4 C 137/2022

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jany Pošvářové a přísedících přísedící ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 81 922 Kč s přísl. - náhrada újmy na zdraví

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 397 854 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 81 250 Kč od 7. 5. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 556 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 18 % ročně z částky 672 Kč od 5. 8. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 2 556 Kč od 7. 5. 2020 do 9. 6. 2023, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 161 523 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Jindřichově Hradci náklady řízení ve výši 5 276 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V. Žalovaná je povinna zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Jindřichově Hradci soudní poplatek ve výši 3 857 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Dne 4. 8. 2022 bylo u Okresního soudu v Jindřichově Hradci zahájeno řízení v němž se žalobce domáhal náhrady újmy na zdraví, konkrétně náhrady bolestného ve výši 78 750 Kč a dále se domáhal znalečného 2 500 Kč zaplacených poplatků za lékařské zprávy 672 Kč. V době od 1. do 5. srpna 2019 brigádně pracoval pro žalovanou, která ve [obec] pořádala filmový a hudební festival. Dne 5. 8. 2019 utrpěl pracovní úraz při demontáži lešení, když mu na pravou dolní končetinu spadla železná trubka. Utrpěl zlomeninu báze proximálního článku palce pravé nohy s dislokací fragmentu, zlomeninu proximálního článku 2. prstu pravé nohy, zhmoždění hřbetu pravé nohy, decollement a exkoriaci na nártu pravé dolní končetiny. Dle znaleckého posudku činí bolestné 78 750 Kč. Za vypracování posudku žalobce zaplatil 2 500 Kč, za vydání lékařských zpráv zaplatil 672 Kč. Žalovaná nezajistila u žalobce vstupní prohlídku, neposkytla poučení o pravidlech bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, nevybavila ho pracovními ochrannými pomůckami. V rozporu s dohodou mu nevydala písemné vyhotovení dohody o provedení práce. Odměna za práci mu zaplacena byla. Na výzvu žalobce žalovaná svou odpovědnost za pracovní úraz opakovaně odmítla. V případě podpisu dohody o narovnání mu nabídla 15 000 Kč, což žalobce neakceptoval. V průběhu řízení žalobce rozšířil žalobu o částku 2 556 Kč představující část bolestného zjištěného dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR a převyšující výši bolestného zjištěného dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o částku 304 376 Kč představující náhradu za ztížení společenského uplatnění. Žaloba byla dále rozšířena o částku 9 000 Kč představující znalečné. Soud tak rozhodoval o částce 397 854 Kč.

2. Žalovaná nejprve popřela, že by mezi stranami vznikl pracovněprávní vztah, nikdy se žalobcem žádnou smlouvu neuzavřela a nikdy po něm nepožadovala provedení prací. Najatý specialista [jméno] [příjmení] řídil demontáž konstrukce a všem přítomným dal pokyn k odstoupení od konstrukce na jednu stranu, ale žalobce pokyn neuposlechl a nepozorovaně odstoupil na druhou stranu, kde mu konstrukce spadla na nárt. Žalovaná v rámci zachování dobrých vztahů s místními obyvateli poskytla žalobci částku 11 260 Kč. Tato částka nebyla poskytnuta z účtu žalované a nebyla evidována jako odměna za práci. V průběhu řízení, po výslechu svědků, kteří byli demontáži konstrukce přítomni, žalovaná učinila nesporným, že mezi žalovanou a žalobcem vznikl pracovní pomět na základě dohody o provedení práce a žalobci nabídla mimosoudní vyřešení sporu poskytnutím částky 82 000 Kč. Na tento návrh žalobce nereagoval. Žalobce svým zaviněním porušil bezpečnostní předpisy, pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoli s nimi byl seznámen a tato skutečnost byla jedinou příčinou škody. Bez pokynu opustil jemu určené místo a o své vůli se přemístil tam, kde neměl nikdo být. V závěru řízení pak žalovaná opět své stanovisko k věci změnila, když tvrdila, že žalobce nikdy nefiguroval v seznamu brigádníků a žalobce se žalovanou nikdy nebyl v pracovněprávním vztahu. Částku 11 260 Kč žalobci zaplatila společnost [právnická osoba], která byla subdodavatelem žalované a zajišťovala pronájem konstrukce letního kina. Žalobce přijal pokyny k demontáži konstrukce od pracovníků společnosti [právnická osoba], tato společnost platila žalobci, všichni brigádníci uzavřeli se žalovanou dohody, s výjimkou žalobce.

3. Žalovaná [příjmení] a [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] se sídlem [adresa], [obec a číslo], je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo].

4. Soud nejprve zjišťoval zda a jaký pracovněprávní vztah mezi stranami vznikl. K dispozici nebyla pracovní smlouva ani dohoda o provedení práce. Žalobce k prokázání svých tvrzení navrhl výslech svědků a listinné důkazy.

