18 C 9/2022

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 28 004 Kč s přísl. a o vzájemném návrhu žalované o zaplacení částky ve výši 10 780 Kč <b>I. Žaloba žalobkyně, kterou se po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 26 160 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 41 420 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 146,70 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 34 880 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 98,83 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 32 700 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 123,53 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 30 520 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 43,24 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 28 340 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum], a zákonným úrokem z prodlení z částky 26 160 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení; částky ve výši 1 844,04 Kč; úroku za poskytnutí úvěru ve výši 35 % p. a. z částky 33 189,36 Kč od [datum] do [datum], úroku za poskytnutí úvěru ve výši 35 % p. a. z částky 32 603,92 Kč od [datum] do [datum], úroku za poskytnutí úvěru ve výši 35 % p. a. z částky 30 423,92 Kč od [datum] do [datum] ve výši 812,80 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 35 % p. a. z částky 28 243,92 Kč od [datum] do [datum] a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 35 % p. a. z částky 26 063,92 Kč od [datum] do [datum] a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 35 % p. a. z částky 23 883,92 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 137 736,00 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení v částce 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 8 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Vzájemná žaloba se v části, ve které se žalovaná po žalobkyni domáhá zaplacení další částky ve výši 2 180 Kč, zamítá.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení za vzájemnou žalobu v částce 774,28 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou ze dne [datum] domáhá se žalobkyně po žalované, po částečném zpětvzetí žaloby, zaplacení částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, když mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 62,47 % p. a. splácet v 60 měsíčních splátkách 2 180 Kč splatných vždy k 24. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem duben 2020, kdy součástí splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 267 Kč na základě pojistné smlouvy popsané v příloze [číslo] smlouvy. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích [příjmení] a NRKI. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek úvěru. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6. 1. smlouvy v celkové výši 998 Kč. V důsledku prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6. 2. smlouvy v celkové výši 800 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění úvěru, a to v souladu s bodem 6.

3. Smlouvy k [datum]. Ke dni zesplatnění úvěru se celá nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 38 821,60 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši. V bodě 6. 5. smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Po podání žaloby žalovaná uhradila celkem částku 2 180 Kč.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaná v zákonné lhůtě podala odpor. K žalobě se vyjádřila dne [datum]; uvedla, že je osobou bez právního vzdělání, která se neorientuje v právních ani finančních otázkách; použila bezplatné právní služby dluhové poradny [právnická osoba] v tísni. Namítá, že úvěrová smlouva je v rozporu s dobrými mravy, když RPSN ve smlouvě byla stanovena ve výši 81,97 % - dle měnové a finanční statistiky vedené ČNB byla v březnu 2020 obvyklá výše RPSN u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu 8,4 % ročně, roční úroková sazba byla dohodnuta 62,47 % ročně; celková částka úhrady při zapůjčení jistiny ve výši 35 000 Kč činila 114 780 Kč. Ujednání o RPSN je neplatné, smlouva vůbec nevznikla. Smlouva o úvěru je absolutně neplatná též z důvodu nesplnění povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí úvěryschopnost žalované. Pohyby na bankovním úču, jehož výpis předkládala žalobkyni, přitom vypadaly tak, že na účtu byly velmi nízké pohyby jasně vykazující nepoměr mezi příjmem a výdaji na měsíční splátky úvěrovým společnostem. V období od ledna do dubna roku 2020 platila splátky nebankovních úvěrů ve výši 7 857 Kč, dále částku ve výši 10 798,04 Kč na úvěry u [právnická osoba] a částku ve výši 2 961 Kč na úvěry [právnická osoba]. V období od ledna do dubna roku 2020 pobírala mzdu u [právnická osoba] v průměrné výši 23 358 Kč, nájem činil 7 250 Kč, nemohla vystačit se svými příjmy tak, aby pokryla nezbytné životní potřeby a zároveň doplatila všechny splátky úvěrů společnostem. Tyto nedostatky se snažila vykrývat jinými půjčkami a stále hlouběji se dostávala do dluhové spirály. K tvrzení žalobkyně, že prováděla ověření registru [příjmení] a registrů NKRI s negativním výsledkem uvádí, že v době uzavření smlouvy s žalobkyní měla již předchozí půjčku uzavřenou také s žalobkyní dne [datum] v celkové výši 131 160 Kč a zároveň 10 dalších půjček u bankovních i nebankovních společností; jednalo se o pět úvěrů u [právnická osoba] bank v celkové částce 1 060 216,79 Kč, 4 úvěry od [právnická osoba] v celkové výši 235 005,57 Kč a úvěr od [právnická osoba] v celkové výši 100 227,34 Kč. Při uzavírání smluv žalovaná nedokázala správně vyhodnotit dopady podmínek takto nastavených úvěrů. V období roku 2020 postihla jejího tehdejšího zaměstnavatele covidová opatření a byla nucena opustit zaměstnání. Další zaměstnání nebyla finančně uspokojivá. Nakonec se vrátila ke svému původnímu zaměstnavateli. Dne [datum] měla vážnou automobilovou nehodu, od [datum] do [datum] byla na jednotce intenzivní péče, od [datum] se její stav stabilizoval a mohla být převezena do nemocnice v [obec].

