2 C 98/2018

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kučerovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa , právně zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , proti žalovaným: 1) Ing. Bc. jméno příjmení , datum narození , bytem adresa , 2) jméno příjmení , datum narození , bytem adresa , oba právně zastoupeni JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , v řízení o určení spoluvlastnictví <b>I. Žaloba na určení, že [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], to vše zapsané v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec, na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. obec a okres [okres], se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náklady řízení, každému ze žalovaných částkou 130 262 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaných.</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne 22.5.2018, která směřovala proti [jméno] [příjmení], narozenému [datum], domáhal určení, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec, na [list vlastnictví], pro k.ú., obec a okres [okres]. Žalobu odůvodňuje tím, že 22.1.2018 zemřela paní [jméno] [příjmení], [datum narození], posledně bytem [adresa], babička žalobce. Pozůstalost byla projednávána u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. [spisová značka] a řízení bylo pravomocně skončeno usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 10.4.2018, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 10.4.2018. Účastníky tohoto řízení byli žalovaný, jako syn zůstavitelky, a dcera zůstavitelky paní [jméno] [příjmení], [datum narození]. Soudem byla schválena dohoda dědiců a potvrzeno nabytí dědického práva, přičemž žalovaný, mimo jiné, nabyl z pozůstalosti do svého výlučného vlastnictví nemovitosti, pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec, na [list vlastnictví], pro k.ú., obec a okres [okres]. Obvyklá cena nemovitých věcí byla stanovena částkou 2 240 000 Kč. Z odůvodnění vyplývá, že zůstavitelka, tedy paní [jméno] [příjmení], zanechala vlastnoručně sepsanou závěť ze dne 24.11.2011 nazvanou má poslední vůle, kdy nemovité věci odkázala v plném rozsahu žalovanému, tedy svému synovi. Žalobce má k dispozici přímo od zůstavitelky závěť sepsanou též vlastní rukou zůstavitelky, pořízenou dne 3.1.2017, kde zůstavitelka nemovité věci odkazuje žalobci a žalovanému tak, že každý z nich nabyde spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½ k nemovitým věcem. Žalobce je přesvědčen, že závěť nahrazuje závěť předchozí, ze které se vycházelo při vypořádání pozůstalosti a v řízení o pozůstalosti tak mělo být postupováno v souladu s takto učiněnou poslední vůlí zůstavitelky. Žalobce v rámci řízení o pozůstalosti nepředložil, neboť mu nebylo známo, že se toto vede, když nebyl jeho účastníkem. Je přesvědčen, že žalovaný je ohledně vlastnictví nemovitých věcí dědicem neoprávněným, když podle poslední vůle zůstavitelky by měl být vlastníkem pouze spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ k nemovitým věcem a druhý spoluvlastnický podíl o stejném rozsahu by měl připadnout do výlučného vlastnictví žalobce. Jako neoprávněný dědic je tak žalovaný povinen část nemovitých věcí žalobci vydat.

2. Žalovaný [jméno] [příjmení] se k žalobě vyjádřil tak, že nárok zcela neuznal. Vychází z toho, že listina, na kterou žalobce v žalobě poukazuje a označuje ji za závěť, nelze podle jeho obsahu hodnotit jako projev vůle, který zůstavitelka pro případ své smrti osobně zůstavuje více osobám podíl na pozůstalosti. V závěti chybí vyjádření, z něhož by vyplývalo, že dům [adresa] měli nabýt do spoluvlastnictví její syn a vnuk. Kromě toho se tato listina zmiňuje pouze o domu [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec], nikoliv o pozemku parcele [číslo] pozemku parcele [číslo] v katastrálním území Jindřichův Hradec. Žalovaný je přesvědčen, že v době pořízení listiny, ze které žalobce ve své žalobě vychází, nebyla zůstavitelka [jméno] [příjmení], [datum narození], babička žalobce a matka žalovaného schopna projevit vlastní vůli. Zemřela ve věku téměř 91 let, tuto závěť měla pořídit ve věku 90 let. Její zdravotní stav se zhoršil a v lednu roku 2015 po smrti jejího manžela [jméno] [příjmení], kdy tehdy přestala vařit, nepamatovala si blízké osoby, mluvila o lidech, které nikdo neznal, a tvrdila, že vidí duchy. Žalovaný je přesvědčen o tom, že závěť z 3.1.2017 neobsahuje skutečnou poslední vůli [jméno] [příjmení]. Bydlel společně ze zůstavitelkou v domě [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec] do doby, než byla hospitalizována v LDN v [obec] a o zůstavitelku se spolu se svou sestrou [jméno] [příjmení] staral. Zůstavitelka se nikdy nezmínila o tom, že by pořídila závěť, kterou předložil žalobce, přičemž tato závěť by rušila závěť, kterou v dědickém řízení po zůstavitelce předložil žalovaný. Závěť je z 24.11.2011, zůstavitelka za dědice stanovila žalovaného. Žalobce občas dům [adresa] v [anonymizováno] ulici se svými přáteli navštěvoval, ale choval se v něm tak, že si [jméno] [příjmení] nepřála, aby se v tomto domě zdržoval. K sepsání závěti ze dne 3.1.2017 podle žalovaného došlo tak, že zůstavitelku žalobce přiměl k tomu, aby svoji závěť ze dne 24.11.2011 změnila. Žalobce věděl, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] zemřela, zúčastnil se pohřbu, věděl i o tom, že probíhá dědické řízení, neboť se o tom žalovanému sám zmiňoval. Přesto závěť ze dne 3.1.2017 v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] nepředložil, ačkoliv tak učinit podle ustanovení § 141, resp. § 167 z.č. 292/2013 Sb. mohl a měl. Podle žalobce jde o zatajení poslední vůle zůstavitelky vyvolávající podle ustanovení § 1481 občanského zákoníku žalobcovu dědickou nezpůsobilost. Žalovaný konečně poukazuje na to, že za současného právního stavu, vycházeje z ustanovení § 189 odst. 2 z.č. 292/2013 Sb. se ten, kdo se považuje za dědice a nebyl účastníkem pozůstalostního řízení, může domáhat svých práv toliko reivindikační žalobou ve sporném řízení podle třetí části občanského zákoníku.

3. Z dokladů o nahlížení do katastru nemovitostí ve vztahu k [list vlastnictví], katastrální území Jindřichův Hradec, dokládá žalobce, že vlastnické právo k parcele [číslo] parcele [číslo] jejíž součástí je stavba, náleží [jméno] [příjmení].

4. Z listiny označené Má poslední vůle se podává:„ 3.1.2017 Má poslední vůle Já [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], [datum narození] v [obec], ustanovuji, aby po mé smrti byl majetek mnou nabytý po mé matce [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], jedná se o rodinný dům v [obec], [ulice a číslo], tento dům dělím polovičkou na svého syna, narozeného [datum], a druhou polovičkou na svého vnuka [jméno] [příjmení], narozeného [datum] v [obec]. Tímto navazuji na závěť, která je uložena na matrice, potvrzuji podpisem [příjmení] [jméno]“.

5. Ze spisu Okresního soudu v Jindřichově Hradci, sp. zn. [spisová značka], plyne, že pod touto spisovou značkou probíhalo pozůstalostní řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení], narozené [datum], posledně bytem [adresa], zemřelé 22.1.2018. [jméno] [příjmení], [datum narození], byla rozená [příjmení]. Z obsahu spisu lze zjistit, že byla zjištěna závěť ze dne 24.11.2011, v níž se uvádí„ 24.11.2011 Má poslední vůle Já [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], [datum narození] v [obec] ustanovuji, aby po mé smrti byl majetek mnou nabytý po mé matce [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], narozené [číslo] v [obec], předán mému synovi [jméno] [příjmení], narozenému [datum] v [obec]. Jedná se o rodinný dům v [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo]. Má dcera [jméno] [příjmení], [datum narození] v [obec], byla již vyplacena a je na ní, zda bude souhlasit. Bude-li v té době ještě živ můj muž, přeji si, aby o něj bylo řádně postaráno, a to hlavně mým synem. Tímto ruším předešlou závěť, která je uložena na matrice, potvrzuji podpisem [příjmení] [jméno]. Dále je uvedeno: Souhlasím, podpis [příjmení], pod tím [jméno] [příjmení], [datum narození], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]“. Notářem je potvrzeno, že fotokopie založená ve spise se doslovně shoduje s originálem. Z protokolu o předběžném šetření v řízení o pozůstalosti bylo zjištěno, že manžel zůstavitelky [jméno] [příjmení], zemřel 29.1.2015. Jejími potomky jsou pozůstalý syn [jméno] [příjmení], [datum narození], a pozůstalá dcera [jméno] [příjmení], [datum narození]. Ve spise je protokol, sp. zn. [spisová značka], sepsaný na státním notářství v [obec] 1.11.1989 státním notářem JUDr. [jméno] [příjmení], kdy se dostavila bez předvolání [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], [datum narození] v [anonymizováno] [obec], bytem [anonymizováno] [obec a číslo], a požádala o uložení své závěti. Státnímu notáři prohlásila, že svou závěť ze dne 30.10.1989, její dodatek z téhož dne a dále ze dne 1.11.1989 psala svou vlastní rukou, datovala a podepsala a je projevem její vůle odkázat své nemovitosti, přičemž si je vědoma toho, že o ostatním majetku odkázáno není. Státní notářství přijalo do úschovy závěť paní [jméno] [příjmení] a tato bude uložena na státním notářství v [anonymizováno] [obec] ve sbírce závětí pod č.: [spisová značka]. V pozůstalostním spise je založena poslední vůle z 30.10.1989, ze dne 30.10.1989 dodatek, usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 10. dubna 2018, č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé 22.1.2018, se zanecháním pořízení pro případ smrti – závěti, jehož účastníky byli pozůstalý syn [jméno] [příjmení], pozůstalá dcera [jméno] [příjmení]. Pozůstalý syn [jméno] [příjmení] jako dědic ze závěti a ze zákona bez výhrady soupisu mimo jiné z pozůstalosti nabyl pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] (bydlení) v části obci [část obce], na tomto pozemku stojící, vše v obci a katastrálním území Jindřichův Hradec, včetně všech součástí a příslušenství, když tyto nemovité věci jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Jindřichův Hradec, v katastru nemovitostí pro obec Jindřichův Hradec a katastrální území Jindřichův Hradec, na [list vlastnictví], v obvyklé ceně 2 240 000 Kč. V odůvodnění je odkázáno na vlastnoručně sepsanou závěť ze dne 24.11.2011 nazvanou Má poslední vůle, kterou za dědice rodinného domu [adresa] v katastrálním území Jindřichův Hradec, zůstavitelka ustanovila svého syna [jméno] [příjmení], narozeného [datum]. Usnesení nabylo právní moci 10.4.2018.