5. Sám žalobce jako účastník řízení vypověděl, že týden či 14 dní před zahájením festivalu ho oslovil kamarád, který festival dělá celou dobu co ve [obec] je, [příjmení] [příjmení], zda nechce jít na brigádu a zda může začít pracovat dřív než ostatní kluci, neboť jim vypadl [jméno] [příjmení]. Souhlasil s tím. Spolu s [anonymizováno] uklízel kostel v [část obce], kam je odvezl pan [příjmení], majitel festivalu, který je odvezl i zpět. Druhý den se sešli měli sraz u spolkového domu a tam jim lidé od společnosti rozdělili práci. Dostali tričko [příjmení] [příjmení] a pásku, aby mohli všude zadarmo. Zpočátku, když připravovali židle a podobně, pracovali 10 hodin, poté, co začal festival, pracovali neskutečně dlouho. Byli tam kluci ze [obec], z [obec] i z [obec]. On patřil k nejmladším. Pokyny k práci mu zpočátku dával pan [příjmení] pak lidé ze společnosti, pamatuje si pouze [jméno] a [jméno], další jména nezná. Poslední den se vše uklízelo i velké letní kino, které bylo toho festivalu, té společnosti. Byla to železná konstrukce, kterou měli dát dolů. Dva lidé ze společnosti konstrukci na provazu jistili a po stranách stáli oni, jedna parta na jedné straně a druhá parta na druhé straně, celkem jich bylo 10 nebo 12. Dávali to pomalu dolů, bylo to těžké a pak to už někdo neudržel a spadlo to. Nestačil cuknout s nohou a spadlo to na ni, pak se to odrazilo a on stihl nohu vyndat, než to opět dopadlo na zem. Nepamatuje si, že by je poučovali o bezpečnosti práce, říkali asi, aby dával bacha. Ochranné prostředky nedostali, dělali to holýma rukama. Smlouvu ani dohodu nedostal, nedostal to nikdo z nich, kluci ji dostali poslední den, takto bylo vždycky. Odměnu mu poslali ve výši 8 000 Kč, psal jim, že je to málo, poté mu poslali doplatek 3 260 Kč. Po úrazu byl nejprve ošetřen v [obec], druhý den byl převezen do nemocnice v [obec], kde prodělal pět operací. Po 23 dnech byl propuštěn a následně měl 3 až 4 měsíce berle. Při hýbání prsty zraněné nohy je to nepříjemné, musí si vybírat boty s vyšším nártem, jinak ho noha bolí. Dříve hrál fotbal, florbal, nyní to nejde. Z počátku hrozně kulhal, nyní je to lepší, ale při delší chůzi kulhá. Na noze nosí stále ponožky, bez nich neusne, chodí se s nimi i koupat.

6. Svědek [jméno] [příjmení], známý žalobce, rovněž v roce 2019 pomáhal na festivalu. Vykládali kapely, stavěli ploty okolo kina, stavěli kino, v [část obce] hlídali kostel, jezdili na výstavy, chodili na noční diskotéky, vysypávali koše, hlídali věci. Po skončení festivalu dostali smlouvu se zpětnou platností, kterou podepsali a peníze. Smlouvu dostali všichni. Ve smlouvě byly hodiny, které odpracovali. Žalobce tam rovněž pracoval, měl z nich nejvíc hodin, byl tam ještě den před nimi. Byl s nimi v partě. Oba pak pomáhali sundat letní kino. Řekli jim kluci, jdeme na kino, seběhly se party asi 14 nebo 15 lidí, byli tam dva nebo tři vedoucí. Rozdělili se na dvě strany po 7 lidech, vysoká velká konstrukce se ani nijak nezajistila, zvedla se přes ruce a pokládala se na zem. V nějaký moment se to neudrželo, jak to bylo těžké, jak přecházeli za sebe a přeručkovávali, tak [anonymizováno] zrovna přecházel a najednou to spadlo. V moment, kdy měli přehmátnout, že si to pustí a sundají dolu, to neudrželi. Všichni stačili odskočit až na [anonymizováno]. Přecházeli jeden za jednoho, pět lidí to drželo a vždycky ten poslední, co ho to tlačilo, že se to překlápělo, musel ustupovat a chodil za toho druhého, aby se to pořád drželo. Žalobce si to sám nezavinil, od této doby na letní kino jezdí specializovaná firma. Odborně proškoleni nebyli. Říkali jim, aby dávali pozor, že je to těžké. Ochranné pomůcky neměli.

7. Svědek [jméno] [příjmení] rovněž na festivalu [příjmení] [příjmení] v roce 2019 pomáhal. Brigáda mu byla nabídnuta, neboť jeho rodiče jsou vlastníky budovy, kterou společnosti pronajímají. Pracuje tam vždy jeden týden v srpnu, kdy probíhá festival. V roce 2019 zde pracoval spolu se žalobcem, který zde pracoval ještě některé dny před začátkem festivalu. Pracoval tam celou dobu, byli stále spolu. Někdy pracovali 15 hodin denně i 18 hodin denně. Práci jim zadávalo víc lidí, byl tam ze [právnická osoba] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Pracovali tam týden festivalu a pak ještě den po festivalu, kdy se uklízelo. Byl přítomen v době, kdy se žalobci stal úraz. Bylo tam postaveno velké letní kino, někdo řekl, že to budou sundávat. Nemyslí si, že tam bylo nějaké školení, řekli jim, že to budou sundávat a když to bude padat, tak prostě uskočit. Začali to na sebe pomalu spouštět, celá konstrukce začala převažovat, začalo to na ně padat, všichni uskakovali, žalobce nestihl dát nohu pryč. Spadlo to na zem a odrazilo se to, žalobce stihl nohu dát pryč. Pracovní smlouvu jako každý rok podepisovali na konci, šli to podepisovat pár hodin po úrazu, kdy zároveň dostali peníze. Smlouva byla uzavřena se všemi. Následující roky po tomto úrazu už tuto práci nedělali, na začátku festivalu přijela firma, postavila lešení, plátno a na konci festivalu to firma demontovala.

8. Svědek [jméno] [příjmení], kamarád žalobce, pracoval pro žalovanou společnost 4 roky po sobě v době festivalu. Práci mu nabídnul [jméno] [příjmení]. Práci jim zadával třeba [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] nebo [jméno] [příjmení]. Každý z nich měl na festivalu určitý úsek, například kino, diskotéky, koncerty a všichni na ně měli kontakt a cokoli chtěli, oni šli udělat. V roce 2019 tam pracoval i žalobce, byli spolu ve skupině Poté, co se [jméno] [příjmení] stal úraz, zapisoval odpracované hodiny on. Žalobce měl odpracováno nejvíc hodin. Dohodu o provedení práce podepisovali na konci, kdy dostali i zaplaceno. [jméno] dohodu nepodepisoval kvůli zranění. K němu došlo v pondělí dopoledne, byl tomu také přítomen. Letní kino byla velká ocelová konstrukce, uprostřed bylo plátno. Vzadu byli dva s kurtama, kteří neměli šanci to udržet, konstrukce se pokládala na ně, chodili ob jednoho, jak se to překlopilo do nějakého bodu, takto najednou ztěžklo, nešlo to udržet a najednou to začalo padat. V tu chvíli žalobce přecházel za člověka, který to měl držet, chodili ob jednoho. Ve chvíli, kdy tam žalobce pod to došel a snažil se to chytat, začalo to padat a on nestihl uskočit. Skutečnost, že konstrukce začíná padat, nemohl cítit, protože ji nedržel, pokoušel se jí chytit, ale před ním stál dvoumetrový člověk. Někdo z té produkce jim říkal jak to mají dělat, ale to nešlo, nebyla šance to udržet. Speciální boty ani jinou ochranu neměli, pouze trička štáb [příjmení] [příjmení].

9. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že díky panu [příjmení] chodil od roku 2014 pracovat na festival [příjmení] [příjmení] a pod sebou měl kluky, kamarády z města, které si vybíral, kterým důvěřoval. Na ten rok vybral i [anonymizováno]. Seznam takto vybraných lidí zasílal e mailem festivalu, žalobce tam byl od počátku. Ke konci festivalu utrpěl úraz, takže v době, kdy se sundávalo kino, tam nebyl. Poučeni o bezpečnosti práce nebyli, školení neabsolvoval. Dostali trička a pásky. Zapisoval odpracované hodiny. Uzavírali dohodu o provedení práce většinou na konci. Poslední den, kdy podepisovali dohodu, dostali i peníze. Vstupní zdravotní prohlídky neabsolvovali. V minulosti tam byla nafukovací konstrukce letního kina, tato tam byla v roce 2019 poprvé.

10. Svědek [jméno] [příjmení] byl na festivalu subdodavatelem, měl na starosti letní kino. Prováděl kompletní technickou přípravu, vybavení, stavěl plátno, ozvučení videoprojektor. Letní kino mělo hliníkovou konstrukci. Konstrukci si pronajal, přivezl jí z [obec] a při její stavbě mu pomáhali brigádníci. Měl na starosti i její bourání, kdy bylo nejprve nutné konstrukci položit, aby se mohla rozebrat. Přišlo asi 20 kluků, on jim vysvětlil, jakým způsobem budou konstrukci pokládat. Rozdělil je do skupin, 6 kluků vzadu ji jistilo popruhama, a 2 skupiny kluků stály po stranách. Vysvětlil jim co mají dělat, kde mají stát a že hlavně nesmí lézt do čela konstrukce, kdyby náhodou spadla. Žalobce přeběhl na místo, kde neměl být. Správně měl stát celou dobu vedle něj, ale pak přeběhl do čela, ne úplně doprostřed, doběhl ke kraji, k rohu. Při pokládání konstrukce se posouvali, ručkovali Když už se dostávali k zemi, tak jim asi ze třičtvrtě metru konstrukce vyklouzla na zem asi z důvodu její hmotnosti. Je přesvědčen, že pokud by žalobce stál z boku. Nic se mu nestalo. V roce 2018 rovněž zajišťoval letní kino, ale měli jinou konstrukci, měli nafukovací plátno. V roce 2021 a 2022 stavěli konstrukci hliníkovou, ale stavěla ji i sundávala firma.

11. Svědek [jméno] [příjmení] pracuje od roku 2014 pro žalovanou společnost na [příjmení] [příjmení] jako produkční, zajišťuje, aby festival proběhl. Na náměstí ve [obec] je postaveno letní kino Po skončení festivalu v pondělí se vše likvidovalo i letní kino. Svolali co nejvíc lidí z řad brigádníků s tím, že se konstrukce kina položí na zem. Pan [anonymizováno] jim řekl co kdo bude dělat, kde mají stát, poučil je, že nikdo nesmí chodit zepředu. Vzadu to drželi na provazech a pomalu to spouštěli, po stranách stálo vždy asi 10 lidí a pomalu to dávali dolů, když jim to buď vyklouzlo, nebo to záměrně na povel položili. Těsně před tím pan [příjmení] přešel ze strany dopředu, neví proč, jestli se tam už nevešel, jak se posunovali, a spadlo mu to na nohu. Má pocit, že už vlastně neměl co držet, protože se tam nevešel, takže přeběhl na nějaké volné místo, které bylo vepředu. Sám pan [příjmení] na místě říkal, že udělal hloupost a chybu. Svědek sám se tohoto sundání letního kina neúčastnil. Na festivalu se nefasovaly boty s kovovou špičkou nebo helmy, nebylo to třeba.

12. Svědek [jméno] [příjmení] na festivalu ve [obec] od roku 2014 h koordinuje pomocnou produkci, stará se o prodej vstupenek. Úrazu žalobce v roce 2019 nebyl přítomen, nebyl na náměstí. On s brigádníky podepisuje dohody o provedení práce. U pár dohod se stalo, že se podepisovaly poslední den. Poslední den žalobci nebyla předána výplata, protože tam nebyl. Pokud jde o brigádníky ví, že v roce 2019 probíhala komunikace s panem [příjmení], který tam pracoval delší dobu. Napsal mu zda s ním může počítat jako každý rok a zda má nějaké kamarády, je lepší když znají.

13. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalobce, uvedla, že souhlasila s tím, aby syn v době festivalu zde brigádně pracoval s tím, že zde bude hlídat stanoviště, neměla tušení, že bude skládat nějakou konstrukci letního kina. Byl tam hodně hodin, ona o tom velký přehled neměla, neboť se stávalo, že přespal u babičky, která bydlí na náměstí. Několikrát se vrátil až ráno. Částky 8 000 Kč a následně částka 3 260 Kč byla na její účet zaslána společností, neboť syn v té době neměl vlastní účet. Když říkala synovi, že poslali přivýdělek ve výši 8 000 Kč, rozčílil se, že ostatní kluci dostali tolik a tolik a on tam byl hodně hodin. Psal nebo volal někomu z té společnosti a oni potom poslali zbytek. Pan [anonymizováno] jí volal a ptal se, co je se synem.

