2 C 163/2026

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Kučerovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Anonymizováno bytem Adresa žalované o 46 511,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhala zaplacení další částky ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 %, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, původně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení a nákladů řízení. Žalobu odůvodňuje tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené , datum, mezi společností , Anonymizováno, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností žalující jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši , částka, . Úvěr měl být splacen nejpozději do , datum, . Ve stanovené lhůtě poskytnuté finanční prostředky, které byly vyčerpány, vráceny nebyly. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které žalovaná se zaregistruje zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Takto jsou zahájeny kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu pro spotřebitelský úvěr. Pro dokončení registrace žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet v rámci webového rozhraní byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, která byla čerpána do výše , částka, se splatností , datum, . Úvěruschopnost byla ověřována původním věřitelem výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechávána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy 10 % se musí rovnat minimálně životnímu minimu, které činí , částka, . Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále došlo k lustraci žalované z veřejně dostupných databází. Nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované u , právnická osoba, . Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána na , datum, . Celková výše nároku žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb činí , částka, splatných , datum, . Žalobkyně dokládá pouze poslední splatnou fakturu z důvodu velkého počtu, které byly zasílány. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, je požadováno, aby nárok v části jistiny žalované částky byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání nedostavila, k žalobě se na výzvu soudu nevyjádřila. Žalobkyně a její právní zástupkyně omluvily svou neúčast. Soud v daném případě postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z úvěrové smlouvy uzavřené , datum, právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je zjištěno, že je uzavřena úvěrová smlouva s maximálním úvěrovým limitem, který může být změněn v souladu se standardními podmínkami, který je , částka, , kdy minimální částka, která musí být zaplacena do termínu splatnosti, je ve výši 13 % z celkové splatné částky nebo , částka, podle toho, co je vyšší. V situaci, že je celková splatná částka nižší než , částka, , bude se minimální částka platby považovat za celkovou splatnou částku. Pokud se částka čerpaného úvěru zvýší na žádost klienta, bude minimální částka platby odpovídajícím způsobem upravena ve výpisu. Částka prvního čerpání úvěru je , částka, , výpůjční úroková sazba je 0,4026 % za den; 146,949 % ročně z nesplaceného úvěru, RPSN 299,98 %, kdy výpočet je založen na předpokladu poskytnutí úvěru ve výši , částka, a roční nominální úrokové sazbě 146,949 % ve výši , částka, v jednom roce na základě předpokladu, že úvěr je poskytován na období jednoho roku, počínaje dnem prvního čerpání a poslední platba provedená klientem pokryje nesplacený zůstatek jistiny a úroků a případné další poplatky. Celková splatná částka je , částka, vycházeje z předpokladu poskytnutí úvěru ve výši , částka, .

4. Žalobkyně předložila soudu kopii občanského průkazu, který žalovaná poskytla, z něhož je možné zjistit údaje, které tento doklad totožnosti obsahuje. Z dokladu o čerpání je možno zjistit, že , datum, byla čerpána částka , částka, , dne , datum, byla čerpána částka ve výši , částka, , dne , datum, byla čerpána částka , částka, .

5. Z faktury, variabilní symbol , var. symbol, , která je adresována žalované, je zjištěno, že jsou požadovány náhrada účelně vynaložených nákladů ve dnech , datum, - , částka, , , datum, - , částka, , , datum, - , částka, , , datum, - výběr , částka, , , datum, - výběr , částka, , , datum, - výběr , částka, , úroky za období čerpání , částka, . Celková dlužná částka k datu splatnosti je , částka, , neuhrazené částky z minulého období , částka, , aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti , částka, . Částka k zaplacení do , datum, byla ve výši , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka vůči žalované postoupena žalující společnosti.

6. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, které byly poskytnuty právní předchůdkyní žalobkyně, lze zjistit, že poskytován je spotřebitelský revolvingový úvěr s výší spotřebitelského úvěru , částka, , kdy pro uzavření smlouvy je třeba odesílat jednotlivé žádosti o úvěr, které musí věřitel výslovně schválit, aby byl úvěr získán. Žádosti lze podávat na libovolnou částku až do výše poskytnutého úvěrového limitu. Věřitel může podle svého volného uvážení rozhodnout, zda na základě podané žádosti o úvěr poskytne úvěr nebo ne a zda jej poskytne v plné nebo jen částečné výši. Rozhodnutí věřitele o schválení žádosti o úvěr je oznamováno emailem nebo prostřednictvím SMS. Doba trvání je na dobu neurčitou s tím, že je třeba hradit minimální splátku, která tvoří a) 13 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr nebo b) , částka, podle toho, která z částek je vyšší. Pokud celková částka nesplaceného úvěru spolu se splatným úrokem a poplatkem je nižší než , částka, , považuje se za celkovou minimální měsíční splátku nesplacený úvěr spolu s úrokem. Veškeré náklady na vymáhání dlužných částek, úroky z prodlení, nominální úrok, úvěr a v případě na další dlužné částky se hradí v tomto pořadí. Celková částka k úhradě je , částka, . Denní úrok je ve výši 0,4026 %, roční procentní sazba nákladů 299,98 %.

7. Žalovaná byla vyrozuměna dopisem z , datum, o postoupení pohledávky a dalším dopisem s datem , datum, byla vyzvána k úhradě před podáním žaloby.

8. Dokazování, jak je shora popsáno, hodnotí soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít, následně posoudit z hledisek právních. Soud neučinil dotaz na banku žalované, , právnická osoba, , kdo byl majitelem a disponentem k datu uzavření smlouvy k účtu číslo , č. účtu, , když toto bylo požadováno za zbytné s ohledem na skutečnost, že žalovaná nezpochybnila přijetí finančních částek od právní předchůdkyně žalobkyně.

9. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr, který je žalobkyní vyčíslen celkovou výší , částka, . Žalovaná čerpala splátkami celkem částku ve výši , částka, , a to dne , datum, - , částka, , , datum, - , částka, , , datum, - , částka, . Tyto finanční prostředky však žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni, nesplatila. Žalobkyně vystavila fakturu na zaplacení částek, které byly poskytnuty, včetně náhrady účelně vynaložených nákladů za výběr a úroky za období čerpání. Žalobkyně v žalobě popisuje, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila a znemožnila tak soudu poskytnout jí dle ustanovení § 118 a) odst. 3 o. s. ř. poučovací povinnost plynoucí z uvedeného ustanovení, která přichází v úvahu v průběhu jednání. Vzhledem k tomu, že se jednání žalobkyně a její právní zástupkyně nezúčastnily, tento institut nemohl být použit (usnesení Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, , rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, ) pro doplnění údajů o prověření úvěruschopnosti žalované. Sama žalobkyně pak navrhla v případě, že by soud neakceptoval, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost, aby bylo postupováno podle ustanovení o bezdůvodném obohacení.

10. Pokud jde o právní posouzení, vychází soud z ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „O. Z.“), a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném k datu uzavření smlouvy. Žalovaná je spotřebitelem podle ustanovení § 419 O. Z.

11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmům spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3). Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle ustanovení § 1970 O. Z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle ustanovení § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (rozsudek sp. zn. , spisová značka, ). Dále je poukazováno na rozsudek NS ČR spisové značky , spisová značka, , v němž je uvedeno, že „Jde-li o posouzení otázky, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost předchůdce žalobkyně, právní úprava, způsob a rozsah zkoumání úvěruschopnosti konkrétně nestanoví, pouze ukládá její posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele (§ 86 odst. 1 věta první zákona o ochraně spotřebitele) a předpokládá, že posoudí zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86 odstavec 2 zákona o spotřebitelském úvěru)“. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr či změnu takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (rozsudek sp. zn. , spisová značka, ). Taktéž Ústavní soud ČR ve věci pod spisovou značkou , Anonymizováno, uvedl „Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného činit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn, jak plyne z výše uvedené judikatury, jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková“.

12. Podle ustanovení § 2 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle ustanovení § 580 odstavec 1 O. Z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle ustanovení § 588 O. Z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle ustanovení § 2395 O. Z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle ustanovení § 2991 odstavec 2 O. Z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 1970 O. Z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení pak odpovídá nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

17. V případě výše uvedené smlouvy soud na základě provedeného dokazování dospívá k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně žádným soudu zjistitelným způsobem neověřila informace o úvěruschopnosti žalované, když úvěruschopnost byla prověřována výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům byla ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doložitelnými příjmy a deklarovanými výdaji a dále lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, přičemž není zřejmé, na základě čeho právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna splácet poskytnutý úvěr, když soudu nepředložila žádné důkazy ohledně ověření příjmů, výdajů, výpisu z účtu, ani dokumenty týkající se základní lustrace žalované ve veřejně dostupných databázích a registrech.

