2 C 278/2025

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Kučerovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného sídlem Adresa opatrovníka A o 37 922,69 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, úroku 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 %, se žaloba v tomto rozsahu zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce částka do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou, původně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum, se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaný zaplatil částku částka s příslušenstvím a náklady řízení. Nárok je odůvodněn tak, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, žádost je pod číslem Anonymizováno, jednalo se o úvěr ke kreditní kartě. Dne datum byla uzavřena smlouva o úvěru číslo Anonymizováno, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ke kreditní kartě Poštovní spořitelny do výše úvěrového limitu částka. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky pro kreditní kartu z datum. Účet byl otevřen ke dni datum. Za čerpání peněžních prostředků do výše úvěrového limitu byl žalovaný povinen hradit úrok z úvěru ve výši 19,90 % p. a. s tím, že pro případ prodlení byl sjednán úrok z prodlení ve výši zákonné. Úroková sazba byla s ohledem na zákon o spotřebitelském úvěru změněna a dlužná částka je úročena úrokem ve výši 8,5 %. Smlouva byla stanovená s minimální výší měsíční splátky 5 % z vyčerpané částky ke dni vystavení výpisu, vždy však alespoň ve výši částka. Pokud by ke dni vystavení výpisu nebylo čerpáno alespoň částka, tak celá vyčerpaná částka. Splatnost měsíčních splátek byla sjednána na 14. den v měsíci. Žalovaný své povinnosti neplnil řádně a včas, dostal se do prodlení se splácením. Žalobkyně prohlásila pohledávky ze smlouvy za splatné ke dni datum, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Požadováno je zaplacení jistiny ve výši částka, úroku ve výši částka, který je tvořen úrokem ve výši 8,05 % p. a. z dlužné jistiny za období od datum do datum, kdy postupné narůstání úroku je patrné z připojené transakční historie, úroku z prodlení ve výši částka, který je tvořen úrokem z prodlení ve výši zákonné z dlužné jistiny a poplatků za období od datum do datum, kdy postupné narůstání úroku je patrné z připojené transakční historie, dále je požadován úrok ve výši 0,05 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši zákonné z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně uvádí, že byla prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to ze všech ohledů, kdy podklady nejsou hodnoceny izolovaně, ale ve svém souhrnu. Po analýze žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. V doplnění uvedla žalobkyně, že žalovaný celkem vyčerpal částku částka, uhradil částku částka, platby byly započteny ve výši částka na úroky z prodlení a ve výši částka na dlužnou jistinu. Rozdíl mezi vyčerpanou částkou a platbami na jistiny tvoří požadovanou jistinu částka.

2. Žalovaný se prostřednictvím ustanoveného opatrovníka vyjádřil tak, že nepopírá uzavření úvěrové smlouvy, tedy toho, že ze strany žalobkyně byla poskytnuta částka částka. Z dokumentů, které jsou předloženy, vyplývá, že žalovaný v době uzavření úvěrové smlouvy splácel u žalobkyně hypoteční úvěr se zůstatkem částka s měsíční splátkou ve výši částka. Jeho deklarovaný příjem činil částka a měsíční náklady bez splátky hypotéky pak částka. Žalovaný měl minimálně splácet 5 % z vyčerpané částky po obdržení měsíčního výpisu, minimálně však částka. Z údajů plyne, že ze strany žalobkyně nebyla řádným způsobem posouzena schopnost žalovaného splácet úvěr. Opatrovník se domnívá, že žalovanému neměl být ze strany žalobkyně poskytnut úvěr, což má za následek neplatnost úvěrové smlouvy a žalobci vzniká nárok na zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení v částce, která byla žalobkyni poskytnuta po odečtení skutečných úhrad ze strany žalovaného.

3. Ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě soud zjistil, že smlouva je uzavřena mezi právnická osoba a žalovaným Jméno žalovaného dne datum. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky pro kreditní kartu, obchodní podmínky pro platební karty, podmínky pro úvěry a podmínky pro karty, sazebník ČSOB pro fyzické občany, oznámení právnická osoba. o stanovení úrokových podmínek, vkladů a úvěrů. Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit částka. Ke dni uzavření smlouvy byla sjednána pohybová úroková sazba 19,90 % ročně. Úvěr měl být splácen ve formě měsíčních splátek ve výši 5 % z vyčerpané částky ke dni vystavení výpisu, vždy alespoň částka, není-li ke dni vystavení výpisu vyčerpáno alespoň částka, pak celá vyčerpaná částka. Splatnost byla sjednána na 14. den v měsíci, výpis je zasílána elektronicky. Celková částka, kterou má klient zaplatit, je částka, RPSN 24,04 %. Úvěr mohl být čerpán do výše úvěrového limitu ode dne uzavření smlouvy, a to prostřednictvím kreditní karty. Smlouva obsahuje ujednání o poplatcích, splácení, pojištění, ochrany nákupu a prodloužení záruky na další volitelné pojištění, důsledky porušení povinností ze strany klienta, změny smlouvy, ukončení a závěrečné ujednání.

