18 C 34/2023

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Pošvářovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 89 711 Kč s přísl.

I. Rozšíření žaloby o 15% úrok z prodlení z částky , částka, do zaplacení se nepřipouští.

II. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, , se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalobce je povinen zaplatit ČR na účet Okresního soudu v , adresa, náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Dne , datum, bylo u Okresního soudu v Jindřichově Hradci zahájeno řízení v němž se žalobce domáhal náhrady škody způsobené zvěří na vánočních stromcích , které v rámci své podnikatelské činnosti pěstuje na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Tento pozemek je řádně zabezpečen a řádně oplocen a přesto na něj ve dnech , datum, až , datum, vnikla srnčí zvěř a okousala terminální vrcholy stromků čímž vznikla škoda na více než 800 kusů jedle kavkazské , borovice černé a borovice lesní. Doporučeným dopisem zaslaným žalovanému dne , datum, uplatnil nárok na náhradu škody a její výši doložil znaleckým posudkem.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Nárok na náhradu škody i pokud by byl oprávněný ( což žalovaný popírá), nebyl uplatněn v zákonné lhůtě u žalovaného a podle § 55 odst. 4 zákona o myslivosti zanikl. Souhlasí se žalobcem i znalcem, který shlédl předmětný 23. Z výpisu z katastru nemovitostí , LV , Anonymizováno, pro obec , adresa, , k.ú. , adresa, , je zjištěno, že pozemek parc. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2 je ve společném jmění , Jméno žalobce, a , jméno FO, .

4. Žalobce předložil znalecký posudek vypracovaný znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, ohledně rozsahu, míry poškození a výše škody způsobené okusem zvěří na plantáži vánočních stromků na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, v období od , datum, do , datum, . Místním šetřením znalec zjistil, že na ploše pozemku došlo k poškození stromků jedle Kavkazské, borovice černé a lesní okusem srnčí zvěří, kdy terminální vrcholy stromků o délce 3 – 5 cm byly zkousnuty, byl na nich patrný čerstvý okus s ronící pryskyřicí . Mezi poškozenými stromky byl nalezen trus srnčí zvěře. V období od , datum, do , datum, bylo poškozeno celkem , hodnota, kusů jedle kavkazské, 18 kusů borovice lesní a 12 kusů borovice černé. Tím vznikla škoda ve výši , částka, .

5. Dle nejbližších měřících stanic ČHMÚ ( , adresa, dosahovala sněhová pokrývka dne , datum, a dne , datum, 16 až 18 cm.

6. Dle rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , odboru životního prostředí ze dne , datum, , vánoční stromky pěstované na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, nejsou vysokocennou plodinou.

7. V dopise ze dne , datum, , právnická osoba, , adresa, , odbor životního prostředí , sděluje, že uživatelem honitby , adresa, byl v prosinci 2022 , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, .

8. Dopisem ze dne , datum, se zástupce žalobce , právnická osoba, . – Kancelář pro zastupování občanů při jednání s úřady v ČR obrací na žalovaného ve věci uplatnění a vymožení náhrady škody způsobené užíváním hontby, zvěří. Jde o škodu způsobenou okusem zvěří na plantáži vánočních stromků parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , který slouží jako pozemek honební a zároveň jako plantáž na pěstování vánočních stromků. Celá plocha pozemku je oplocena drátěným oplocením, v horní části oplocení s ostnatým drátem, na dřevěných kůlech. Vstup na pozemek je opatřen dřevěnou bránou s pletivem, která je uzamčená. Škody byla stanovena znaleckým posudkem ve výši , částka, . Žalovaný je vyzýván k úhradě této škody nejpozději do 60 dnů ode dne převzetí tohoto dopisu. Z detailní informace k zásilkám vyplývá, že dopis byl převzat do přepravy dne , datum, , dne , datum, byl doručován a dne , datum, byl dodán žalovanému.

9. Žalobce uvedl, že plot postavil okolo roku 2000, neboť mu tam lidé kradli vánoční stromky .Je vysoký 150 cm a nad ním je ostnatý drát. Souhlas ke stavbě plotu neměl, nebylo to potřeba. Neví jak se srna na plantáž dostala, je možné, že z důvodu vysoké sněhové pokrývky. Na pozemku byl naposledy 15 nebo 16 prosince a následně prodával stromky a na pozemku byl až 22. prosince. Poté, co zjistil škodu, telefonoval panu , jméno FO, a následně se sešli na pozemku, zkontrolovali plot, byl v pořádku. , jméno FO, sdělil, že musí škodu zaplatit, on to odmítl s tím, že je to uvnitř pozemku. Pokud přijede na pozemek, nechá tam auto , vrata nechává otevřená.