14. Svědkyně [jméno] [příjmení] věděla pouze to, že žalobce pracoval pro filmový festival, stejně jako její syn.

15. Z messenger komunikace vyplývá, že svědek [příjmení] psal svědkovi [příjmení] zda by neměl někoho na víkend na úklid stodoly. Dle opačné komunikace svědek [příjmení] sděluje, [jméno] [příjmení] nakonec nemůže, tak místo něj vezme [jméno] [příjmení]. Odpověď ok, v poho. Žalobce psal žalované, že žádá o doplacení brigády jelikož mu poslali 8 000Kč a měl by správně dostat 11 260 Kč. Odpověděli mu, aby se obrátil na produkci se kterou má sepsanou smlouvu o práci. Matka žalobce sděluje žalované, že stav jejího syna se zhoršil. Včera dostal horečky a zimnici. Měli by více dbát na bezpečnost, např. boty s kovovou špicí atd.

16. Z výpisu z účtu svědkyně [jméno] [příjmení] se zjišťuje, že dne 7. 8. 2019 učiněn vklad hotovosti třetí osobou 8 000 Kč a dne 12. 8. 2019 3 260 Kč.

17. Dopisem ze dne 17. 10. 2019 se žalobce obrací na žalovanou s návrhem na jednání o narovnání ve věci pracovního úrazu žalobce. Žalovaná odpovídá, že k úrazu žalobce došlo zejména z toho důvodu, že nerespektoval pokyny odpovědných osob. Nicméně by chtěli žalobci a jeho rodině poskytnout finanční příspěvek na výlohy s úrazem spojené a žádají o návrh částky, kterou považují za odpovídající. Žalobce navrhuje částku 200 000 Kč. Žalovaná s navrženou částkou nesouhlasí s tím, že je ze své dobré vůle ochotna poskytnout částku 5 000 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 28. 7. 2022 žalobce žádá o zaplacení bolestného a hotových výloh ve výši 81 922 Kč.

18. V průběhu soudního řízení strany projevily ochotu ke smírnému vyřízení věci a žalovaná společnost navrhla zaplatit žalobci na náhradě škody částku 82 000 Kč a náhradu právního zastoupení 5 000 Kč. K dohodě nedošlo.

19. Provedené dokazování soud zhodnotil jako postačující k tomu, aby byl zjištěn skutkový stav věci pokud jde o vztah, který mezi stranami vznikl a pokud jde o vznik odpovědnosti za úraz žalobce. Svědecké výpovědi lze hodnotit jako věrohodné, zásadní rozpory mezi nimi nejsou. Pouze svědkové [jméno] [příjmení] (subdodavatel žalované zajišťující letní kino) a [jméno] [příjmení] (produkční žalované) hovořili o tom, že před pádem hliníkové konstrukce žalobce přeběhl do přední části, kde nesměl být a to i přes poučení svědka [příjmení], že v přední části nikdo nesmí stát. Žalovaná soudu předložila nákres dle něhož měl žalobce přeběhnout doprostřed přední části, svědek [příjmení] toto tvrzení následně korigoval tak, že nepřeběhl doprostřed, ale ke kraji, k rohu. Naproti tomu svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří jako brigádníci pomáhali konstrukci kina pokládat, uvedli, že proškoleni nebyli, hovořili o tom, že při pokládání konstrukce přecházeli za sebe, chodili ob jednoho. Nikdo nezmínil, že by při pádu konstrukce žalobce stál v přední části uprostřed. Kromě uvedeného jsou všechny svědecké výpovědi ve shodě. Věrohodnost listinných důkazů není sporná a není nic co by ji zpochybňovalo.

20. Předně je soud přesvědčen, že bylo na jisto postaveno, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl pracovněprávní vztah v období od 1. 8. 2019 do 5. 8. 2019. Z výpovědi žalobce, svědka [jméno] [příjmení], svědka [jméno] [příjmení], svědka [jméno] [příjmení], svědka [jméno] [příjmení] i svědka [jméno] [příjmení], z messenger komunikace mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplynulo, že svědek [příjmení] pro žalovanou zajišťoval účast brigádníků na filmovém festivalu ve [obec] především z řad svých kamarádů. Protože jeden z brigádníků [jméno] [příjmení] nemohl, vzal na jeho místo žalobce a svědek [příjmení] s tím projevil souhlas. Žalobce také do práce nastoupil o den dříve než ostatní brigádníci. Celý týden pak pro žalovanou vykonával dle jejích pokynů práce a to spolu s [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] s nimiž byl ve skupině. Práci jim zadávalo více lidí z žalované společnosti. Vykládali kapely, stavěli plot okolo letního kina, stavěli kino, hlídali kostel, chodili na noční diskotéky, vysypávali koše, hlídali věci. Po skončení festivalu, poté, co po festivalu uklidili, žalovaná s brigádníky, s nimiž žalobce společně pracoval, podepsala dohody o provedení práce a vyplatila jim odměnu. Se žalobcem dohoda o provedení práce uzavřena být nemohla a to pouze z toho důvodu, že v této době byl převezen do nemocnice.

21. Na výše uvedených závěrech nemůže nic změnit v průběhu řízení několikrát změněné stanovisko žalované, že žalobce přijal pokyny k demontáži konstrukce od pracovníků společnosti [právnická osoba], že tato společnost hradila žalobci částku, kterou žalobce označuje za mzdu. V řízení bylo prokázáno, že žalobci a další brigádníci pomáhali při festivalu všude, kde bylo potřeba a kdo si je zavolal, tedy i subdodavatelům žalované. Pokyny k demontáži konstrukce od pracovníků společnosti [právnická osoba] přijali i svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení] a s nimi žalovaná po skončení festivalu uzavřela dohody o provedení práce a zaplatila mzdu.

