2 C 20/2026

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Kučerovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 16 625 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12 %, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, původně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, domáhá zaplacení částky částka s příslušenstvím a nákladů řízení. Žalobu odůvodňuje tím, že nabyla žalobkyně pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum se společností právnická osoba, sídlem adresa. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo hodnota, kdy žalovanému byl poskytnut úvěr v celkové výši částka v platbách částka dne datum a částka dne datum bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu, což je doloženo potvrzeními o provedených platbách. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek a byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V upomínce z datum byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzván k okamžité úhradě. V prodlení je žalovaný prokazatelně od datum. Předmětem je pohledávka ve výši částka skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši částka a smluvního úroku částka, nejpozději s platných datum spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti úvěru z nesplacené jistiny. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.Anonymizováno.cz, na které si žalovaný vybral podle vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Vyplnil registrační formulář, kde uvedl osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, čímž si na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně vytvořil zákaznický účet. Byl seznámen s podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy, následně byl žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně odeslán na jeho telefonní číslo verifikační SMS kód nezbytný k podpisu smlouvy. Zadáním kódu do příslušného pole v zákaznickém účtu vyjádřil žalovaný souhlas s návrhem smlouvy. Po odsouhlasení návrhu smlouvy žalovaným ji odsouhlasila právní předchůdkyně žalobkyně a zaslala žalovanému na jeho telefonní číslo nebo emailovou adresu zprávu potvrzující podepsání smlouvy, čímž došlo k jejímu uzavření. Žalovaný zároveň souhlasil, že za účelem ochrany majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy může využívat informace z dlužnických registrů, a to Solus, CNCB, CBCB, přičemž úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích lustrací a úvěrovou historií. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný nahlásil, že není v prodlení se splácením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě a není si vědom, že by byl evidován v žádné z databázi dlužníků nebo databázi pro tvorbu úvěrové historie. V interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí či v databázi neplatných dokladů právnická osoba nebyly známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu právní předchůdkyní žalobkyně, následně i žalobkyní prostřednictvím výzvy k plnění před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, kdy tato výzva byla odeslána dne datum. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru za prokázaný, žalobkyně požaduje, aby tento nárok části jistiny žalované částky byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se k jednání nedostavil, žalobkyně a její právní zástupce omluvili svou neúčast. Soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.).

3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru Anonymizováno č. hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobce společností právnická osoba adresa a žalovaným je zjištěno, že žalovaný má možnost čerpat úvěr do výše částka, kdy se jedná o úvěr spotřebitelsky jiný než na bydlení, nezajištěný s pravidelnými splátkami a s možností opakovaného čerpání splácené jistiny úvěru. Smluvní strany se dohodly na parametrech, kdy splatná je vždy k poslednímu dni v každém jednotlivém období 30 dnů opakujícím se po sobě po dobu trvání úvěru, počínaje dnem uskutečnění prvního čerpání úvěru až do jeho úplného splacení. Počáteční výše je částka každý měsíc a mění se podle pravidel dle čl. III odst. 1 smlouvy. Datum prvního čerpání je datum, zápůjční úroková sazba 200 % ročně. Úrok je počítám denně ze skutečné výše vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru, denní úrok je stanoven z roční úrokové sazby s předpokladem kalendářního roku trvajícího 365 dnů. RPSN bylo stanoveno žalovanému 537,20 %. Účet pro poskytnutí úvěru je č. účtu. Účet pro splácení úvěru je č. účtu a variabilní symbol var. symbol. Žalovaný potvrdil návrh smlouvy pomocí kódu dne datum, který mu byl zaslán na telefonní číslo a email.

4. Z výpisu banky Anonymizováno je zjištěno, že dne datum na účet č. č. účtu odešla platba ve výši částka pod variabilním symbolem var. symbol, další platba ve výši částka odešla na stejný účet pod variabilním symbolem var. symbol datum.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností právnická osoba a žalobkyní, včetně dodatku č. 1 byla postoupena pohledávka vůči žalovanému, jak vyplývá ze seznamu postupovaných pohledávek v částce částka, kdy žalovaný je označen jménem, příjmením, rodným číslem a číslem smlouvy. Postoupení pohledávky bylo dopisem z datum žalovanému oznámeno.

