13 C 86/2021

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení částky 317 982,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 257 336 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 257 336 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení další částky v celkové výši 60 646,67 Kč, smluvních úroků a úroků z prodlení v rozsahu větším, než jak byly přiznány ve výroku I. tohoto rozsudku, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 47 841 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhá na žalovaném zaplacení částky 317 982,67 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smluvních pokut a z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy o hotovostním úvěru číslo uzavřené dne datum mezi žalobkyní a žalovaným.

2. Žalovaný prostřednictvím ustanoveného opatrovníka k žalobě uvedl, že nepopírá uzavření úvěrové smlouvy, není však zřejmé, zda ze strany žalobkyně došlo k posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

3. Existence žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka číslo, z něhož plyne, že předmětem podnikání žalobkyně je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

4. Ze smlouvy o hotovostním úvěru, uzavřené dne datum mezi žalobkyní a žalovaným pod číslo bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 310 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 6 200 Kč v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 808 Kč s tím, že první splátka byla splatná k datum a další měsíční splátky vždy k 23. dni v měsíci. Ve smlouvě byla mezi stranami sjednána úroková sazba ve výši 10,99 % ročně. Ve smlouvě bylo ujednáno, že v případě, že žalovaný neuhradí dvě měsíční splátky po sobě, nebo jednu splátku déle, než tři měsíce, je žalobkyně oprávněna nesplacenou část úvěru zesplatnit.

5. Z úvěrových podmínek bylo zjištěno, že mezi stranami bylo ujednáno, že splatnost poplatku za úvěr nastává v okamžiku odeslání finančních prostředků žalovanému, a bude uhrazen zápočtem na úvěr tak, že na účet žalovaného bude odeslána částka úvěru snížená o výši poplatku.

6. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen s popisem základních vlastností spotřebitelského úvěru, s náklady spotřebitelského úvěru, s dalšími důležitými právními aspekty a s informacemi, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb na trh na dálku.

7. Z výpisu z účtu Raiffeisen bank bylo zjištěno, že výše uvedená částka byla žalovanému odeslána dne datum.

8. Z výzvy žalobkyně ze dne datum, označené jako„ výzva před zesplatněním“ bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upozornila, že je v prodlení s úhradou tří splátek. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 30 dní od doručení této výzvy.

9. Z písemnosti žalobkyně ze dne datum, označené jako„ ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru“ bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila zbývající část úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě částky 317 982,67 Kč do 30 dnů od jejího doručení.

10. Ze splátkového kalendáře ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný uhradil splátky splatné dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum (celkem 8 splátek po 5 808 Kč).

11. Z předžalobní výzvy ze dne datum a z podacího archu České pošty s. p., bylo zjištěno, že žalovanému byla dne datum odeslána předžalobní výzva, kterou byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 7 dnů od odeslání této výzvy.

12. Z řidičského a občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, žalovaná prokázal žalobkyni svou totožnost.

13. Z printscreenu interního systému žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného prověřovala v registru příjmení, v centrální evidenci exekucí a v systému ISIR s tím, že výsledek lustrace v systému ISIR a v centrální evidenci exekucí je uveden jako„ OK“, a s tím, že žalovaný nebyl nalezen v systému příjmení.

14. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc březen 2018 bylo zjištěno, že počáteční stav na tomto účtu činil 657,41 Kč a konečný stav 19,81 Kč. Žalovaný na tento účet obdržel platbu (mzdu) ve výši 21 472 Kč; z účtu žalovaného pak odešly dvě větší platby, a to ve výši 17 400 Kč (trvalá platba) a 3 683 Kč (přímé inkaso na úhradu úvěru číslo).

15. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc duben 2018 bylo zjištěno, že počáteční stav na tomto účtu činil 19,81 Kč a konečný stav 40,81 Kč. Žalovaný na tento účet obdržel platbu (mzdu) ve výši 25 202 Kč; z účtu žalovaného pak odešly dvě větší platby, a to ve výši 22 000 Kč (jednorázová platba) a 3 683 Kč (přímé inkaso na úhradu úvěru číslo).

16. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc květen 2018 bylo zjištěno, že počáteční stav na tomto účtu činil 40,81 Kč a konečný stav 25,81 Kč. Žalovaný na tento účet obdržel platbu (mzdu) ve výši 22 468 Kč; z účtu žalovaného pak odešly dvě větší platby, a to ve výši 18 000 Kč (jednorázová platba) a 3 683 Kč (přímé inkaso na úhradu úvěru číslo).

17. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc únor 2019 bylo zjištěno, že počáteční stav na tomto účtu činil 0,33 Kč a konečný stav 13,33 Kč. Žalovaný na tento účet obdržel platbu (mzdu) ve výši 24 398 Kč; z účtu žalovaného pak odešly dvě větší platby, a to ve výši 17 000 Kč (jednorázová úhrada) a 6 647 Kč (trvalý příkaz).

18. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:

19. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o hotovostním úvěru, uzavřené dne datum pod číslo bezúčelový úvěr ve výši 310 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 6 200 Kč v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 808 Kč s tím, že první splátka byla splatná k datum a další měsíční splátky vždy k 23. dni v měsíci. Ve smlouvě byla mezi stranami sjednána úroková sazba ve výši 10,99 % ročně. Ve smlouvě bylo ujednáno, že v případě, že žalovaný neuhradí dvě měsíční splátky po sobě, nebo jednu splátku déle, než tři měsíce, je žalobkyně oprávněna nesplacenou část úvěru zesplatnit. Mezi stranami bylo v úvěrových podmínkách ujednáno, že splatnost poplatku za úvěr nastává v okamžiku odeslání finančních prostředků žalovanému, a bude uhrazen zápočtem na úvěr tak, že na účet žalovaného bude odeslána částka úvěru snížená o výši poplatku.

20. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřována v systému ISIR (s výsledkem„ OK“), v centrální evidenci exekucí (s výsledkem„ OK“) a v registru příjmení, v němž žalovaný nebyl nalezen. Úvěruschopnost žalovaného byla dále ověřována prostřednictvím výpisů z účtů žalovaného za měsíce březen, duben a květen 2018 a za měsíc únor 2019. Ve všech případech předložených výpisů z účtů je zřejmé, že žalovaný vždy téměř veškeré finanční prostředky, které na tento účet obdržel, použil na platby na další účty, v několika případech i na úhradu jiného úvěru. Zůstatky na účtu žalovaného ke konci měsíce ve všech případech nepřesahovaly 100 Kč.

21. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, když uhradil celkem 8 splátek (splatných dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum) po 5 808 Kč. Žalovaný tedy celkem uhradil částku 46 464 Kč.

22. Žalovaný byl žalobkyní upozorněn na skutečnost, že je v prodlení s úhradou tří splátek, následně došlo k zesplatnění zbývající části úvěru.

23. Předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 7 dnů od odeslání této výzvy.

24. Žalovaný nad rámec osmi výše uvedených splátek neuhradil ničeho.

25. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

26. Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

27. Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

28. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

29. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

30. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle ust. § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

32. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená smlouva o hotovostním úvěru je ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

33. V případě shora uvedené smlouvy o hotovostním úvěru pak soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí. Žalobkyně sice ověřovala úvěruschopnost žalovaného, ale toto posouzení je podle názoru soudu (i ve vztahu k výši úvěru) zcela nedostatečné. V první řadě soud zdůrazňuje, že úvěr byl žalovanému poskytnut dne datum, přičemž žalobkyně úvěruschopnost žalovaného posuzovala na základě výpisů z účtu žalovaného za měsíce březen, duben a květen 2018, tedy za období, které z hlediska posouzení úvěruschopnosti žalovaného není aktuální. Jediný aktuální výpis z účtu žalovaného je za měsíc únor 2019, přičemž jeden výpis z účtu pro řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud hodnotí jako zcela nedostatečný. I kdyby se jednalo o aktuální výpisy z účtu žalovaného, žalobkyně dostatečně nezhodnotila jejich obsah, ze kterých je zřejmé, že zůstatky na účtu žalovaného na konci měsíce nepřesahovaly 100 Kč, a je tak zřejmé, že žalovaný neměl a nemohl mít prostředky na to, aby poskytnutý úvěr řádně a včas splácel. Z výpisů z účtu žalovaného za měsíce březen, duben a květen 2018 navíc vyplývá, že žalovaný splácel úvěr; tato skutečnost nebyla žalobkyní při poskytování úvěru žalovanému zohledněna.

34. Protože žalobkyně, jak vyplývá z výše uvedeného, nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, je výše uvedená spotřebitelská smlouva, odporující § 580 odst. 1 o. z., neplatná, a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu.

35. Žalovaný předmět výše uvedené smlouvy o hotovostním úvěru převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku 310 000 Kč a zaplatil 52 664 Kč (8 x 5 808 Kč + 6 200 Kč poplatek, započtený v souladu s úvěrovými podmínkami), je jeho povinností vrátit žalobkyni částku odpovídající rozdílu mezi těmito částkami, tzn. částku 257 336 Kč. Co se týče úroků z prodlení, soud vycházel z toho, že žalovaný je v prodlení od datum, když byl předžalobní výzvou, odeslanou dne datum, vyzván k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 7 dnů od odeslání této výzvy, tedy do datum. Přiznaná výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ke dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení. Ve zbytku (nad rámec uvedeného) nezbylo, než žalobu zamítnout, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

36. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 a § 137 odst. 2, 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 82 %, žalovaný byl úspěšný v rozsahu 19 %. Žalobkyně tak má právo na náhradu 62 % účelně vynaložených nákladů. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, který účtoval náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba, písemné podání ve věci samé ze dne datum a účast na jednání u zdejšího soudu dne datum) po 9 580 Kč v souladu s ust. § 7 bod 6. advokátního tarifu, v celkové výši 47 900 Kč. Soud žalobkyni přiznal též paušální náhradu za 5 úkonů právní služby po 300 Kč v souladu s ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, v celkové výši 1 500 Kč. Dále byla žalobkyni přiznána náhrada jízdného za cestu k jednání konaném u zdejšího soudu dne datum, a to za cestu na trase obec obec a zpět v délce 270 km, při základní sazbě 4,40 Kč/km, při průměrné ceně benzinu 95 oktanů ve výši 27,80 Kč l, a při kombinované spotřebě vozidla 6,3 l číslo km, v celkové výši 830,50 Kč (tato částka odpovídá pouze jedné cestě; zástupce žalobkyně účtuje pouze jednu cestu, neboť se v průběhu jednoho dne účastnil dvou jednání u zdejšího soudu). Soud žalobkyni dále přiznal náhradu za promeškaný čas dle § 14 AT, a to celkem za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč, tedy v celkové výši 400 Kč (tato částka odpovídá pouze jedné cestě; zástupce žalobkyně účtuje pouze jednu cestu, neboť se v průběhu jednoho dne účastnil dvou jednání u zdejšího soudu). Advokát dál doložil, že je plátcem DPH, a daň vyúčtoval; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, a to ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení. Dále byl nákladem řízení žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 15 900 Kč. Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení ve výši 77 163 Kč, který po snížení na 62 % představuje částku uvedenou ve výroku III. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.