18 C 25/2024

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 53 590,50 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované o zaplacení 688 714,37 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobce, kterou se po žalované domáhá zaplacení částky ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

IV. Pokud se žalovaná vzájemným návrhem domáhá úroků z prodlení v rozsahu větším, než jak tyto přiznány ve výroku III. tohoto rozsudku, tak v tomto rozsahu se vzájemná žaloba žalované zamítá.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení za vzájemnou žalobu ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci soudní poplatek ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou podepsanému soudu dne , datum, , upřesněnou dne , datum, domáhá se žalobce zaplacení částky ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Jedná se o nárok žalobce za žalovanou, když sám uhradil jejich společný dluh ve výši , částka, (pohledávku , právnická osoba, , IČO , IČO, , na základě pravomocného rozsudku Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, , k jejímuž vymožení byla nařízena exekuce, celková výše dluhu dosáhla ke dni zaplacení žalobcem, tj. k , datum, částku , částka, ).

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná dne , datum, odpor, odůvodněný dne , datum, tak, že žalobce zatím neprokazuje svoji aktivní legitimaci, když uvedenou částku exekutorovi zaplatil dne , datum, pan , jméno FO, (v roce 2021 přítel matky žalobce). Žalovaná nevylučuje, že žalobce aktivní legitimaci doloží a prokáže. Žalovaná dále uvedla, že má za žalobcem pohledávku z titulu kupní ceny z prodeje bytové jednotky v rovnopodílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalobce č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Kupní smlouvou ze dne , datum, prodala žalovaná se žalobcem tuto bytovou jednotku za kupní cenu ve výši , částka, . Z kupní ceny byla uhrazena provize zprostředkovatele ve výši , částka, a zůstatek společného dluhu žalované a žalobce u Hypoteční banky a.s. ve výši , částka, . Zbytek kupní ceny ve výši , částka, byl zprostředkovatelem vyplacen na účet žalobce č. , č. účtu, . Žalovaná žalobce vyzývala, aby jí polovinu této částky, tedy , částka, , vyplatil, žalobce tak neučinil. Další pohledávku za žalobcem ve výši , částka, , má žalovaná jako náhradu poloviny platby uhrazené dne , datum, Stavebnímu bytovému družstvu , právnická osoba, , jako povinné platby spojené s vlastnictvím výše uvedené bytové jednotky Žalovaná svoji pohledávku za žalobcem ve výši , částka, a část ve výši , částka, z pohledávky ve výši , částka, započítává oproti žalobcem žalobou uplatněnému nároku a vzájemným návrhem uplatňuje právo na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení.

3. Žalobce se ke vzájemnému návrhu vyjádřil podáním ze dne , datum, a dále při jednání dne , datum, : žalovaná nemá na zaplacení částky právní nárok, při pořizování bytu byla jmenována metodikou banky spoluvlastníkem, neboť žalobce v té době vlastnil byt, na který splácel hypoteční úvěr a požádal o nový hypoteční úvěr, na který nedosahoval svými příjmy. Aby mu banka úvěr poskytla, byli do zástavy přizváni rodiče žalované, kteří nabídli částku dozastavit svou vlastní nemovitostí. V té době, vznikla mezi účastníky čestná dohoda, že si žalovaná nebude činit nárok na byt a v momentě, kdy pan , jméno FO, vyplatí ručitelský závazek rodičů, a jejich nemovitost bude vyvázána z hypotečního úvěru, tak bude podíl, který měla zapsaný na listu vlastnictví, převeden zpět na pana , jméno FO, . Při podpisu kupní smlouvy žalovaná věděla, že nemá nárok na kupní cenu, pan , jméno FO, v době, kdy se byt prodával, vyplatil zástavu jejích rodičů a prodal byt, žalovaná nestihla přepsat svůj podíl na žalobce a souhlasila se vším v kupní smlouvě, proto tam byl uveden pouze jeden účet (žalobcův), kam přišla cena za prodej nemovitosti. Žalovaná nikdy neposkytla žádné finanční prostředky na koupi bytu.

