Okresní soud v Jindřichově Hradci · Rozsudek

13 C 58/2023

č. j. 13 C 58/2023-44

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-04-19 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJH:2023:13.C.58.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, protože věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Soud se opřel o § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 občanského zákoníku, které vyžadují důkladné posouzení schopnosti splácet úvěr. Žalovaný byl povinen vrátit částku 77 252 Kč, kterou získal na základě neplatné smlouvy, a to s úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně. Náhrada nákladů řízení byla přiznána v částce 15 996 Kč, což odpovídá 46 % účelně vynaložených nákladů.

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 105 450,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 77 252 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 77 252 Kč od 12. 5. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení další částky v celkové výši 28 198,10 Kč, smluvních úroků a úroků z prodlení v rozsahu větším, než jak byly přiznány ve výroku I. tohoto rozsudku, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 996 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 17. 7. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 105 450,10 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že právnická osoba s.r.o., jejímž právním nástupcem je žalobkyně, dne 10. 12. 2018 s žalovaným uzavřela smlouvu o hotovostním úvěru číslo na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 150 000 Kč. Protože žalovaný na svůj dluh uhradil pouze 72 748 Kč, a poté se dostal do prodlení s úhradou jednotlivých splátek, žalobkyně úvěr zesplatnila. Po zesplatnění žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Žalobkyně tak požaduje uhrazení dlužné jistiny ve výši 98 799,70 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 5 650,40 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán (předvolání mu bylo doručeno fikcí). Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

3. Existence žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka číslo, z něhož plyne, že předmětem podnikání žalobkyně je mj. přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo rovněž zjištěno, že žalobkyně na základě projektu fúze ze dne 4. 5. 2021 došlo k fúzi sloučením žalobkyně, jakožto nástupnické právnická osoba s.r.o., IČO, sídlem adresa (dále jen„ právnická osoba“) s tím, že jmění zanikající právnická osoba přešlo na nástupnickou společnost - žalobkyni.

4. Ze smlouvy o hotovostním úvěru číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným dne 10. 12. 2018 bylo zjištěno, že právnická osoba žalovanému poskytla hotovostní úvěr ve výši 150 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v 72 měsíčních splátkách po 2 491 Kč, se splatností vždy k 22. dni v měsíci s tím, že první splátka byla splatná k 22. 1. 2019 a poslední k 22. 12. 2024. Mezi stranami byla sjednána roční úroková sazba ve výši 5,99 %. Mezi účastníky byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč, který byl započten na vyplacený úvěr, tzn., že žalovanému byla vyplacena částka 147 000 Kč (tedy 150 000 Kč ponížená o poplatek ve výši 3 000 Kč).

5. Z potvrzení o zaslání potvrzovací sms a následném podpisu smlouvy číslo ze dne 30. 3. 2022 bylo zjištěno, že úvěrová smlouva byla dne 10. 12. 2018 podepsána ověřovacím kódem odeslaným na telefonní číslo uvedené v žádosti žalovaného o úvěr.

6. Z občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně při poskytování úvěru ověřila totožnost žalovaného.

7. Z potvrzení o vyplacení úvěru číslo ze dne 30. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalovanému byla na účet číslo bankovní účet dne 11. 12. 2018 odeslána částka ve výši 147 000 Kč.

8. Z prohlášení žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů bylo zjištěno, že právnická osoba při posuzování úvěruschopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr vycházela z informací od žalovaného, a to, že: žalovaný má středoškolské vzdělání, žije s partnerkou, je majitelem nemovitosti a bydlí ve vlastním bytě nebo domě s hypotékou, žalovaný je zaměstnanec s ověřeným měsíčním příjmem 25 055 Kč a s měsíčnímu výdaji ve výši 12 000 Kč s tím, že 2 000 Kč měsíčně z toho činí náklady na bydlení, a že měsíční splátky úvěrů u žalovaného činí 6 567 Kč.

9. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru číslo bylo kromě výše uvedených informací zjištěno, že právnická osoba žalovaného prověřila v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací, v registru příjmení, v insolvenčním rejstříku a v Centrální evidenci exekucí. Dle úvěrových registrů žalovaný splácel dva osobní úvěry a jednu hypotéku, přičemž souhrn měsíčních splátek těchto úvěrů činil 11 941 Kč.

10. Z úvěrové zprávy žalovaného bylo mj. zjištěno, že žalovanému byla odmítnuta žádost o kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč.

11. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 8. 9. 2018 do 7. 12. 2018 bylo zjištěno následující: a) v září 2018 (od 9. 9. 2018) činily příjmy žalovaného 31 232 Kč a výdaje 33 844,58 Kč, přičemž: -) dne 12. 9. 2018 žalovaný obdržel výplatu nemocenské za období od 1. 8. 2018 do 31. 8. 2018 ve výši 20 832 Kč; -) dne 17. 9. 2018 žalovaný uhradil splátku hypotéky ve výši 9 000 Kč; -) dne 24. 9. 2018 žalovaný z účtu uhradil splátku úvěru ve výši 1 098,56 Kč a pojištění úvěru ve výši 225 Kč, čímž se stav jeho konta dostal do mínusu; -) dne 25. 9. 2018 žalovaný obdržel částku 10 000 Kč jako převod z kreditní karty na účet; -) dne 25. 9. 2018 žalovaný uhradil splátku úvěru ve výši 475,04 Kč; b) v říjnu 2018 činily příjmy žalovaného 103 999 Kč a výdaje 93 896,59 Kč, přičemž: -) dne 17. 10. 2018 žalovaný obdržel mzdu ve výši 16 693 Kč; -) dne 18. 10. 2018 žalovaný obdržel prémie od zaměstnavatele ve výši 9 300 Kč; -) dne 28. 10. 2018 byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 73 900 Kč; -) dne 18. 10. 2018 žalovaný uhradil splátku hypotéky ve výši 9 000 Kč; -) dne 23. 10. 2018 žalovaný uhradil splátku úvěru ve výši 1 573,60 Kč a pojištění úvěru ve výši 225 Kč; -) dne 28. 10. 2018 žalovaný uhradil dvě splátky úvěrů, jednu ve výši 1 475,04 Kč a druhou ve výši 48 743,71 Kč; -) dne 29. 10. 2018 žalovaný uhradil splátku úvěru ve výši 2 046,40 Kč; c) v listopadu 2018 činily příjmy žalovaného 28 341 Kč a výdaje 31 370,89 Kč, přičemž: -) dne 16. 11. 2018 žalovaný obdržel mzdu ve výši 28 341 Kč; -) dne 16. 11. 2018 žalovaný uhradil splátku hypotéky ve výši 9 000 Kč; -) dne 23. 11. 2018 žalovaný uhradil splátku úvěru ve výši 1 573,60 Kč a pojištění úvěru ve výši 225 Kč; d) v prosinci 2018 (za období od 1. 12. 2018 do 7. 12. 2018) žalovaný neměl žádné příjmy a výdaje žalovaného činily 6 597,94 Kč.

12. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr poslední splátku dne 25. 11. 2021, a že na poskytnutý úvěr uhradil celkem 69 748 Kč.

13. Z písemnosti označené jako ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne 28. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně z důvodu nehrazení splátek úvěru zesplatnila zbytek neuhrazeného závazku žalovaného, a že žalovaný byl vyzván, aby celou dlužnou částku uhradil žalobkyni do 10 dnů. Z poštovního podacího archu žalobkyně bylo zjištěno, že tato písemnost byla žalovanému odeslána dne 30. 3. 2022.

14. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 2. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky nejpozději do sedmi dnů od odeslání této výzvy s tím, že pokud tak neučiní, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. Z poštovního podacího archu ze dne 4. 5. 2022 bylo zjištěno, že tato předžalobní výzvy byla žalovanému odeslána dne 4. 5. 2022.

15. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:

16. Společnost anonymizováno (žalobkyně je její nástupnickou společností) poskytla žalovanému na základě smlouvy o hotovostním úvěru číslo uzavřené dne 10. 12. 2018 hotovostní úvěr ve výši 150 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v 72 měsíčních splátkách po 2 491 Kč, se splatností vždy k 22. dni v měsíci. První splátka byla splatná k 22. 1. 2019 a poslední k 22. 12. 2024. Mezi stranami byla sjednána roční úroková sazba ve výši 5,99 %. Mezi účastníky byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč, který byl započten na vyplacený úvěr.

17. Společnost anonymizováno ověřila totožnost žalovaného občanským průkazem, smlouva pak byla podepsána ověřovacím kódem odeslaným na telefonní číslo uvedené v žádosti žalovaného o úvěr.

18. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím informací od žalovaného, ze kterých vyplynulo, že: žalovaný má středoškolské vzdělání, žije s partnerkou, je majitelem nemovitosti a bydlí ve vlastním bytě nebo domě s hypotékou, žalovaný je zaměstnanec s ověřeným měsíčním příjmem 25 055 Kč a s měsíčnímu výdaji ve výši 12 000 Kč s tím, že 2 000 Kč měsíčně z toho činí náklady na bydlení, a že měsíční splátky úvěrů u žalovaného činí 6 567 Kč.

19. Společnost anonymizováno dále prověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to prověřením v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací, v registru příjmení, v insolvenčním rejstříku a v Centrální evidenci exekucí. Dle úvěrových registrů žalovaný splácel dva osobní úvěry a jednu hypotéku, přičemž souhrn měsíčních splátek těchto úvěrů činil 11 941 Kč. Podle úvěrové zprávy žalovaného byla žalovanému odmítnuta žádost o kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč.

20. Úvěruschopnost žalovaného byla dále ověřena prostřednictvím výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 8. 9. 2018 do 7. 12. 2018, ze kterého vyplývá, že pouze v jednom měsíci byly příjmy žalovaného vyšší, než jeho výdaje. Pokud byly měsíční příjmy žalovaného vyšší než jeho výdaje, bylo to pouze díky dalším úvěrům, které byly žalovanému poskytnuty. Z výpisu z účtu žalovaného je také zřejmé, že žalovaný hradil kromě dalších úvěrů hypotéku ve výši 9 000 Kč měsíčně, a že tedy celková výše úvěrového zatížení žalovaného neodpovídá jeho prohlášení.

21. Dne 11. 12. 2018 byla žalovanému na účet číslo bankovní účet odeslána částka ve výši 147 000 Kč (částka 150 000 Kč po odečtení poplatku za poskytnutí úvěru).

22. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, když poslední splátku žalovaný uhradil dne 25. 11. 2021. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem pouze 69 748 Kč. Žalobkyně úvěr následně zesplatnila.

23. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 2. 5. 2022, odeslanou žalovanému dne 4. 5. 2022 byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky nejpozději do sedmi dnů od odeslání této výzvy s tím, že pokud tak neučiní, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.

24. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

25. Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

26. Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

27. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

28. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Podle ust. § 1970 o. z., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

31. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

32. V případě shora uvedené smlouvy o hotovostním úvěru pak soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že právnická osoba, jejíž právní nástupkyní je žalobkyně, při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí.