4. Z transakční historie a přehledu splátek je zjištěno, že žalovaný celkem vyčerpal částku částka, uhradil částka, přičemž byla započtena částka ve výši částka na úroky z prodlení a ve výši částka na dlužnou jistinu.

5. Žalovaný byl žalobkyní vyzýván k úhradám dlužných částek v roce 2023, 2024. Dopisem z datum byla odeslána poslední výzva k zaplacení dluhu s tím, že nebude-li tak učiněno, bude úvěr zesplatněn.

6. Dopisem ze dne datum je oznámeno zesplatnění dluhu a je požadováno zaplacení částky, která činila k datum Anonymizováno.

7. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z toho, že existuje kontrakt žalovaného, jehož nesplacená jistina je částka, měsíční splátky jsou částka, jedná se o hypoteční úvěr.

8. Z vyhodnocení žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru, je zjištěno, že byla schválena částka částka, přičemž bylo vycházeno z příjmů žalovaného částka měsíčně, z pravidelných měsíčních výdajů bez splátek úvěru částka měsíčně. Žalobkyně vycházela z příjmů za únor 2021 - částka, za březen 2021 - částka, duben 2021 - částka, květen 2021 - částka, červen 2021 - částka. Do výpočtu platební kapacity vstupovala částka částka.

9. Dopisem z datum byl žalovaný vyzván, a to na dvě adresy k úhradě dluhu, který k datu datum činil částka.

10. Ze žádosti o poskytnutí úvěru je požadován úvěr do výše limitu částka s pravidelnou měsíční splátkou ve výši 5 % vždy ke 14. dni v měsíci, příjmy a výdaje jsou uvedeny částka - příjem, měsíční výdaje ve splátek úvěru - částka, splátky úvěru bez kreditních karet a kontokorentů částka. Bylo prohlášeno, že žalovaný nemá závazky ke splatnosti vůči kterémukoliv Finančnímu úřadu, ani vůči České správě sociálního zabezpečení. Žalovanému se dostalo předsmluvních informací před poskytnutím úvěru.

11. Ze záznamu podpisu klienta je zjištěno, že žalovaný elektronickou formou podepsal listiny, které mu poskytovala banka, a to předsmluvní informace, náležité vysvětlení žádosti o kreditní kartu.

12. O skutkovém stavu věci učinil soud následující závěr: Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru pod číslem Anonymizováno, a to ke kreditní kartě. Žádost žalovaného byla akceptována a datum byla uzavřena smlouva o úvěru číslo hodnota a žalovanému byl takto poskytnut úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu částka, který byl žalovaný povinen hradit spolu s úrokem úvěru ve výši 19,90 % ročně, s tím, že pro případ prodlení byl sjednán úrok z prodlení ve výši zákonném. Úroková sazba s ohledem na zákon o spotřebitelském úvěru byla změněna a dlužná částka je úročena úrokem ve výši 8,05 %. Žalovaný se zavázal úvěr splácet minimální výší měsíční splátky ve výši 5 % z vyčerpané částky ke dni vystavení výpisu, vždy však alespoň částka s tím, že pokud ke dni vystavení výpisu nebylo čerpáno alespoň částka, pak je nutno uhradit celou vyčerpanou částku. Splatnost byla sjednána ke 14. dni v měsíci. Žalovaný své smluvní závazky neplnil řádně a včas, a proto žalobkyně prohlásila pohledávky ze smlouvy za splatné ke dni datum. Součástí smluvního vztahu, jak již bylo výše uvedeno, byly obchodní podmínky, sazebník pro fyzické osoby.

13. Žádost o poskytnutí úvěru ke kreditní kartě byla posouzena a vyhodnocena tak, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z deklarovaného příjmu, měla k dispozici příjmy za pět měsíců, bylo jí známo, že žalovaný splácí hypotéku částkou částka, kdy nesplacená jistina činila částka, dále byly výdaje žalovaného ze splátek úvěru v měsíční výši částka, splátky úvěru bez kreditních karet a kontokorentů částka. Žalovaný byl upomínán k zaplacení, jak je výše uvedeno.

14. Po právní stránce je věc posuzována takto:

15. Pokud je oprávnění k posouzení vychází soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně je podnikatelem, jak vyplývá z ustanovení § 420 odst. 1 OZ a je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr. Žalovaný je spotřebitelem podle ustanovení § 419 OZ.

16. Podle ustanovení § 2 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo i jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

17. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřeného možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností i soudních smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (druhý odstavec). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určitou rozhodnutím změnit (třetí odstavec).

19. Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální v obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívajících v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků do nové doby splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 OZ mu vznikají teprve v okamžiku prodlení dlužníka z vrácení zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (rozsudek NS sp. zn. spisová značka).

