13 C 7/2026

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 12 398,24 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení:- částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- kapitalizovaného úroku ve výši , částka, od , datum, do , datum, , a- nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, ,se zamítá.

II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doučenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a částky , částka, z titulu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to z titulu neuhrazeného úvěru poskytnutého žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavila, přestože byla řádně předvolána (předvolání jí bylo doručeno fikcí). Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z předsmluvních informací poskytnutých žalované bylo zjištěno, že žalobkyně žalované poskytla následující informace: informace o roční procentní sazbě nákladů, informace o věřiteli/zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, informace o nákladech spotřebitelského úvěru, další důležité právní aspekty, a že žalovaná žalobkyni udělila souhlas se zpracováním osobních údajů. Součástí těchto informací je i splátkový kalendář, resp. tabulka umoření poskytovaného úvěru.

4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou bylo zjištěno, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši , částka, (ten bude poskytnut ve 2 splátkách, a to ve výši , částka, , která bude žalované vyplacena na účet do 10 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy, a ve výši , částka, , která bude započtena na náklady žalobkyně na vynaložené na vyřizování úvěru pro žalovanou). Smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to na 72 měsíců (tzn. do , datum, ). Mezi účastníky byla sjednána roční zápůjční úroková sazba ve výši 23,84 % a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr ve výši 39,92 %. Strany si ujednaly, že žalovaná uhradí „účelně vynaložené náklady“ žalobkyně vynaložené na poskytnutí úvěru ve výši , částka, (viz druhá splátka shora) s tím, že tyto náklady tvoří: náklady na lustrum v registrech ve výši , částka, , náklady na zpracování úvěru ve výši , částka, , ostatní administrativní náklady ve výši , částka, , odměna zprostředkovateli za jeho činnost ve výši , částka, , a náklady na ověření úvěrového případu ve výši , částka, s tím, že žalovaná souhlasí, aby tyto náklady byly odečteny od poskytované jistiny. Celkem měla žalovaná podle smlouvy žalobkyni vrátit , částka, . Ve smlouvě bylo ujednáno, že úvěr žalovaná uhradí formou pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce a s tím, že výše každé jednotlivé splátky bude činit , částka, . Pro případ prodlení žalované s úhradou dlužné částky, bylo ujednáno, že žalobkyni vzniká právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu ve výši 50 % zůstatku jistiny, nejvýše však , částka, . Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, pokud nedojde ze strany žalované ani po dvou upomínkách (první písemná upomínka je zpoplatněna částkou , částka, , druhá upomínka je zpoplatněna částkou , částka, ) k úhradě celé dlužné částky. V takovém případě se sjednané úroky stávají součástí jistiny a žalobkyně je oprávněna požadovat po spotřebiteli rovněž smluvní pokutu/pokuty, zákonný úrok z prodlení a náklady za upomínky.Ve smlouvě je uvedeno, že si žalobkyně vyžádala od žalované oboustrannou kopii občanského průkazu, druhý doklad totožnosti, kompletní výpis z účtu žalované, a že v individuálních případech si může od žalované vyžádat též mj. výplatní pásku za 3 měsíce nebo potvrzení příjmu alespoň za tři měsíce, a že posoudila úvěruschopnost žalované výpisem z insolvenčního rejstříku, výpisem z databáze odcizených dokladů, výpisem z centrální evidence exekucí a výpisem z registru SOLUS.Smluvní strany sjednaly nepovinné doplňkové služby, a to Doplňkovou službu „PODPORA“, která je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru a zahrnuje: možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti; možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Z přílohy č. 2 smlouvy o úvěru – Smlouvy o zřízení Doplňkové služby PODPORA plyne, že mezi účastníky bylo ujednáno, že za výkon doplňkové služby uhradí žalovaná žalobkyni částku ve výši , částka, , a to v měsíčních splátkách ve výši , částka, měsíčně, které budou hrazeny současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru.