33. Společnost anonymizováno sice ověřovala úvěruschopnost žalovaného, ale toto posouzení je podle názoru soudu (i ve vztahu k výši úvěru) zcela nedostatečné. Společnost anonymizováno především dostatečně a s odbornou péčí nevyhodnotila obsah předložených výpisů z účtu žalovaného, které navíc neodpovídají údajům, které jí žalovaný sdělil spolu s žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru. V každém měsíci v období od září do prosince 2018 byly příjmy žalovaného nižší, než jeho výdaje a pokud příjmy žalovaného převýšily jeho výdaje (konkrétně v říjnu 2018), bylo to pouze v důsledku toho, že žalovaný čerpal další spotřebitelské úvěry. Aritmetický průměr příjmů žalovaného za tři měsíce sice odpovídá částce 25 055 Kč, nicméně v tomto průměru je započtena i prémie ve výši 9 300 Kč, na níž žalovaný nemá nárok, a se kterou pak v případě hodnocení příjmů žalovaného nelze počítat jako s pravidelným příjmem. Tuto prémii žalovaný za výše uvedené období obdržel pouze jednou. Ani výdaje žalovaného neodpovídají jeho prohlášení, podle nějž splátky úvěrů žalovaného činily 6 567 Kč, když žalovaný splácel hypotéku a dva úvěry se splátkami ve výši 11 941 Kč měsíčně. Celková výše úvěrového zatížení žalovaného pak nedopovídá jeho prohlášení. Navíc právnická osoba nezohlednila ani tu skutečnost že v jednom případě byla odmítnuta žádost žalovaného po poskytnutí kontokorentního úvěru. Za dané situace, kdy žalovaný žil v podstatě„ od výplaty k výplatě“, a kdy žalovaný byl nucen hrazení svých výdajů řešit dalšími úvěry, nelze mít v žádném případě za to, že právnická osoba řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Zjištěné informace pak měly podle názoru soudu právnická osoba zcela jednoznačně signalizovat, že žalovaný je rizikový klient, a že není chopen řádně a včas splácet spotřebitelský úvěr, a za dané situace pak žalovanému vůbec neměla úvěr poskytovat.

34. Protože právnická osoba, jejíž právní nástupkyní je žalobkyně, jak vyplývá z výše uvedeného, nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, je výše uvedená spotřebitelská smlouva, odporující § 580 odst. 1 o. z., neplatná, a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu.

35. Žalovaný předmět smlouvy o hotovostním úvěru převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaný od právnická osoba převzal částku 147 000 Kč a uhradil 69 748 Kč, je jeho povinností vrátit žalobkyni částku odpovídající rozdílu mezi těmito částkami, tzn. částku 77 252 Kč. Splatnost této částky nastala dne 11. 5. 2022, tedy po uplynutí sedmidenní lhůty od odeslání předžalobní výzvy (ta byla odeslána dne 4. 5. 2022), a od 12. 5. 2022 je žalovaný v prodlení. Co se týče úroků z prodlení, jejich výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ke dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení. Ve zbytku nezbylo, než žalobu zamítnout, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku 36. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 a § 137 odst. 2, 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 73 %, žalovaný byl úspěšný v rozsahu 27 %. Žalobkyně tak má právo na náhradu 46 % účelně vynaložených nákladů. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, který účtoval náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba a účast na jednání konaném dne 19. 4. 2023) po 5 340 Kč v souladu s ust. § 7 bod 5. advokátního tarifu, v celkové výši 21 360 Kč. Soud žalobkyni přiznal též paušální náhradu za 4 úkony právní služby po 300 Kč v souladu s ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, v celkové výši 1 200 Kč. Dále byla žalobkyni přiznána náhrada jízdného za cestu k jednání konaném u zdejšího soudu dne 19. 4. 2023, a to za cestu na trase obec obec a zpět v délce 270 km, při základní sazbě 5,20 Kč/km, při průměrné ceně motorové nafty ve výši 44,10 Kč l, a při kombinované spotřebě vozidla 4,1 l /100 km, v celkové výši 1 892 Kč. Soud žalobkyni dále přiznal náhradu za promeškaný čas dle § 14 AT, a to celkem za 8 započatých půlhodin po 100 Kč, tedy v celkové výši 800 Kč. Advokát dál doložil, že je plátcem DPH, a daň vyúčtoval; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, a to ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení (21 % DPH z částky 25 252 Kč činí 5 303 Kč). Dále byl nákladem řízení žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 4 219 Kč. Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení ve výši 34 774 Kč, který po snížení na 46 % představuje částku 15 996 Kč, uvedenou ve výroku III. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.