4. Podáním ze dne , datum, žalobce sdělil, že má vůči žalované pohledávku ve výši , částka, , uplatněnou u Krajského soudu v , adresa, , kterou započítává proti sporné pohledávce žalované ve výši , částka, ,5. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v , adresa, byla účastníkům uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci, tj. Stavebnímu bytovému družstvu , právnická osoba, , IČO: , IČO, , částku ve výši , částka, s příslušenstvím, tj. s úrokem z prodlení – dluh na úhradách nákladů na provoz a správu domu č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (rozsudek č. j. , spisová značka, , shodné prohlášení účastníků, exekuční návrh ze dne , datum, ). Účastníci povinnost uloženou tímto rozsudkem nesplnili, k vymožení povinnosti účastníků byl Okresním soudem v , adresa, dne , datum, pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, (vyrozumění o zahájení exekuce ze dne , datum, ). Dne , datum, vyhotovil exekutor účastníkům, jako povinným, výzvu ke splnění vymáhané povinnosti s tím, že vymáhaná pohledávka navýšená o zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného činila , částka, (výzva č. j. , spisová značka, ). Následně exekutor rozhodl: o provedení exekuce prodejem movitých věcí vůči povinnému , Jméno žalobce A, za účelem vymožení peněžité povinnosti ve výši , částka, – exekuční příkaz č. j. , spisová značka, ; o provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu peněžního ústavu (, právnická osoba, ., číslo účtu: , č. účtu, , , č. účtu, ) vůči povinnému , Jméno žalobce A, za účelem vymožení peněžité povinnosti ve výši , částka, – exekuční příkaz č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ; o provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu peněžního ústavu (, právnická osoba, ., číslo účtu: , č. účtu, ) vůči povinnému , Jméno žalobce A, za účelem vymožení peněžité povinnosti ve výši , částka, – exekuční příkaz č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ; o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí (podíl ve výši ½ na jednotce č. , Anonymizováno, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, ) vůči povinnému , Jméno žalobce A, za účelem vymožení peněžité povinnosti ve výši , částka, – exekuční příkaz ze dne , datum, č. j. , spisová značka, . Téhož dne exekutor vydal příkaz k úhradě nákladů exekuce vůči účastníkům, jako povinným (příkaz č. j. , spisová značka, ). Dne , datum, byla z účtu č. , č. účtu, vedeného u společnosti , právnická osoba, . na účet exekutora , č. účtu, (výzva ke splnění povinnosti) převedena částka ve výši , částka, , se zprávou pro příjemce EXEKUCE za povinné , Jméno žalobce A, a , Jméno žalované, (potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby). Z výpovědi svědka , jméno FO, plyne, že částku uhradil za žalobce a ten mu pak částku vrátil (sám žalobce však tvrdil, že dal panu , jméno FO, peníze a ten jeho finanční prostředky poukázal exekutorovi).

6. Z historie pohybů na běžném účtu č. , č. účtu, s názvem , Jméno žalované, plyne, že dne , datum, byla poukázána částka ve výši , částka, označená , právnická osoba, , Anonymizováno, na účet č. , č. účtu, . Dle sdělení Stavebního bytového družstva , právnická osoba, byla zaúčtována na úhradu měsíčních záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytu a plateb na provoz, správu domu a pozemku za leden, únor a březen 2021. Předpis úhrad měsíčních záloh činil v tomto období , částka, (sdělení ze dne , datum, a , datum, ).