6. Žalovaný je výzvou k úhradě před podáním žaloby datovanou dnem datum vyzván k zaplacení částky poskytnutého úvěru, včetně nákladů na právní zastoupení. Zásilka byla odeslána, jak vyplývá z podacího lístku pošty.

7. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky právnická osoba pro produkt Anonymizováno, se kterými žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že se seznámil.

8. Dopisem z datum označeným jako poslední možnost dohody na úhradě byl žalovaný vyzván k zaplacení částky obsahující jistinu úvěru, smluvní úrok, smluvní pokutu a poplatky za upomínání.

9. Dokazování, jak je shora popsáno, hodnotí soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít, následně posoudit z hledisek právních. Soudem nebyl činěn dotaz na banku žalovaného, kdo byl majitelem a disponentem k datu uzavření smlouvy účtu, který byl samotným žalovaným uveden jako účet pro poskytnutí úvěru.

10. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru dne datum, jednalo se o revolvingový úvěr č. smlouvy Anonymizováno. Žalovanému byla poskytnuta částka částka v platbách datum Anonymizováno, částka datum bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného. Poskytnutá částka měla být uhrazena formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný svou povinnost nesplnil, došlo k jeho upomínání, datum byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k okamžité úhradě. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, požadováno je zaplacení částky částka nesplacené jistiny a smluvního úroku částka. To, že došlo k postoupení pohledávky, bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně v žalobě popisuje, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného s tím, že žádné doklady k tomuto žalobkyně sama nemá. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila a znemožnila soudu poskytnutí dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. poučovací povinnosti plynoucí z uvedeného ustanovení, která přichází v úvahu v průběhu jednání, vzhledem k tomu, že se jednání žalobkyně a její právní zástupce nezúčastnili, tento institut nemohl být použit (usnesení Ústavního soudu sp. zn. Anonymizováno, rozsudek NS ČR sp. zn. spisová značka) pro doplnění údajů a prověření úvěruschopnosti žalované. Sama žalobkyně navrhla v případě, že by soud neakceptoval, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost, bylo postupováno podle ustanovení o bezdůvodném obohacení.

11. Pokud jde o právní posouzení, vychází soud s ustanovením § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinném k datu uzavření smlouvy. Žalovaný je spotřebitelem podle ustanovení § 419 OZ.

12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostech. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3). Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a opravuje v soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle ustanovení § 1970 OZ mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistin spotřebitelského úvěru v době podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (rozsudek sp. zn. spisová značka). Dále je poukazováno na rozsudek NS ČR sp. zn. spisová značka, v němž je uvedeno, že „jde-li o posouzení otázky, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost předchůdce žalobkyně, právní úprava způsob a rozsah zkoumání úvěruschopnosti konkrétně nestanoví, pouze ukládá její posouzení na základě nezbytných spolehlivých a přiměřených informací získaných od spotřebitele (§ 86 odst. 1 věta první zákona o ochraně spotřebitele) a předpokládá, že posoudí zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru)“. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr či změnu takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (rozsudek sp. zn. spisová značka). Taktéž Ústavní soud ČR ve věci pod sp. zn. Anonymizováno uvedl „podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného činit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru i dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, uložením a řádným splnění této povinnosti při tom není chráněn, jak plyne z výše uvedené judikatury, jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková“.