6. Původně žalovaný [jméno] [příjmení] souhlasil se svým účastnickým výslechem a uvedl, že odkazuje na vyjádření, které bylo podáno. O závěti z 3.1.2017 nevěděl, dozvěděl, až když mu to přišlo od soudu. Syn mu o tom neřekl, vychází spolu jakž takž. Bydlel tam do roku 2015, to se odstěhoval, vlastně neví přesně, proč se odstěhoval, ale měl tam nějaký mejdan a pohádali se s babičkou. Pokud v domě bydlel, staral se celkem, pak už tam moc nechodil. O babičku se staral žalovaný a přijížděla sestra, která navařila, aby toho tolik neměl. Jezdila sestra jednou týdně. Matka měla oteklý nohy, nechodila, bolela jí hlava, byla hluchá, na všechno brala prášky. Občas jí pan [příjmení] viděl, to bylo tak jednou za půl roku, lék jí předepisoval on. Zavolali si, sestra připravila recept, zašli si pro recept, buďto žalovaný, sestra nebo i kluk. Neví o tom, že by chodila matka k nějakému lékaři specialistovi. Pak měla úrazy, byla v nemocnici, bylo to na počátku a na konci roku. Jednalo se o rok 2017. Nejdřív měla pohmožděnou nohu a kyčel, modrou ruku, potom si zlomila ruku a ty obratle. Byla v nemocnici a převezena na LDN. Mívala halucinace, mluvila o lidech, které nikdo neznal, měla výpadky, duchové jí chodili po baráku, někdo jí kradl spodní prádlo. Neví, že by byla někdy u psychiatra. Tohle zažila sestra, ta by to mohla potvrdit. Neví, že by syn doprovázel matku k notáři, neví o tom, že by šla se žalobcem v roce 2017 na Porcinkuli. Na uvedené adrese žije trvale. Matka chodit vůbec nemohla. V roce 2017 na Porcinkuli dojít nemohla, jedině, kdyby jí tam dovezli. Stejně tak je to k tomu notáři, musel by jí tam někdo dovézt. Sám je v důchodu po dobu 9 let. Matka nikam jít nemohla, v roce 2017 žalobce babičku navštěvoval, ne tak často, jak on uvádí, tak jednou týdně. Nikdy se tam moc nezdržoval, přišel, pozdravili se, zeptal se, co potřebuje, došel jí pro noviny, pro rohlíky a odešel. Matka žalovaného informovala o závětích, které jí byly sepsány, kromě závěti z 3.1.2017. Neví, jestli ke změně závěti došlo z toho důvodu, že syn měl dluhy, tenkrát polovic za něj zaplatili. Žalobce mu neřekl, že by se vrátil zpět do domu, že by mu měla půlka náležet, řekl to mladým, čímž míní jeho syna, tedy svého vnuka, který tam v současné době bydlí. Syn, tedy žalobce, byl u notářky, byl se tam ptát, bylo to před skončením pozůstalostního řízení, to celé trvalo přes 2 měsíce. O závěti z 3.1.2017 se nezmínil.

7. Žalobce uvedl při jednání soudu, že se domníval, že závěť z 3.1.2017 je uložena u notáře, neboť 10. či 17.1.2017 k notářce Mgr. [jméno] [příjmení] babičku doprovázel. Kamarád ji autem odvezl, sám čekal nahoře na chodbě. [jméno] [příjmení] byla objednána, schůzku u notáře je schopen prokázat, závěť z 3.1.2017 před ním nesepisovala. Co se týče zdravotního stavu babičky, od 3.1.2017 do 17.1.2017, tak špatně chodila, jinak s ní byl na Porcinkuli, chodila špatně, ale když jí podpíral, tak tam došli. Pouť je první víkend v srpnu. Babička sama k lékaři nechodila, když potřebovala pro prášky. Myslí si, že babičku doma lékař nenavštěvoval, ošetřujícím lékařem byl MUDr. [příjmení]. Sám jí pro léky chodil. Vztah k ní měl dobrý, pěkný. Manžel [jméno] [příjmení] zemřel asi 2 roky před jejím úmrtím, bylo to koncem roku, datum si nepamatuje. Po jeho smrti byla [jméno] [příjmení] smutnější, přestala vycházet, jinak to snášela dobře. Nebydlel tam, navštěvoval jí dvakrát, třikrát týdně. Potvrdil, že do domu, kde babička žila, občas někdo přišel na kafe, jednalo se o jeho známé. Babičce to někdy vadilo, dávala to najevo tak, že si nepřeje, aby tam chodil někdo cizí. To bylo v době, kdy tam ještě bydlel. V [adresa] v [obec] bydlel od narození do roku 2015. Odstěhoval se na adresu [ulice a číslo], a to do pronájmu. Trvalý pobyt má stále na adrese [adresa]. Měl vědomost o tom, že babička o majetku pořizovala závěť i v minulosti, babička mu řekla, co komu chce v závěti přenechat a ptala se na jeho názor, jestli to tak může být. Stejnopisy závětí mu poskytla. Řekla, že původní závěť změnila, že nemovité věci by měl získat jeho otec, s tímto souhlasil, měl finanční problémy, tak aby je do toho nezatahoval. V době, kdy došlo ke změně závěti, tedy závěti ze dne 3.1.2017, uvedl, že v té době dluhy neměl, babička říkala, že ho má jako svého syna a že to dá zase zpátky. O babičku se starali žalobcův otec a sestra [jméno] [příjmení]. S otcem nemluvil o tom, jak probíhá pozůstalostní řízení, vychází s ním docela dobře, na pohřbu byl. Babička mu závěť z 3.1.2017 ukázala, tu má. Otci řekl, že babička změnila závěť, až po smrti, jestli mu nebude vadit, že se tam zpět nastěhuje, že ta jedna polovička je psaná na něj. To bylo v době, kdy asi nebylo skončeno pozůstalostní řízení. Listinu z 3.1.2017 svému otci neukázal, nenapadlo ho, že je to potřeba. Když babičku doprovázel k notářce 10. nebo 17. ledna 2017 a od notáře vyšla, řekla, že vše vyřídila, že to tam sepsali, žádnou listinu mu neukázala. U notáře nic neplatila. Závěť z 3.1.2017 mu dala kolem 20.1. 2017. Myslel si, že není třeba v dědickém řízení závěť předkládat, že je to vyřízeno. Babičce pomáhal s nákupy, chodil pro noviny, mýt okna, na zahradě, pověsit záclony, co bylo třeba. Po psychické stránce byla na tom dobře, jen měla problémy se spaním, brala prášky na spaní. Chodil s ní ven, bavila se se sousedy, nebyl žádný problém. Stav se zhoršil 2 měsíce před smrtí, nevnímala, měla výpadky, měla úraz. Nejprve si zlomila ruku, pak dva obratle na zádech, konec života trávila na LDN v [obec]. Byla tam skoro 1 a půl měsíce, jezdil za ní 2 x, 3 x týdně, jak to vyšlo, bylo to různé. Někdy ho poznala, někdy ne. V lécích se nevyznal, léky si brala sama, předepisoval je doktor [příjmení]. Závěť byla sepsána její rukou, psala závěť vícekrát, originál z 3.1.2017 má. Babička chtěla, aby se o baráček staral, aby tam bydlel. Přítomen tomu nebyl, nebyl u toho nikdo. Nežádal, aby učinila tuto závěť. Na otázku, zda byl na notářství poté, co babička zemřela, uvedl, že ne. Dále pak uvedl, že byl se ptát po její smrti, jak je závěť vyřízena, bylo mu řečeno, že se mu ozvou. Bylo to tak 1 a půl měsíce po smrti babičky. Neřekl, že sám závěť nějakou má. Měl insolvenci, než to vyřídil, měl hodně splácení. Měl povoleno oddlužení, které skončilo na podzim 2016. Na notářství mluvil s paní [příjmení] a s pánem, jehož jméno neví, ten schůzku sjednával.