3. Podáním ze dne [datum] upřesněným při jednání dne [datum] uplatnila žalovaná nárok na zaplacení částky 10 780 Kč, když od žalobkyně převzala jako jistinu úvěru částku 35 000 Kč, na kterou splatila částku 45 780 Kč. Na straně žalobkyně existuje bezdůvodné obohacení v částce 10 780 Kč. Žalobkyně se k vzájemnému návrhu vyjádřila tak, že ho neuznává, naopak by mělo být vyhověno jejímu žalobnímu nároku.

4. Existence [právnická osoba] [anonymizováno], a.s., [IČO], a její oprávnění poskytovat úvěr, byly zjištěny z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo], ze seznamu ČNB, a z úplného výpisu seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu.

5. Při posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela z výpisu záznamů z registru [příjmení], v němž žalovaná neměla žádný příznaků; z výpisu NRKI, v kterém měla žalovaná příznak 505, tzn. – spadá do kategorie III. (416 a více), maximální počet bodů do interních [anonymizována dvě slova], nízké riziko, nejlepší segment klientů; z pracovní smlouvy ze dne [datum], včetně dodatků, jež prokazují, že žalovaná byla zaměstnána ve [právnická osoba] s. r. o., jako zaměstnanec vykonávající kontrolu kvality, mechanické práce (montáž), úklid a pomocné práce, na dobu neurčitou se základní mzdou 19 200 Kč a pevnou prémii 4 800 Kč; z fotografií obrazovky mobilního telefonu, dle kterých byla účet žalované číslo [bankovní účet] připsána dne [datum] částka ve výši 23 496 Kč a dne [datum] částka ve výši 25 011 Kč – obě částky od [právnická osoba] s. r. o., zůstatky na účtu činily disponibilní: 14 499,76 Kč, účetní: 10 813,26 Kč. Z formuláře„ Hodnocení klienta“ se podává, že žalobkyně jako volné příjmy žalované zohlednila částku ve výši 16 404 Kč, když z celkových příjmů ve výši 24 000 Kč odečetla tyto výdaje žalované: životní minimum ve výši 3 410 Kč, bydlení 1 000 Kč, splátky [právnická osoba] a ve výši 2 186 Kč a rezervu ve výši 1 000 Kč. V době poskytnutí úvěru existoval mezi žalobkyní a žalovanou smluvní vztah – smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 40 000 Kč, žalovaná se zavázala uhradit celkem částku ve výši 131 160 Kč, a to v 60 měsíčních splátkách po 2 186 Kč (smlouva o úvěru ze dne [datum], oznámení o schválení úvěru ze dne [datum]). Z výpisů z běžného účtu žalované číslo účtu [bankovní účet] za období od ledna 2020 do března 2020 se podává, že žalovaná pravidelně hradila měsíční platbu označenou jako nájemné ve výši 7 250 Kč, dne [datum] byla z účtu odepsána částka ve výši 2 782 ve prospěch [právnická osoba] [anonymizováno], dne [datum] částka ve výši 486,93 Kč - splátka úvěru, dne [datum] částka ve výši 645,81 Kč – splátka úvěru, dne [datum] částka ve výši 672,42 Kč – splátka úvěru, dne [datum] částka ve výši 2 786,17 Kč – splátka úvěru, dne [datum] částka ve výši 6 206,18 Kč – splátka úvěru, dne [datum] částka ve výši 486,93 Kč – splátka úvěru, dne [datum] částka ve výši 645,81 Kč – splátka úvěru, dne [datum] částka ve výši 672,42 Kč – splátka úvěru, dne [datum] částka ve výši 2 786,17 Kč – splátka úvěru, dne [datum] částka ve výši 6 206,18 Kč – splátka úvěru. Z vyjádření společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] se podává, že i s touto společností žalovaná uzavřela smlouva o spotřebitelském úvěru; tato smlouva byla sjednána dne [datum] a z registru klientských informací (NRKI) společnost zjistila, že měsíční splátky žalované jiným společnostem činí celkovou částku ve výši 18 768,08 Kč.

6. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalovaná informován o druhu úvěru, jeho výši, počtu a výši splátek, nákladech úvěru, o smluvních pokutách (předsmluvní formulář ze dne [datum] 16:10:08), zároveň jí byly poskytnuty informace o poskytovateli úvěru a o zprostředkovateli úvěru - [jméno] [příjmení] (informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne [datum] 16:09:37).

7. Z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvy o úvěru plyne, že žalovaná návrh podepsala dne [datum] 16:10:39, žalobkyně ho akceptovala dne [datum] 7 24:27, oznámení o schválení úvěru je datováno až dnem [datum] a žalované bylo doručeno dne [datum] (doručenka).

8. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla dne [datum] žalované převodem na účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 35 000 Kč (doklad o vyplacení úvěru) a žalovaná se zavázala zaplatit celkem částku ve výši 114 780 Kč, a to v 60 měsíčních splátkách ve výši 2 180 Kč zahrnující částku ve výši 267 Kč úhrady za pojištění, splatných nejpozději 24. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen s tím, že zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 62,47 p. a. a byla dohodnuta jako pevná sazba po celou dobu splácení úvěru. Smluvní strany se dohodly, že na úrocích, které přirostou po zesplatnění úvěru, je žalobkyně oprávněna požadovat maximálně částku ve výši 137 736 Kč. Žalovaná požádala o pojištění schopnosti splácet úvěr. Byla sjednána povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitla v prodlení o délce 30 dnů a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč u každé splátky, s níž se ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Automaticky dochází k zesplatnění úvěru, jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky stávají součástí nové jistiny. V případě s prodlení s hrazením nové jistiny je žalobkyně oprávněna požadovat úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Pokud žalovaná nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení.