22. Z výpisu z účtu matky žalobce i z messenger komunikace vyplývá, že žalovaná za provedenou práci žalobci zaplatila. Nejprve částku 8 000 Kč a poté, co žalobce žalované oznámil, že žádá o doplacení brigády, byla zaplacena částka 3 260 Kč. Obě strany tak projevily vůli za odpracované hodiny žalobci zaplatit odměnu. Na tom nic nemění v průběhu řízení změněné stanovisko žalované, že částka byla vložena na účet matky žalobce na pobočce banky v [obec].

23. Dle § 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen ZPr), tento zákon upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními.

24. Dle § 2 ZPr, závislou prací je práce, která je vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávaná za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

25. Dle § 3 ZPr, závislá práce může být vykonávaná výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce § 75 ZPr, dohoda o pracovní činnosti § 76 ZPr).

26. Dle § 77 odst. 1 ZPr dohoda o provedení práce i dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně; jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci.

27. Práci, kterou pro žalovanou vykonával žalobce, byla prací závislou dle § 2 ZPr. Byla vykonávána ve vztahu nadřízenosti žalované a podřízenosti žalobce, podle pokynů žalované a vykonával ji osobně. Za vykonanou práci mu bylo zaplaceno, práce byla vykonávána na náklady a odpovědnost žalované, v pracovní době a na pracovišti žalované č.

1. Taková závislá práce musí být vykonávaná v pracovním poměru příp. na dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr.

28. Dohoda o provedení práce mezi žalovanou na jedné straně a žalobcem na druhé straně uzavřena nebyla. Fakticky žalobce konal pro žalovanou, s jejím vědomím a podle jejích pokynů, práci. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], začala-li fyzická osoba pro zaměstnavatele s jeho souhlasem pracovat, avšak v důsledku toho, že pracovní smlouva nebyla sjednána platně, zde nebyl právní úkon způsobilý založit pracovní poměr, jedná se o tzv. faktický pracovní poměr.

29. Žalobce i žalovaná projevili vůli, aby žalobce pro žalovanou, podle jejích pokynů, vykonával práci na jejím pracovišti a v pracovní době, tedy, aby žalobce vykonával pro žalovanou závislou práci. Soud tak uzavírá, že mezi žalovanou na straně jedné a žalobcem na straně druhé vznikl faktický pracovní poměr.

30. Dle nálezu Ústavního soudu [ústavní nález], faktickým pracovním poměrem se rozumí právní vztah, který vzniká tím, že fyzická osoba koná pro zaměstnavatele s jeho vědomím a podle jeho pokynů práci. Kritérium„ podle pokynů zaměstnavatele“ je nutno chápat a posuzovat jako znak závislé práce, nikoli vyžadovat výslovné sdělení jednoznačného pokynu k práci zaměstnanci. Pokud v rámci faktického pracovního poměru dojde k úrazu, posuzuje se jako úraz pracovní dle ZPr.

31. Úraz, který žalobce dne 5. 8. 2019 utrpěl při plnění pracovních úkolů, je úrazem pracovním.

32. Podle § 269 ZPr zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (odst. 1). Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí (odst. 4).

33. Žalovaná se nároku žalobce dále bránila tím, že příčinou zranění žalobce byla jeho vlastní chyba, když neuposlechl pokynu odborníka a pohyboval se v prostoru, kde neměl co dělat.

34. Podle § 270 ZPr zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoli s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy (odst. 1). Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odst. 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoli neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce (odst. 2). Při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných (odst. 4).

35. Svědek [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vypověděli, že brigádníci před tím, než začali pokládat letní kino, byli poučeni i tom, že nikdo nesmí stát u přední části předmětné konstrukce a že žalobce před pádem hliníkové konstrukce přeběhl do přední části, kde nesměl být. Svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří jako brigádníci pomáhali konstrukci kina pokládat, uvedli, že před pokládkou proškoleni nebyli, hovořili o tom, že při pokládání konstrukce přecházeli za sebe, chodili ob jednoho a že takto před pádem přešel i žalobce. Ani svědek [příjmení] nepotvrdil tvrzení žalované, že žalobce přeběhl doprostřed přední části, když uvedl, že přeběhl ke kraji, k rohu. Soud uvěřil výpovědi svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení], neboť u nich neshledal žádný důvod pro nepravdivou výpověď, na rozdíl od svědků [příjmení] a [příjmení], kteří byli dlouholetými spolupracovníky žalované při pořádání festivalu. Navíc svědek [příjmení] zajišťoval právě dodávku letního kina.

36. Žalobce při pokládce konstrukce letního kina neporušil žádný předpis ani pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, postupoval shodně jako ostatní, kteří se na pokládce účastnili. I svědci [příjmení], [příjmení] a [příjmení] přecházeli ob jednoho a ze strany svědka [příjmení] jim to nebylo vytýkáno. Jedinou příčinou vzniku úrazu žalobce byla skutečnost, že v určitém bodě přítomní konstrukci neudrželi a tato při pádu zranila nohu žalobce, který v ten okamžik konstrukci nedržel a nemohl cítit, že padá.

37. Dle názoru soudu není pro věc podstatné, kde se v době pádu žalobce nacházel, podstatné je, že mu byl dán pokyn pomáhat při pokládce konstrukce a při plnění tohoto pokynu utrpěl úraz. Navíc nebyl řádně poučen o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a žalovaná mu nedala žádné pracovní ochranné pomůcky. V případě předmětného pracovního úrazu by se nabízela zejména ochranná pracovní obuv.

38. Žalobci bylo v době konání festivalu v roce 2019 15 let.

39. Dle § 244 ZPr zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a poskytují jim při práci zvýšenou péči.

40. Dle § 245 ZPr zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance prací přesčas a prací v noci (odst. 1).

41. Žalovaná porušila obě výše uvedená ustanovení, když žalobci dala pokyn k pokládce těžké hliníkové konstrukce, kterou, jak se ukázalo, nebylo možné v daném počtu lidí bezpečně dokončit. Jak vyplývá z výpovědi svědků i samotného žalobce, noční práce nebyla výjimkou.