5. Z přílohy číslo 1 smlouvy o úvěru - Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z následujících údajů žalované: žalovaná je vdaná, nemá žádných vyživovacích dětí, příjmy žalované činí , částka, měsíčně, náklady na bydlení činí , částka, měsíčně, pravidelné finanční závazky činí , částka, měsíčně a finanční zůstatek žalované činí , částka, . Žalovaná splácí úvěr u společnosti , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně. Výsledky lustrací v centrální evidenci exekucí, v registru SOLUS, v registru AML a AML/CFT, v insolvenčním rejstříku a v databázi odcizených dokladů byly bez záznamu. V interní databázi žalobkyně je uvedena poznámka „úvěrovatelný“. Jednotlivé parametry skóringového systému žalované byly vyhodnoceny takto: příjem – negativní; pravidelné finanční závazky, sázky, jednorázové závazky – pozitivní; finanční bilance a nefinanční parametry – neutrální; ostatní finanční parametry a další parametry – pozitivní. Výsledné skóre bylo ohodnoceno jako „průměrná bonita“.

6. Z upomínky č. 1 ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla upozorněna, že splátka splatná k , datum, nebyla uhrazena. Žalovaná byla vyzvána k její úhradě a byla upozorněna na možnost zesplatnění úvěru včetně naúčtování sankcí a smluvních pokut.

7. Z upomínky č. 2 ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla upozorněna, že splátka splatná k , datum, dosud nebyla uhrazena. Žalovaná byla vyzvána k její úhradě a byla upozorněna na možnost zesplatnění úvěru včetně naúčtování sankcí a smluvních pokut.

8. Z detailů pohybu na účtu u , právnická osoba, bylo zjištěno, že dne , datum, byla žalované bezhotovostně převedena částka ve výši , částka, .

9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a z podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalované byla zaslána předžalobní výzva, kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě částky v celkové výši , částka, do , datum, . Žalovaná byla upozorněna, že pokud na výzvu nebude reagovat, bude zahájeno vymáhání pohledávky cestou soudního řízení (předžalobní výzva).

10. Z výpisů z účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, ., na jméno žalované, bylo zjištěno, že:a) v říjnu 2022 byl počáteční stav na účtu žalované , částka, a konečný stav , částka, ; příjmy na účtu žalované za říjen 2022 činily , částka, a výdaje , částka, ;žalovaná dne , datum, obdržela starobní důchod ve výši , částka, , dne , datum, žalovaná obdržela bezhotovostní platbu od třetí osoby ve výši , částka, , dne , datum, žalovaná obdržela bezhotovostní platbu od třetí osoby ve výši , částka, , dne , datum, žalovaná obdržela bezhotovostní platbu od třetí osoby ve výši , částka, a , částka, , a dne , datum, žalovaná obdržela bezhotovostní platbu od třetí osoby ve výši , částka, a , částka, ;b) v listopadu 2022 byl počáteční stav na účtu žalované , částka, a konečný stav , částka, ; příjmy na účtu žalované za listopad 2022 činily , částka, a výdaje , částka, ;žalovaná dne , datum, obdržela starobní důchod ve výši , částka, , dne , datum, žalovaná obdržela bezhotovostní platbu od třetí osoby ve výši , částka, , a dne , datum, žalovaná obdržela bezhotovostní platbu od třetí osoby ve výši , částka, ;c) v prosinci 2022 byl počáteční stav na účtu žalované , částka, a konečný stav , částka, ; příjmy na účtu žalované za prosinec 2022 činily , částka, a výdaje , částka, ;žalovaná dne , datum, obdržela starobní důchod ve výši , částka, , dne , datum, bylo na účet žalované složeno v hotovosti , částka, , a dne , datum, žalovaná obdržela bezhotovostní platbu od třetí osoby ve výši , částka, ;d) v lednu 2023 byl počáteční stav na účtu žalované , částka, a konečný stav , částka, ; příjmy na účtu žalované za leden 2023 činily , částka, a výdaje , částka, ;žalovaná dne , datum, obdržela starobní důchod ve výši , částka, + , částka, jako doplatek valorizace, dne , datum, žalovaná obdržela platbu od žalobkyně ve výši , částka, , a dne , datum, bylo na účet žalované v hotovosti složeno , částka, a dne , datum, bylo na účet žalované složeno v hotovosti , částka, .

11. Z přehledu splátek, které žalovaná uhradila na poskytnutý úvěr vyplývá, že žalovaná hradila žalobkyni splátky v období od , datum, do , datum, ; celkem žalovaná uhradila žalobkyni , částka, (22 splátek po , částka, ).