7. Dne , datum, uzavřeli účastníci, jako kupující, s manželi , jméno FO, a , jméno FO, , jako prodávajícími, kupní smlouvu, na jejímž základě nabyli do spoluvlastnictví (každý podíl ve výši ½) byt č. , Anonymizováno, vymezený v budově č. p. , Anonymizováno, , postavené na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , spolu s podílem ve výši , Anonymizováno, na budově č. p. , Anonymizováno, a na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, a podíl ve výši , Anonymizováno, na nebytové jednotce č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, , spolu s podílem ve výši , Anonymizováno, na budově č. p. , Anonymizováno, a na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, (dále jen: „Nemovitost“), za vzájemně dohodnutou kupní cenu , částka, , kdy část ve výši , částka, byla hrazena z úvěru poskytnutého Hypoteční bankou a.s. (kupní smlouva, výpis z katastru nemovitostí). Hypoteční banka a. s. úvěr ve výši , částka, na uhrazení kupní ceny poskytla na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru , Anonymizováno, (ve znění dodatku č. , hodnota, ), uzavřené dne , datum, mezi bankou a dlužníkem: žalobce, žalovaná, , jméno FO, , r. č. , RČ, , otec žalované. Dlužník se zavázal úvěr splatit, zaplatit úroky a další příslušenství. Úvěr byl poskytnut výhradně k nákupu Nemovitosti s tím, že jednou z podmínek čerpání bylo uzavření Zástavní smlouvy k Nemovitosti, dlužník se zavázal úvěr zajistit zřízením zástavního práva k Nemovitosti ve prospěch banky (úvěrová smlouva ve znění dodatku, návrh úvěrové smlouvy). Dle sdělení , právnická osoba, ., byla předmětem zajištění hypotečního úvěru , Anonymizováno, pouze Nemovitost, a to na základě smlouvy č. , Anonymizováno, , z které se podává, že byla uzavřena dne , datum, mezi bankou, jako zástavním věřitelem, manželi , jméno FO, , jako zástavcem a žalobcem, žalovanou a , jméno FO, , jako dlužníkem. Dne , datum, účastníci, jako prodávající, převedli vlastnické právo k Nemovitosti na , tituly před jménem, , jméno FO, , narozenou dne , datum, , za účasti společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , jednající jednatel , jméno FO, , za vzájemně dohodnutou kupní cenu ve výši , částka, , která byla vyplacena takto: částka , částka, provize realitní kanceláři, částka , částka, Hypoteční bance, a.s., částka ve výši , částka, prodávajícímu převodem na účet. č. , č. účtu, .

8. Dne , datum, měla žalovaná podepsat směnku na řad žalobce, znějící na směnečný peníz , částka, (směnka). Řízení o vydání směnečného platebního rozkazu je vedeno u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, na základě návrhu žalobce doručenému soudu dne , datum, (ústní sdělení Krajského soudu v , adresa, ).

9. Dle výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, , vedeného na jméno žalované, za období od , datum, do , datum, ve spojení s výpovědi svědka , jméno FO, spolu účastníci žili cca do října 2019, oba používali účet k platbám kartou, z účtu bylo hrazeno pojištění žalobce i žalované, vybírali z bankomatu, hradili náklady na školku, žalobce tam posílal prostředky ze svého účtu č. , č. účtu, , na účet chodila mzda žalované, rodičovský přídavek a část mzdy žalobce. Od října 2019 přestal žalobce účet používat pro platby kartou. Soud neuvěřil žalobci, když tvrdil, že se rozešli již v lednu 2019 a své výběry z účtu zdůvodňoval skutečností, že k jeho účtu vůbec nebyly karty. Toto své tvrzení žalobce sám vyloučil předloženým výpisem z účtu č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, , z kterého plyne, že k účtu karta existovala, žalobce s ní platil. Z účtu byly převáděny prostředky na účet žalované, od , datum, je jednalo o platby označované pro syna , Anonymizováno, , ve výši , částka, .

10. Z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že byl partnerem matky žalobce paní , Jméno zmočněnkyně, , je jednatelem společnosti , právnická osoba, , radil paní , jméno FO, s návrhem na vydání platebního rozkazu. , jméno FO, připravovala kupní smlouvu pro prodej Nemovitosti (též její výpověď). Dále výpověď svědka obsahovala subjektivní zhodnocení vztahů mezi účastníky, úsudek o žalované a sdělení soudu, jak by měl postupovat a rozhodnout.