8. Ze zprávy Mgr. [jméno] [příjmení], notářky v [obec] se podává: Ohledně návštěvy či doprovázení paní [jméno] [příjmení], narozené [datum], do notářské kanceláře v lednu 2017, vzhledem k časovému odstupu od ledna 2017 do současnosti, (zpráva je ze dne 6.11.2018), si osobně ani její zaměstnanci nevybavují, zda a jak návštěva či doprovázení jmenované probíhalo. Nicméně ze záznamů a poznámek v elektronickém diáři bylo zjištěno, že na den 10.1.2017 v 16 hodin byl objednán pan [příjmení], tel. [tel. číslo], k předložení podkladů pro sepis závěti a dále na den 17.1.2017 v 15,30 hodin byla objednána paní [příjmení] k vydání a sepisu závěti. Lustrace rejstříku N, NZ a Z za období leden 2017 na jmenovanou [jméno] [příjmení] je negativní, což znamená, že se jmenovanou nebyla sepsána veřejná listina o právním jednání, ani od ní nebyla přijata žádná listina do notářské úschovy, ani jí nebyla žádná listina z notářské úschovy vydána. Pro úplnost uvádím, že s ohledem na ustanovení § 56 notářského řádu, bychom mohli sdělit informace o průběhu jednání se jmenovanou pouze v případě, že by nás zprostila mlčenlivosti, což je vzhledem k jejímu úmrtí již nemožné. K otázce návštěvy notářské kanceláře žalobcem [jméno] [příjmení] v době po úmrtí paní [jméno] [příjmení] sděluji, že jmenovaný se v blíže nezjištěné době, ve které probíhalo pozůstalostní řízení, dostavil do notářské kanceláře, údajně v zastoupení jeho otce [jméno] [příjmení], za účelem nahlédnutí do spisu. Vzhledem k tomu, že jmenovaný [jméno] [příjmení] nebyl účastníkem řízení a nepředložil plnou moc k zastupování jiného účastníka řízení, nebylo mu nahlédnutí do spisu umožněno. Pokud by se jmenovaný zmínil o existenci uváděné závěti z 3.1.2017, pak by byl vyzván k jejímu vydání soudu (soudnímu komisaři) ve smyslu ustanovení § 141 z.ř.s. Existenci této skutečnosti lze zjistit z pozůstalostního spisu D po jmenované paní [jméno] [příjmení], který byl po pravomocném ukončení pozůstalostního řízení předán Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci.

9. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že žalobce je jeho otec, žalovaný je jeho děda. [jméno] [příjmení] znal, bydleli spolu v jednom domě. V domě bydlel od malička do rozvodu jeho rodičů, kdy se na krátkou chvíli přestěhovali na [ulice], poté do [obec]. Začátkem střední škody se vrátil zpátky do tohoto domu kvůli zkrácení cestování, aby nemusel dojíždět. Babičku viděl dennodenně. Babička na tom nebyla moc dobře po zdravotní stránce, hlavně po smrti jejího manžela. Už předtím to bylo špatné, ale po smrti jejího manželka to bylo ještě horší. Trvalé bydliště má v domě od 7.1.2016, ale bydlel tam už od roku 2013. Děda zemřel 31.1.2015. Zhoršení zdravotního stavu babičky se projevovalo tak, že babička začala blouznit, byla zmatená, nepoznávala lidi kolem sebe, jeho samotného nepoznávala, měnila jména, tvrdila, že v domě chodí cizí lidi, že se jí ztrácí věci. Byla schopná ve dvě ráno vstát, stoupnout si s koštětem k oknu a začít je omývat, na plotně jí bublal oběd, tvrdila, že vstávala a že je třeba uklízet a vařit. Že [jméno] [příjmení] sepisuje závěti ohledně svého majetku, věděl. Věděl to od dědy, že mu babička říkala, že bude jednou dědit dům, ale to už je dlouho, už to věděl v roce 2013. Babička s ním nemluvila o tom, že píše závěti. Nevěděl, že by změnila svou závěť v tom směru, že dům nebude žalovaného, ale že bude i žalobce. Přijde mu to jako nerozumný krok od babičky, protože babička si žalobce v domě nepřála, a on na ten popud také z domu odešel. Bála se, že přijde o střechu nad hlavou jeho chováním. Nechoval se nevhodně přímo k babičce. Nedá se říci, že by jí nepomáhal, spíš pořádal hlučné alkoholické mejdany a babička vůbec nemohla spát, brala prášky na zklidnění a několikrát si na to stěžovala. Ošetřujícím lékařem byl doktor [příjmení]. Osobně k němu nechodil pro léky, ale když byl recept, tak ho vyzvedával v lékárně. Babička fyzicky nechodila k lékaři, nebylo to možné, protože nechodila. Neví, jestli se léčila u jiného doktora. Nemá povědomost o tom, že by se léčila u psychiatra. Na počátku roku 2017 byla babička už velice oslabená v pohybu, dokonce se musela udělat mobilní toaleta, která se jí dala na chodbu, aby nemusela chodit po schodech. Když měla lepší chvilku, většinou v létě, tak pomalu sešla schody, sedla si na půl hodiny na zápraží a to byl její největší fyzický výkon. Co se týče psychického stavu, tak ho nepoznávala. Jednou přišel domů a ona se ptala, kde má přítelkyni, že ji odvezli na psychiatrii, protože tam dělala bordel, tak se šel podívat nahoru a přítelkyně tam samozřejmě byla. Takovýchto excesů bylo nepočítaně. O babičku se staral žalovaný a jeho sestra [jméno] [příjmení]. Když se žalobce odstěhoval z domu, tak babičku navštěvoval jednou týdně, došel jí na nákup. V roce 2017 nemohla babička v žádném případě dojít na pouť tady v [obec], nebyla by toho fyzicky schopná. V té době by ani nedokázala dojít pěšky do města k notáři. Když si nechával v roce 2016 dělat trvalé bydliště, tak měl auto a nabídl babičce, že ji tam odveze, že jde jenom o ten podpis, ale babička řekla, že žádné schody rozhodně nevyjde, takže museli volat paní, co dělá ověřené podpisy, a musela přijet k nim domů. Takto na tom byla už v listopadu, prosinci 2015, kdy uváděla, že to nezvládne. Ani sama nechtěla. Nezmínila se, že by ji někdo odvezl k notáři. Byt moc neopouštěla. Pracoval v nemocnici, měl 12tihodinové směny a je možné, že se v tom domě něco stalo, když jsem tam nebyl, ale babička se o tom nezmínila. Upadla. První pád byl takový, že babička spadla z postele a byla zaklíněná mezi postelí a křeslem. Tam žádný větší úraz nebyl. Zavolali záchranku, ale ještě ten večer ji vrátili s tím, že babička je v pořádku a že má odpočívat. Asi 3 měsíce na to upadla znovu, kdy přepadla přes stůl s židlí, došlo ke zlomení obratlů a ruky. Potom byla hospitalizována v nemocnici a následně převezena na LDN do [anonymizováno], kde dožila. Skoro neslyšela, bez naslouchátek na ni člověk musel doslova křičet, s naslouchátky to bylo trochu lepší, ale stejně člověk musel mít zvýšený hlas. Babička si léky brala sama, ale vzhledem k tomu, že jí hlava nesloužila, jak měla, tak ji párkrát načapal předávkovanou. Brala léky na zklidnění, byla velice zmatená, nevěděla, že si ho vzala, tak byla schopná sníst třeba tři Neuroly. Hlavní pád, ze kterého byla hospitalizace, byl v listopadu 2017, měsíc strávila v nemocnici v [obec] a poté byla převezena do [anonymizováno], takže to byl úraz starý 2,5 měsíce zpět od úmrtí. První pád byl 3 měsíce před tím druhým úrazem. Otec se z domu oficiálně odstěhoval v roce 2015, kdy ho děda vyhodil na popud babičky. Ve sklepě má i dílnu, takže tam pracoval a chodil tam po práci třeba na 10 minut nebo půl hodiny, něco si tam udělal a pak šel pryč. Ví, že otec měl dluhy, a že to byla jedna z věcí, proč se babička bála dům napsat na něj. Nikdy mu to neřekla, ale myslí si to, protože tvrdila, že se bojí, že přijde o střechu nad hlavou. O závěti z 3.1. neví, nemůže soudit, jak by na to babička vůbec přišla. Myslí si, že v roce 2017 měla myšlenky a hlavu úplně jinde, než psát závěť. Od matky ví, že měl otec finanční potíže a insolvenci. S tátou se to táhlo od rozvodu, kdy byly nějaké problémy, soudili se o alimenty, protože nechtěl platit. Jak má problémy vyřešené, jak dlouho trvaly, neví. Otec věděl, že babička zemřela, že probíhá dědické řízení. Děda o závěti nevěděl, byl překvapený, když přišlo oznámení od soudu, protože už bylo po všem. Děda se zmiňoval o tom, že mluvil s žalobcem, že ví, že to probíhá, tedy ještě před podáním žaloby. Určitě spolu ohledně dědictví, úmrtí a pohřbu babičky mluvili ještě dřív, než došlo k dědickému řízení. Žalobce na pohřbu byl, nemají si co říct, pozdraví se, ale nevolají si, nepíší.

10. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalobce je její bývalý manžel, žalovaný je bývalý tchán. Co je předmětem sporu, ví od svého syna. Paní [příjmení] znala jako pratchýni, když tam bydlela. Po 13 letech se odstěhovala z důvodu rozvodu s bývalým manželem. Do domu docházela až v době, kdy tam přebýval její syn. Od roku 2016 tam má trvalý pobyt a začala jsem tam dojíždět častěji. S babičkou jsem se vídala sporadicky. Dřív babičku vídala v okně, její stav byl vzhledem k jejímu věku přiměřený, pozdravily jsme se, poznávala mě, ale když tam syn bydlel od roku 2016 natrvalo, už ji moc nepoznávala, ale když se připomněla, tak věděla, kdo je. Po smrti dědy se stav začal zhoršovat. Babička nechodila už dřív. V době, kdy tam syn začal bydlet, babička došla třeba na chodbu a stěžovala si, že nedojde skoro ani na zahradu, že je pro ni problém sejít těch 5 schodů dolu. Postupem času jí její dcera udělala toaletu přístupnější. Když tam měl mít syn trvalý pobyt, řekla mu, že babička bude muset dojít na městský úřad to vyřídit. Babička mu řekla, že tam nedojde, tak zařídil to, že úřednice přišla domů a všechno sepsali v domě. Dceru svědkyně z dalšího vztahu vůbec nepoznávala, nepoznávala ani starší dceru [jméno], která je sestrou [jméno] [příjmení]. Babička vyprávěla věci, které se nestaly. Mluvila o lidech, které svědkyně neznala. Bylo to horší. K ošetřujícímu lékaři si dojít nemohla, pěšky by tam nedošla. Jejím lékařem byl doktor [příjmení]. [jméno] [příjmení] se o ni staral v rámci možnosti, dcera [jméno] [příjmení] tam jezdila minimálně jednou týdně, dvakrát možná třikrát vezla syna s receptem do lékárny, aby vyzvedl babičce léky. Nikdy jsem neviděla žalobce, že by se staral o [jméno] [příjmení], ani ona to neříkala. Když byli se žalobcem manželé, měl spoustu dluhů a to byl jeden z důvodů, proč se rozváděli. Neplatil ani alimenty. Věděla o jeho insolvenčnímu řízení. Insolvence nastala po rozvodu. O závěti nevěděla, pouze ví, že [jméno] byla ze strany babičky nabídnuta možnost v baráku bydlet. Jí samotné řekla, že bude ráda, když tam [jméno] bude bydlet, že je ráda, že se žalobce odstěhoval, že v bytě docházelo k věcem, které se jí nelíbily, byl tam hluk, chodili tam cizí lidé. Přes [jméno] jí děla ukazoval závěť, kde babička psala, že všechno odkazuje [jméno] [příjmení]. To bylo v roce 2016 nebo 2017. Jednou jí volala přítelkyně syna [jméno], že tam bývá v noci hluk, že má i strach, co se tam děje. Kolikrát ji to v noci vzbudilo, tak se šla podívat, co je s babičkou a babička třeba začala uklízet ve 3 hodiny ráno. Jednou našla babičku ležet spadlou. Potom měla druhý úraz a to byla v nemocnici. Nakonec byla na LDN v [obec], odtud se už nevrátila, dožila tam. Byla na pohřbu. Na pohřbu byl i žalobce. V létě 2017 nemohla [jméno] [příjmení] dojít do města na pouť. V roce 2016 2017 nemohla dojít do města k notáři, není jí známo, že by se léčila na psychiatrii nebo u jiného obdobného lékaře.

11. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalobce je jejím synovcem, žalovaný jejím bratrem. Je 8 let v důchodu a od té doby, co šla do důchodu, tak k rodičům jezdila jednou za 14 dní, aby jim pomohla. V té době ještě s ní mamka chodila do města nakupovat, ale její zdravotní stav, co se týče mobility, se zhoršoval a poslední dva roky byla jenom doma anebo vyšla na zahradu, ale dělalo jí to dost potíže. Hodně se její psychický stav střídal, někdy byla zmatená, někdy si pamatovala věci a jednala normálně. Byly okamžiky, kdy se zlobila, že jí [jméno] dala na hlídání děti. Říkala jí, že [jméno] už tam dávno nebydlí a děti jsou dospělé. Tvrdila, že [jméno] přišla, že jí musí hlídat děti. Byly tam prostě skoky. Jednou byla úplně v pohodě, věděla všechno a někdy byla mimo. V domě v přízemí bydlel bratr a před rokem [jméno] s přítelkyní. Žalobce na začátku roku 2017 tam nebydlel. Žalobce tam docházel. Bratr jezdil na víkend na chatu ve čtvrtek odpoledne, proto tam jezdila v pátek, aby tu dobu, kdy tam nebyl, pokryla. Poslední rok určitě nemohla dojít sama k lékaři. K lékařům chodila svědkyně, vyzvedávala léky. Asi dvakrát požádala [jméno], jestli by vyzvedl léky on a přinesl je mamce. Jejím ošetřujícím lékařem byl doktor [příjmení]. Nechodila k jiným odborným lékařům. Kdysi byla na ušním, protože špatně slyšela. Maminka měla úraz na začátku roku 2017, kdy doma spadla, ale nic vážného se jí nestalo. Těsně předtím, než umřela, asi 5.12.2017, spadla v kuchyni, kdy ji odvezla sanitka a následně se z nemocnice vrátila. Měla zlomenou ruku a nezjistili, že měla prasklé 2 obratle a dali ji domů. Proto se tam přestěhovala. Za dva dny měla jít na kontrolu do nemocnice se zlomenou rukou, ale když ji ráno zvedala z chemického záchodu na postel, jí samotné prasknul obratel, takže následně byly v nemocnici obě. Za této situace nemohla maminka zůstat doma a byla v LDN v [obec], kde dožila. V srpnu v roce 2017 maminka nemohla dojít z domova na pouť. V roce 2017 s nimi jela na hrob na památku zesnulých s tím, že ji dovezli těsně před hřbitov a těch pár metrů s vypětím sil došla. V prvních měsících roku 2017 by sama k notáři nedošla, musel by ji někdo dovést, došla těžko na zahradu. Neví nic o tom, že by [jméno] [příjmení] udělovala souhlas k trvalému pobytu [jméno] [příjmení]. Převážnou péči o maminku zajišťoval její bratr, o víkendech [jméno], ona sama jednou za týden. Se žalobcem se občas vídali i během týdne. Nezdržoval se tam dlouho, přišel, krátce popovídal, co je nového nebo mamce nakoupil, pokud tam [jméno] nebyl. Žalobce tam bydlel trvale někdy do roku 2016. Počátkem roku 2017, kdy maminka upadla, tam nebydlel. V jednom bytě bydlel se synem a vztahy nebyly úplně nejlepší a mamka poslední roky měla stavy, kdy si myslela, že ji všichni okradou. Měla ze všech lidí strach. K [jméno] chodili na návštěvu nějací lidé a mamka měla strach z toho, že po baráku chodí cizí lidé. Že by [jméno] vyhodila, si nemyslí, ale že šel sám, že situace tam byla náročná, proto zvolil jiné bydlení. Závěť pořizovala maminka tu, kterou vyřizovali s bratrem, tu před ní podepsala, to byl ještě děda živý, protože tam byl dodatek, že po její smrti tam musí nechat bratr otce dožít. Dům byl jenom mojí maminky. Ptala se na radu ohledně pořízení s domem, řekla jí, že si to musí rozhodnout sama. Uvažovala mezi dvěma variantami, jestli půl domu [jméno] a půl domu [jméno] nebo jenom [jméno]. Viděla závěť pouze ve prospěch žalovaného. Jestli závěť změnila, neví. Žalobce byl na pohřbu, i to s ní vyřizoval. Záležitosti ohledně pohřbu vyřizoval bratr [jméno]. Žalobce jí neříkal, že má závěť na základě, které by měl být dědicem po její mamince ve vztahu k tomu domu. Uvedla, že žalovaný nemohl přijít, protože je v nemocnici, má rakovinu. Potvrdila, že v závěti ze dne 30.10.1989 maminka ustanovila svého vnuka dědicem poloviny domu. V roce 2016 s nimi na hřbitově na památku zesnulých nebyla, byla s nimi v roce 2017. Měli s sebou židli, kdy od auta to bylo k hrobu asi 100 metrů. Po těch 100 metrech si u hrobu sedla na židli, než ho očistili a dali tam věnce, pak zase velice ztěžka došla zpátky k autu. Celá nemovitost měla po smrti maminky připadnout bratrovi v závěti, kterou psala před ní. Maminka rozhodnutí odůvodnila tím, že [jméno] měl dluhy. Roli v tom hrály peníze, předtím měl velké dluhy, ale poctivě je splácel. Věděla o insolvenčním řízení žalobce. Závěť, která byla před ní sepisována, byla před rokem 2015, určitě to bylo po roce 1989. Maminka říkala, že má u notáře závěť a mluvila o tom, že ji chce změnit. Neříkala nic o změně závěti, kterou před ní psala, že by ji znovu chtěla měnit.

12. Původně žalovaný [jméno] [příjmení], [datum narození], dne 20. ledna 2019 zemřel. Pozůstalostní řízení bylo vedeno u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. [spisová značka]. Soudem bylo řízení přerušeno usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 28. ledna 2019, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci 20.2.2019 Soudní komisařka JUDr. [jméno] [příjmení], notářka v [obec], sdělila, že právními nástupci zůstavitele [jméno] [příjmení], narozeného [datum], zemřelého 20.1.2019, jsou pozůstalý syn [jméno] [příjmení], [datum narození], pozůstalý syn [jméno] [příjmení], [datum narození], a pozůstalá dcera Ing. Bc. [jméno] [příjmení], [datum narození] Okresní soud v Jindřichově Hradci usnesením ze dne 9. září 2019, č.j. [číslo jednací], rozhodl, že v řízení bude v souladu s ustanovením § 107 odst. 1, věta třetí, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o.s.ř."), na straně žalované pokračováno s 1) Ing. Bc. [jméno] [příjmení], narozenou [datum], [adresa], 2) [jméno] [příjmení], narozeným [datum], bytem [adresa], okres [okres], s adresou pro doručování [adresa], dědici po zemřelém žalovaném. Usnesení nabylo právní moci 10.10.2019.

13. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že se žalobcem jsou pouze kamarádi, žalované nezná, je k nim bez poměru. Kontaktoval ho [jméno] [příjmení], že po nějakém jednání bude předvolán jako svědek. Říkal, k čemu bude vyslýchán, protože spolu kamarádí, tak ví. Je tady nějaký majetkový spor, žalobci pomohl s tím, že by odvezl jeho babičku k notáři, tam měl proběhnout sepis poslední závěti nebo něco podobného. Paní [příjmení] naložil, před notářem na ni asi hodinku čekal a odvezl jí domu. Paní [jméno] [příjmení], babičku žalobce, znal od vidění, když chodil za ním nebo když si pomáhali. Těžko říct, znal ji takto 2-3 roky. Se žalobcem se navštěvoval nahodile, jednou za měsíc, jednou za čtvrt roku. Občas také chodil do domu, kde bydlela [jméno] [příjmení]. Je to už dlouho, myslí si, že vezl paní [jméno] [příjmení] k notáři, byl to podzimní, zimní měsíc. Není schopen říci, zda byl sníh, jenom si vybavuje, že když ji před barákem nakládal, uklízela sníh nebo štěrk, neví. Před barákem byla sama. Pak uvedl, že před barákem čekali s panem [příjmení], žalobcem. Vezl je do [anonymizováno] ulice, do bývalého [příjmení]. Paní [jméno] [příjmení] nastoupila do auta, při vystupování z auta v [anonymizováno] ulici jí pomohl, ona měla hůlku. Zda do objektu šla sama, či šel s ní pan [jméno] [příjmení], není schopen říci. Čekal na parkovišti za [příjmení]. Když jednání skončilo, přišla paní [příjmení] s panem žalobcem na parkoviště. Komunikace verbální byla minimální, pozdravili se, ona poděkovala. Netuším jméno notáře, k němuž měla paní [příjmení] jít. Je to dlouhá doba, 3-4 roky dozadu, doopravdy neví. Když byl návštěvě u žalobce v domě, tak se s babičkou pozdravili, zeptala se, jak se má, ale že by vedli nějakou delší společnou komunikaci, k tomu nedošlo. K notáři jí vezl pouze jednou v jediném případě, nikdy v minulosti jí nikam neodvážel. Odvážel jí osobním automobilem Ford Fokus C-max. Je to auto vyšší, je tam i vyvýšený prostor pro nastupování. Auto si kupoval zhruba před pěti lety. Žalobce ho o to požádal, myslí si, že neměl auto, a to nebyla jeho první žádost, když potřeboval někam dovést, něco odstěhovat, pomohl mu. Paní [příjmení] vezl jenom jednou. Jestli byl někdo v domě, když jí odvážel, neví, uvnitř nebyl.

14. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie vypracovaného pod [číslo] MUDr. [jméno] [příjmení] znalkyní z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie se podává, že znalkyně na základě rozhodnutí soudu podala znalecký posudek, kdy vychází z obsahu spisu, výpisu ze zdravotnické dokumentace, souhrnu a psychopatologického rozboru a posudkového závěru, v němž uvádí – [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelá 22.1.2018, nebyla schopna s ohledem na věk a zdravotní stav projevit dne 3.1.2017 svou vlastní vůli. Neurol je sedativum benzodiazepinového typu, který působí zklidnění, ospalost, celkovou relaxaci, zároveň také amnesticky (ovlivňuje schopnost vštípení nových obsahů do paměti). Obecně lze konstatovat, že by se u starých lidí tato skupina léků měla podávat pouze velmi omezeně, resp. vůbec a nikdy v pravidelném užívání. Sedativa mohou prohlubovat již tak přítomné poruchy paměti, zhoršují pozornost, schopnosti vštípivosti do paměti, mohou potencovat stavy zmatenosti či paradoxně tyto i vyvolávat, mohou způsobit u starých lidí poruchy paměti, neklid, agresi. Ve zdravotnické dokumentaci nalezla pravidelné předepisování léků Diazepam, což je medikament ze stejné lékové skupiny jako Neurol, sedativum benzodiazepinového typu. Diazepam má ještě vyšší závislostní potenciál než Neurol, protože se jedná o dlouhodobě působící sedativum, které je u starších pacientů nevhodné. Bylo zjištěno, že pacientce byl pravidelně předepisován lék Zolpidem, který lze hodnotit také jako nevhodný u starších lidí. S ohledem na prokázané organické změny mozku, mohl mít lék Neurol negativní vliv na chování a jednání [jméno] [příjmení] tak, jak bylo výše popsáno, zvláště při předávkování tímto lékem, ale nelze dávat do kauzální souvislosti základní onemocnění posuzované, tj. demence středně těžkého stupně s užíváním uvedeného léčiva Neurolu. Zdravotní stav [jméno] [příjmení], [datum narození], vykazoval známky stařecké demence, toto jednoznačně vyplývá ze svědeckých výpovědí, kdy lze zmapovat klinický obraz u posuzované. Syndromu demence také odpoví anatomicko-morfologický korelát, nález na CT mozku. Zobrazovací vyšetření zjistilo přítomnost rozsáhlé atrofie korové i podkorové včetně staré ischemické oblasti ve frontálním laloku levé hemisféry. Jedná se o typický nález při syndromu demence. Dle průběhové formy a nálezu na CT mozku se jedná o obraz demence smíšeného typu středně těžkého stupně. Psychický stav [jméno] [příjmení], [datum narození], bránil její schopnosti validně rozhodovat o svém majetku. S ohledem na výše uvedené skutečnosti nebyla posuzovaná v době kolem 3.1.2017 schopna správně si zapamatovat, vybavit a reprodukovat určitý děj. Ve výpovědi rodinných příslušníků je zmiňováno, že posuzovaná viděla duchy, tvrdila, že v domě chodí cizí lidi, takže z tohoto lze usuzovat, že paní zrakově halucinovala, trpěla kvalitativními poruchami vnímání. Paní [příjmení] říkala rodině, že je okrádána, byla podezřívavá (paranoidní), z toho lze vyvodit, že patrně byly přítomny i kvalitativní poruchy myšlení, kdy trpěla např. bludem okrádanosti, který je velmi častý a zcela typický. Všechny uvedené symptomy jsou běžnou součástí syndromu demence a u pacientů trpících demencí se s těmito běžně setkáváme. Znalkyně měla vyžádánu dokumentaci MUDr. [příjmení], bohužel záznamy praktického lékaře končily datem červen 2006, do té doby byly posuzované předepisovány léky Diazepam, Zolpidem a Citalopram, tyto léky mohou působit na lidskou psychiku. Léky Diazepam a Zolpidem ovlivňují psychiku negativně, jak je výše popsáno, nejsou vhodné k pravidelného užívání u starších pacientů. Lék Citalopram je naopak vhodný pro podávání starším pacientům při depresivním syndromu. Diazepam a Zolpidem mohou negativně ovlivňovat paměťové funkce. S ohledem na problematiku základního onemocnění syndromu demence středně těžkého stupně již paní [příjmení] plně se všemi důsledky i hodnotu peněz chápat nemohla. Paní [jméno] [příjmení] trpěla duševní poruchou demencí smíšení etiologie středně těžkého stupně. Rozpoznávací a ovládací schopnosti byly ke dni 3.1.2017 vymizelé. Paní [jméno] [příjmení], [datum narození], nebyla schopna ke dni 3.1.2017 a před svou smrtí chápat význam závěti. V propouštěcí zprávě z chirurgie v prosinci 2017 je uveden Tralgit (Tramadol), což je středně silné analgetikum opiátového typu z centrálním účinkem, tento lék mohl mít vliv na vyjadřování a jednání posuzované. Paní [jméno] [příjmení], [datum narození], s ohledem na věk a zdravotní stav na stresové situace mohla reagovat tím, že byla velmi snadno manipulovatelná, ovlivnitelná, nebyla schopna domýšlet důsledky svého jednání, protože jednala pod vlivem závažného duševního onemocnění syndromu demence.