12. Ze statistiky úrokových sazeb ČNB bylo zjištěno, že finanční instituce poskytovaly v lednu 2023 spotřebitelské úvěry s úrokem 9,73 % p. a. Nejdražší úvěry na trhu v lednu 2023 (u úvěrů z kreditních karet) byly úročeny sazbou 16,73 % p. a.

13. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.

14. O skutkovém stavu věci učinil soud následující závěr:

15. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši , částka, (ve 2 splátkách, a to ve výši , částka, , která bude žalované vyplacena na účet do 10 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy, a ve výši , částka, , která bude započtena na náklady žalobkyně na vynaložené na vyřizování úvěru pro žalovaného). Smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to na 72 měsíců (tzn. do , datum, ). Mezi účastníky byla sjednána roční zápůjční úroková sazba ve výši 23,84 % a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr ve výši 39,92 %.Strany si ujednaly, že žalovaná uhradí „účelně vynaložené náklady“ žalobkyně vynaložené na poskytnutí úvěru ve výši , částka, (viz druhá splátka shora) s tím, že tyto náklady tvoří: náklady na lustrum v registrech ve výši , částka, , náklady na zpracování úvěru ve výši , částka, , ostatní administrativní náklady ve výši , částka, , odměna zprostředkovateli za jeho činnost ve výši , částka, , a náklady na ověření úvěrového případu ve výši , částka, s tím, že žalovaná souhlasí, aby tyto náklady byly odečteny od poskytované jistiny. Celkem měla žalovaná podle smlouvy žalobkyni vrátit , částka, .Ve smlouvě bylo ujednáno, že úvěr žalovaná uhradí formou pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce a s tím, že výše každé jednotlivé splátky bude činit , částka, . Pro případ prodlení žalované s úhradou dlužné částky, bylo ujednáno, že žalobkyni vzniká právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu ve výši 50 % zůstatku jistiny, nejvýše však , částka, . Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, pokud nedojde ze strany žalované ani po dvou upomínkách (první písemná upomínka je zpoplatněna částkou , částka, , druhá upomínka je zpoplatněna částkou , částka, ) k úhradě celé dlužné částky. V takovém případě se sjednané úroky stávají součástí jistiny a žalobkyně je oprávněna požadovat po spotřebiteli rovněž smluvní pokutu/pokuty, zákonný úrok z prodlení a náklady za upomínky.

16. Součástí smlouvy je mj. i její příloha č. 2, kterou si smluvní strany sjednaly nepovinné doplňkové služby, a to Doplňkovou službu „PODPORA“, která je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru a zahrnuje: možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti; možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Z přílohy č. 2 smlouvy o úvěru – Smlouvy o zřízení Doplňkové služby PODPORA plyne, že mezi účastníky bylo ujednáno, že za výkon doplňkové služby uhradí žalovaná žalobkyni částku ve výši , částka, , a to v měsíčních splátkách ve výši , částka, měsíčně, které budou hrazeny současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru.

17. Žalobkyně poskytla žalované předsmluvní informace, a to: informace o roční procentní sazbě nákladů, informace o věřiteli/zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, informace o nákladech spotřebitelského úvěru, další důležité právní aspekty, a že žalovaná žalobkyni udělila souhlas se zpracováním osobních údajů. Součástí těchto informací je i splátkový kalendář, resp. tabulka umoření poskytovaného úvěru.

18. Při ověřování úvěruschopnosti žalované si žalobkyně vyžádala od žalované oboustrannou kopii občanského průkazu, druhý doklad totožnosti, kompletní výpis z účtu žalované, což vyplývá z výše uvedené smlouvy. Z ní rovněž vyplývá, že v individuálních případech si žalobkyně může od žalované vyžádat též mj. výplatní pásku za 3 měsíce nebo potvrzení příjmu alespoň za tři měsíce, a že posoudila úvěruschopnost žalované výpisem z insolvenčního rejstříku, výpisem z databáze odcizených dokladů, výpisem z centrální evidence exekucí a výpisem z registru SOLUS.

19. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované, přičemž výsledek tohoto procesu je zachycen v příloze č. 1 výše uvedené smlouvy. Žalobkyně vycházela z následujících skutečností: žalovaná je vdaná, nemá žádných vyživovacích dětí, příjmy žalované činí , částka, měsíčně, náklady na bydlení činí , částka, měsíčně, pravidelné finanční závazky činí , částka, měsíčně a finanční zůstatek žalované činí , částka, . Žalovaná splácí úvěr u společnosti , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně.Výsledky lustrací v centrální evidenci exekucí, v registru SOLUS, v registru AML a AML/CFT, v insolvenčním rejstříku a v databázi odcizených dokladů byly bez záznamu. V interní databázi žalobkyně je uvedena poznámka „úvěrovatelný“. Jednotlivé parametry skóringového systému žalované byly vyhodnoceny takto: příjem – negativní; pravidelné finanční závazky, sázky, jednorázové závazky – pozitivní; finanční bilance a nefinanční parametry – neutrální; ostatní finanční parametry a další parametry – pozitivní. Výsledné skóre bylo ohodnoceno jako „průměrná bonita“.

20. Na základě tvrzení, že žalobkyně vycházela z výpisu z účtu žalované, si soud od , právnická osoba, . vyžádal výpis z účtu žalované, který je veden na její jméno pod číslem , Anonymizováno, Z něj bylo zjištěno následující:a) v říjnu 2022 byl počáteční stav na účtu žalované , částka, a konečný stav , částka, ; příjmy na účtu žalované za říjen 2022 činily , částka, a výdaje , částka, ;žalovaná dne , datum, obdržela starobní důchod ve výši , částka, , dne , datum, žalovaná obdržela bezhotovostní platbu od třetí osoby ve výši , částka, , dne , datum, žalovaná obdržela bezhotovostní platbu od třetí osoby ve výši , částka, , dne , datum, žalovaná obdržela bezhotovostní platbu od třetí osoby ve výši , částka, a , částka, , a dne , datum, žalovaná obdržela bezhotovostní platbu od třetí osoby ve výši , částka, a , částka, ;b) v listopadu 2022 byl počáteční stav na účtu žalované , částka, a konečný stav , částka, ; příjmy na účtu žalované za listopad 2022 činily , částka, a výdaje , částka, ;žalovaná dne , datum, obdržela starobní důchod ve výši , částka, , dne , datum, žalovaná obdržela bezhotovostní platbu od třetí osoby ve výši , částka, , a dne , datum, žalovaná obdržela bezhotovostní platbu od třetí osoby ve výši , částka, ;c) v prosinci 2022 byl počáteční stav na účtu žalované , částka, a konečný stav , částka, ; příjmy na účtu žalované za prosinec 2022 činily , částka, a výdaje , částka, ;žalovaná dne , datum, obdržela starobní důchod ve výši , částka, , dne , datum, bylo na účet žalované složeno v hotovosti , částka, , a dne , datum, žalovaná obdržela bezhotovostní platbu od třetí osoby ve výši , částka, ;d) v lednu 2023 byl počáteční stav na účtu žalované , částka, a konečný stav , částka, ; příjmy na účtu žalované za leden 2023 činily , částka, a výdaje , částka, ;žalovaná dne , datum, obdržela starobní důchod ve výši , částka, + , částka, jako doplatek valorizace, dne , datum, žalovaná obdržela platbu od žalobkyně ve výši , částka, , a dne , datum, bylo na účet žalované v hotovosti složeno , částka, a dne , datum, bylo na účet žalované složeno v hotovosti , částka, .

21. Ze statistiky úrokových sazeb ČNB vyplývá, že finanční instituce poskytovaly v lednu 2023 spotřebitelské úvěry s úrokem 9,73 % p. a. Nejdražší úvěry na trhu v lednu 2023 (u úvěrů z kreditních karet) byly úročeny sazbou 16,73 % p. a.

22. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované dne , datum, bezhotovostně částku ve výši , částka, .

23. Žalovaná závazek ze shora popsané smlouvy nehradila tak, jak bylo ujednáno, když na poskytnutý úvěr hradila žalobkyni splátky jen v období od , datum, do , datum, ; celkem žalovaná uhradila žalobkyni , částka, (22 splátek po , částka, ).

24. Žalovaná proto byla opakovaně upomínána a upozorňována, že splátky nebyly řádně a včas uhrazeny, a byla upozorňována na možnost zesplatnění úvěru včetně naúčtování sankcí a smluvních pokut.

25. Předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou žalované téhož dne byla žalovaná vyzvána k úhradě částky v celkové výši , částka, do , datum, . Žalovaná byla upozorněna, že pokud na výzvu nebude reagovat, bude zahájeno vymáhání pohledávky cestou soudního řízení (předžalobní výzva).

26. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

27. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dále jen: „o. z.“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného k datu uzavření smlouvy (dále jen: „z. s. ú.“). Žalobkyně (podnikatel – ustanovení § 420 odst. 1 o. z.) je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jako nebankovní poskytovatel (ustanovení § 9 a násl., § 169 z. s. ú.). Žalovaná je spotřebitelem (ustanovení § 419 o. z.).

28. Podle ust. § 2 z. s. ú. se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

29. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

30. Podle ust. § 87 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).Ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ).

31. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

32. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

33. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Podle ust. § 1970 o. z., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

35. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená smlouva je ve smyslu z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru, a že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

36. Co se týče provedených důkazů, soud po jejich zhodnocení dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně této povinnosti nedostála.Informace poskytnuté žalovanou, kterými žalobkyně ověřovala její úvěruschopnost jsou nevěrohodné, a za této situace nebylo ověření úvěruschopnosti žalované žalobkyní ověřeno dostatečně. Proto měla žalobkyně buďto vyvinout větší úsilí směřující k tomu, aby řádně (do)ověřila úvěruschopnost žalované, popř. neměla žalované žádný úvěr poskytovat. V první řadě soud poukazuje na skutečnost, že žalobkyně vycházela z nákladů žalované na bydlení ve výši , částka, . Tato částka je nevěrohodná, a to i za situace, kdy by žalovaná bydlela ve vlastní nemovitosti, kde by neplatila žádný nájem. I pokud kdokoliv bydlí ve vlastní nemovitosti, neznamená to, že by jeho náklady spojené s bydlením byly nulové, je třeba zohlednit přinejmenším náklady spojené s běžným provozem této nemovitosti, jako např. náklady na energie, topení apod.; rovněž by měly být zohledněny náklady na udržování této nemovitosti. S takovými výdaji však žalobkyně nepočítala. Ve výdajích žalované pak nejsou žádným způsobem zohledněny výdaje žalované na „běžný provoz“ čítající náklady na stravu, ošacení, hygienu, telefon, apod. Výdaje žalované pak žalobkyně evidentně (snad kromě další úvěrové angažovanosti žalované) neověřovala vůbec. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně zcela nedostatečným způsobem ověřovala zejména výdajovou stránku žalované, a proto je její posouzení úvěruschopnosti žalované za dané situace nedostatečné. Soud podotýká, že je toho názoru, že k řádnému posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba nejen zjistit a ověřit jeho příjmovou stránku, ale i výdajovou stránku žadatele o úvěr, přičemž v případě každé žádosti o úvěr se jedná o individuální situaci, kterou je třeba rovněž individuálně vyhodnotit. Kromě toho, pokud by žalobkyně skutečně vycházela z kompletních výpisů z účtu žalované, muselo by jí být zřejmé, že žalovaná není schopna poskytnutý úvěr řádně a včas splácet, když měsíční výše příjmů žalované prakticky vždy odpovídala výši jejích výdajů. Pokud by se z příjmů žalované odečetly v podstatě náhodné příchozí platby od třetích osob, popř. náhodné hotovostní vklady na účet (s těmito příjmy z důvodu jejich nahodilosti pak podle názoru soudu nelze počítat jako s relevantními příjmy, když u těchto příjmů není zaručeno, že je žalovaná bude mít pravidelně „k dispozici“), byl by výsledek hospodaření žalované vždy záporný. Nezbývá tedy, než uzavřít, že žalobkyně této své povinnosti nedostála, a výše uvedená spotřebitelská smlouva je tudíž neplatná.

37. Nad rámec toho soud dodává, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou, podléhající režimu speciálních ustanovení obsažených § 1810 a násl. o. z., v jejichž rámci je třeba smluvní ujednání účastníků přednostně posuzovat. Žalované v postavení spotřebitele tak náleží zvýšená ochrana. Veškerá ujednání mezi spotřebitelem (žalovanou) a podnikatelem (žalobkyní) je třeba podrobit, při aplikaci Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne , datum, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále jen: „Směrnice 93/13/EHS), posouzení, zda nemají zneužívající charakter ve smyslu ustanovení § 1813 o. z., tedy zda tato ujednání projdou testem proporcionality (s výjimkou dohody o předmětu plnění a ceně, která byla sjednána jasně a srozumitelně).