10. Žalovaný uvedl, že jednotlivé honitby spravuje honební společenstvo, které je tvořeno vlastníky pozemků v honitbě. Jednou za 10 let honební společenstvo honitbu pronajme. V době, kdy se honitba zakládala, byl pozemek parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, volný, neoplocený. Žalobce tento pozemek koupil, oplotil ho a začal tam pěstovat vánoční stromky. Tento pozemek nelze užívat jako honební, protože je oplocený. Zvěř tam nemůže, myslivci zde nemohou střílet. Žalobci sděloval, aby pozemek nechal vyjmout z honitby, neudělal to. Žalobce po příjezdu na tento pozemek nechává vrata otevřená, mohlo se stát, že tam, zvěř vnikla. V prosinci 2022 poté, co přestal prodávat vánoční stromky , mu žalobce telefonicky sdělil, že na pozemku vznikla škoda a na Štěpána se na tomto pozemku se žalobcem sešli, se psem pozemek prošli, žádná zvěř tam nebyla. Žalobce se do nich pustil, že vznikla velká škoda. Řekl mu, že škodu platit nebude, neboť pozemek je oplocen. Viděl, že zde škoda vznikla, stromky byly okousané, byly vidět stopy. Vypadalo to, jako by špičky stromků byly ustřižené.

11. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, sdělil, že poté, co byl telefonicky kontaktován zástupcem žalobce, se dne , datum, dostavil na pozemek žalobce, celý pozemek prošel, koukal na oplocení, to bylo v pořádku , brána byla zavřená. Zvěř na pozemku nebyla, viděl zde její trus. Poškozené stromky byly označeny bambusovými tyčemi a jednotlivé výhony byly vyvázané. Okousány byly terminální výhony, kterými stromek přerůstá do výšky a které jsou pro zvěř nejatraktivnější. Terminály byly okousané zvěří a podle způsobu okusu, srnčí zvěří. Poškozené stromky spočítal. Není schopen přesně určit den, kdy ke škodě došlo, ale bylo vidět, že okus je čerstvý, mohlo k tomu dojít v prosinci , jak uvádí žalobce. Není schopen říci kolik kusů zvěře zde bylo, ale k poškozování tolika kusů stromků mohlo docházet týden nebo více dnů. Provedl obhlídku celého pozemku, prošel si oplocení, to bylo v pořádku. Oplocení pozemku je vysoké, neumí si představit jak tam zvěř mohla vniknout.

12. Svědek , adresa, vypověděl, že v honitbě v k.ú. , adresa, vykonává právo myslivosti. Je mu známo, že žalobce zde má pozemek, kde pěstuje vánoční stromky. Pozemek je oplocen, v horní části plotu je ostnatý drát, přístup na něj nemají. Když je žalobce na pozemku, vždy nechává vrata otevřená. Vidí, že vrata jsou otevřená, ale neví zda na pozemku někdo je, neboť pozemek pokračuje za horizontem. Pokud jsou vrata zavřená, zvěř se na pozemek nedostane.

13. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že vykonává právo myslivosti v honitbě , adresa, . Když na Štěpána přijel do , adresa, , pan , jméno FO, ho informoval o tom, že by pan , jméno FO, s nimi rád mluvil, aby se podívali na tu jeho plantáž se stromky. Odpoledne tam zajeli a pozemek prohlédli. Některé stromky neměly terminály. Obešli celý pozemek a plot poškozen nebyl. Oplocen je celý pozemek, nahoře je ostnatý drát.. Brána bývá otevřená, ze silnice není vidět zda na pozemku někdo je. Neumí si představit kudy zvěř mohla na pozemek vniknout, když brána byla zavřená.

14. Na základě výše popsaného dokazování soud ujistil dále uvedený skutkový stav věci, který ostatně není mezi stranami sporný.