15. Znalkyně byla vyslechnuta. Uvedla, že jí nejsou známy žádné skutečnosti, kvůli kterým by měla závěry měnit. K doplňujícím otázkám z podání žalobce uvedla, že samozřejmě měla k dispozici zdravotní dokumentaci, v zdravotní dokumentaci je zcela stěžejní nález zobrazovací metodou mozku, kterou doslovně citovala na straně 5, tzn. anatomicky morfologický korelát syndromu demence, který je úplně zjevný. Snažila se v tom souhrnu shrnout nějakými srozumitelnými pojmy. V podstatě se jedná o to, že u paní byl výrazný úbytek té mozkové hmoty, tzn. mozkové atrofie, která vlastně byla přítomna už nejenom na povrchu mozku, tzn. na kůře mozkové, ale i v těch strukturách podkorových a zároveň tam byla zmíněna poischemická atrofická area, a to je nález, který svědčí, že tam byla přítomna i vaskulární složka, že jde v podstatě o mozkový infarkt, který vzniká na základě nedokrvení nějakého okrsku mozkového. Pro ni úplně nejvíc stěžejní byl samozřejmě korelát zobrazovacího vyšetření, kterého se mohla podržet a protože paní je osobou zemřelou, neměla možnost si jí klinicky vyšetřit, bylo pro ni důležité i to, co vypovídali rodinní příslušníci, měla k dispozici spisovou dokumentaci a vše, co tam bylo řečeno, dokreslilo klinicky podklad morfologicko-anatomický, který zmínila. Na základě dokumentace, kterou měla k dispozici mohla posoudit stav zůstavitelky k 3.1.2017. Obraz demence, jak ho popsala ohledně nálezu zobrazovací metody, může mít kolísavý průběh. Obraz demence kolísá, což nemění nic na tom, že se stále jedná o středně těžký stupeň demence se všemi konsekvencemi, které to přináší, tzn. halucinatorní prožitky, bohaté konfabulace, které byly popsány, které jsou významným prediktem těžkých poruch paměti, bludu okrádanosti a tak dále. Pokud hodnotí z forenzně medicínského hlediska demenci, demence je prostě přítomna bez ohledu na to, že člověk může mít nějaké záblesky, jak se říká světlých chvilek, kdy samozřejmě, pokud se jedná premorbidně o intelektovně dostatečně vybaveného jedince, tak člověk je docela dlouho schopen i disimulovat nějaké začínající projevy demence a může vlastně na terénu toho kvalitního intelektu docházet k tomu, že opravdu potom jsou takové ty momenty, kdy je člověk jakoby„ v obraze“, ale to nic nemění na tom, že se stále jedná o syndrom těžké demence, kdy deficit kognitivně mnestické výkonnosti vlastně vylučuje jakoukoli právní zodpovědnost, tzn., že se neví, jestli v tu chvíli paní opravdu měla tu světlou chvilku nebo to bylo podbarveno nějakým bludným prožíváním nebo halucinatorním prožíváním, ale specificky je tam stále přítomen středně těžký kognitivně mnestický deficit, který naprosto vylučuje, aby člověk nesl zodpovědnost za to, co právě činí. Je si vědoma diskrepance, kdy kolegové na chirurgickém oddělení popisovali, že paní je orientována, nicméně vzápětí neurolog další den popsal, že paní orientovaná není a popsal tam vlastně tu dezorientaci s tím, že za 1) paní mohla být v ten moment právě ve světlé chvilce, kdy nějakým způsobem byla schopna se prezentovat třeba osobnostně, znala svá osobní data, na druhou stranu při vší úctě ke kolegům z chirurgie, řeší úplně jiné věci než to, zda je člověk dezorientovaný, orientovaný nebo zmatený, takže v těch chirurgických zprávách se zcela běžně setkává i u středně těžce i těžce dementních lidí s tím, že píšou, že jsou orientovaní a halucidní, což není úplně pravda, ale z hlediska toho, že má člověk třeba akutní zánět slepeného střeva nebo těžkou zlomeninu otevřenou, je to prostě nepodstatné. Je tam zmiňované neurologické vyšetření, kde vlastně už vše popsáno bylo, neurologická, zpomalená, časem, místem, věkem, kontakt nekvalitní, disartrie, takže samozřejmě pro chirurgy byla fraktura lumbálního obratle důležitější a prostě neurolog, který se na to spíš zaměřuje, protože je to jeden z neurovědních oborů, jako je její obor, takto vždycky zhodnotí. V souhrnu řečeno, pro ni je výhodnější neurologické koncilium než chirurgické. Pokud byla dotazována, zda vycházela z výpovědi žalobce, který uváděl, že babička v uvedené době byla po psychické stránce na tom dobře, odkázala na to, co popsala. Lék Neurol je na předpis. Měla vyžádanou dokumentaci praktického lékaře MUDr. [příjmení], tu citovala v posudku, zdravotnická dokumentace v podstatě jakoby moc obsažná nebyla a končí červnem 2006. Našla, že paní byl předepisován Diazepam 5 mg, půl tablety na noc, v podstatě od roku 1989, předepisován jí byl Zolpidem, kdy vlastně z psychiatrického pohledu jsou oba tyto léky u starších lidí třeba i nad 60 let poměrně nevhodné. V roce 2005 dostala paní [příjmení], což je antidepresivum se skupinou serotonerních inhibitorů, ten se dává u starých lidí a vhodný je. Pan doktor [příjmení] předepisoval Diazepam a Zolpidem. Nedohledala úplně, kdo předepisoval Neurol. Tyto léky se uvádí i v lékařských zprávách z nemocnice. Nejde dovodit, zda brala tyto léky v roce 2017 z lékařských zpráv. Nebylo to dohledáno v propouštěcích zprávách po hospitalizaci, nebylo možno dohledat, zda je někdo předepisuje, ani zda je bere a v té chronické medikaci nebyly, tam byl pouze tramadalový preparát a bolest a ani v té propouštěcí zprávě zpočátku nebyly, tam se prostě řešilo spíš pokrytí bolesti paní. Měla dokumentaci, propouštěcí zprávu z prosince 2017, z ledna 2018 a propouštěcí zprávu z chirurgie z prosince 2017, vyžádala si kompletní veškerou dokumentaci paní od praktického lékaře MUDr. [příjmení], kdy opravdu jediné, co z té dokumentace vyplynulo a pro ni nějakým způsobem připadalo k použití, je to, co citovala v posudku na straně 7. Vycházela ze spisové dokumentace, zdravotní dokumentace, v podstatě v souhrnu a zhodnocení tzn. poskládání klientského obrazu z výpovědí svědků, kdy neměla pocit z výpovědi, že by se jednalo o nějaké naučené tendenční sdělování shodných faktů. Prostě tam v souladu vypovídala paní [příjmení], její syn, nepřipadalo jí, že by to byly nějaké fabulatorní závěry naučených textů. Lidé spontánně vypovídali o stavu babičky a celkem se tam dal poskládat klinický obraz včetně toho, že paní konfabulovala, byly tam doprovodné bludné obsahy, myšlení, byly tam halucinatorní prožitky, stavy delirantní zmatenosti, kdy ona v noci je tam popisováno, že vstávala a vařila, odcházela, gruntovala, to jsou věci, které úplně perfektně zapadají o toho stavu demence. Se zohledněním věkové kategorie 90-ti letá paní, ač byla jinak opravdu v kondici, asi, a byla to inteligentní žena, zkrátka i vzhledem k té věkové kategorii, posouzení všech výpovědí, zhodnocení zdravotních záznamů, ale i toho, že vzala v potaz, že je to člověk, který i dlouhodobě prostě užíval benzodiazepinové preparáty v nějakém množství, je z toho činěn kategorický závěr, že se jednalo u ní o středně těžkou demenci. Jestli už se nejednalo o stupeň těžké demence, to by musela být paní klinicky vyšetřena, aby se tyhle jemné niance postřehly. Pokud je člověk ve svém prostředí, není s ním nikam šoupáno, ve smyslu LDN, sociální ústav, domov důchodců, vídá stále stejné rodinné příslušníky, pohybuje se ve stejných prostorách bytu, tak stav může velmi dlouho na podkladě té procedurální paměti, což jsou naše vychozené denní cestičky, kdy jdeme do krámu jednoho a téhož 30 let pro mléko a chleba a stále vytíráme stejnou chodbu, člověk i přes závažný deficit může být bez nápadnosti, pokud se nepřidruží to, že je v noci zmatený, tříská nádobím, křičí na celý barák, ruší sousedy. Předpokládá, že paní [příjmení] měla podporu rodiny, syn s ní bydlel, dcera tam docházela, starala se o ni, paní byla ve svém prostředí a samozřejmě tím dlouho vlastně bylo překryto to, že paní se něco děje, že už třeba není tak briskní v těch odpovědích, nemá takovou slovní produkci a rodina to nemusela pozorovat. Z pohledu psychiatrického po prostudování všech záznamů je spíš otázkou, jestli paní už nebyla těžce dementní, ale rozhodně byla středně dementní. Lékař by měl mít záznam o tom, kdy byly vystaveny recepty, mělo by být zaneseno množství, kdy to bylo předepisováno, o jaký lék se jednalo. Odkázala na to, že žalobce [jméno] [příjmení], byl citován z protokolu o jednání 2018, kdy vypovídal. Není klinickým psychologem, neposuzuje věrohodnost svědků, nevyjadřuje se k tomu, pouze zmínila, že výpovědi svědků neimponovali naučeným, strojeným dojmem, že obraz byl dobře vykreslen. Jejím úkolem není zohledňovat jednu nebo druhou stranu, to přísluší právníkům, je lékařem, posuzuje stav paní [příjmení] v tom kontextu a myslí si, že posudek je výpovědný a dostatečně obsažný. Není její povinností v souhrnu rozebírat ani protistranu ani další svědky. Vyjmula to, co bylo pro ni stěžejní v klinickém obrazu k demenci. Výpověď [jméno] [příjmení] nezohledňovala, nebyl důvod. Myslí si, že paní opravdu nerozuměla tomu, co sepisuje ve všech důsledcích a konsekvencích, které z toho plynuly, protože při obrazu středně těžké demence není člověk schopen posoudit důležitost dokumentu. Někdy je středně těžce dementní člověk schopen si vybavit data narození svých rodičů, adresu nemovitosti, její popis. Pak jsou momenty, kdy toho schopen není. Jsou pak momenty, kdy lidé volají svoje rodiče, hledají babičku a vůbec neví, ani jak se jmenují. To, že brala diazepamové preparáty vyplývá z dokumentace MUDr. [příjmení]. Pokud je člověk středně dementní, preparáty, které byly předepisovány, pouze snižují a zhoršují jeho kognitivní deficit a potencují jeho delirantní stavy, tzn. ty neklidné stavy, noční zmatenosti zhoršují celkový obraz, což bylo zdůrazněno v rozboru, že to prostě nelze dávat do kauzální souvislosti se vznikem demence.

