18 C 21/2025

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 69 655 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení další částky ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 66,78 % p. a. z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 15 % p. a. z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 15 % p. a. z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 15 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , tak v tomto rozsahu se žaloba žalobkyně zamítá.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou odepsanému soudu dne , datum, domáhá se žalobkyně po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši , částka, spolu s příslušenstvím, když mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále též jen „smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 66,78 % p. a. splácet v 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 18 dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2022. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek úvěru. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6. 1. smlouvy v celkové výši , částka, . V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6. 2. smlouvy v celkové výši , částka, . V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění úvěru, a to v souladu s bodem 6.

3. Smlouvy k , datum, . Ke dni zesplatnění úvěru se celá nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem , částka, byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny. V bodě 6. 5. smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou.

2. Žalovaný vyjádřil tak, že částku není schopen uhradit, je bez práce, nemocný s těžkým pásovým oparem. K jednání soudu se nedostavil, své poměry nijak nedoložil.

3. Existence společnosti , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO žalobkyně, , a její oprávnění poskytovat úvěr, byly zjištěny z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v , Anonymizováno, , oddíl B, vložka , Anonymizováno, a z úplného výpisu seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu.

4. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z výpisu záznamů z registru SOLUS, v němž měl žalovaný příznak Z, z výpisu NRKI, v kterém měl žalovaný skóre 405, tzn. – že spadá do kategorie II. (316-415), menší riziko, lepší segment klientů a dále z potvrzení o platbách z , právnická osoba, ., IČO , IČO, – dle kterých byly na účet , č. účtu, zaúčtovány tyto příjmy: dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, . Z formuláře „Hodnocení klienta“ se podává, že žalobkyně vycházela z čistého měsíčního příjmu žalovaného ze zaměstnání u společnosti , právnická osoba, . ve výši , částka, , jako volné příjmy žalovaného zohlednila částku ve výši , částka, , když z celkových příjmů ve výši , částka, odečetla tyto výdaje žalovaného ve výši , částka, .

5. Před uzavřením smlouvy o úvěru byl žalovaný informován o druhu úvěru, jeho výši, počtu a výši splátek, nákladech úvěru, o smluvních pokutách (předsmluvní formulář ze dne , datum, , Anonymizováno, ), zároveň mu byly poskytnuty informace o zprostředkovateli úvěru , jméno FO, (informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne , datum, , Anonymizováno, ).

6. Žalovaný přeložil občanský průkaz č. , hodnota, (kopie OP).

7. Z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvy o úvěru plyne, že žalovaný návrh podepsal dne , datum, , dodatek k návrhu včetně přílohy o pojištění schopnosti splácet úvěr prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (též doklad o odeslání sms a o odeslání , částka, , důkaz o přijaté sms) dne , datum, , žalobkyně návrh ve znění dodatku akceptovala dne , datum, (oznámení o schválení úvěru).

8. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla dne , datum, žalovanému úvěr ve výši , částka, (doklad o vyplacení úvěru) a žalovaný se zavázal zaplatit celkem částku ve výši , částka, , a to ve 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných nejpozději 18. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen s tím, že zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 66,78 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná sazba po celou dobu splácení úvěru. Smluvní strany se dohodly, že na úrocích, které přirostou po zesplatnění úvěru, je žalobkyně oprávněna požadovat maximálně částku ve výši , částka, . Byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, u každé splátky, s níž se ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Automaticky dochází k zesplatnění úvěru, jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky stávají součástí nové jistiny. V případě s prodlení s hrazením nové jistiny je žalobkyně oprávněna požadovat úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Pokud žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení.

9. Žalovaný podepsal přihlášku do skupinového pojištění, které je sjednáváno na základě smlouvy č. , č. účtu, uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . a zavázal se hradit pojistné, kdy předmětem pojištění je pojištění smrti, invalidity třetího stupně, pracovní neschopnosti, závažných onemocnění a ztráty zaměstnání měsíční ve výši , částka, , které tvoří součást všech splátek. Pojistné plnění je poukazováno přímo žalobkyni (příloha č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru , Anonymizováno, , přihláška, informační dokument o pojistném produktu a informace o pojištění).

10. Žalovaný dne , datum, oznámil žalobkyni, že využívá ochrannou dobu dle zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 (oznámení). Ochranná doba trvala od , datum, do , datum, , žalobkyně v souvislosti s ochrannou dobou přepracovala kalendář splátek, o čemž uvědomila žalovaného (sdělení ze dne , datum, ).