15. Žalobce je spoluvlastníkem pozemku parc.č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , kde pěstuje vánoční stromky. Pozemek je součástí honitby , adresa, , je oplocen, není přístupný. Žalovaný byl v prosinci 2022 uživatelem této honitby. Žalobce byl na pozemku 15 nebo 16 prosince, kdy pěstované stromky nebyly poškozené a následně zde byl 22. prosince kdy zjistil, že stromky jsou poškozené okusem terminálních výhonků. Tuto skutečnost sdělil žalovanému a dne , datum, se na předmětném pozemku sešel se žalovaným a svědkem , jméno FO, , kdy všichni viděli, že terminální výhonky stromků jsou okousány, na pozemku byl trus zvěře. Žalobce vyzval žalovaného k náhradě škody. Poškození plotu nebylo nikým zjištěno. Dne , datum, se na pozemek dostavil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , který zjistil výši škody vzniklé na vánočních stromcích okusem srnčí zvěře , částka, . Rovněž znalec nezjistil, že by plot okolo pozemku byl poškozen. Ke dni 17. 12. a , datum, byla v daném místě sněhová pokrývka nepřesahující 18 cm. Nesporné mezi stranami je i to, že po příjezdu žalobce na pozemek, nechává otevřená vrata.

16. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, uživatel honitby je povinen hradit a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech, b)škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.

17. Podle § 55 zákona o myslivosti, nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období ( odst. 1 ).Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni ( odst. 2 ).Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu ( odst. 3 ). Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud ( odst. 4) .

18. Podle § 17 zákona o myslivosti, myslivost lze provozovat jen v rámci uznané honitby ( odst. 1 ). Honební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné honitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou.

19. Na pozemku žalobce parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , kde žalobce realizuje svou podnikatelskou činnost spočívající v pěstování vánočních stromků, došlo ke škodě okusem terminálních výhonků stromků zvěří. Výše škody je zjištěná znaleckým posudkem , částka, . Od , datum, do , datum, žalobce na pozemku nebyl, škodu zjistil až , datum, při příchodu na pozemek. Žalobce žalovaného vyzval k náhradě škody dopisem ze dne , datum, a téhož dne byla výzva předána k přepravě. Výzva byla žalovanému neúspěšně doručována dne , datum, , dne , datum, si žalovaný výzvu převzal. Soud vychází z toho, že do sféry žalovaného se výzva dostala již dne , datum, a tento den byl nárok žalobce uplatněn u uživatele. Kdy přesně v období od , datum, do , datum, ke škodě došlo není zjištěno, žalobci to není známo, dle znalce nelze přesně zjistit okamžik vzniku škody.

20. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, , prekluzivní doba , v níž musí poškozený u uživatele honitby uplatnit nárok na náhradu škody způsobené zvěří na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech , má objektivní charakter a počátek jejího běhu se odvíjí od objektivně dané okolnosti, jíž je zaznamenatelné škodlivé působení zvěře na pozemky či porosty, bez ohledu na rozsah a charakter zásahu či rozsáhlost zvěří dotčeného území. Vznikem škody se zde rozumí škodná událost, tedy každé jednotlivé zjistitelné a doložitelné škodlivé působení zvěře na zemědělské plodiny, polní plodiny a zemědělské porosty, od níž počíná běžet lhůta k uplatnění nároku u uživatele honitby.

21. Z výše uvedeného vyplývá, že v případě opakovaného působení zvěře na zemědělské pozemky musí být u každého jednotlivého zásahu zachována 20 denní lhůta. Pokud by ke škodě na pozemku žalobce došlo v období od , datum, do , datum, byl by nárok žalobce prekludován ( 20-ti denní lhůta od vzniku škody dne , datum, uplynula dne , datum, , výzva byla žalovanému doručena dne , datum, ). Pouze pokud by škoda vznikla dne , datum, byla by výzva k náhradě škody doručena poslední den této dvacetidenní lhůty. Vznik škody dne , datum, je nepravděpodobný, neboť tento den se již žalobce na pozemek dostavil a z vyjádření znalce vyplývá, že k okusu muselo dojít v řádech dnů. Za této situace se nabízí závěr o prekluzi nároku žalobce v souladu s § 55 odst. 4 zákona o myslivosti, ale nárok žalobce nezanikl jak dále vysvětleno.

22. Je nesporné, že po zjištění škody žalobce o tom telefonicky informoval žalovaného a již , datum, se žalobce s žalovaným a svědkem , jméno FO, na pozemku sešli, žalobce žalovaného informoval o vzniku škody a jeho povinnosti tuto škodu nahradit. Vznik škody byl v tento den zaznamenám žalovaným i svědkem.

23. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, , smyslem a účelem tzv. notifikační fáze uplatnění nároku na náhradu škody způsobené zvěří je zjištění základu nároku, tj. zjištění existence škody, osoby oprávněné a osoby odpovědné. I pouhé sdělení o škodlivém působení zvěře a místě či místech , kde se škodlivé působení projevilo, spojené s požadavkem náhrady vzniklé škody, je z hlediska zákonných předpokladů uplatnění nároku u poškozeného ve smyslu § 55 odst. 1 písm.a) zákona o myslivosti zcela dostačující.