42. Žalobce utrpěl pracovní úraz za který odpovídá žalovaná. Žalobce se domáhá náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění.

43. Dle § 271c ZPr náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2 (odst. 1) .Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

44. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR [spisová značka], nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se občanskoprávní a pracovněprávní úprava odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění rozštěpila, neboť provedenou rekodifikací soukromého práva zůstalo nedotčeno ustanovení § 394 odst. 2 ZPr, které stanovilo, že do doby nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Důvodem byla skutečnost, že v případě odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání se jedná o náhradu škody v podobě újmy na zdraví, ke které došlo při výkonu závislé práce. A že právní vztahy vznikající při jejím výkonu jsou předmětem zvláštní úpravy obsažené v zákoníku práce. Zákoník práce poskytuje zvláštní ochranu postavení zaměstnance, který je v pracovněprávním vztahu slabší stranou, a proto je nutné postupovat podle zvláštní právní úpravy v něm obsažené. Na základě zákonného zmocnění v § 271c odst. 2 ZPr bylo s účinností od 26. 10. 2015 vydáno nařízení vlády č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Subsidiární použití ustanovení § 2958 OZ a z něj vycházející metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví na pracovněprávní vztahy nepřipadá do úvahy.

45. Dne 15. 11. 2021 vydal Ústavní soud nález sp. zn. [ústavní nález] podle něhož pokud účastník, který v důsledku pracovního úrazu utrpěl ztížení společenského uplatnění, v řízení prokáže, že by mu při posouzení věci dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 občanského zákoníku) náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce vyšší, než by mu jinak náleželo na základě kalkulace provedené dle vládního nařízení č. 276/2015 Sb., vyžadují principy rovnosti a plného odškodnění zásahu do nedotknutelnosti osoby při poškození zdraví takový ústavně konformní výklad § 372 a 388 ZPr ve znění k 31. 12. 2014 (aktuálně § 271c a 271s ZPr), dle kterého se účastníkovi řízení dostane tohoto odškodnění alespoň na úrovni, které by se jinému poškozenému dostalo v občanskoprávním vztahu za okolností obdobných věci tohoto účastníka, a to bez toho, aby byl účastník povinen tvrdit a prokazovat okolnosti v jeho poměrech, které by z jeho věci činily výjimečný případ dle § 388 ZPr; v takovém případě je obecný soud postupem dle § 95 odst. 1 Ústavy povinen neaplikovat nařízení vlády č. 276/2015 Sb., které je podzákonným právním předpisem, a konkrétní výši náhrady určit s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu způsobem obdobným v občanskoprávních vztazích.

46. V odůvodnění nálezu Ústavní soud shrnuje, že ačkoli v projednávané věci plně respektuje závěry obecných soudů ohledně otázky, že újma na zdraví byla u stěžovatele důsledkem pracovního úrazu, nemůže se za okolností projednávaného případu ztotožnit s jejich posouzením otázky nerovnosti a výše odškodnění. Pokud Ústavní soud vezme v potaz princip plného odškodnění za veškeré utrpěné majetkové i nemajetkové újmy v oblasti škod na zdraví, nelze dle jeho názoru objektivně dojít k jakémukoli smysluplnému odůvodnění závěru o tom, že by stěžovatel měl být po právu za ztížení jeho společenského uplatnění, byť jej utrpěl v důsledku pracovního úrazu, kompenzován nižší částkou, než jiná fyzická osoba ve srovnatelném postavení, jejíž nárok by byl posuzován dle občanského zákoníku. V tomto případě šla zvláštní úprava odškodňování pracovních úrazů a způsob jejího výkladu a aplikace takovou měrou k tíži stěžovatele, že Ústavní soud musel zasáhnout. Zákonem zvláště chráněná fyzická osoba (viz zejm. § 1a odst. 1 písm.a ZPr), která koná námezdní práci v závislém postavení v zájmu zaměstnavatele, dle jeho pokynů a v podmínkách jím vytvořených, nemůže být legitimně kompenzována za ztížení společenského uplatnění utrpěného při vykonávané práci nebo v souvislosti s ní v nižší výši oproti praxi založené na obecné právní úpravě. Všechny ve věci rozhodující obecné soudy striktně vycházely z toho, že právní úprava náhrady škody na zdraví obsažená v zákoníku práce je kogentní lex specialis vůči úpravě této materie obsažené v občanském zákoníku a zastávaly tak právní názor, že výši odškodnění za ztížení společenského uplatnění stěžovatele v důsledku újmy na zdraví mohou s ohledem na to, že tato nastala při pracovním úrazu, určit výlučně dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Ústavní soud tento právní názor obecných soudů při zohlednění širších ústavněprávních souvislostí věci nesdílí a považuje jej za konkrétních okolností projednávané věci ve svém důsledku za ústavně nepřijatelný.

47. V souzeném případě výše nemajetkové újmy zjištěná za použití nařízení vlády č. 276/2015 Sb. činí 151 356 Kč Kč za ztížení společenského uplatnění a 78 750 Kč za bolestné, celkem 230 106 Kč. Žalobce předložil soudu znalecké posudky vypracované znalcem MUDr. [jméno] [příjmení], které zjišťovaly výši nemajetkové újmy vzniklé žalobci předmětným pracovním úrazem dle Metodiky Nejvyššího soudu. Znalec zjistil výši bolestného 255bodů, při hodnotě jednoho bodu 318,85 činí výše bolestného 81 306 Kč a výši ztížení společenského uplatnění 304 376 Kč, celkem 385 682 Kč.