9. Z přihlášky do pojištění Skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry sjednané na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní, v roli pojistníka, a [právnická osoba], v roli pojistitele, projevila žalovaná zájem pojištění dle této smlouvy v rozsahu pojištění smrti následkem nemoci a úrazu, pojištění invalidity třetího stupně následkem nemoci a úrazu, pojištění pracovní neschopnosti následkem nemoci a úrazu, pojištění závažných onemocnění, pojištění ztráty zaměstnání, za měsíční úhradu 267 Kč Částku ve výši 267 Kč se žalovaná, jako pojištěná, zavázala hradit žalobkyni v příloze [číslo] návrhu na uzavření smlouvy o úvěrů – pojištění schopnosti splácet úvěr; souhlasila s tím, že oprávněnou osobou pro výplatu pojistného plnění z pojištění je a pojistné plnění obdrží žalobkyně, která vyplacené pojistné plnění použije pro úplné nebo částečné splacení úvěru, k němuž bylo pojištění sjednáno. Dle informačního dokumentu o pojistném produktu se jedná o pojištění schopnosti splácet úvěr v případě pracovní neschopnosti, kdy se jedná o opakované plnění ve výši splátek úvěru, pojištění invalidity třetího stupně – jednorázové plnění ve výši zůstatku dluhu, pojištění smrti – jednorázové plnění ve výši zůstatku dluhu, pojištění ztráty zaměstnání - opakované plnění ve výši splátek, pojištění závažných onemocnění – jednorázové plnění ve výši devítinásobku splátky splatné před vznikem pojistné události; pojistné plnění je vždy poukazováno přímo žalobkyni. Pojistné krytí zaniká dnem zesplatnění úvěru. Z informace o pojištění se podává, že pojištění se řídí pojistnou smlouvou č. [bankovní účet] uzavřenou mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], počátek pojištění nastává dnem následujícím po vyplacení úvěru, pojištění zaniká, kromě dalšího, dnem zesplatnění úvěru. Žalovaná byla informována o rozsahu pojištění, o definici pojistné události, o způsobu výplaty pojistného plnění. [právnická osoba] plnila za žalovanou splátku za období prosinec 2021 ve výši 2 180 Kč (sdělení [právnická osoba] [ulice] pojišťovna ze dne [datum] a karta zákazníka).

10. Žalovaná dne [datum] oznámila žalobkyni, že využívá ochrannou dobu dle zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 (oznámení). Ochranná doba trvala od [datum] do [datum], žalobkyně v souvislosti s ochrannou dobou přepracovala kalendář splátek, o čemž uvědomila žalovanou (sdělení ze dne [datum]).

11. Žalovaná dne [datum] požádala o odklad splátky, a to u smlouvy [číslo] smlouvy [číslo]. Její žádosti bylo vyhověno, jak je zřejmé ze sdělení ze dne [datum], včetně upraveného splátkového kalendáře.

12. Z karty klienta plyne, že žalovaná splatila dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč (platby z [datum] v celkové výši 6 540 Kč plynou též z potvrzení o provedené platbě společnosti [právnická osoba]), dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč z účtu [jméno] [příjmení] (přítel matky žalované, doloženo též výpisem z účtu), dne [datum] částku ve výši 2 180 Kč z účtu [jméno] [příjmení] (doloženo též výpisem z účtu); dne [datum] byla připsána platba ve výši ve výši 2 180 Kč od [právnická osoba] [ulice] pojišťovna; celkem žalovaná uhradila částku ve výši 41 420 Kč (43 600 Kč – 2 180 Kč plnění pojišťovny). V této částce není zohledněna splátka ze dne 2 180 Kč z účtu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ve výši 2 180 Kč (výpis z účtu).

13. Žalovaná byla 2 x vyzývána k zaplacení splátek úvěru s upozorněním na možnost zesplatnění, a to dne [datum] (splátka 18 a 19) a dne [datum] (splátka 18, 19 a 20) – výzvy. Následně byla žalovaná upozorněna, že úvěr byl zesplatněn, částka byla specifikována a byla vyzvána k její úhradě (oznámení ze dne [datum]). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] (žalované odeslána dne [datum] – podací arch).

14. V době poskytnutí úvěru žalované činila (dle sdělení bankovních ústavů) výše úrokové sazby při poskytování bezúčelového úvěru (35 000 Kč) u společnosti [právnická osoba] 11,14 %, u společnosti [právnická osoba] 12,9% – 16,9% p. a. standardně; u [právnická osoba] [příjmení] a.s. při včasném splacení 5,9% - 16,9%; základní sazba 6,9% - 17,9%, u společnosti [právnická osoba] – 13,9 %.

15. Ke dni [datum] došlo mezi žalovanou a [právnická osoba] s. r. o. k dohodě o rozvázání pracovního poměru (dohoda). Dne [datum] uzavřela žalovaná novou pracovní smlouvu, a to s pracovní agenturou [právnická osoba] s příjmem 16 500 Kč hrubého ve zkušební době a s příjmem 17 500 Kč hrubého po zkušební době (smlouva, pokyn, mzdový výměr). Žalovaná byla zraněna při autonehodě, od této době je v pracovní neschopnosti s tím, že předpokládá, že další doba léčení je cca půl roku, pobírá nemocenskou ve výši 18 000 Kč, za bydlení hradí 9 350 Kč, hradí splátky [právnická osoba] ve výši 4 000 Kč, Provident ve výši 2 000 Kč a [jméno] ve výši 10 000 Kč měsíčně s tím, že na tyto platby používá částku, jež obdržela jako pojištění za nehodu.

16. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům, vyjma důkazu smlouvou o úvěru ze dne [datum], smlouvou o úvěru ze dne [datum], smlouvou o úvěru ze dne [datum], smlouvou o úvěru ze dne [datum], smlouvou o úvěru ze dne [datum], smlouvou o úvěru ze dne [datum], smlouvou o úvěru ze dne [datum], smlouvou o úvěru ze dne [datum], smlouvou o úvěru ze dne [datum], smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], tabulkou úvěrů, když tyto smlouvy a informace žalobkyně neměla při ověřování úvěruschopnosti žalované k dispozici.

17. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne [datum] projevily účastnice vůli uzavřít smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky domluvené pevnou zápůjční sazbou ve výši 62,47 % p. a.; celkově se zavázala zaplatit částku ve výši 114 780 Kč v 60 měsíčních splátkách po 2 180 Kč, splatných nejpozději 24. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Smluvní strany se dohodly, že na úrocích, které přirostou po zesplatnění úvěru, je žalobkyně oprávněna požadovat maximálně částku ve výši 137 736 Kč. Dále byla sjednána povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitne v prodlení o délce 30 dnů a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč u každé splátky, s níž se ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů, dochází automaticky k zepslatnění úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky stávají součástí nové jistiny. V případě s prodlení s hrazením nové jistiny je žalobkyně oprávněna požadovat úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Pokud žalovaná nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení. V době posuzování úvěruschopnosti žalované byla žalovaná zaměstnána na dobu neurčitou ve [právnická osoba] s. r. o. s čistou měsíční mzdou cca 24 500 Kč. Při posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela z výpisu záznamů z registru [příjmení], v němž žalovaná neměla žádný příznaků; z výpisu NRKI, dle kterého měla být nejlepším segmentem klientů, jako výdaje na bydlení kalkulovala s částkou ve výši 1 000 Kč, aniž by tyto náklady jakkoli ověřila. Od žalované si nevyžádala výpis z účtu, z kterého by zjistila, že žalovaná hradí za nájem částku ve výši 7 250 Kč a na dalších úvěrech splácí cca 11 800 Kč. V dubnu 2020 bylo možné z k registru klientských informací (NRKI) zjistit, že měsíční splátky žalované jiným společnostem činí 18 768,08 Kč. Obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytovaly banky v době uzavření předmětné smlouvy, činily průměrně cca 13 % p. a., nejvyšší sazba korunových úvěru poskytnutých bankami činila 17,9 %. Žalovaná celkem uhradila žalobkyni částku ve výši 43 600 Kč.

18. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen:„ občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen:„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalobkyně (podnikatel – ustanovení §420 odst. 1 občanského zákoníku) je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jako nebankovní poskytovatel (ustanovení § 9 a násl., § 169 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaná je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); smlouvu je třeba posoudit jako smlouvu spotřebitelskou, podléhající režimu speciálních ustanovení obsažených § 1810 a násl. občanského zákoníku, v jejichž rámci je třeba smluvní ujednání účastníků přednostně posuzovat. Žalované v postavení spotřebitele tak náleží zvýšená ochrana. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Dle současné právní úpravy se jedná o neplatnost relativní (ustanovení § 586 občanského zákoníku), kterou může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy (ustanovení § 87 odst. 1 spotřebitelského úvěru). Tato právní úprava je však v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] (dále jen:„ směrnice 2008/48“) musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době – srovnej: rozsudek Soudního dvora ve věci C [číslo]. Cílem směrnice 2008/48 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelů v Evropské unii a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Tato povinnost má za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti. Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu směrnice 2008/48, aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. V souladu se zásadou nadřazenosti nesmějí členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidlo, které je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr zakotvil zásadu nadřazenosti v případu [příjmení] v . Enel ze dne [datum], kde prohlásil, že zákony vydané evropskými institucemi je zapotřebí začlenit do právních řádů členských států, které se jimi musejí řídit. Evropské právo má proto přednost před vnitrostátními právními předpisy, jestliže je vnitrostátní právní předpis v rozporu s evropským předpisem, musejí orgány členského státu uplatnit ustanovení evropské. [obec] nadřazenosti se vztahuje i na soudnictví. Judikatura členského státu by rovněž měla respektovat judikaturu EU.

16. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na judikaturu Soudního dvora, soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí (tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti), neboť nijak neověřila informaci, že náklady žalované na bydlení činí pouze 1 000 Kč, kdy taková informace měla vést žalobkyni k vyšší obezřetnosti; při vědomí této skutečnosti měla žalobkyně adaptovat způsob ověření úvěruschopnosti např. tak, že by si od žalované vyžádala výpis z účtu, z kterého by zjistila, že za nájem hradí částku ve výši 7 250 Kč a na dalších úvěrech splácí cca 11 800 Kč. Neúplný se jeví též způsob ověření z registru NRKI, když ze sdělení [právnická osoba] [anonymizováno] je zřejmé, že z tohoto registru lze zjistit i výši závazků úvěrovaného – žalobkyně si však takto podrobný výpis nevyžádala (z výpisu by muselo být zřejmé, že žalovaná splácí nejméně 11 800 Kč). Poskytovatel úvěru nemůže spoléhat, že druhá strana jedná poctivě, naopak sám musí vyvinout úsilí ke zjištění, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet (povinnosti ověřit tvrzení spotřebitele obecně plyne např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další) vyložil článek 8 směrnice 2008/48, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně). Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013). Z ustanovení § 2991 občanského zákoníku se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen V souvislosti se smlouvou o úvěru, měla žalobkyně žalované poskytnout doplňkovou službu - pojištění úvěru, na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a pojišťovnou (ustanovení § 2758 a násl. občanského zákoníku), kdy žalobkyně je pojistitelem a pojišťovně hradí pojistné, které si sama inkasuje od spotřebitele. Dle ustanovení § 118 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru pokud poskytovatel nebo třetí osoba na základě smlouvy mezi třetí osobou a poskytovatelem poskytuje doplňkovou službu související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, odstoupením od této smlouvy zaniká i závazek ze smlouvy o doplňkové službě. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěr má soud (per analogiam) za to, že pojistná smlouva je již od samého počátku neplatná.

19. S ohledem na shora uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud rozhodl, jak výše uvedeno, neboť žalobkyně při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr nepostupovala s odbornou péčí; smlouvu tak soud shledal absolutně neplatnou a žalobu zamítl, když částka ve výši 35 000 Kč, která odpovídá bezdůvodnému obohacení na straně žalované, byla zaplacena.

20. Co se týče vzájemného návrhu, pak soud žalované přiznává rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyni uhradila (tj. 43 600 Kč) a poskytnutou částkou (tj. 35 000 Kč) – tedy částku ve výši 8 600 Kč, o kterou se žalobkyně na úkor žalované obohatila a ve zbytku vzájemnou žalobu zamítá, neboť částku ve výši 2 180 Kč uhradila žalobkyni [právnická osoba] [ulice] pojišťovna.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

22. O náhradě nákladů řízení o vzájemné žalobě rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 774,28 Kč, přičemž tato částka představuje 59,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,78 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 20,22 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon (vzájemný návrh) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.