2 C 120/2021

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kučerovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně adresa , právně zastoupené JUDr. Ing. jméno příjmení jméno , advokátem se sídlem adresa , proti žalované: ; jméno příjmení , datum narození , ulice a číslo , PSČ obec , zastoupené JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , jako opatrovníkem, o zaplacení 69 881,84 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 430,52 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 780,71 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 661,61 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 307,07 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 29 % ročně z částky 11 307,07 Kč od [datum] do zaplacení, částku 52 451,32 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 148,11 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 854,87 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 33 856,80 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, úrok 29 % ročně z částky 33 856,80 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení v částce 6 840Kč, na účet státu ČR – Okresního soudu v Jindřichově Hradci, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, původně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu pod sp. zn. EPR [číslo], domáhá zaplacení celkem částky 69 881,84 Kč s příslušenstvím. V žalobě je uvedeno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [obec], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] kdy nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Žalobce dále uvádí, že z dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost, především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo] kdy byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části ověřené dokumenty, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní, podnájemní smlouva. V článku 13 smluvních podmínek pak je uvedeno, že v písmenu I zákazník prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen [právnická osoba], splatit celou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. Dále je odkazováno na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku, které říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 11 189 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 862 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 4 372 Kč, částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 3 955 Kč. Celkovou částku, odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 454 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Z tohoto smluvního ujednání bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 11 307,07 Kč a dlužný poplatek částku 6 123,45 Kč. Po tomto datu do data postoupení nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s článkem 16 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem 9 000 Kč. Pohledávka byla postoupená a ke dni postoupení [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 25 730,52 Kč, její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 25 730,52 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Žalobce požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky 17 430,52 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 11 307,07 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 6 123,45 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 661,61 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 780,71 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 307,07 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 307,07 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě celkové částky předžalobní výzvou, obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Dále je předmětem sporu nárok vyplývající ze smlouvy, kterou uzavřel právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [obec], se žalovanou dne [datum], kdy byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Podle dikce ustanovení § 84 – 89 zákona č. 257/2014 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, získaných od spotřebitele, ale je to nezbytné nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Tuto povinnost právní předchůdce žalobkyně splnil, jak v žalobě uvádí. Dále je odkazováno na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku, dle nichž každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 39 898 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 12 253 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 16 045 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 11 600 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 18ti měsíčních splátkách po 4 995 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalované bylo známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 33 856,80 Kč a dlužný poplatek 18 594,52 Kč. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem 34 200 Kč. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 52 451,32 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 33 856,80 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 18 594,52 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 10 854,87 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5 148,11 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 33 856,80 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 33 856,80 Kč od [datum] do zaplacení. Žalované byla zaslána předžalobní výzva, obsahující základní skutkový a právní rozbor. Ani na základě ní nebyla dlužná částka uhrazena.

2. Žalované se nepodařilo doručit na adresu, kterou soud zjistil v zahraničí, proto soud ustanovil žalované z důvodu neznámého pobytu a zároveň, kdy se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, opatrovníka [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], usnesení nabylo právní moci [datum].

3. Ustanovený opatrovník uvedl, že žalovaná žalovaný nárok neuznává, neboť nebyla v souladu se zákonem posouzena úvěruschopnost žalované. Smlouva je tedy v souladu s judikaturou absolutně neplatná a ohledně jistiny, na kterou měl vzniknout nárok, byla vznesena námitka promlčení.