16. Skutkový stav zjistil soud z důkazů, které byly v průběhu řízení provedeny a které jsou hodnoceny soudem podle jeho úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /). [jméno] [příjmení], [datum narození], byl jedním z dědiců [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. 22. 1. 2018, posledně bytem [adresa]. [jméno] [příjmení] byla matkou [jméno] [příjmení], původně žalovaného, a babičkou žalobce. Pozůstalostí řízení po [jméno] [příjmení] bylo vedeno Okresním soudem v Jindřichově Hradci pod sp. zn. [spisová značka] a bylo skončeno usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 10. 4. 2018, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci 10. 4. 2018. Účastníkem pozůstalostního řízení byla též dcera zůstavitelky paní [jméno] [příjmení], [datum narození]. Usnesením byla schválena dohoda dědiců a potvrzeno nabytí dědického práva a původně žalovaný [jméno] [příjmení] nabyl do svého výlučného vlastnictví pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec, na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. a obec Jindřichův Hradec, a to na základě závěti nazvané Má poslední vůle, datované dnem 24. 11. 2011, kterou za dědice rodinného domu [adresa] v k.ú. [okres] povolala [jméno] [příjmení] svého syna [jméno] [příjmení] a touto závětí zrušila předešlou závěť. Pozůstalostní řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení] pravomocně skončilo. Žalobce účastníkem tohoto pozůstalostního řízení nebyl. Žalobce dokládá, že má od zůstavitelky závěť sepsanou její vlastní rukou, pořízenou 3. 1. 2017, kterou zůstavitelka [jméno] [příjmení] nemovité věci odkazuje žalobci a žalovanému [jméno] [příjmení], nar. [rok]. Žalobce tvrdil, že závěť v rámci řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] nepředložil, neboť mu nebylo známo, že toto řízení se vede. V průběhu řízení však je prokázáno, že mu bylo známo, kdy [jméno] [příjmení] zemřela, že probíhá pozůstalostí řízení po ní, že se na toto pozůstalostí řízení informoval, že se zmiňoval i před dalšími osobami, které svědecky potvrdily, že tyto skutečnosti mu známy byly. Původně žalovaný [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřel 20. 1. 2019. Jeho dědici se stali [jméno] [příjmení] žalobce, [jméno] [příjmení], [datum narození], Ing. Bc. [jméno] [příjmení], [datum narození]. Do řízení na místo zemřelého [jméno] [příjmení] vstoupili Ing. Bc. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobce [jméno] [příjmení] jako dědic byl již účastníkem řízení v pozici žalobce. Žalobce v domě, v němž žila [jméno] [příjmení], žil do roku 2015, kdy se po neshodách s [jméno] [příjmení] odstěhoval. Je potvrzeno, že [jméno] [příjmení] navštěvoval, četnost je žalobcem popisována v jiném rozsahu, než ji stvrzoval původní žalovaný [jméno] [příjmení]. Žalobce uváděl četnost častější. [jméno] [příjmení] v nemovitosti s [jméno] [příjmení] bydlel. Pokud žalobce přišel, dlouho se nezdržoval, pozdravil, došel pro noviny, pro rohlíky a odcházel. Sám žalobce uvedl, že [jméno] [příjmení] po smrti svého manžela byla smutnější, přestala vycházet, nepřála si, aby do objektu chodil někdo cizí. Žalobce věděl, že pořizovala závěti i v minulosti, bylo mu známo, že nemovité věci měl získat jeho otec a s tímto souhlasil, neboť měl finanční problémy. V době mezi. 10. až 17. lednem 2017 žalobce měl doprovázet [jméno] [příjmení] k notářce, kam ji doprovodil, na žádném jednání s ní nebyl. To, že byla u notáře, je stvrzeno zprávou notářské kanceláře. Stav babičky hodnotil žalobce jako dobrý s tím, že měla problémy se spaním a brala prášky. Dva měsíce před smrtí nevnímala, měla výpadky. Souviselo to s úrazem. Dožila na LDN v [obec]. Původně žalovaný [jméno] [příjmení] potvrdil existenci halucinací u své matky, která mluvila o lidech, které nikdo neznal, měla výpadky, duchové jí chodili po baráku, někdo jí ukradl spodní prádlo. Psychiatricky se neléčila. Měla problémy s chůzí, nechodila ven, dojít na Porcinkuli v roce 2017 nemohla. Musel by ji někdo dovézt. Ke stavu [jméno] [příjmení] se vyjadřoval o [jméno] [příjmení], který v domě bydlel od roku 2013, a zhoršení zdravotního stavu babičky se projevovalo tak, že babička začala blouznit, byla zmatená, nepoznávala lidi kolem sebe, jeho též nepoznávala, měnila jména, tvrdila, že po domě chodí cizí lidé, že se jí ztrácí věci. Byla schopná ve dvě ráno vstát, stoupnout si s koštětem k oknu, začít je omývat, na plotně jí bublal oběd, tvrdila, že vstávala a že je třeba uklízet a vařit. O závětech s ním babička nemluvila, pouze děda ([jméno] [anonymizováno]) mu sdělil, že mu babička řekla, že jednou bude dědit dům, ale je to už dlouho, to věděl už v roce 2013. Žalobce byl na popud babičky vyhozen [jméno] [příjmení], nechoval se nevhodně vůči babičce, spíš pořádal hlučné alkoholické mejdany, babička nemohla spát a na to si stěžovala. Též svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že od roku 2016 ji [jméno] [příjmení] moc nepoznávala, když se připomněla, věděla, o koho jde, po smrti dědy se stav začal zhoršovat. Už dřív nechodila, došla třeba na chodbu, stěžovala si, že nedojde na zahradu, že je problém sejít pět schodů dolů. Aby se mohl přihlásit k pobytu [jméno] [příjmení], bylo nutné, aby úřednice přišla k nim domů a vše sepsali. Vyprávěla o věcech, které se nestaly. Nebyla schopná dojít ke svému ošetřujícímu lékaři. To potvrzuje i svědkyně [jméno] [příjmení], kdy pokud jde o mobilitu [jméno] [příjmení], se stav zhoršoval a poslední dva roky byla jenom doma nebo vyšla na zahradu, což jí ale dělalo potíže. Psychický stav se střídal, někdy byla zmatená, někdy si pamatovala věci a jednala normálně. Jednou byla úplně v pohodě, dělala všechno, někdy byla mimo. Pokud jde o závěť, věděla o jedné závěti, kterou podepisovala. Na stav [jméno] [příjmení] byl dotazován též svědek [jméno] [příjmení], který nebyl schopen přesně zařadit čas, kdy vezl [jméno] [příjmení] k notáři, v době výslechu v roce 2020 uváděl, že je to dva tři roky zpátky. Naložil ji před barákem, něco tam uklízela, neví přesně co, byla tam sama spolu se žalobcem. Nastoupila do auta, při vystupování v [anonymizováno] ulici ji pomohl, jako oporu měla hůlku. Pouze se pozdravili, k další společné komunikaci nedošlo. Znaleckým posudkem bylo potvrzeno, že paní [jméno] [příjmení], [datum narození], trpěla duševní poruchou, demencí, smíšené etiologie středně těžkého stupně, v době 3. 1. 2017. Její rozpoznávací a ovládací schopnosti byly ke dni 3. 1. 2017 vymizelé a nebyla schopna k uvedenému datu a před svou smrtí chápat význam závěti. S ohledem na věk a zdravotní stav na stresové situace mohla reagovat tím, že byla velmi snadno manipulovatelná, ovlivnitelná, nebyla schopna domýšlet důsledky svého jednání, protože jednala pod vlivem závažného duševního onemocnění, syndromu demence. Nemohla plně se všemi důsledky chápat hodnotu peněz, její psychický stav jí bránil validně rozhodovat o majetku.

17. Pokud jde o právní posouzení, vychází soud z ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ), kdy tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. K právnímu jednání sepisu listiny označené Má poslední vůle ze dne 3. 1. 2017 dochází tedy za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb.

18. Podle ustanovení § 581 OZ není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která jej činí neschopnou právně jednat.

