaje zůstaly opět v rovině tvrzení, doloženy soudu nebyly, žalobkyně pouze doložila, že výdaje žalovaného za období leden až srpen 2022 představovaly částku částka.

13. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, když hradil splátky poskytnutého úvěru pouze v období od datum do datum Kč (resp. na splátku splatnou datum hradil ještě částečně); celkem žalovaný uhradil žalobkyni částka. V důsledku prodlení žalovaného došlo ke dni datum ke zesplatnění dosud nesplatných dlužných částek a k vyčíslení celkové pohledávky k úhradě. Předžalobní upomínky byly žalovanému zaslány dne datum a datum.

14. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

15. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dále jen: „o. z.“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného k datu uzavření smlouvy (dále jen: „z. s. ú.“). Žalobkyně (podnikatel – ustanovení § 420 odst. 1 o. z.) je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jako nebankovní poskytovatel (ustanovení § 9 a násl., § 169 z. s. ú.). Žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 o. z.).

16. Podle ust. § 2 z. s. ú. se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

17. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle ust. § 87 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).

19. Ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka).

20. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle ust. § 1970 o. z., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená smlouva je ve smyslu z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru, a že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

25. Co se týče provedených důkazů, soud po jejich zhodnocení dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně této povinnosti nedostála.

26. Žalobkyně uvedla velké množství informací, které měly být v rámci posouzení úvěruschopnosti ověřeny, jen málo z nich ovšem žalobkyně soudu doložila. Dále je nutno konstatovat, že informace poskytnuté žalovaným, kterými žalobkyně ověřovala jeho úvěruschopnost jsou nevěrohodné, a za této situace nebylo ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní dostatečné. Proto měla žalobkyně buďto vyvinout větší úsilí směřující k tomu, aby řádně (do)ověřila úvěruschopnost žalovaného, popř. neměla žalovanému žádný úvěr poskytovat. V první řadě soud poukazuje na skutečnost, že žalobkyně vycházela z nákladů žalovaného na bydlení ve výši částka. Tato částka je zcela nevěrohodná, a to i za situace, kdy by žalovaný bydlel ve vlastní nemovitosti, kde by neplatil žádný nájem. I pokud kdokoliv bydlí ve vlastní nemovitosti, neznamená to, že by jeho náklady spojené s bydlením byly nulové, je třeba zohlednit přinejmenším náklady spojené s běžným provozem této nemovitosti, jako např. náklady na energie, topení apod.; rovněž by měly být zohledněny náklady na udržování této nemovitosti. Byť žalobkyně na tyto výdaje započítala částku částka, kterou soud i tak shledává jako podhodnocenou, jednalo se o první varovný signál na straně žalovaného o pravdivosti jím uvedených výdajů. Vyšel-li by soud z doložených výdajů na základě předloženého výpisu z účtu žalovaného, kde bylo uvedeno, že výdaje za leden až srpen 2022 představovaly částku částka, jedná se tak o výdaje ve výši cca částka měsíčně. Dále je třeba uvést, že přesto, že žalovaný uvedl svůj průměrný čistý měsíční příjem jako částka (zde soud poukazuje na velmi malý rozdíl v poměru příjmu žalovaného a jeho průměrných výdajů zjištěných pomocí výpisu z bankovního účtu), celkový měsíční příjem domácnosti žalovaný uvedl naopak značně vysoký (částka), dá se říci až nadstandardně, a to obzvláště v poměru k požadované částce úvěru, přičemž pravdivost tohoto tvrzení žalobkyně žádným způsobem neověřila. V případě žalovaného se nejednalo ani o první nebankovní půjčku, když bylo z činnosti žalobkyně zjištěno, že žalovaný již v době sjednání úvěru splácel jiné splátky úvěrů ve výši částka. Pokud dojde k porovnání ověřených příjmů žalovaného (ve výši kolem částka) s jeho průměrnými měsíčními výdaji (ve výši kolem částka), je zřejmé, že žalovaný podle všeho nemohl mít dostatek finančních prostředků na hrazení jiných, dříve mu poskytnutých úvěrů. Porovnání příjmů a výdajů žalovaného s přihlédnutím k výši splátek dříve poskytnutých úvěrů pak podle názoru soudu budí důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr řádně a včas hradit. Za dané situace se žalobkyně s těmito informacemi neměla spokojit, a měla podrobněji zkoumat a ověřovat úvěruschopnost žalovaného, popř. žalovanému neměla vůbec úvěr poskytovat. Tím spíše, když žalovaný otázku své úvěrové angažovanosti v rámci žádosti o úvěr neuvedl, resp. přiznal žalobkyni splátky úvěrů o několik tisíc nižší.

27. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně zcela nedostatečným způsobem ověřovala jak příjmovou, tak zejména výdajovou stránku žalovaného, a proto je její posouzení úvěruschopnosti žalovaného za dané situace nedostatečné. Soud podotýká, že je toho názoru, že k řádnému posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba nejen zjistit a ověřit jeho příjmovou stránku, ale i výdajovou stránku žadatele o úvěr, přičemž v případě každé žádosti o úvěr se jedná o individuální situaci, kterou je třeba rovněž individuálně vyhodnotit. Této povinnosti žalobkyně nedostála.

28. S ohledem na výše uvedené soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat, a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

29. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává jí rozdíl mezi částkou, kterou žalovanému skutečně poskytla (částka) a částkou, kterou žalovaný uhradil (částka), tj. částku ve výši částka.

30. Co se týče úroku z prodlení, v tomto směru soud odkazuje na rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka. Protože dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena ani prokázána, soud ji určil. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebyly shledány.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, přiznaná částka soudem činí částka, tj. 50,77 %. Jelikož úspěch žalobkyně a žalovaného je tak v zásadě totožný, rozhodl soud, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.