38. V posuzované věci bylo žalované poskytnuto , částka, , a částka, kterou měla žalovaná zaplatit činí , částka, , v 72 měsících, z toho částku ve výši , částka, za doplňkové služby, a to bez ohledu na to, zda byla konkrétní služba poskytnuta (tato částka představuje skrytý úrok). Částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec poskytnutých prostředků, dosahuje téměř pětinásobku běžného smluvního úroku sjednávaného v daném úvěrovém období.

39. Dle ustanovení § 580 o. z. je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, neplatné. Pokud právní jednání vykazuje znaky obsažené v ustanovení § 588 o. z. (právní jednání, které se zjevně odporuje dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek), jedná se o absolutně neplatné právní jednání, k absolutní neplatnosti soud přihlíží podle ustanovení § 588 o. z. z úřední povinnosti. Soud má za to, že smluvní ujednání zavazující k platbě úroků, jejichž výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou (stanovenou zejména se zřetelem k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů), bezpochyby zjevně odporuje - s přihlédnutím, ke skutečnosti, že žalovaná je ve vztahu k žalobkyni informačně slabší stranou, s menší dostupností právních služeb, nedostatkem profesionálních zkušeností a nemožností stanovovat si smluvní podmínky - dobrým mravům. Ve smlouvě následují ujednání o tom, že nezaplacené úroky přirostou k jistině úvěru, čímž se žalovaná zavazuje hradit úroky z prodlení z úroků (ustanovení § 1806 věta první o. z.), zároveň je poskytovatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 50 % jistiny. V dané věci nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatních ujednání úvěrové smlouvy, neboť nerovnováha vzájemných práv a povinností v neprospěch spotřebitele je tak významná, že činí smlouvu jako celek obecně nespravedlivou a zjevně rozpornou s dobrými mravy, zároveň soud není oprávněn toto ujednání nahradit, protože použití ustanovení § 557 o. z. vylučuje článek 6 odst. 1 Směrnice 93/13/EHS, který je třeba vykládat v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jež vnitrostátnímu soudu umožňuje, aby při rozhodnutí o neplatnosti zneužívající klauzule ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem doplnil uvedenou smlouvu tak, že změní obsah této klauzule (rozsudek SDEU ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, , Banco Español de Crédito SA proti , jméno FO, ). Pokud by vnitrostátní soud mohl měnit obsah zneužívajících klauzulí v takové smlouvě, splnění dlouhodobého cíle stanoveného v článku 7 Směrnice 93/13/EHS by mohlo být ohroženo. Tato možnost by totiž mohla přispět k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele. Na věc nedopadá ani ustanovení § 1802 o. z., neboť obvyklý úrok uvedený ve druhé větě tohoto ustanovení se použije pouze v případě, že strany si ujednají placení úroku, ale neujednají si jeho výši (tj. neujednají vůbec, nikoli ujednají, ale v nemravné výši). Smlouva obsahuje pro žalovanou, jako spotřebitele, nevýhodná ustanovení, která ve svém souběhu v jedné smlouvě vedou k závěru o takové nerovnováze v právech a povinnostech stran smluvního vztahu, že není možné smlouvu hodnotit jinak než jako zjevně nemravnou (s přihlédnutím k tomu, že byla uzavřena adhezním způsobem, žalovaná akceptovala formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohla reálně ovlivnit) a tedy neplatnou.

40. S ohledem na výše uvedené soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat, a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Uzavřená smlouva je absolutně neplatná i ze shora uvedených důvodů, kdy zcela zjevně odporuje dobrým mravům, resp. odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

41. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Pokud žalovaná od žalobkyně převzala částku ve výši , částka, a zaplatila žalobkyni celkem , částka, , je zřejmé, že žalobkyni již není povinna hradit ničeho. Případné další nároky žalobkyně pak vycházejí z neplatné smlouvy, a proto žaloba nemůže být důvodná ani v tomto ohledu. Co se týče „přeplatku“, je na účastnících, aby se následně vyrovnali podle zásad bezdůvodného obohacení. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 „o. s. ř., když v řízení zcelaúspěšné žalované žádné náklady nevznikly.