Okresní soud v Jindřichově Hradci · Rozsudek

13 C 95/2024

č. j. 13 C 95/2024-65

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-08-12 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJH:2024:13.C.95.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, protože poskytovatel úvěru nedostatečně posoudil úvěruschopnost žalované. Soud se opřel o § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož věřitel je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr. Z důvodu nevěrohodnosti údajů o příjmech a výdajích žalované a nedostatečného ověření její finanční situace byla smlouva považována za porušující dobré mravy a zákon. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobkyni částku odpovídající rozdílu mezi přijatou částkou a jejími splátkami, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Nárok na úroky z prodlení nebyl uspokojen, protože smlouva je neplatná.

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 46 564 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení další částky ve výši částka, úroků a úroků z prodlení v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum domáhá na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru, poskytnutého žalované na základě smlouvy o úvěru, uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO, sídlem, adresa (dále jen „společnost právnická osoba“ nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne datum pod číslem hodnota.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, pouze uvedla, že bude-li ve věci rozhodnuto, žádá o povolení splátkového kalendáře. Žalovaná se z jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

3. Existence žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 21915, z něhož plyne, že předmětem podnikání žalobkyně je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

4. Ze smlouvy o úvěru číslo hodnota, uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba a žalovanou, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované neúčelový hotovostní úvěr ve výši částka, který se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem ve výši částka, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši částka a inkasním poplatkem ve výši částka (celkem tedy částka) ve 14měsíčních splátkách po částka. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 %, RPSN ve výši 272,44 %. Splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka až do úplného splacení celkové dlužné částky byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky.

5. Z žádosti o úvěr ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně k žádosti o úvěr sdělila, že: je zaměstnaná, má středoškolské vzdělání, její celkový měsíční příjem činí částka a celkové měsíční výdaje činí částka. Žalovaná dále uvedla, že je rozvedená, bydlí v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost. K ověření svých příjmů měla žalovaná předložit občanský průkaz, pracovní smlouvu a složenky.

6. Z Pracovní smlouvy uzavřené dne datum mezi zaměstnavatelem, společností Krahulík – právnická osoba., a žalovanou, bylo zjištěno, že žalovaná vykonávala od datum práci ve funkci dělník potravinářské výroby. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do datum. Žalovaná byla odměňována měsíční úkolovou mzdou, která byla stanovena vnitřním mzdovým předpisem.

7. Z Dodatku k pracovní smlouvě ze dne datum bylo zjištěno, že pracovní poměr na dobu určitou byl prodloužen do datum.

8. Z Dodatku k pracovní smlouvě č. 6 ze dne datum bylo zjištěno, že pracovní poměr žalované byl prodloužen na dobu neurčitou.

9. Z Výpisu z účtu žalované za červenec 2019 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu činil -částka, konečný zůstatek činil - částka.

10. Z mimořádného výpisu zaúčtovaných transakcí za období od datum do datum bylo zjištěno, že příjmy žalované od datum do datum činily částka (dne datum žalovaná obdržela nemocenskou dávku za měsíc červenec ve výši částka, dne datum nemocenskou dávku za srpen ve výši částka, a dne datum byl proveden hotovostní vklad na účet ve výši částka) a výdaje částka (mj. dne datum byl proveden výběr hotovosti z bankomatu ve výši částka, dne datum byl proveden výběr hotovosti z bankomatu ve výši částka, dne datum byl proveden hotovostní výběr z bankomatu ve výši částka a ve výši částka, a dne datum byl proveden výběr hotovosti z bankomatu ve výši částka).

11. Z platební bilance žalované bylo zjištěno, že žalovaná na předmětný úvěr zaplatila částku ve výši částka.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba., jako postupitelem a mezi žalobkyní jako postupníkem, z její přílohy (seznam postoupených pohledávek) a z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne datum, vyplývá, že se postupník s postupitelem dohodli na postoupení shora uvedené pohledávky vzniklé na základě shora uvedené smlouvy o úvěru.

13. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že postoupení výše uvedené pohledávky za žalovanou bylo postoupeno ze společnosti právnická osoba na žalobkyni.

14. Z „Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že žalované byla odeslána předžalobní výzva, kterou byla vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši částka nejpozději do datum.

15. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:

16. Společnost právnická osoba poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru číslo hodnota, uzavřené dne datum, hotovostní úvěr ve výši částka, který se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem ve výši částka, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši částka a inkasním poplatkem ve výši částka (celkem tedy částka) ve 14měsíčních splátkách po částka. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 %, RPSN ve výši 272,44 %. Splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka až do úplného splacení celkové dlužné částky byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky.

17. Do žádosti o úvěr ze dne datum žalovaná uvedla, že je rozvedená, má středoškolské vzdělání, bydlí v nájmu a nemá nezaopatřené děti, její celkové měsíční příjmy činí částka a celkové měsíční výdaje částka. Z žádosti o úvěr vyplývá, že žalovaná předložila občanský průkaz, pracovní smlouvu a složenky.

18. Z pracovní smlouvy a jejích dodatků vyplývá, že žalovaná je zaměstnána na dobu neurčitou u společnosti Krahulík – právnická osoba., a je odměňována měsíční úkolovou mzdou stanovenou vnitřním mzdovým předpisem.

19. Žalovaná dosáhla dle výpisu z jejího účtu za červenec 2019 záporného zůstatku ve výši -částka, za období od datum do datum činily její příjmy částka a výdaje částka.