11. Dne , datum, žalovaná převzala (doklad o doručení poštovní zásilky) předžalobní výzvu k úhradě částky , částka, do 7 dnů s tím, že pokud částka nebude uhrazena, bude se žalobce domáhat svých práv soudní cestou (výzva ze dne , datum, ). Opětovně byla žalovaná k platbě vyzvána výzvou č. , hodnota, ze dne , datum, (předžalobní výzva), kterou žalovaná převzala dne , datum, (doklad o doručení poštovní zásilky).

12. Dne , datum, vyhotovil právní zástupce žalované výzvu k úhradě částky ve výši , částka, do , datum, (správně do , datum, ) adresovanou žalobci s tím, že pokud částka nebude uhrazena, uplatní nárok soudně. Z potvrzení o podání se podává, že výzva byla odeslána dne , datum, .

13. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům obou stran sporu, vyjma důkazu: informativním listem důchodového pojištění , právnická osoba, , který byl jako důkaz navržen až po dosažení koncentračního bodu, zároveň není pro skutkový stav podstatný, listinami o „dozastavení“, když ze sdělení banky je zřejmé, že zástavní smlouva se týkala pouze Nemovitosti, zároveň byly tyto důkazy navrženy po dosažení koncentračního bodu.Provedené důkazy hodnotil soud (postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř.) jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Skutečnosti uvedené žalobcem se ukázaly jako nepravdivé, jak výše uvedeno u jednotlivých důkazů.Jako nepřesvědčivou hodnotí soud výpověď , jméno FO, : tvrdil, že vůbec neví, proč byl předvolán, pak však několikrát zmínil předmět sporu, při požádání o vysvětlení tohoto rozporu odpovídal vyhýbavě, nakonec sdělil, že matka žalobce jezdí do kanceláře dělat účetnictví a v rámci těchto návštěv diskutovali tyto záležitosti, na jednu stranu sdělil, že se žalovaná nechtěla stěhovat do původního bytu žalobce na sídlišti , Anonymizováno, v , adresa, , protože jí tam nic nepatřilo, na druhou stranu prohlásil, že žalovaná byla zapsána jako spolumajitelka na požadavek banky, nemluvil pravdu, když tvrdil, že rodiče žalované zastavili svoji nemovitost za účelem zajištění hypotečního úvěru účastníků, většinu informací čerpal z vyprávění matky žalobce.Věrohodnost výpovědi matky žalobce je výrazně oslabena, jelikož v řízení působí jako obecný zmocněnec – hájí zájmy žalobce (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

14. S ohledem na výsledky provedeného dokazování, na skutečnost, že námitky vůči směnečnému platebnímu rozkazu budou řešeny Krajským soudem v , adresa, , při respektování závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , se soud nezabýval kompenzační námitkou žalobce.