19. Duševní poruchou, která činí osobu neschopnou právně jednat je takový duševní stav, ve kterém nemůže jednající rozeznat obsah a podstatu svého jednání. V každém případě se musí jednat o stav mysli, který vylučuje svobodnou tvorbu vůle, respektive vylučuje nebo značně omezuje schopnosti intelektuální (schopnost posoudit následky svého jednání) a schopnost určovací (své jednání ovládnout) – ([příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a kol.). Mezi poruchou a právním jednáním v ní učiněným musí být příčinná souvislost. Každý člověk odpovídá za své jednání, je-li sto posoudit je a ovládnout (§ 24 věta první OZ). K posouzení neplatnosti právního jednání učiněného v duševní poruše postačuje, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti jednajícího byly podstatně sníženy, a tudíž nemusí být zcela vymizelé (viz. např. rozsudek NS ČR ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. [spisová značka]). Ke dni 3. 1. 2017 byl posuzován stav právního jednání zůstavitelky [jméno] [příjmení], který byl označen jako Má poslední vůle. Nutno bylo najisto postavit, zda pořizovatelka tohoto právního jednání tak činila v duševní poruše a v případě, že ano, zda její ovládací (určovací) a rozpoznávací schopnosti (posoudit následky svého jednání – rozumové, rozeznávací, intelektuální schopnosti) byly podstatně sníženy, zda byla schopna ovládnout své jednání a rozpoznat v rámci tohoto svého jednání i jeho následky. V tomto směru bylo provedeno dokazování, kdy soud vychází z výpovědí svědků, jak je výše uvedeno, kteří popisovali chování a jednání [jméno] [příjmení] a ze závěru znaleckého posudku, který je výše citován. Žalobce posuzoval stav [jméno] [příjmení] tak, že byla v pořádku, schopna i pohybu, avšak další výpovědi s tímto nekorespondují. Zejména je nutno podotknout, že žalobce od roku 2015, jak sám uvedl, přestal trvale žít na adresa [adresa], pouze tam docházel, tudíž jeho schopnost zažít ve větším rozsahu chování a jednání [jméno] [příjmení] bylo omezeno. Závěry znaleckého posudku, kdy znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků (§ 125, § 27 o.s.ř.), který soud hodnotí jako jakýkoliv jiný důkaz v souladu s ustanovením § 132 o.s.ř., se liší od dalších provedených důkazů v tom směru, že odborné závěry, které znalecký posudek obsahuje, nepodléhají hodnocení soudem podle zásad uvedených v ustanovení § 132 o.s.ř. Soud se zabývá a hodnotí přesvědčivost posudku, a to co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logickému odůvodnění jeho závěru a souladu s ostatními provedenými důkazy. V tomto směru má soud za to, že znalecký posudek, který byl doplněn výpovědí znalkyně, je ve svých závěrech náležitě odůvodněn a závěry jsou podloženy obsahem nálezu posudku a závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů. Posudek je logicky odůvodněn, závěry znaleckého posudku pak byly potvrzeny i při výpovědi znalkyně (rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Znalkyně vycházela z dostupných materiálů, které získala, vyhodnotila a dospěla k popsaným závěrům. Věcnou správnost odborných závěrů nemůže soud přezkoumávat. Soud nedoplnil dokazování o výslech MUDr. [příjmení] a předložení zdravotnické dokumentace zůstavitelky [jméno] [příjmení], kterou vedl MUDr. [příjmení], neboť to považoval za nadbytečné, když dokumentace byla k dispozici znalkyni pro účely vypracování znaleckého posudku, a podle názoru soudu vyjádření praktického lékaře by ve srovnání se závěry znaleckého posudku na věci nic změnit nemohlo. Taktéž nadbytečným se jevilo zpracování grafologického posudku k vyjádření se k osobnosti zůstavitelky s poukazem na závěry znaleckého dokazování. Soud s poukazem na výše uvedené pak dospívá k závěru, že zůstavitelka [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelá 22. 1. 2018, ke dni 3. 1. 2017 nebyla z důvodu duševní poruchy schopna právně jednat. V tomto směru neobstojí ani možnost jednání posuzované osoby v tzv. světlých okamžicích, jež jsou známým jevem u duševních poruch, ale jak bylo znalkyní uvedeno, lidé v obrazu dementního syndromu mají chvíle, kdy jsou schopni nějakým způsobem, mít tzv. světlejší chvilky, což jim nebrání v sepsání textu, sestavení věty (Schopnost četby a psaní je možno vyšetřit u žijících pacientů. V tomto konkrétním případě to možné nebylo.). Není to výpovědní však v kontextu syndromu demence, neboť tyto dovednosti jsou pouze ostrůvkovité, různorodé, u různých lidí. Protože právní jednání je shledáno soudem za neplatné, soud žalobu na určení spoluvlastnického podílu k přesně specifikovaným nemovitostem zamítl. Pokud žalovaní namítali, že žalobce nemohl se svého nároku domáhat žalobou podle § 80 občanského soudního řádu s argumentací, že by se v podstatě rozhodovalo o dědictví, uvádí soud, že žalobce nebyl účastníkem dědického řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé 22. 1. 2018, a podle názoru soudu svého nároku by neměl šanci se i jiným způsobem než určovací žalobou, domoci. Jen úspěšné rozhodnutí o jím podané žalobě by totiž založilo možnost zápisu vlastnického práva do veřejného seznamu.

20. O nákladech řízení rozhoduje soud v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaní, ve sporu úspěšní, mají právo požadovat náklady řízení. Tyto náklady řízení jsou představovány odměnou za právní zastoupení, náhradou hotových výdajů, ztrátou času, jízdným. V souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. se přiznává též daň z přidané hodnoty, neboť zástupcem žalovaných je advokát. Soud postupuje v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT"), kdy výši sazby soud stanoví v souladu s ustanovením § 7 AT, a to z částky 1 120 000 Kč (hodnota nemovité věci, jíž se spor týkal je ve výši 2 240 000 Kč, jedná se o částku, která byla takto stanovena v rámci pozůstalostního řízení pod sp. zn. [spisová značka]). Soud s ohledem, že předmětem sporu je polovina nemovité věci, vychází z hodnoty jedné poloviny nemovité věci. Odměna za právní zastoupení pak podle ustanovení § 7 AT je ve výši 12 780 Kč. Protože dochází k zastoupení dvou osob, odměna se v souladu s ustanovením § 12 odst. 4 AT zvyšuje o 20 % za každou zastupovanou osobu. Odměna snížená o 20 % je představována částkou 10 224 Kč a při zastupování dvou osob je odměna za 1 úkon právní služby 20 448 Kč. Za převzetí zastoupení za žalovanou Ing. Bc. [jméno] [příjmení] 12.12.2018 se přiznává odměna ve výši 12 780 Kč, za převzetí zastoupení [jméno] [příjmení] 21.10.2019 se přiznává odměna ve výši 12 780 Kč. Za účast při jednání 3.12.2019, 14.2.2020, 9.2.2021, 20.4.2021 a za podání soudu ve věci samé z 18.2.2020, je za každý úkon přiznána odměna ve výši 20 448 Kč. Odměna se nepřiznává za podání z 10.2.2020. Odměna za tyto úkony je ve výši 127 800 Kč, k tomu náleží 21% DPH ve výši 26 838 Kč (154 638 Kč). Soud přiznává též zastoupení, které bylo spojeno s původním žalovaným, který byl zastupován advokátem, kdy se přiznává převzetí zastoupení 2.7.2018, písemné vyjádření ve věci 2.7.2018 a účast při jednání 10.9.2018 a 18.1.2019. Za každý z úkonů se přiznává částka 12 780 Kč, což je ve výši 51 120 Kč, k tomu 21 % DPH 10 735,20 Kč (celkem 61 855,20 Kč). Odměna za právní zastoupení včetně DPH je představována částkou 216 493,20 Kč (§ 11 AT). Podle ustanovení § 13 odst. 3 AT se přiznává náhrada hotových výdajů za 11 úkonů právní služby ve výši 300 Kč za úkon, což činí 3 300 Kč, k tomu 21% DPH 693 Kč, celkem tedy 3 993 Kč. Podle ustanovení § 14 AT se přiznává náhrada za promeškaný čas za 12 x 6 půlhodin, kdy za každou započatou půlhodinu se přiznává částka 100 Kč, což je 7 200 Kč, k tomu 21% DPH 1 512 Kč, tedy 8 712 Kč. K nákladům řízení pak náleží náhrada cestovních výdajů ve formě jízdného, kdy jízda byla ke každému z jednání konána osobním vozidlem tovární značky Volvo, [registrační značka], kdy bylo cestováno ze [obec] do [obec] a zpět, jedna jízda je 486 km. Spotřeba vozidla je 9,7 litrů a účtován je benzín 95 oktanů. Jízdné k jednání 3.12.2019, přiznává soud v souladu s vyhláškou č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, kdy cena litru benzínu 95 oktanů je 33,10 Kč, náhrada za ujetý kilometr ve výši 4,10 Kč Celkem je jízdné představováno částkou 3 553, 0002 Kč (9,7: 100 x 33,10 + 4,10 x 486), k tomu 21% DPH je 746,13 Kč, celkem tedy 4 299,13 Kč. Jízdné k jednání soudu 14.2.2020 soud přiznává v souladu s vyhláškou č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, kdy cena jednoho litru benzínu 95 oktanů je 32 Kč, náhrada za ujetý kilometr 4,20 Kč, přiznává se částka 3 549,74 Kč (9,7: 100 x 32 + 4,20 x 486), k tomu 21% DPH ve výši 745, 4454 Kč, celkem 4295, 1854 Kč. Jízdné k jednáním soudu 9.2.2021 a 20.4.2021 je přiznáno v souladu s vyhl. č. 589/2020 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrady, kdy cena jednoho litru benzínu 95 oktanů je 27,80 Kč, náhrada za ujetý kilometr 4,40 Kč a k oběma jednáním bylo ujeto celkem 972 km. Přiznána je částka 6 897, 8952 Kč (9,7: 100 x 27,80 + 4,40 x 972), k tomu 21% DPH 1 448, 557992, celkem 8 346, 453191 Kč, přičemž soud provádí minimální zaokrouhlení a jízdné pak přiznává částkou v celkové výši včetně DPH 16 940,80 Kč (4 299,13 + 4 295,19 + 8346). K nákladům řízení dále náleží částka, která byla čerpána ze složené zálohy ve výši 14 385 Kč, částka byla vyplacena na znalecké dokazování. Celkové náklady řízení jsou pak představovány částkou 260 524 Kč. Žalobce je povinen zaplatit každému ze žalovaných částku 130 262 Kč v zákonné třídenní lhůtě od právní moci rozsudku, k rukám jejich právního zástupce (§ 160, § 149 odst. 1 o.s.ř.)