13. Podle ustanovení § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle ustanovení § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, to platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle ustanovení § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle ustanovení § 1970 OZ může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácení peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. V případě výše uvedené smlouvy soud na základě provedeného dokazování učinil závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně žádným, soudu zjistitelným způsobem, neověřila informace o úvěruschopnosti žalovaného, když nejsou předloženy žádné důkazy, ze kterých by bylo zřejmé, co bylo zjištěno a jaké závěry o schopnosti žalovaného splácet úvěr byly dovozeny. Nejsou předloženy žádné důkazy ohledně ověření příjmů, výdajů, výpisů z účtu, ani dokumentace týkající se základní lustrace žalovaného ve veřejně dostupných databázích a registrech.

19. Splnění povinnosti řádného ověření úvěruschopnosti žalovaného je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěru rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péči při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Doklady o tom, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně ověřena, předloženy nebyly a žalobkyně žádné další důkazy ani nenavrhla, ani v tomto směru nemohla být poučena. Z tohoto důvodu soud dovozuje, že úvěruschopnost žalovaného nebyla řádně posouzena. Důsledkem nesplnění uvedené povinnosti je neplatnost úvěrové smlouvy uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným dle § 580 odst. 1 OZ, kdy soud k této neplatnosti přihlíží podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bez návrhu.

20. K sankcím, které nastupují v souvislosti s porušením povinnosti zkoumat úvěruschopnost, se vyjádřil rovněž Soudní dvůr Evropské unie, který uvedl, že soudy jsou povinny zajistit plný účinek směrnice 2008/48/ES, když články 8 a 23 této směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele z čl. 8 směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

21. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala náležitě pečlivě úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a smlouva je tedy absolutně neplatná. Žalovaný má povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu jako specifické a bezdůvodné obohacení. Žalobkyně požaduje poskytnutý úvěr ve výši částka. Soud tedy shledává požadavek žalobkyně v tomto rozsahu důvodným a do částky částka žalobě vyhovuje a žalovaného zavazuje zaplatit tuto částku v zákonné lhůtě dle ustanovení § 160 o.s.ř.

22. Pokud jde o částku, která převyšuje poskytnutý úvěr a úroky z prodlení, je žaloba zamítnuta, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy. Co se týče úroku z prodlení, je vycházeno z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, podle kterého ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské smlouvě je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci neprověřených úvěrů spočívajících v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na splacenou jistinu úvěru bez dalších poplatků a úroku navíc v nové době splatnosti, která je buď dohodnuta mezi stranami nebo v případě sporu určena soudem a neodvisí od výzvy věřitele, ale od možnosti a schopnosti dlužníka (žalovaného). Nárok na zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 1968, § 1970 OZ, tak věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka se splacením poskytnuté jistiny. Protože mezi účastníky k dohodě o splatnosti, povinnosti vrátit poskytnutou jistinu nedošlo a žalovaný ji nevrátil ani na výzvu žalobkyně, vyšel soud z toho, že mezi účastníky je spor o stanovení této splatnosti a fakticky ji určil až svým rozhodnutím. Z důvodu nečinnosti žalovaného, který se k žalobě nevyjádřil, nemohl soud učinit žádná skutková zjištění k aktuálním majetkovým a výdělkovým poměrům žalovaného, a tedy jeho možnost vrátit poskytnutou jistinu. Z tohoto důvodu byla soudem stanovena splatnost v souladu s obecnou 3 denní lhůtou v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř. Jak již bylo uvedeno, soud zamítl žalobu do úroku z prodlení, neboť splatnost přiznané částky nastává až uplynutím lhůty k plnění stanovené ve výroku rozsudku a žalobkyni tedy v době rozhodnutí soudu nárok na úrok z prodlení nevznikl, neboť žalovaný nebyl dosud v prodlení.

23. Pokud jde o náklady řízení, bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, jak je ve výroku uvedeno, jelikož žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný. Za této situace v porovnání úspěchu a neúspěchu soud nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje, ve 3 stejnopisech. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze soudu podat návrh na výkon rozhodnutí podle ustanovení § 251 o.s.ř. nebo návrh na exekuci prostřednictvím soukromého exekutora. Rozsudek je vykonatelným, jakmile uplyne lhůta k plnění, eventuálně, jakmile nabude právní moci.