15. O skutkovém stavu učinil soud tento závěr: Účastníci spolu žili jako partneři, dne , datum, uzavřeli účastníci spolu s otcem žalované , jméno FO, , všichni jako dlužníci (dále jen: „Dlužník“), smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru se společností Hypoteční banka, a.s. Na základě této smlouvy poskytla banka Dlužníkovi úvěr ve výši , částka, , Dlužník se zavázal úvěr splatit, zaplatit úroky a další příslušenství. Úvěr byl sjednán za účelem nákupu Nemovitosti. Jedna z podmínek čerpání úvěru byla předání originálu zástavní smlouvy k Nemovitosti, Dlužník se zavázal zajistit úvěr zřízením zástavního práva k Nemovitosti ve prospěch banky. Předmětný hypoteční úvěr byl zajištěn pouze Nemovitostí, a to na základě zástavní smlouvy uzavřené dne , datum, . Téhož dne byla uzavřena kupní smlouva mezi manžely , jméno FO, a , jméno FO, , jako prodávajícími, a žalobcem a žalovanou, jako kupujícími, na jejímž základě nabyli do podílového vlastnictví – každý podíl ve výši jednu polovinu Nemovitosti za kupní cenu ve výši , částka, . Dne , datum, uzavřeli účastníci, jako prodávající, kupní smlouvu, kterou umožnili paní , tituly před jménem, , jméno FO, nabýt vlastnické právo k Nemovitosti a paní , jméno FO, Nemovitost převzala a zaplatila kupní cenu ve , částka, . Kupní cena byla vyplacena takto: částka , částka, provize realitní kanceláři, částka , částka, Hypoteční bance, a.s., částka ve výši , částka, prodávajícímu převodem na účet. č. , č. účtu, . Dne , datum, žalovaná uhradila částku ve výši , částka, na účet číslo , č. účtu, , jednalo se o platbu Stavebnímu bytovému družstvu, IČO , Anonymizováno, , částka byla zaúčtována na úhradu měsíčních záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytu a plateb na provoz, správu domu a pozemku za leden, únor a březen 2021. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, byla účastníkům uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně Stavebnímu bytovému družstvu , právnická osoba, , IČO: , IČO, , částku ve výši , částka, s příslušenstvím, tj. s úrokem z prodlení – dluh na úhradách nákladů za provoz a správu domu č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Účastníci povinnost uloženou tímto rozsudkem nesplnili, k vymožení povinnosti účastníků byl pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , kterému byla dne , datum, z účtu č. , č. účtu, žalobcem uhrazena částka ve výši , částka, , se zprávou pro příjemce EXEKUCE za povinné , Jméno žalobce A, a , Jméno žalované, . Dne , datum, vyhotovil právní zástupce žalované výzvu k úhradě částky ve výši , částka, do , datum, (správně do , datum, ) adresovanou žalobci, výzva byla odeslána dne , datum, . Podáním ze dne , datum, , žalovaná započítává svou pohledávku za žalobcem ve výši , částka, a část ve výši , částka, z pohledávky ve výši , částka, oproti žalobcem žalobou uplatněnému nároku.

16. Účastníci uzavřeli , datum, a dne , datum, kupní smlouvu upravenou v ustanovení § 2079 a násl zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen: občanský zákoník). Jedná se o kupní smlouvy k nemovité věci, pro které je v souladu s ustanovením § 560 občanského zákoníku předepsána písemná forma. Dle ustanovení § 2079 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu (odstavec 1). Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně (odstavec 2). Z ustanovení § 2080 plyne, že kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení.Na základě kupní smlouvy ze dne , datum, se účastníci stali osobami, jimž náleží vlastnické právo k věci společně – ustanovení § 1115 občanského zákoníku: osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky (odstavec 1). Vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba (ustanovení § 1116 občanského zákoníku). Podle stanovení § 1117 občanského zákoníku má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Z ustanovení § 1120 plyne, že plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů (odstavec 1). Jak se naloží s plody a užitky ze společné věci, které nelze podle podílů rozdělit, určí dohoda spoluvlastníků. Nedohodnou-li se spoluvlastníci, prodají se tyto plody a užitky vhodným způsobem a výnos se rozdělí podle podílů (odstavec 2). Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu (ustanovení § 1121 občanského zákoníku). V ustanovení § 1122 je stanoveno, že podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci (odstavec 1). K základním právům spoluvlastníka patří právo na rozdělení výtěžku z prodeje společné věci (§ 1141 odst. 2). Rozsah (kvantita) těchto kolektivních práv je odvislý od velikosti podílu každého spoluvlastníka a spoluvlastníka na nich nelze rozhodnutím většiny zkrátit (srov. NS , spisová značka, a , spisová značka, = , Anonymizováno, – srovnej REMEŠ, Jiří. § 1122 [Podíl a jeho velikost]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č.

6. Velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka ve spoluvlastnictví. To spoluvlastníkům nebrání, aby si velikost podílů ujednali jinak; takové ujednání musí splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu (odstavec 2). Má se za to, že podíly jsou stejné (odstavec 3). Podle ustanovení § 1127 z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.Vznikem vlastnického práva k jednotce vznikla účastníkům povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pozemku a užívání společných částí (ustanovení § 1176 občanského zákoníku) a dále povinnost hradit příspěvky na správu domu a pozemku, jak plyne z ustanovení § 1180 občanského zákoníku. Podle ustanovení § 1181 občanského zákoníku vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Jak výše uvedeno, byla účastníkům uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně Stavebnímu bytovému družstvu , právnická osoba, , IČO: , IČO, , dluh na úhradách nákladů za provoz a správu domu č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (stejně tak byli povinni hradit společně a nerozdílně zálohy na plnění spojená nebo souvisejících s užíváním bytu – ustanovení § 1127 ve spojení s ustanovením § 1180 a § 1181 občanského zákoníku). Z ustanovení § 1872 odst. 1 občanského zákoníku plyne, že je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. Podle ustanovení § 1876 uplatní-li věřitel proti některému ze spoludlužníků více, než odpovídá jeho podílu, vyrozumí o tom tento spoludlužník ostatní a dá jim příležitost, aby uplatnili proti pohledávce své námitky. Má právo požadovat, aby splnili dluh podle podílů, které na ně připadají, nebo aby ho v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili (odstavec 1). Vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. Nemůže-li některý ze spoludlužníků splnit, rozvrhne se jeho podíl poměrným dílem na všechny ostatní (odstavec 2). Tím, že žalobce (žalovaná platbou dne , datum, ) splnil/a celý dluh, vznikl následný regres, jehož obsahem je právo solidárního dlužníka, který uspokojil věřitele v rozsahu větším, než odpovídá jeho vnitřnímu podílu, aby mu ostatní podle svých podílů poskytli náhradu, tzn. v tomto konkrétním případě povinnost žalované zaplatit žalobci náhradu ve výši , částka, a povinnost žalobce zaplatit žalované náhradu ve výši , částka, . Pokud bylo žalovanou namítáno, že za žalobce plnil pan , jméno FO, – pak plní-li třetí osoba za jednoho ze solidárních spoludlužníků nad rámec podílu daného solidárního spoludlužníka, nabývá rozvrhový regres pouze dlužník a nikoliv třetí osoba (POROD, Jakub. § 1936 [Plnění za jiného]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 7.). Provedený zápočet soud posuzuje dle ustanovení § 1982 občanského zákoníku - dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh (odstavec 1). Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (odstavec 2). Jednostranným právním jednáním žalované (vzájemným návrhem) došlo k realizaci započtení. Započtení pohledávek má především ten účinek, že pohledávky vzájemným vyrovnáním zaniknou. Dle zákona se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Strana, která započtení provádí, zbaví se tedy svého dluhu; zároveň se jí dostane definitivního uspokojení od protistrany, která je svého dluhu též zproštěna (ŠILHÁN, Josef. § 1982 [Předpoklady a účinky započtení]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1125, marg. č. 66.). Vzhledem k tomu, že započtením dochází k plnohodnotnému zániku pohledávek, zanikají i veškeré akcesorické závazky, které jsou s danou pohledávkou existenčně spjaty. Typicky jde o závazky zajišťovací (ruční, zástavní právo), nadále nemůže vznikat ani právo na smluvní pokutu. Pohledávky též zanikají včetně příslušenství. Nadále tedy neběží ani smluvní úroky, ani úroky z prodlení (ŠILHÁN, Josef. § 1982 [Předpoklady a účinky započtení]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1125, marg. č. 69.)K zániku dochází se zpětnou účinností, nikoliv ve chvíli, kdy je učiněn příslušný kompenzační úkon (jako je tomu např. v některých severských zemích, a také v návrhu DCFR). Účinky nastávají dle tradičního konceptu ex tunc, a to k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Zákon v tomto ohledu nicméně nenavazuje na předchozí úpravu a zavádí jinou konstrukci; účinky nenastávají k okamžiku střetu splatností, jak bylo tradičně zvykem. Rozhodujícím již není okamžik splatností té pohledávky, u které nastala později. Zákon vůbec neužívá konstrukci „střetu“ ani „setkání“ pohledávek. Okamžik účinků je jasně dán již samotnou kompenzabilitou obou