24. Dne , datum, žalobce žalovaného jako osobu odpovědnou vyzval k náhradě škody, sdělil a ukázal místo, kde k poškození došlo, žalovaný sám viděl způsobenou škodu. Skutečnost, že tento den nebyla přesná výše škody znalecky zjištěna( což bylo v tak krátké době po zjištění škody nereálné ) nemůže jít k tíži žalobce. Žalovaný byl fyzicky seznáme s tím, jaká škoda vznikla s jejím rozsahem. Soud proto uzavírá, že notifikační povinnost byla ze strany žalobce splněna, ale, jak dále vysvětleno, nárok na náhradu škody nemá.

25. Svědecky i znalecky je potvrzeno, že po zjištění škody plot nebyl nikde poškozen tak, aby na pozemek mohla zvěř vniknout. Žalobce, žalovaný, svědci ani znalec nebyli schopni vysvětlit jakým způsobem se zvěř na pozemek dostala, když plot byl neporušen. Skutečnost tvrzená žalobcem ohledně vysoké sněhové pokrývky je vyvrácena měřením stanic ČHMÚ dle něhož do sněhová pokrývka dne , datum, a dne , datum, dosahovala pouze 16 až 18 cm a nemohla tak zvěři umožnit vniknutí na pozemek .

26. Z ustanovení § 52 odst. 1 zákona o myslivosti vyplývá, že se hradí škoda způsobená na honebních pozemcích při provozování myslivosti. Z § 17 odst. 5 zákona o myslivosti dále vyplývá, že pozemky, které tvoří překážku v pohybu zvěře, nelze do honitby začlenit. V době založení předmětné honitby byl pozemek parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, volně přístupný, nebyl oplocen, právo myslivosti na něm bylo možné vykonávat a tedy byl správně začleněn do honitby. Žalobce však pozemek oplotil, právo myslivosti na něm není možné vykonávat, je nepřístupný lidem i zvěři. Jestliže na pozemku nelze fakticky právo myslivosti provozovat, pak škoda na něm nevznikla při provozování myslivosti ( přestože je pozemek stále začleněn do honitby) a dle § 52 odst. 1 zákona o myslivosti nárok na náhradu škody nevznikl.

27. Mezi stranami je nesporné a je i potvrzené svědecky, že vrata pozemku zůstávala v době přítomnosti žalobce otevřená. Jedinou reálnou možností vniku zvěře na pozemek jsou právě tato otevřená vrata. K vniknutí zvěře nebránila přítomnost žalobce na pozemku a to vzhledem k jeho rozsáhlosti ( , Anonymizováno, m2). Skutečnost, že žalobce sám zvěři pozemek zpřístupnil tím, že ponechal otevřená vrata, pak nepochybně musí odůvodnit závěr, že škodu si žalobce způsobil sám a odpovídá za ni.

28. Smyslem zákona o myslivosti a v něm upravená náhrada škody způsobená zvěří je odškodnit majitele či nájemce pozemků na nichž je vykonáváno právo myslivosti a na nichž se zvěř volně pohybuje a tudíž nelze vyloučit vznik škody. V daném případě je celý pozemek oplocen, je tedy nepřístupný, tvoří překážku pohybu zvěře, nelze zde vykonávat právo myslivosti a na takový stav náhrada škody upravená v zákonu o myslivosti nedopadá a to i za situace, kdy formálně je začleněn v honitbě. Fakticky by však s ohledem na ustanovení § 17 odst. odst. 5 zákona o myslivosti by honitbě neměl být začleněn, neboť tvoří překážku v pohybu zvěře.

29. Ve sporu úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ( dále jen o.s.ř.). Náklady představuje odměna za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif. Za jeden úkon právní pomoci se přiznává , částka, , za celkem , hodnota, úkonů se přiznává , částka, ( převzetí věci, odpor, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne , datum, , , datum, a , datum, ), za 6 režijních položek po , částka, se přiznává , částka, a 21% DPH . Dále se přiznává jízdné z , adresa, a zpět ke třem jednáním , částka, ( ujeto celkem , hodnota, km osobním vozem o spotřebě 5,7 l na 100 km, 1 l paliva , částka, ) a náhrada za ztrátu času , částka, ( 24 půl hodin po , částka, ).

30. Řízení si vyžádalo náklady na svědečné ve výši , částka, , které platil stát. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu těchto nákladů. Ve sporu neúspěšný žalobce je proto povinen státu tyto náklady uhradit.