48. Z výše uvedeného vyplývá, že výše nemajetkové újmy zjištěná podle Metodiky Nejvyššího soudu je o 155 576 Kč vyšší než výše této újmy zjištěná podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. S ohledem na závěry Ústavního soudu uvedené v bodě 45 a 46 tohoto rozhodnutí, soud při rozhodování vychází z výše nemajetkové újmy zjištěné podle Metodiky Nejvyššího soudu, neboť v opačném případě by žalobce byl odškodňován částkou podstatně nižší než by tomu bylo u jiné fyzické osoby ve srovnatelném postavení, jejíž nárok by byl posuzován podle občanského zákoníku.

49. Znalecký posudek doc. MUDr. [jméno] [příjmení] ohledně bolestného ocenil jednotlivá poškození zdraví takto: S 9241 zlomenina čl. palce nohy s dislokací 50 bodů S 925 – zlomenina článku prstu nohy 40 bodů S 903 – zhmoždění nohy pod kotníkem 5 bodů S 9101 – operační rány při plast. výkonu 20 bodů S 7110 – oper. rána – odběr štěpu na stehně 40 bodů S 0600 – otřes mozku lehkého stupně (analog. vzhledem k opakovaným operacím v celkové anestezii) 20 bodů T 173 - cizí těleso v průdušnici (analog. za intubaci během celkové anestezie) 100 bodů. Bolestné celkem 255 bodů, hodnota bodu v době utrpění bolesti činila 318,85 Kč. Bolestné činí 81 306 Kč.

50. Výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění (dále jen ZSU) je založeno na stanovení rozsahu omezení pomocí procentního vyjádření z absolutního vyřazení ze všech sfér společenského zapojení dle stupně poklesu aktivit v jednotlivých doménách mezinárodní klasifikace funkčních schopností za použití kvalifikátorů. Absolutní vyřazení ze všech sfér společenského zapojení odpovídá čtyřsetnásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy přepočtené na počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného. Procentní podíl odpovídající zjištěnému stupni omezení poškozeného z výchozí částky představuje základní ohodnocení nemateriální újmy při trvalých zdravotních následcích a je proporcionálním vyjádřením ztráty průměrného potenciálu pro daný typ postižení. Takto zjištěná částka může být modifikována věkem (v daném případě s ohledem na věk žalobce 30%).

51. Znalecký posudek ohledně ZSU vychází z data ustálení zdravotního stavu žalobce 31. 8. 2020. Klasifikace dle MKN S 9241 – zlomenina proximálního článku palce pravé nohy s posunem S 9250 – zlomenina proximálního článku II. Prstu s minimálním posunem S 903 – zhmoždění dorza pravého přednoží s decollement, kožní nekrozou a nekrektomiemi Postižení tělesných struktur: s 75020 – struktury kosti nohy, s 8104 – struktura kůže dolní končetiny Postižení tělesných funkcí: b 840 – funkce vztahující se ke vnímání kůže, b 28016 – funkce vnímání bolesti v dolní končetině. Znalec hodnotil položky D4 pohyblivost obtíže korigované vahami 0.63 (není schopen stoje na špičce pravé nohy, není schopen odrazu z pravé nohy, potíže při posunování břemen pravou nohou, bolesti a pocity únavy při delší chůzi, potíže při chůzi po nerovném terénu), D6 život v domácnosti obtíže korigované vahami 0,19 (nemůže do dřepu na pravé noze a na špičky), D7 mezilidská jednání a vztahy obtíže korigované vahami 0,20 (potíže při tanci, při kolektivním sportování), D8 hlavní oblasti života obtíže korigované vahami 0,14 (při výkonu profese je nucen celou směnu být na nohou, pro bolesti musí odpočívat), D 9 život komunitní, sociální, občanský obtíže korigované vahami 0,56 (není schopen plnohodnotného sportu). Výchozí rámcová částka 13 650 000 Kč, součet korigovaných procent 1, 7152777778, při uplatnění modifikačního koeficientu 130% činí ZSU 304 376 Kč.

52. Znalec byl slyšen i při jednání soudu, kdy jasně a srozumitelně odpověděl na otázky zástupce žalované takže jediná sporná otázka dle žalované strany je otázka ustálení zdravotního stavu žalobce. Dle názoru soudu i na tuto otázku znalec přesvědčivě odpověděl tak, že k ustálení zdravotního stavu došlo za rok po úrazu. Již v písemném znaleckém posudku znalec uvedl, že k ustálení zdravotního stavu došlo dne 31. 8. 2020 (konkrétní datum vyžaduje aplikace v níž byl posudek zpracován). Při jednání pak znalec setrval na závěru, že k ustálení zdravotního stavu došlo téměř jeden rok po úrazu a vysvětlil tuto dobu tím, že se jednalo o postižení skeletu kostí, které se hojí ze všech tkání nejdéle, a vzhledem k devastaci měkkých tkání kůže, podkoží nohy, pak k ustálení zdravotního stavu je určitě téměř rok. Navíc zde byl použit dermoepidermální štěp, který má jinou dobu hojení než běžné poranění kůže, to vše tuto dobu prodlužuje. V závěru znalec setrval na závěru, že doba ustálení zdravotního stavu je v tomto případě poranění téměř rok. Dále se znalec vyjádřil k bolestnému kde kalkuluje s položkou otřesu mozku lehkého stupně a s položkou cizí těleso v průdušnici. Jde o položky, které jsou spojeny s lékařským výkonem a mezi znalci není jednota o tom, zda tyto položky zohlednit či nikoli. On volí kompromisní řešení. Žalobce měl několik celkových anestezií, on to uvedl jako jednu položku otřes mozku.. Položka cizí těleso v průdušnici znamená zavedení do tracheální intubace, kdy pacient po operaci může mít po nějakou dobu, jeden či dva dny, pálení a řezání v krku a potíže při polykání.

53. Soud akceptuje použití obou položek, neboť dle preambule metodiky bolest může vznikat jak při samotné škodné události, tak při léčení nebo odstraňování újmy na zdraví.

54. Z faktury vystavené MUDr. [jméno] [příjmení] dne 14. 2. 2020 vyplývá, že žalobce za vypracování znaleckého posudku na stanovení nemateriální újmy na zdraví – bolestného, zaplatil částku 2 500 Kč.

55. Dle faktury vystavené [nemocnice] a.s., za zaslání zdravotnické dokumentace pacienta [jméno] [příjmení] byla fakturována částka 253 Kč. Dle faktury vystavené [nemocnice] a.s., za zaslání zdravotnické dokumentace žalobce byla vyfakturována částka 419 Kč.

56. Fakturou [číslo] vyfakturoval znalec MUDr. [jméno] [příjmení] vypracování znaleckého posudku ve věci nemateriální újmy na zdraví částku 9 000 Kč. Dle výpisu z účtu zástupkyně žalobce částka 9 000 Kč byla zaplacena 4. 5. 2023.

57. Žalobci náleží odškodnění nemateriální újmy na zdraví a to bolestné ve výši 81 306 Kč, ztížení společenského uplatnění 234 135,40 Kč, které se zvyšuje s ohledem na nízký věk žalobce o 30 %, proto náleží celkem částka 304 376 Kč. Za pracovní úraz odpovídá žalovaná, jak soud výše dovodil, a je povinna zaplatit žalobci částku 385 682 Kč.

58. Dle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

59. Příslušenstvím pohledávky v daném případě jsou náklady žalobce vynaložené na pořízení znaleckých posudků 11 500 Kč a na pořízení lékařských zpráv 672 Kč. Žalovaná je povinna tyto náklady žalobci uhradit.

60. Dopisem ze dne 17. 3. 2020 žalobce žalovanou vyzval k zaplacení bolestného 78 750 Kč a znalečného 2 500 Kč nejpozději do 10. 4. 2020. Ode dne následujícího byla žalovaná s plněním v prodlení. Žalobce se domáhá placení úroku z prodlení z těchto částek od 7. 5. 2020, kdy žalovaná nepochybně byla v prodlení s plněním, proto je i v této části nárok důvodný.

61. K zaplacení nákladů na pořízení zdravotnické dokumentace žalobce žalovanou vyzval dopisem ze dne 28. 7. 2022 s tím, aby žalovaná částku uhradila nejpozději dne 4. 8. 2022. Ode dne následujícího je žalovaná s plněním v prodlení a je povinna zaplatit zákonný úrok z prodlení od 5. 8. 2022.

62. Žalobce se domáhal placení úroku z prodlení od 7. 5. 2020 i z částky 2 556 Kč o kterou rozšířil svůj nárok na bolestné dne 7. 6. 2023 Rozšířená žaloba byla žalované doručena dne 9. 6. 2023, do prodlení s plněním se tak žalovaná dostala až dne 10. 6. 2023. Žaloba proto byla pokud jde o příslušenství z částky 2 556 Kč od 7. 5. 2020 do 9. 6. 2023 zamítnuta.

63. Žalovaná v průběhu řízení vznesla námitku promlčení nároku žalobce na ZSU. Pracovní úraz žalobce utrpěl 5. 8. 2019, dle znaleckého posudku došlo k ustálení zdravotního stavu žalobce dne 31. 8. 2020. K rozšíření žaloby o tento nárok došlo dne 7. 6. 2023. Nárok žalobce na odškodnění ZSU promlčen není.

64. Ve sporu byl úspěšný žalobce proto mu dle § 142 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) náleží náhrada nákladů řízení. Náklady představuje odměna za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT). Ve věci byly učiněny následující úkony právní pomoci: převzetí právního zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u jednání soudu dne 6. 4. 2023, které přesáhlo dvě hodiny, porada s klientem delší než 1 hodina dne 6. 4. 2023, písemné podání soudu 4. 5. 2023, další porada s klientem delší než 1 hodina dne 2. 6. 2023. Do 7. 6. 2023 byla předmětem řízení částka 81 922 Kč, hodnota jednoho úkonu právní pomoci byla 4 380 Kč, za 8 výše uvedených úkonů se přiznává 35 040 Kč. Dále se přiznává 8 režijních položek 2 400 Kč. Dalším právním úkonem bylo písemné podání soudu 7. 6. 2023, kterým došlo k rozšíření žaloby o částku 315 932 Kč. Dle § 8 odst. 1 AT náleží za tento úkon odměna ve výši 9 580 Kč (z tarifní hodnoty 315 932 Kč) a jedna režijní položka za 300 Kč. Následovaly tyto úkony právní pomoci: účast na jednání soudu dne 14. 6. 2023, další porada s klientem delší než 1 hodina dne 14. 6. 2023, účast u jednání soudu dne 29. 8. 2023, které přesáhlo dvě hodiny, porada s klientem delší než 1 hodina dne 29. 8. 2023, sepis závěrečného návrhu a účast u jednání soudu dne 31. 10. 2023. Předmětem řízení byla částka 397 854 Kč a za jeden úkon právní pomoci se přiznává 9 900 Kč, za těchto sedm úkonů se přiznává 69 300 Kč a sedm režijních položek 2 100 Kč. Celkem se za úkony právní pomoci a režijní položky přiznává 113 920 Kč. Jízdné z [obec] do [obec] a zpět, ujeto 1 296 km (jedna cesta tam a zpět 324 km) osobním vozem o spotřebě 7,1 l na 100 km, při použití benzinu 95, včetně doloženého parkovného (u jednoho jednání 60 km) činí 10 770,40 Kč. Náhrada za promeškaný čas celkem 40 půlhodin činí 4 000 Kč (jedna cesta tam a zpět 10 půlhodin). Náklady činí 133 490 Kč, DPH 28 034 Kč, celkem 161 523 Kč.

65. Řízení si vyžádalo náklady na znalečné 5 276 Kč, které platil stát. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Soud proto ve sporu neúspěšné žalované ukládá povinnost tyto náklady státu zaplatit.

66. Žalobce je ze zákona osvobozen od placení soudních poplatků. Podle výsledku řízení stíhá poplatková povinnost žalovaného.