pohledávek. Okamžik účinků je tedy fixován tak, že nastává tehdy, když jsou všechny předpoklady kompenzability dány u pohledávky, u které nastaly později (ŠILHÁN, Josef. § 1982 [Předpoklady a účinky započtení]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1125–1126, marg. č. 70–71.).Na základě kupní smlouvy ze dne , datum, došlo k zániku vlastnického práva účastníků, se kterým, jak výše uvedeno, je spojeno právo na rozdělení výtěžku z prodeje. Z ustanovení § 2991 občanského zákoníku se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Na základě výše uvedených skutkových zjištění a jejich právního posouzení dospívá soud k závěru, že: žalované, jako vlastnici podílu ve výši jedna polovina na Nemovitosti, náležela polovina kupní ceny (tj. částka ve výši , částka, ), která byla účastníkům poukázána na účet žalobce při prodeji Nemovitosti, neboť neexistovala žádná dohoda o jiném vypořádání kupní ceny; tvrzení o tom, že rodiče žalované zastavili za účelem zajištění závazku banky svou nemovitost, se ukázalo jako nepravdivé (pokud je tvrzeno, že k nabytí Nemovitosti byly použity jen prostředky žalobce, nemá tato skutečnost za následek, že by žalovaná byla jakýmsi „fiktivním“ vlastníkem /jak tvrdí žalobce/, neboť při uzavření kupní smlouvy účastníci projevili vůli nabýt kupovanou věc do podílového spoluvlastnictví - srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, , stejně tak nemůže mít tato skutečnost vliv na vypořádání kupní ceny - rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, per analogiam), žalovaná uhradila měsíční zálohy na plnění poskytovaná s užíváním bytu a na provoz a správu domu a pozemku ve výši , částka, , žalobce uhradil částku ve výši , adresa, Kč, obě částky byli účastníci povinni uhradit společně a nerozdílně, oba splnili více než odpovídalo vzájemnému poměru mezi nimi, a vzniklo jim tedy právo požadovat náhradu za toto plnění, a to žalované regres ve výši ve výši , částka, a žalobci regres ve výši ve výši , částka, .Žalovaná započetla vůči v pohledávce žalobce svou pohledávku ve výši , částka, a dále částku ve výši , částka, z nevyplacené kupní ceny z prodeje Nemovitosti. Tím pohledávky zanikly se zpětnou účinností, když okamžik účinku započtení je dán samotnou kompenzabilitou později splatné pohledávky, proto soud žalobu zamítá. Po započtení zůstává na straně žalobce majetkový prospěch ve výši , částka, na úkor žalované - bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat, proto soud vyhovuje vzájemné žalobě. Jelikož doba splnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, má soud za to, že je třeba vycházet per analogiam z ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, § 1959 občanského zákoníku ve spojení s původní judikaturou (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu spis. zn. , spisová značka, ). Dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost závazku soud odvozuje z data, uvedeného ve výzvě k úhradě částky ve výši , částka, (tj. , datum, ), ve zbylé výši úroky z prodlení zamítá. Výše úroků z prodlení koresponduje s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, (po zaokrouhlení). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. dne , datum, včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

19. O náhradě nákladů řízení za vzájemnou žalobu rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, (po zaokrouhlení). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky , částka, za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. dne , datum, včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

20. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. Obecné lhůty k plnění jsou zákonné a platí pro ně pravidlo, že i když soud opomene ve svém výroku rozhodnout, povinnost má být splněna do tří dnů (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Neuvede-li soud lhůtu uplatní se domněnka uvedená v § 261a odst. 2 o. s. ř., podle níž povinnost měla být splněna do tří dnů.

21. Žalované je pravomocným usnesením podepsaného soudu č. j. , spisová značka, přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu osmnácti dvacetin. Poplatková povinnost podle výsledku sporu přechází podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: „zákon o soudních poplatcích) na žalovaného (ustanovení § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích). V daném případě je základem procentního poplatku částka ve výši , částka, , poplatek tak činí částku ve výši , částka, , žalovaná uhradila částku ve výši dvě dvacetiny, tj. , částka, , zbylou část je povinen uhradit žalobce.