20. Podle ustanovení § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle ustanovení § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, to platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle ustanovení § 1970 OZ může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda, že dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená smlouva o úvěru je ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru smlouvou o spotřebitelském úvěru a že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Co se týče provedených důkazů, soud po jejich zhodnocení dospívá k závěru, že žalobkyně této povinnosti zcela nedostála, byť žalobkyně na tuto povinnost nerezignovala, informace, z nichž vycházela při ověření úvěruschopnosti žalovaného, nejsou podle názoru soudu dostatečné proto, aby mohl být učiněn závěr o tom, že žalovaný byl v době poskytnutí úvěru schopen poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Právě naopak soud vychází z údajů, které měla žalobkyně pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy tyto hodnotí tak, že za této situace neměla žalovanému žalobkyně žádný úvěr poskytnout, popřípadě vyvinout větší úsilí směřující k tomu, aby jeho úvěruschopnost doověřila.

25. V tomto směru soud poukazuje na údaje o příjmech žalovaného, jeho potencionálních a skutečných výdajích, kdy s ohledem na náklady běžného života a výdaje žalovaného není prokázáno, že by žalovaný měl k dispozici dostatek finančních prostředků na to, aby mohl poskytnutý úvěr řádně a včas splácet, což se prokázalo. I běžný laik při posouzení příjmů a výdejů žalovaného dospěje k závěru, že žalovaný nemohl být schopen úvěr splácet řádně a včas. Soud tedy učinil závěr, že k řádnému posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr nedošlo, přičemž je nutno vždy vycházet z individuální situace, kterou je třeba individuálně vyhodnotit. Žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného ověřovala, ale nedostatečným způsobem, nepostupovala s náležitou odbornou péčí, kterou lze ve vztahu podnikatelé, spotřebitelé rozumně očekávat, a proto soud dospěl k závěru, že uvedená spotřebitelská smlouva je absolutně neplatná.

26. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy je prokázáno, že žalovaným byla vyčerpána částka částka, uhrazena částka částka, kdy na platby byla započtena částka částka na úroky z prodlení a na jistinu částka částka, rozdíl mezi vyčerpanou částkou a platbami jistiny je ve výši částka. V tomto směru tedy soud žalobu shledal za oprávněnou a žalovanému ukládá povinnost zaplatit žalobci částku uvedenou ve výroku I. rozsudku, a to v zákonné třídenní lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“ ).

27. Co se týče úroků z prodlení, v tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, protože dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena ani prokázána, soud ji určil, jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění, je tato stanovena v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř.

28. S ohledem na výše uvedené pak byla žaloba v ostatních nárocích vycházejících z neplatné smlouvy zamítnuta (viz výrok II. rozsudku).

29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žalobkyně by měla nárok na náklady řízení, které jsou představovány odměnou za právní zastoupení, kdy za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a písemné podání soudu je přiznána odměna ve výši částka za úkon v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Za každý tento úkon pak náleží náhrada hotových výdajů ve výši částka za úkon, celkem částka. Za účast při jednání soudu je odměna přiznána ve výši částka a náhrada hotových výdajů ve výši částka, a to podle advokátního tarifu. Náhrada za promeškaný čas je za 4 půlhodiny po částka, přiznána opět v souladu s advokátním tarifem. Pokud jde o cestovné, je přiznána náhrada cestovného za ujetí 110 km z adresa do adresa a zpět vozidlem značky Anonymizováno, kdy podle osvědčení o registraci vozidla je spotřeba tohoto vozidla 6,3 litru nafty motorové na 100 km a podle vyhlášky č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2026 se přiznává za 1 l nafty motorové částka 34, 10 Kč a náhrada za 1 km jízdy 5,90 Kč. Na cestovném je přiznána částka částka (6,3/100 x 34,10 + 5,90 x 110). Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, soud přiznává DPH ve výši částka z částky částka. K nákladům řízení náleží zaplacení soudních poplatek ve výši částka. Náklady řízení v plné výši by byly představovány částkou částka. Soud s ohledem na to, že žalobu zamítl do částky kapitalizovaných úroků, kdy v součtu tato částka představuje 15 % z částky, která byla přiznána, přistupuje soud ke snížení odměny o 15 %, tedy o částka a žalobkyni přiznává náklady řízení ve výši částka, které je povinen žalovaný zaplatit v zákonné třídenní lhůtě od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 160, § 149 odst. 1 o.s.ř.). Tento postup považuje soud za spravedlivý, pokud jde o vyčíslení neúspěchu žalobkyně ve sporu.

30. Státu vzniknou náklady s odměnou ustanoveného opatrovníka a tyto náklady nese stát. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje, ve 3 stejnopisech. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze soudu podat návrh na výkon rozhodnutí podle ustanovení § 251 o.s.ř. nebo návrh na exekuci prostřednictvím soukromého exekutora. Rozsudek je vykonatelným, jakmile nabude právní moci, eventuálně jakmile uplyne lhůta k plnění.