18. Splnění povinnosti řádného ověření úvěruschopnosti žalované je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěru rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků (obdobně například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Doklady o tom, že úvěruschopnost žalované byla náležitě ověřena, předloženy nebyly a žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla. Z toho soud dovozuje, že úvěruschopnost žalované nebyla řádně posouzena a důsledkem nesplnění uvedené povinnosti je neplatnost úvěrové smlouvy uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou dle § 580 odst. 1 O. Z., kdy soud k této neplatnosti přihlédl podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bez návrhu.

19. K sankcím, které nastupují v souvislosti s porušením povinnosti zkoumat úvěruschopnost, se vyjádřil rovněž Soudní dvůr Evropské unie, který uvedl, že soudy jsou povinny zajistit plný účinek směrnice 2008/48 ES, když články 8 a 23 této směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele z článku 8 směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

20. Vzhledem na výše uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala náležitě pečlivě úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy a smlouva je absolutně neplatná. Žalovaná má povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu jako specifické bezdůvodné obohacení. Úvěr byl poskytnut ve výši , částka, , žalovanou nebylo splaceno nic. Soud tedy shledává požadavek žalobkyně důvodným do částky poskytnutého úvěru ve výši , částka, , kdy v tomto směru žalobě vyhovuje a žalovanou soud zavazuje k zaplacení této částky v zákonné lhůtě (§ 160 o. s. ř.).

21. Pokud jde o částku, která převyšuje poskytnutý úvěr a úroky z prodlení, soud žalobu zamítá, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy. Co se týče úroku z prodlení, je vycházeno z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , podle kterého ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské smlouvě je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci neprověřených úvěrů spočívajících v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na splacenou jistinu úvěru bez dalších poplatků a úroků navíc v nové době splatnosti, která je buď dohodnuta mezi stranami, nebo v případě sporu určena soudem a neodvisí od výzvy věřitele, ale od možnosti a schopnosti dlužníka (žalované). Nárok na zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 1968 a 1970 O. Z. tak věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka se splacením poskytnuté jistiny. Protože mezi účastníky k dohodě o splatnosti, povinnosti vrátit poskytnutou jistinu nedošlo a žalovaná jí nevrátila ani na výzvu žalobkyně, vyšel soud z toho, že mezi účastníky je spor o stanovení této splatnosti a fakticky ji určil až svým rozhodnutím. Z důvodu nečinnosti žalované, která se k žalobě nevyjádřila, nemohl soud učinit žádná skutková zjištění k aktuálním majetkovým a výdělkovým poměrům žalované a tedy k její možnosti vrátit poskytnutou jistinu. Z tohoto důvodu byla soudem stanovena splatnost v souladu s obecnou třídenní pariční lhůtou (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Jak již bylo uvedeno, soud zamítl žalobu do úroků z prodlení, neboť splatnost přiznané částky nastává až uplynutím lhůty k plnění stanovené ve výroku rozsudku a žalobkyni tedy v době rozhodnutí soudu nárok na úrok z prodlení nevznikl, neboť žalovaná nebyla doposud v prodlení.

22. Pokud jde o náklady řízení, vychází soud z porovnání úspěchu a neúspěchu mezi účastnicemi řízení, kdy žalobkyně je úspěšná do částky , částka, a ve zbývající části je neúspěšnou, kdy v rámci neúspěchu soud přihlíží i k výši úroku z prodlení, který požadovala žalobkyně za dobu od , datum, do dne jednání soudu, kdy ve věci byl vyhlášen rozsudek. V tomto rozsahu pak soud přiznává žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 24 %. Náklady řízení jsou představovány odměnou za právní zastoupení, kdy soud přiznává odměnu podle ustanovení § 14 b) advokátního tarifu ve výši , částka, za úkon, což je celkem za 3 úkony částka , částka, (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání soudu), 4 x je přiznán režijní paušál ve výši , částka, za úkon, což je , částka, . K nákladům řízení náleží 21% DPH z částky , částka, ve výši , částka, a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Náklady v plné výši, které by přiznával soud, by byly představovány částkou , částka, a soud z těchto nákladů přiznává částku ve výši 24 %, tedy , částka, , kdy tuto částku je žalovaná povinna zaplatit v zákonné třídenní lhůtě od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 160, § 149 odst. 1 o. s. ř.).