20. Žalovaná nesplácela uvedený dluh řádně a včas, když na jeho úhradu zaplatila pouze částku ve výši částka.

21. Uvedená pohledávka společnosti právnická osoba za žalovanou byla postoupena žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.

22. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum, odeslanou žalované dne datum byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum.

23. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

24. Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

25. Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

26. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

27. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená smlouva je ve smyslu § 2 z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

30. V případě shora uvedené smlouvy pak společnost právnická osoba., při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr dostatečně nepostupovala s odbornou péčí, když nedoložila, že by při poskytování spotřebitelského úvěru vycházela i z jiných informací než poskytnutých žalovanou, např. nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalované). Z výpisů z účtu žalované je zřejmé, že žalovaná nedisponovala v červenci 2019 dostatečnými peněžními prostředky na úhradu jakéhokoliv dluhu, když její konečný zůstatek zůstal v záporných hodnotách. Za období srpna a září 2019 není možné posoudit schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, když soudu byl předložen doklad prokazující příjmy a výdaje žalované pouze za část tohoto období, navíc se jedná o dávky nemocenského pojištění. Tyto příjmy pak nelze posuzovat jako plnohodnotný příjem způsobilý prokázat úvěruschopnost žalované. Údaje uvedené v žádosti o úvěr jsou pak podle názoru soudu nevěrohodné, když za situace, kdy žalovaná bydlela v nájmu, a podle údajů uváděných v žádosti nežila s žádnou jinou osobou, a náklady na nájem měly činit pouze částka, jedná se podle názoru soudu o zcela nevěrohodný údaj. Pokud pak žalovaná měla mít další výdaje „na domácnost“ ve výši částka, i tyto údaje jsou nevěrohodné, když podle názoru soudu tyto náklady nemohou pokrýt měsíční potřeby dospělé osoby na jídlo, ošacení, popř. hygienické prostředky a další nezbytné výdaje. Protože údaje sdělené žalovanou jsou nevěrohodné, resp. nedostatečné, měla právní předchůdkyně žalobkyně vyvinout větší úsilí ve vztahu k ověření úvěruschopnosti žalované, popř. neměla vůbec žalované žádný spotřebitelský úvěr poskytnout. Pokud se žalobkyně odkazuje na ekonomické, popř. statistické modely ve vztahu k výdajům žalované, k tomu soud uvádí, že každý případ a finanční situace každého žadatele o úvěr je individuální, a při poskytování spotřebitelského úvěru nelze pak podle názoru soudu vycházet z „paušalizovaných“ závěrů vyplývajících z těchto modelů. Soud je přesvědčen, že poskytovatel úvěru musí vždy individuálně zhodnotit konkrétní finanční situaci každého žadatele o úvěr, a na základě tohoto individuálního vyhodnocení pak dospět k rozhodnutí, zda spotřebitelský úvěr poskytne či nikoliv. Tím spíše za situace, kdy žalovaná do žádosti uvedla zcela nevěrohodné údaje. Po úplnost soud dodává, že použitelný příjem žalované vyčíslený v žádosti o úvěr činil jen o necelých částka více než sjednaná splátka úvěru. I kdyby údaje uvedené v žádosti byly pravdivé, žalované by nezbývala téměř žádná rezerva na pokrytí náhlých a nečekaných výdajů, což by mělo být rovněž zohledněno při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Žádné jiné doklady o prověřování úvěruschopnosti žalované žalobkyně soudu nepředložila.

31. Za dané situace, kdy i přes výše uvedené skutečnosti byl žalované poskytnut výše uvedený spotřebitelský úvěr, nelze postup společnosti právnická osoba v žádném případě vyhodnotit jako dostatečný ve smyslu postupu odborné péče. Protože bylo prokázáno, že společnost právnická osoba (jako poskytovatel úvěru) nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, je výše uvedená spotřebitelská smlouva neplatná a soud k této neplatnosti přihlédl dle i bez návrhu.

32. Pokud k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru došlo po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. datum), soud odkazuje na rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci Anonymizováno – právnická osoba podle něhož harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

33. Žalovaná předmět výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru převzala na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatila, a je povinna dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku částka a zaplatila částka, je její povinností vrátit žalobkyni částku odpovídající rozdílu mezi těmito částkami, tzn. částku částka.

34. K otázce zaplacení zákonného úroků z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení žalovaného, soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří nepostupují dle zákonných ustanovení o spotřebitelském úvěru či postupují v rozporu se smyslem a účelem zákona o spotřebitelském úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena ani prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaná netvrdila v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaná je povinna dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

35. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení úroků, jedná se o nárok vycházející z neplatné smlouvy (viz výše), a proto žaloba není v tomto směru důvodná.

36. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

37. Pro úplnost soud dodává, že nejsou splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, když z podání žalované nelze dovodit, že by žalovaná nepochybně projevila vědomost o svém dluhu, a současně vůli (ochotu) nárok žalobkyně nepodmíněně uspokojit, popř. vůli žalované nárok žalobkyně uznat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

38. Protože žalovaná neprokázala, že by jí její finanční situace neumožnila splatit celou dlužnou částku jednorázově, soud nemohl žádosti žalované o povolení splátek vyhovět.

39. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení byla z větší části úspěšná žalovaná, které však žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.