4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že tato byla dne [datum] uzavřena mezi společností [právnická osoba], a žalovanou. Na základě této smlouvy [právnická osoba] Financial poskytla zápůjčku v částce 50 000 Kč, zákazník se zavázal zaplatit Providentu za tuto zápůjčku poplatek v částce 39 898 Kč, kdy poplatek je vypočten jako součet kalkulačních položek a) úrok 12 253 Kč, b) částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení 11 600 Kč, c) částka za administrativní činnost a komfortní splácení 16 045 Kč. Celková částka je pak 89 898 Kč. Ze smlouvy vyplývá, že zákazník žádal, aby příslušná část poskytnuté zápůjčky dle smlouvy byla použita na splacení dosud nezaplacených dlužných částek dle dřívější smlouvy o zápůjčce (dále též jen„ refinancování zápůjčky“). Smluvní strany se dohodly, že odpovídající částka zápůjčky dle smlouvy bude použita na splacení dosud nezaplacených dlužných částek vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi smluvními stranami, které po zohlednění případného snížení nákladů z důvodu předčasného splacení zápůjčky představují v souhrnu částku ve výši 3 291 Kč, částka zápůjčky dle smlouvy po odečtení zůstatku celkové dlužné částky dle dřívější smlouvy o zápůjčce činí 46 709 Kč Smlouvou byla sjednána [příjmení] v hotovosti s měsíčním režimem splátek a žalovaná měla splatit celkovou dlužnou částku v hotovosti do rukou osoby uvedené v článku 15 smluvních podmínek v 18ti měsíčních splátkách s tím, že splátky byly ve výši 4 995 Kč a první splátka byla splatná v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a poslední splátka pak byla přestavována částkou 4 983 Kč RPSN bylo sjednáno ve výši 126, 91 %. Součástí smluvního vztahu pak byly smluvní podmínky o zápůjčce, které, mimo jiné, v článku 13 uvádí: Pokud je zákazník v prodlení se zaplacením splátky celkové dlužné částky, zavazuje se Providentu uhradit, v souladu s příslušnými právními předpisy, případné náklady řízení spojené se soudním vymáháním jeho závazku. V článku 15: Zákazník souhlasí s tím, že práva Providentu z této smlouvy včetně výběru splátek mohou být jménem Providentu vykonávána jakýmkoli oprávněným zástupcem Providentu nebo oprávněným zaměstnancem Providentu. Zákazník současně potvrzuje, že od zástupce Providentu, který zprostředkoval uzavření smlouvy, obdržel informace v rozsahu § 93 zákona, a to s dostatečným předstihem před zprostředkováním zápůjčky.

5. Z tabulky umoření smlouvy [číslo] se zjišťuje, že čerpána byla částka [datum] ve výši 50 000 Kč a celkově za celé období bylo zaplaceno 34 200 Kč.

6. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba], [obec a číslo], a žalovanou pod [číslo] že tato byla uzavřena [datum] jako [příjmení] v hotovosti s týdenním režimem splátek. Společnost Provident poskytla zápůjčku v částce 16 000 Kč a zákazník se zavázal zaplatit za tuto zápůjčku poplatek v částce 11 189 Kč, který je sestaven z kalkulačních položek a) úrok 2 862 Kč, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení 4 372 Kč, c) částka za administrativní činnost a komfortní splácení 3955 Kč Celkem se jedná o částku ve výši 27 189 Kč. Smluvně byl sjednán režim splátek týdenních do rukou osoby uvedené v článku 15 smluvních podmínek, sjednáno bylo celkem 60 týdenních splátek, kdy výše týdenní splátky od první do předposlední splátky činila 454 Kč a první splátku byl zákazník povinen zaplatit sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy a poslední splátka činila 403 Kč RPSN u sjednané půjčky znělo na 171,49 % Součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, upravující v článku 13 situaci zákazníka v prodlení, kdy je-li v prodlení se zaplacením splátky celkové dlužné částky, zavazuje se Providentu uhradit v souladu s příslušnými právními předpisy případné náklady řízení spojené se soudním vymáháním jeho závazku. V článku 15 zákazník souhlasí s tím, že práva Providentu z této smlouvy včetně výběru splátek mohou být učiněny jménem Providentu jakýmkoli oprávněným zástupcem Providentu nebo oprávněným zaměstnancem Providentu. Zákazník potvrdil, že od zástupce Providentu, který zprostředkoval uzavření smlouvy, obdržel informace v rozsahu dle § 93 zákona s dostatečným předstihem před zprostředkováním zápůjčky.

7. Z tabulky umoření smlouvy [číslo] je zjištěno, že [datum] byla čerpána částka ve výši 16 000 Kč, celkově ve vztahu k této smlouvě bylo zaplaceno 9 000 Kč.

8. Dne [datum] žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek, k čemuž je připojen i podací lístek.

9. S datem [datum] byla odeslána výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, předcházející žalobě, a to ve vztahu k oběma zápůjčkám. Připojen je podací lístek.

10. Aktivní legitimaci k vedení sporu dokládá žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek.

11. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotí soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, a to v souladu s ustanovením § 132 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen "o.s.ř.).

12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud zjistil skutkový stav věci: Dne [datum] právní předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřel smlouvu o zápůjčce [příjmení] v hotovosti s měsíčním režimem splátek, kdy byla poskytnuta zápůjčka 50 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit za tuto zápůjčku poplatek v částce 39 898 Kč Smlouva o zápůjčce sloužila k refinancování předchozí zápůjčky [číslo]. Žalovaná měla částku splatit v 18 měsíčních splátkách, kdy výše splátek byla sjednána na 4 995 Kč, poslední splátka byla ve výši 4 983 Kč RPSN u sjednané půjčky činilo 126,91 %. Na tuto zápůjčku zaplatila žalovaná celkem 34 200 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni, která požaduje zaplatit celkem částku 52 451,32 Kč, která je tvořena jistinou ve výši 33 856,80 Kč a dlužným poplatkem 18 594,52 Kč + kapitalizované zákonné úroky, kapitalizované úroky a dále zákonné úroky a kapitalizované úroky. Dne [datum] byla uzavřena právním předchůdcem žalobkyně smlouva se žalovanou [číslo] jednalo se o [příjmení] v hotovosti s týdenním režimem splátek, poskytnuta byla zápůjčka ve výši 16 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit za zápůjčku poplatek 11 189 Kč. [příjmení] měla být splacena v 60 týdenních splátkách po 454 Kč Poslední splátka pak byla představována částkou 403 Kč. Na tuto smlouvu zaplatila žalovaná celkem 9 000 Kč RPSN činilo 126,91 %. Pohledávky obě byly postoupeny žalobkyni, ta zasílala výzvu o postoupení pohledávek a zároveň zasílala předžalobní výzvu k zaplacení.

13. Pokud jde o právní posouzení věci, soud posuzuje uzavřenou smlouvu podle svého obsahu, kdy vychází z ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "O. Z."), účinného od 1. 1. 2014, a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaná je spotřebitelem podle ustanovení § 419 O. Z.; jedná se o smlouvu spotřebitelskou.

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Dle současné právní úpravy se jedná o neplatnost relativní (ustanovení § 586 občanského zákoníku, kterou může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy (ustanovení § 87 odst. 1 spotřebitelského úvěru)). Tato právní úprava je však v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] (dále jen„ směrnice 2008/48“) musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k  porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době – srovnej: rozsudek soudního dvora ve věci C [číslo]. Cílem směrnice 2008/48 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelů v Evropské unii a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Tato povinnost má za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti.

15. Podle ustálené judikatury soudního dvora jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelů směrnice 2008/48, aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. V souladu se zásadou nadřazenosti nesmějí členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidlo, které je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr zakotvil zásadu nadřazenosti v případu [příjmení] v . Enel ze dne [datum], kde prohlásil, že zákony vydané evropskými institucemi je zapotřebí začlenit do právních řádů členských států, které se jimi musí řídit. Evropské právo má proto přednost před vnitrostátními právními předpisy. Jestliže je vnitrostátní právní předpis v rozporu s evropským předpisem, musejí orgány členského státu uplatnit ustanovení evropské. [obec] nadřazenosti se vztahuje i na soudnictví. Judikatura členského státu by rovněž měla respektovat judikaturu EU.

16. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na judikaturu soudního dvora, soud shledává obě dvě smlouvy absolutně neplatnými, když právní předchůdce žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupoval s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou se ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumí očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Právní předchůdce žalobkyně nejednal čestně a spravedlivě, když poskytl úvěr na základě smlouvy o zápůjčce ve výši 50 000 Kč, a to na refinancování zápůjčky pod [číslo] když měl tedy zjištěno, že ani předchozí poskytnutá finanční částka nebyla řádně žalovanou splácena. [jméno] žalující společnost nedokládá konkrétní prověření úvěruschopnosti a dle názoru soudu, s ohledem na to, že úvěr byl poskytnut osobě ve vyšším věku, za situace, kdy existuje dluh z předchozího smluvního vztahu, a to ve vztahu ke smlouvě [číslo] následně je uzavřena další smlouva dne [datum] na částku 16 000 Kč pod [číslo] není postup právního předchůdce žalobkyně shledáván v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, kdy účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (rozsudek NS ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28Cdo 2221/2013).

17. Z ustanovení § [číslo] O. Z. se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, jak uvádí odstavec první. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám, jak uvádí odstavec druhý.

18. V ustanovení § [číslo] O. Z. se uvádí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. S poukazem na výše uvedené by tedy soud se zabýval tím, v jaké výši má být vrácena jistina, která byla skutečně poskytnuta, neboť v nesplacené výši by se jednalo o bezdůvodné obohacení.

20. V daném případě však byla vznesena námitka promlčení, kterou se soud musí zabývat.

21. Podle ustanovení § 621 O. Z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání (toto zákonné ustanovení upravuje počátek promlčecí lhůty při vydání bezdůvodného obohacení).

22. Pro posouzení počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty pro vydání bezdůvodného obohacení je rozhodný okamžik, kdy se ochuzený dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání konkrétního bezdůvodného obohacení a kdo je získal (srov. NS 28 Cdo 4812/2010). I při určení počátku subjektivní promlčecí lhůty bezdůvodného obohacení se uplatní ustanovení § 4 odst. 2 O. Z., které uvádí: Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti, podle něhož se má za to (vyvratitelná právní domněnka), že osoba o určité právně-významné skutečnosti ví, jestliže na to lze usuzovat při zvážení všech okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. Jde-li o případ neplatné smlouvy pro vznik bezdůvodného obohacení, je rozhodující okamžik přijetí plnění, to znamená, že primární právní skutečností, která zakládá vznik bezdůvodného obohacení, je okamžik poskytnutí plnění. V obou případech došlo k poskytnutí plnění dnem podpisu smlouvy, a to [datum] a [datum]. Od uvedených dat běžela tříletá promlčecí doba, která uplynula [datum] a [datum]. Žaloba byla podána [datum], tedy po uplynutí tříleté promlčecí doby. Soud žalobu v plném rozsahu zamítl, když shledal námitku promlčení za zcela důvodnou.

23. Podle ustanovení § 149 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen "o.s.ř.), zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování.

24. S poukazem na výše uvedené soud ukládá žalobci povinnost zaplatit státu České republice – Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci, náklady řízení ve výši 6 840 Kč Tyto náklady řízení jsou představovány odměnou za právní zastoupení, kdy odměna ustanoveného opatrovníka byla stanovena v souladu s ustanovením § 8 odst. 1, § 7, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a. t.“). Soud rozhoduje v době, kdy je zrušeno ustanovení § 9 odst. 5 a. t. nálezem Ústavního soudu. Soud přiznává odměnu za přípravu a převzetí zastoupení a za účast při jednání soudu [datum], kdy odměna za jeden úkon právní služby z částky 69 881,84 Kč by byla představována částkou 3 900 Kč. V souladu s ustanovením § 12 a) odst. 1 a. t., dochází ke snížení odměny o 20 %, tedy za jeden úkon právní služby se přiznává částka 3 120 Kč, za dva úkony 6 240 Kč. Podle ustanovení § 13 odst. 3 a. t. se přiznává náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, za dva úkony ve výši 600 Kč Celkem se tedy jedná o částku 6 840 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit v zákonné třídenní lhůtě od právní moci rozsudku (§ 160 o.s.ř.).