11. Z karty klienta plyne, že žalovaný splatil celkem částku ve výši , částka, .

12. Žalovaný byl 5x vyzýván k zaplacení splátek úvěru s upozorněním na možnost zesplatnění, a to dne , datum, (splátka 5 a 6, dne , datum, (splátka 7 a 8), dne , datum, (splátka 8 a 9), dne , datum, (splátka 9 a 10), dne , datum, (splátka 9, 10 a 11) – výzvy. Následně byl žalovaný upozorněn, že úvěr byl zesplatněn, částka byla specifikována a byl vyzván k její úhradě (oznámení ze dne , datum, ). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, (žalovanému odeslána téhož dne – podací arch).

13. Z databáze časových řad ARAD se podává, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v říjnu se pohybovaly od 6,81 % do 16,74 % (průměr cca 12%).

14. Rozhodnutí bankovní rady České národní banky o rozkladu č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp.zn. , Anonymizováno, bylo potvrzeno rozhodnutí České národní banky č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , kterým byla žalobkyni uložena pokuta ve výši , částka, , když byla žalobkyně, mimo jiné, uznána vinnou, že při poskytování produktu Pojištěná půjčka ve 25 úvěrových případech neověřila výdaje spotřebitele, když neměla k dispozici žádný doklad o výdajích spotřebitele (rozhodnutí o rozkladu)-15. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.

16. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne , datum, byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky domluvené pevnou zápůjční sazbou ve výši 66,78 % p. a.; celkově se zavázal zaplatit částku ve výši , částka, , a to ve 48 měsíčních splátkách po , částka, , splatných nejpozději 18. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Smluvní strany se dohodly, že na úrocích, které přirostou po zesplatnění úvěru, je žalobkyně oprávněna požadovat maximálně částku ve výši , částka, . Dále byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, u každé splátky, s níž se ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů., dochází automaticky k zepslatnění úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky stávají součástí nové jistiny. V případě s prodlení s hrazením nové jistiny je žalobkyně oprávněna požadovat úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Pokud žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Za měsíce květen až červenec 2022 činil čistý měsíční příjem žalovaného , částka, , skutečné výdaje doloženy nebyly. Obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytovaly banky v době uzavření předmětné smlouvy, činily průměrně cca 12 %, nejvyšší sazba korunových úvěru poskytnutých bankami činila 16,74 %. Žalovaný celkem uhradil částku ve výši , částka, , splátky zahrnovaly i pojištění schopnosti splácet úvěr , Anonymizováno, . Česká národní banka uložila žalobkyni pokuta ve výši , částka, , když byla, mimo jiné, uznána vinnou, že při poskytování produktu Pojištěná půjčka ve 25 úvěrových případech neověřila výdaje spotřebitele, když neměla k dispozici žádný doklad o výdajích spotřebitele.

17. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od , datum, (dále jen: „občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen: „zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalobkyně (podnikatel – ustanovení §420 odst. 1 občanského zákoníku) je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jako nebankovní poskytovatel (ustanovení § 9 a násl., § 169 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); smlouvu je třeba posoudit jako smlouvu spotřebitelskou, podléhající režimu speciálních ustanovení obsažených § 1810 a násl. občanského zákoníku, v jejichž rámci je třeba smluvní ujednání účastníků přednostně posuzovat. Žalovanému v postavení spotřebitele tak náleží zvýšená ochrana. Veškerá ujednání mezi spotřebitelem (žalovaným) a podnikatelem (žalobkyní) podrobil soud, při aplikaci Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne , datum, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále jen: „Směrnice 93/13/EHS), posouzení, zda nemají zneužívající charakter ve smyslu ustanovení § 1813 občanského zákoníku, tedy zda tato ujednání projdou testem proporcionality (s výjimkou dohody o předmětu plnění a ceně, která byla sjednána jasně a srozumitelně).Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3). Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, .K ověření úvěruschopnosti soud odkazuje též na rozhodnutí Finančního arbitra č. j. , Anonymizováno, – a to zejména na část 5.1., 5.2. a 5.4. (a zdůrazňuje, že závěry plynoucí z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sps. zn. , spisová značka, , jsou překonány nejnovější judikaturou Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, spis. zn. , Anonymizováno, ).Poskytovatel úvěru nese v ohledu ověření úvěruschopnosti důkazní břemeno a musí si být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o plnění povinnosti posoudit úvěruschopnost s odbornou péčí. Soudní dvůr v rozsudku ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další) vyložil článek 8 směrnice 2008/48, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně).

18. S ohledem na výše uvedené soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Žalobkyně nejednala čestně a spravedlivě, když poskytla žalovanému úvěr, ačkoli nikterak neověřila jeho výdaje, ohledně příjmů vycházela z přjmů za období květen až červenec, nikoli z příjmů aktuálních.Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z ustanovení § 2991 občanského zákoníku se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušenVzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává jí rozdíl mezi částkou, kterou žalovanému poskytla a částkou, kterou žalovaný uhradil. Ve zbylé části soud žalobu zamítá; s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, soud nepřiznává úroky z prodlení.

19. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší (žalovaný své poměry soudu nijak nedoložil).

20. Ve sporu byl převážně úspěšný žalovaný, dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady nebyly soudem žalovanému přiznány, neboť mu žádné nevznikly.Navíc soud poznamenává, že smlouvy je třeba posoudit jako smlouvy spotřebitelské, podléhající režimu speciálních ustanovení obsažených § 1810 a násl. občanského zákoníku, v jejichž rámci je třeba smluvní ujednání účastníků přednostně posuzovat. Žalovanému v postavení spotřebitele tak náleží zvýšená ochrana. Veškerá ujednání mezi spotřebitelem (žalovaným) a podnikatelem (žalobkyní) je třeba podrobit, při aplikaci Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne , datum, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále jen: „Směrnice 93/13/EHS), posouzení, zda nemají zneužívající charakter ve smyslu ustanovení § 1813 občanského zákoníku, tedy zda tato ujednání projdou testem proporcionality (s výjimkou dohody o předmětu plnění a ceně, která byla sjednána jasně a srozumitelně). Částky, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec poskytnutých prostředků, zcela evidentně přesahují čtyřnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného v daném úvěrovém období. Dle ustanovení § 580 občanského zákoníku je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, neplatné. Pokud právní jednání vykazuje znaky obsažené v ustanovení § 588 občanského zákoníku (právní jednání, které se zjevně odporuje dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek), jedná se o absolutně neplatné právní jednání, k absolutní neplatnosti soud přihlíží podle ustanovení § 588 občanského zákoníku z úřední povinnosti. Soud má za to, že smluvní ujednání zavazující k platbě úroků, jejichž výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou (stanovenou zejména se zřetelem k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů), bezpochyby zjevně odporuje - s přihlédnutím, ke skutečnosti, že žalovaný je ve vztahu k žalobkyni informačně slabší stranou, s menší dostupností právních služeb, nedostatkem profesionálních zkušeností a nemožností stanovovat si smluvní podmínky - dobrým mravům. Soud vyhodnocuje toto ujednání jako absolutně neplatné, přičemž pokud by se jednalo pouze o toto ujednání, bylo by možné ho od smlouvy oddělit při zachování její platnosti (ustanovení § 576 občanského zákoníku). Ve smlouvě však následují ujednání o tom, že nezaplacené úroky přirostou k jistině úvěru splatné v náhradní lhůtě při zesplatnění úvěru, čímž se žalovaný zavazuje hradit úroky z prodlení z úroků (ustanovení § 1806 věta první občanského zákoníku), zároveň je splacení nové jistiny, vedle úročení původní jistiny smluvním úrokem a úročením nové jistiny zákonným úrokem z prodlení, utvrzeno rovněž smluvní pokutou (ustanovení § 2048 občanského zákoníku) ve výši 0,1 % denně z nové jistiny. Pro případ porušení jakékoli ze smluvních povinností žalobkyní smluvní pokuta stanovena není.V dané věci nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatních ujednání úvěrové smlouvy, neboť nerovnováha vzájemných práv a povinností v neprospěch spotřebitele je tak významná, že činí smlouvu jako celek obecně nespravedlivou a zjevně rozpornou s dobrými mravy, zároveň soud není oprávněn toto ujednání nahradit, protože použití ustanovení § 557 občanského zákoníku vylučuje článek 6 odst. 1 Směrnice 93/13/EHS, který je třeba vykládat v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jež vnitrostátnímu soudu umožňuje, aby při rozhodnutí o neplatnosti zneužívající klauzule ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem doplnil uvedenou smlouvu tak, že změní obsah této klauzule (rozsudek SDEU ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, , Banco Español de Crédito SA proti , jméno FO, – srovnej bod 65. 71. a 73. odůvodnění). Pokud by vnitrostátní soud mohl měnit obsah zneužívajících klauzulí v takové smlouvě, splnění dlouhodobého cíle stanoveného v článku 7 Směrnice 93/13/EHS by mohlo být ohroženo. Tato možnost by totiž mohla přispět k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele. Na věc nedopadá ani ustanovení § 1802 občanského zákoníku, neboť obvyklý úrok uvedený ve druhé větě tohoto ustanovení se použije pouze v případě, že strany si ujednají placení úroku, ale neujednají si jeho výši (tj. neujednají vůbec, nikoli ujednají, ale v nemravné výši).

11. Ve sporu byl úspěšný žalovaný, dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady nebyly soudem žalovanému přiznány, neboť se svého práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal.