18 C 96/2023

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 obě zastoupeny advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 2/1 pro zaplacení 80 000 Kč s přísl. I. Žaloba žalobce, kterou se po žalovaných domáhá společného a nerozdílného zaplacení částky ve výši 80 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 23. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.II. Žalobce je povinen nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 38 263 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalovaných.

1. Žalobou doručenou podepsanému soudu dne , datum, , doplněnou dne , datum, , domáhá se žalobce, aby mu žalované společně a nerozdílně uhradily částku ve výši 80 000 Kč s úrokem z prodlení, když tuto, jako potenciální dědic po zemřelém , tituly před jménem, , jméno FO, , poté, co byl informován o splatné pohledávce ze smlouvy o hypotečním úvěru číslo , hodnota, , složil jako cenu zastavené věci na základě zástavní smlouvy k nemovitostem číslo , hodnota, za zaniklé a nevypořádané společné jmění manželů , Jméno zainteresované osoby 1/0, a , tituly před jménem, , jméno FO, s cílem odvrátit hrozbu zpeněžení nemovitostí ve vlastnictví zaniklého a nevypořádaného společného jmění manželů. Obstaral tak záležitost za zůstavitele s cílem odvrátit hrozící škodu k užitku nabyvatele dědického podílu dle usnesení Okresního soudu v , jméno FO, č. j. , spisová značka, , kdy z usnesení o nabytí dědických podílů plyne, že odpovědnými za pasiva dědictví a všechny závazky zůstavitele jsou nabyvatelé dědického podílu – žalované. Žalobce byl ve smlouvě o hypotečním úvěrů uveden jako jediný dlužník, čerpáno však bylo ve prospěch žalovaných, úvěr byl součástí dohody mezi žalobcem, zůstavitelem a jeho manželkou - bylo dohodnuto, že žalobce zainvestuje opravu nemovitosti v jejich majetku s tím, že oni uhradí, budou hradit a budou žalobci kompenzovat uhrazené platby ve prospěch hypotečního úvěru včetně úroků, poplatků a všech příslušenství až do výše zaplacené jistiny 210 000 Kč, případně poskytnou materiální plnění v podobě převedení nemovitosti. Okolnosti po úmrtí , tituly před jménem, , jméno FO, , tíha závazků z úvěru čerpaného na opravu majetku ve společném jmění manželů , jméno FO, a úvěrů z konsolidace dluhů žalované , Jméno zainteresované osoby 1/0, vedly k úpadku žalobce. Žalobce splněním podmínek oddlužení byl osvobozen od splácení všech závazků, i od placení případných neuhrazených pohledávek , právnická osoba, . - tím došlo k zániku právního vztahu z úvěrové smlouvy mezi žalobcem a , právnická osoba, . Výzva , právnická osoba, . směřovala na žalobce, jako potencionálního dědice, nikoliv jako na dlužníka. Neuhrazením pohledávky žalobce žalované získaly majetkový prospěch nejen tím, že za ně bylo plněno a byla odvrácena hrozba zpeněžení zástavy, ale i zhodnocením nemovitosti z čerpaného úvěru na opravu domu v , adresa, , jehož jsou nyní majitelky.

2. Žalované pohledávku žalobce neuznávají, neboť žalobce plnil ve prospěch vlastního dluhu. Vztah v rámci hypotečního úvěru číslo , hodnota, je úvěrovým vztahem sjednaným žalobcem s , právnická osoba, . Žalované, ani jejich právní předchůdce , tituly před jménem, , jméno FO, , nebyli nikdy obligační dlužníci tohoto dluhu; žalobce tak plnil na svůj nesplacený úvěrový závazek. Neplnil za žalované, ale plnil svůj vlastní dluh. Osvobozením žalobce v rámci insolvence, pohledávka , právnická osoba, . nezanikla, a pokud na ni bylo dobrovolně plněno ze strany žalobce, bylo plněno na jeho výlučný závazek, který se ani jedné z žalovaných nijak netýká. Pokud je tvrzena dohoda o částce 210 000 Kč, tak první žalovaná existenci takové dohody popírá. Žalované nejsou pasivně legitimovány.

3. Z pravomocného usnesení podepsaného soudu č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , potvrzeného usnesením Krajského soudu v , právnická osoba, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , se podává, že dne 2. 12. 2013 zemřel otec žalobce, manžel 1. žalované a otec 2. žalované – , jméno FO, , narozený dne , datum, . Výrokem II., který nabyl právní moci 25. 11. 2022, bylo vypořádáno společné jmění manželů (kdy na manželku přešel, mimo jiné, podíl ve výši ½ na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, a na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, – dále jen: „Nemovitosti , adresa, “ a dále podíl ve výši ½ na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba – rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , jméno FO, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, - dále jen: „Nemovitosti , adresa, “) a určen majetek v pozůstalostním jmění. Jako dědici ze zákona přicházeli žalobce a žalované; dědictví neodmítli, každý s právem na podíl o velikosti jedné třetiny z pozůstalosti. Žalované navrhly započíst na dědický podíl žalobce dary, které tento bezplatně obdržel od zůstavitele za jeho života. Vzhledem k tomu, že hodnota darů poskytnutých , jméno FO, žalobci překročila výši hodnoty jeho zákonného dědického podílu, žalobce z dědictví nic nenabyl. O rozdělení dědictví rozhodl soud výrokem IV. usnesení, který nabyl právní moci dne 11. 8. 2023; ve smyslu ustanovení § 175q odst. 1 písm. d) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen: o. s. ř.), tak, že potvrdil nabytí dědictví dědicům podle jejich dědických podílů s tím, že odpovídají společně a nerozdílně za dluhy dědictví. Žalované nabyly, mimo jiné, rovným dílem podíl ve výši ½ na Nemovitostech , adresa, a na Nemovitostech , adresa, . Pasiva dědictví tvořily: pohledávky , právnická osoba, ., z titulu poskytnutého hotovostního úvěru (konsolidace) účet č. , č. účtu, , pohledávky , právnická osoba, ., z titulu poskytnutého úvěru č. , tel. číslo, , pohledávky , právnická osoba, ., z titulu poskytnutého úvěru č. , tel. číslo, , pohledávky , právnická osoba, ., z titulu poskytnutého překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , č. účtu, , pohledávky Hypoteční banky, a.s., z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. , Anonymizováno, , jedna polovina pohledávky , právnická osoba, ., z titulu neuhrazeného regulačního poplatku, pohledávky pozůstalé dcery , Jméno zainteresované osoby 2/0, , z titulu nákladů vynaložených na pohřbení zůstavitele.

4. Ze smlouvy o hypotečním úvěru se podává, že byla uzavřena dne 27. 6. 2011 mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen: „, právnická osoba, .) a žalobcem; banka se zavázala poskytnout žalobci hypoteční úvěr ve výši 560 000 Kč za účelem koupě nemovitostí – pozemek parc. č. , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , včetně budovy bez čp/če a rekonstrukce rodinného domu č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, , s tím, že část úvěru do částky 210 000 Kč bude čerpána postupně převodem na účty uvedené v dodavatelských fakturách předkládaných bance. Žalobce se zavázal, že splatí bance jistinu úvěru nejpozději do 15. 11. 2031, spolu s úroky ve výši 5,49 p. a. z vyčerpané jistiny s tím, že od 15. 12. 2011 bude splácet vyčerpanou jistinu úvěru a počínaje dnem čerpání bude hradit úroky z vyčerpané jistiny měsíční splátkou ve výši 3 850 Kč (dále též: „Smlouva o hypotečním úvěru“).

5. Dne 27. 6. 2011 uzavřeli manželé , tituly před jménem, , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 1/0, (1. žalovaná) smlouvu o zřízení zástavního práva ve prospěch společnosti , právnická osoba, ., zřídili zástavní právo k Nemovitostem , adresa, , za účelem zajištění pohledávek za žalobcem ze Smlouvy o hypotečním úvěru a to pohledávky na splacení jistiny úvěru ve výši 560 000 Kč s příslušenstvím a budoucích peněžitých pohledávek, a to pohledávky banky z případného porušení smlouvy o úvěru, pohledávky banky z případného odstoupení od smlouvy o úvěru, pohledávky na zaplacení ceny za poskytnutí a správu úvěru podle smlouvy o úvěru, včetně pohledávky na náhradu nákladů, které banka vynaloží v souvislosti s výkonem svých práv a povinností ze smlouvy o úvěru, pohledávky banky pro případ, že smlouva o úvěru by byla shledána neplatnou, pohledávka podle smlouvy o úvěru nevznikla a nároky z takového vztahu by byly považovány za bezdůvodné obohacení, to vše do celkové výše 629 600 Kč, vzniklé nejpozději do 15. 11. 2031 a za účelem zajištění budoucích peněžitých pohledávek banky za zástavci ze zástavní smlouvy do celkové výši 61 768 Kč, vzniklých nejpozději do 15. 11. 2031 (zástavní smlouva k nemovitostem číslo , hodnota, ) – dále též: „zástavní smlouva“.

6. Výzvou ze dne 21. 9. 2020 byl žalovaný informován, že , právnická osoba, má splatnou pohledávku vyplývající ze Smlouvy o hypotečním úvěru. Pohledávka je zajištěna zástavním právem k Nemovitostem , adresa, . , právnická osoba, žalobce, jako potenciálního dědice , tituly před jménem, , jméno FO, , vyzývá ke složení ceny zastavené věci. Přípisem ze dne 30. 11. 2020 žalobce , právnická osoba, . sděluje, že složil jistotu v úhrnné výši 80 000 Kč a žádá tuto společnost, o vystavení potvrzení o složení jistoty za zástavce , tituly před jménem, , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 1/0, . Dále společnost vyzývá k jednání o splátkovém kalendáři pohledávky ze Zástavní smlouvy z titulu dědice vykonávající dle zákona správu zaniklého a nevypořádaného společného jmění manželů s cílem odvrátit hrozbu škody způsobené zpeněžením nemovitosti v zaniklém a nevypořádaném společném jmění manželů. Ve sdělení ze dne 9. 12. 2020 , právnická osoba, . potvrzuje, že dne 30. 11. 2020 obdržela platbu ve výši 50 000 Kč a dne 1. 12. 2020 platbu ve výši 30 000 Kč žalobce v rámci správy dědictví po otci , tituly před jménem, , jméno FO, . Částka byla použita k úhradě splatného příslušenství a částí jistiny zajištěné pohledávky evidované na účtu číslo , č. účtu, . Z emailového komunikace pracovníka , právnická osoba, . a právní zástupkyně žalovaných, ze dne 8. 1. 2024 a ze dne 9. 1. 2024 plyne, že částka ve výši 80 000 Kč byla použita na úhradu příslušenství hypotečního úvěru žalobce (, Anonymizováno, ) evidovaného na účtu č. , č. účtu, .

7. Žalobce, před podáním žaloby, vyzval žalované k plnění částky ve výši 80 000 Kč. Předžalobní výzvy byly vyhotoveny dne 22. 12. 2020 – adresovány první žalované a druhé žalované a dne 30. 6. 2023 adresována první a druhé žalované a jejich právní zástupkyni. Právní zástupkyně potvrdila, že tato předžalobní výzva byla doručena na adresu její advokátní kanceláře - tato skutečnost plyne i z její odpovědi na výzvu ze dne 18. 7. 2023.

8. Usnesením Krajského soudu v , právnická osoba, , spisová značka, ze dne 12. 11. 2014 byl zjištěn úpadek dlužníka (žalobce), soud povolil řešení úpadku oddlužením. Usnesením Krajského soudu v , právnická osoba, , spisová značka, ze dne 18. 2. 2015 soud schválil oddlužení žalobce plněním splátkového kalendáře. Celková zjištěná pohledávka , právnická osoba, . činila 731 404,63 Kč (z přihlášky pohledávky , právnická osoba, . je zřejmé, že byla přihlášena pohledávka ve výši 529 837,32 Kč ze Smlouvy o hypotečním úvěru, ve výši 88 348,19 Kč ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , ve výši 50 707,24 Kč ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, a ve výši 62 511,88 Kč ze smlouvy o zřízení a vedení balíčku MůjÚčet č. , hodnota, ), z odůvodnění usnesení plyne, že pohledávky byly zjištěny v celkové výši 1 643 492,27 Kč, když byla zcela popřena pohledávka 1. žalované ve výši 673 905 Kč (dle přihlášky pohledávky se jednalo o půjčku 1. žalované žalobci, která byla usnesením č. j. , spisová značka, odmítnuta). Dle zprávy o splnění oddlužení žalobce uspokojil věřitele ve výši 1 065 581,02 Kč, tzn. míru uspokojení 67 %. Podle oznámení v distribuční tabulce ze dne 24. 2. 2020 odpovídaly pohledávky , právnická osoba, . 46,2300 %; ke změně došlo v souvislosti s uspokojením věřitele , Anonymizováno, ., na jejíž místo zčásti nastoupila 1. žalovaná, která plnila , Anonymizováno, bance, a. s. částku ve výši 20 857,82 Kč (usnesení č. j. , spisová značka, ). Žalobce a 1. žalovaná byli však ze smlouvy o úvěru vůči společnosti , Anonymizováno, banka, a.s. zavázáni společně a nerozdílně, proto nebylo možné vyplácet jakoukoli částku (regres) 1. žalované (odůvodnění usnesení č. j. , spisová značka, ). Z usnesení č. j. , spisová značka, ze dne 20. 3. 2020 plyne, že soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalobce, osvobodil ho od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. Osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.

9. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům stran sporu.

10. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:Dne 2. 12. 2013 zemřel otec žalobce, manžel 1. žalované a otec 2. žalované – , jméno FO, , narozený dne , datum, . V rámci dědického řízení bylo vypořádáno společné jmění manželů, kdy na manželku přešel, mimo jiné, podíl ve výši ½ na Nemovitostech , adresa, a dále podíl ve výši ½ na Nemovitostech , adresa, (právní moc 25. 11. 2022), byl určen majetek náležející do dědictví a potvrzeno nabytí dědictví dědicům – žalovaným (když žalované navrhly započíst na dědický podíl žalobce dary, které tento bezplatně obdržel od zůstavitele za jeho života a hodnota darů překročila výši hodnoty jeho zákonného dědického podílu), podle jejich dědických podílů s tím, že odpovídají společně a nerozdílně za dluhy dědictví (právní moc 11. 8. 2023). Žalované nabyly, mimo jiné, rovným dílem podíl ve výši ½ na Nemovitostech , adresa, a na Nemovitostech , adresa, . Nemovitosti , adresa, byly zatíženy zástavním právem ve prospěch , právnická osoba, ., za účelem zajištění pohledávek , právnická osoba, . za žalobcem ze Smlouvy o hypotečním úvěru, a to pohledávky na splacení jistiny úvěru ve výši 560 000 Kč s příslušenstvím a budoucích peněžitých pohledávek do celkové výše 629 600 Kč, vzniklých nejpozději do 15. 11. 2031 a za účelem zajištění budoucích peněžitých pohledávek banky za 1. žalovanou a jejím zesnulým manželem ze zástavní smlouvy uzavřené dne 27. 6. 2011 do celkové výši 61 768 Kč, vzniklých nejpozději do 15. 11. 2031. Žalobce neprokazuje, že byl se svými rodiči domluven, že tito uhradí, budou hradit a budou žalobci kompenzovat uhrazené platby ze Smlouvy o hypotečním úvěru včetně úroků, poplatků a všech příslušenství až do výše zaplacené jistiny 210 000 Kč. Dne 12. 11. 2014 byl zjištěn úpadek žalobce, dne 18. 2. 2015 Krajský soud v , právnická osoba, schválil oddlužení žalobce plněním splátkového kalendáře. V rámci oddlužení žalobce uspokojil věřitele, mezi kterými byla přihlášena i , právnická osoba, . s částkou ve výši 529 837,32 Kč ze Smlouvy o hypotečním úvěru, ve výši 67 % (částkou 1 065 581,02 Kč). Dne 20. 3. 2020 vzal soud na vědomí splnění oddlužení žalobce, a osvobodil ho od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. Osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Na základě výzvy ze dne 21. 9. 2020 žalovaný uhradil , právnická osoba, . částku v celkové výši 80 000 Kč (a to dne 30. 11. 2020 - 50 000 Kč a dne 1. 12. 2020 - 30 000 Kč), jako cenu zastavené Nemovitosti , adresa, , částka byla použita k úhradě splatného příslušenství a částí jistiny ze Smlouvy o hypotečním úvěru. Před podáním žaloby vyzval žalobce žalované k plnění.

11. Dle ustanovení § 3073 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen: nový občanský zákoník) práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena i jako práva věcná, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti Tzn. že při posuzování shora popsaného zástavního práva soud postupuje dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen: „občanský zákoník“).Dle ustanovení § 152 občanského zákoníku slouží zástavní právo k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Zástavou může být věc movitá nebo nemovitá, podnik nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha připouští, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona, obchodní podíl, cenný papír nebo předmět průmyslového vlastnictví – ustanovení § 153 odst. 1 občanského zákoníku. Zástavním právem může být zajištěna pohledávka peněžitá i nepeněžitá. Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky (ustanovení § 155 odst. 1 občanského zákoníku). Dle ustanovení § 155 odst. 3 občanského zákoníku může být zástavním právem zajištěna i pohledávka, která má v budoucnu vzniknout, anebo pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění podmínky.Podle ustanovení § 156 občanského zákoníku zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy (§ 552) nebo rozhodnutím soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví. Za podmínek stanovených zákonem může zástavní právo vzniknout na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu. Zástavní právo může vzniknout také ze zákona (odstavec 1). Zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje (odstavec 2).Zástavní právo k nemovitým věcem a k bytům nebo nebytovým prostorům ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu vzniká vkladem do katastru nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak - ustanovení § 157 odst. 1 občanského zákoníku.Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Totéž právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky (ustanovení § 165 odst. 1 občanského zákoníku).Zánik zástavního práva je upraven v ustanovení § 170 občanského zákoníku - Zástavní právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky, zánikem zástavy, vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva jednostranným písemným úkonem, uplynutím doby, na niž bylo zřízeno, složí-li zástavní dlužník nebo zástavce zástavnímu věřiteli obvyklou cenu zástavy, písemnou smlouvou uzavřenou mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem nebo zástavcem, v případech stanovených zvláštními právními předpisy. Zanikne-li zástavní právo k nemovitým věcem, k nimž vzniklo vkladem do katastru nemovitostí, provede se k témuž dni jeho výmaz (ustanovení § 171 odst. 1 občanského zákoníku).Dle ustanovení § 550 občanského zákoníku je ručitel, který dluh splnil, oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli. Jak ručení, tak zástavní právo mají subsidiární a akcesorickou povahu. Subsidiarita zástavního práva vyjadřuje, že jde o podpůrný zdroj uspokojení pohledávky zástavního věřitele, který se uplatní jen tehdy, jestliže pohledávka nebyla dlužníkem dobrovolně splněna a ani nezanikla jiným způsobem. Akcesorickým je zástavní právo zejména proto, že vzniká pouze tehdy, vznikla-li platně také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit (shodně srov. též rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem , Anonymizováno, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Akcesorita zástavního práva tudíž znamená, že zástavní věřitel má pohledávku, přičemž je lhostejné, zda této pohledávce odpovídá na straně dlužnické dluh „osobní“ (zda jde o osobního dlužníka) nebo jen dluh „věcný“ (zda jde o zástavního dlužníka, který tu „ručí zástavou“). Jinak řečeno, neuhradí-li zajištěnou peněžitou pohledávku zástavnímu věřiteli osobní dlužník, je to peněžitá pohledávka, kterou zástavní věřitel vymáhá (může vymáhat) po dlužníku zástavním (s omezením daným právě tím, že uspokojení peněžitého nároku zástavního věřitele lze vynutit jen zpeněžením majetku sloužícího jako zástava). To, že právní úprava zástavního práva neřeší (na rozdíl od ručení) zákonnou cesi nároku (u ručení srov. § 550 obč. zák. a § 308 obch. zák.) v případě, že zajištěná pohledávka je uspokojena ze zpeněžení zástavy, pak neznamená, že zástavní dlužník, jenž svým majetkem takto uspokojil pohledávku zástavního věřitele vůči osobnímu dlužníku, nemá k dispozici žádný regresní nárok (jak dovozuje dovolatel). Není-li pro tento případ mezi zástavním dlužníkem a osobním dlužníkem ujednáno něco jiného, vzniká zástavnímu dlužníku, jenž na úhradu zajištěné pohledávky „plnil zástavou“ (tím, že byla zpeněžena), regresní nárok svého druhu, který je nutno posuzovat analogicky podle ustanovení § 454 a 458 obč. zák. - rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Podle ustanovení § 454 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám. Vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením musí být vydáno. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada (ustanovení § 458 občanského zákoníku).

12. Podle ustanovení § 470 občanského zákoníku dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí (odstavec 1). Je-li více dědiců, odpovídají za náklady zůstavitelova pohřbu a za dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví (odstavec 2).

13. Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky – ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

14. Podle ustanovení § 183 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) - dále jen: „IZ“, přihláškou pohledávky, kterou zajišťují věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty třetích osob, není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z tohoto zajištění (odstavec 1). Přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem; o právu věřitele požadovat plnění od dlužníkova ručitele, včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení27), to platí obdobně (odstavec 2). Osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat místo něj bez zřetele k tomu, zda ji přihlásily, s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně § 18; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy (odstavec 3).Z ustanovení § 414 IZ se podává, že jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku (odstavec 1). Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (odstavec 2). Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu (odstavec 3) a při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, jestliže nedošlo ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení (odstavec 4).

15. Žalobce uzavřel Smlouvu o hypotečním úvěru dle ustanovení § 497 obchodního zákoníku, kdy pohledávky , právnická osoba, . z této smlouvy za žalobcem, jako obligačním (osobním) dlužníkem, byly zajištěny zástavním právem (dle ustanovení § 152 a násl. občanského zákoníku) k Nemovitostem , adresa, , které bylo zřízeno jeho rodiči – zástavními dlužníky; jejich vlastnické právo bylo oslabeno ve prospěch práva zástavního. Povinnost zástavního dlužníka plnit zástavnímu věřiteli na úhradu dluhu osobního dlužníka z titulu zástavního práva (ustanovení § 165 odst. 1 občanského zákoníku) však nenastává dnem vzniku zástavního práva, nýbrž až dnem, kdy se prosadí uhrazovací funkce zástavního práva, tj. v případě, že zajišťovanou pohledávku řádně a včas neuhradil dlužník osobní. Z provedeného dokazování je zřejmé, že k tomuto okamžiku nedošlo za života otce žalobce, proto se zástavní právo nemohlo projevit jako dluh, zatěžující dědictví (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu , spisová značka, ) a není pasivem dědictví, ze které by žalované odpovídaly podle poměru toho, co z dědictví nabyly (ustanovení § 470 občanského zákoníku). Stejně tak částku nelze posoudit jako pasivum dědictví, za které by měly žalované odpovídat), když žalobce neprokázal, že s rodiči uzavřel dohodu, že tito uhradí, budou hradit a budou žalobci kompenzovat uhrazené platby ze Smlouvy o hypotečním úvěru, včetně úroků, poplatků a všeho příslušenství až do výše zaplacené jistiny 210 000 Kč (a to ačkoli byl soudem poučen o následcích neunesení důkazního břemene). Nesprávný je argument žalovaného, že osvobozením jeho osoby od splácení všech závazků, i od placení případných neuhrazených pohledávek (ustanovení § 414 IZ) došlo k zániku právního vztahu ze Smlouvy o hypotečním úvěru mezi žalobcem a , právnická osoba, .; pohledávka v neuhrazeném rozsahu nezanikla, pouze se ocitla v režimu jako tzv. naturální obligace (v režimu, jako promlčená pohledávka), kdy ji věřitel nemůže úspěšně vymáhat; v soudním či jiném řízení již nelze takovou pohledávku věřiteli přiznat – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Částka ve výši 80 000 Kč, poukázaná , právnická osoba, žalobcem, byla použita na úhradu existujícího závazku osobního dlužníka, kterým je žalobce, nemůže mít tedy proti žalovaným řádný regresní nárok, zároveň neprokazuje žádný jiný důvod, proč by měly být žalované povinny předmětnou částku hradit, a proto soud žalobu zamítá.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, které byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 38 263 Kč (po zaokrouhlení). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši ve výši 80 000 Kč sestávající z částky 3 440 Kč za každou zastupovanou (po snížení o 20 %), za každý ze 4 společných úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 3. 2024 náhrada 2 902,15 Kč za 272 ujetých km v částce 2 102,15 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., dále náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 622,15 Kč ve výši 6 640,65 Kč.

17. Soud dále podotýká, že odkaz žalobce na ustanovení § 3007 nového občanského zákoníku je nepřípadný, neboť to se vztahuje na situaci, kdy třetí osobě (pánu věci) hrozí škoda a nepřikázaný jednatel zasáhne, aby škodu odvrátil. Škodou se přitom myslí zřejmě jen škoda skutečná, nikoliv ušlý zisk. Vychází se přitom z toho, že v takové situaci by zřejmě bylo možné souhlas pána věci předpokládat a jen časová naléhavost záležitosti (která v tomto konkrétním případě dána není) neumožnila nepřikázanému jednateli souhlas pána věci předem získat (SEDLÁČEK, Dušan. § 3007 [Odvracení škody]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 1.). To platí i pro odkaz žalobce na ustanovení § 3009 nového občanského zákoníku, které upravuje tzv. jednatelství užitečné – neboť žalobce, dle svého žalobního tvrzení nejednal v zájmu žalovaných, ale v zájmu svém, v očekávání nabytí majetku z dědictví: „…navrhovatel složil za zůstavitele v dobré víře nabytí dědického podílu jistotu ve výši 80 000 Kč….). V dané věci nelze uvažovat ani o bezdůvodném obohacení dle § 2291 nového občanského zákoníku, když žalobce plnil na svůj existující dluh.