4 C 152/2026

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Pošvářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně. sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného o 59 229,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se co do částky částka a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky částka od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, ze dne datum, se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši částka (dlužná jistina částka, poplatek za vyplacení úvěru částka, smluvní úrok ve výši částka) smluvní pokuta částka) s úrokem (kapitalizovaným částkou částka), se zákonným úrokem z prodlení z datum mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný uhradil celkem částku částka. Druhým nárokem se žalobkyně domáhá smluvní pokuty ve výši částka, což představuje 0,1 % denně z dlužné částky za prvních 90 dní prodlení.

2. Stanovisko žalovaného se nepodařilo zjistit, neboť se k návrhu nevyjádřil a k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto rozhodl bez jeho přítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.)“.

3. Před uzavřením smlouvy o úvěru byl žalovaný informován o druhu úvěru, jeho výši, počtu a výši splátek, nákladech úvěru, a to na modelovém příkladu: úvěr ve výši částka (základní informace o úvěru). K tomu byly žalovanému poskytnuty obecné principy posuzování a filozofie společnosti žalobkyně.

4. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti se podává, že žalobkyně vycházela z těchto údajů: společnou domácnost žalovaného pouze žalovaný sám, pravidelný výdaje na bydlení činí částka, další půjčky částka, zbytné výdaje částka, čistý měsíční příjem uvedený žalovaným částka, ověřený příjem částka, rezerva pro výdaje částka, vypočítané minimální výdaje částka, disponibilní příjem částka. Příjem žalovaného měl být, dle tvrzení žalobkyně obsažené v dokumentu o ověřování úvěruschopnosti, doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce, tento soudu nebyl doložen. Žalobkyně neprokazuje, že ověřila výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob, výpis z katastru nemovitostí katastrálního rejstříku.

5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne datum, žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout částku až do výše částka, kterou lze čerpat postupně i opakovaně. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal splácet v pravidelných denních splátkách, ve výši určené dle čl. 5 VOP. Splatnost první denní splátky nastává 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru. Každá denní splátka je splatná 29. den následující pod dni výpočtu dané denní splátky. Doba platnosti kreditního rámce byla domluvena do datum. Roční procentní sazba nákladů při čerpání celého kreditního rámce (RPSN) činila 1618,55 %. Denní úroková sazba činila 0,983 %. Ocitne-li se žalovaný v prodlení, má žalobkyně nárok: na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v důsledku prodlení s úhradou dlužné částky a na úrok z prodlení v zákonné výši odpovídající roční výši REPO sazby stanovené Českou národní bankou, navýšené o osm procentních bodů z nesplacených denních splátek jistiny v prodlení, nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, až do zaplacení. Všechny sankce jsou splatné okamžikem, kdy na ně žalobkyni vznikne nárok. Pokud je žalovaný alespoň 91 dní v prodlení se splácením jedné nebo více splátek, má žalobkyně nárok na zesplatnění úvěru. Účelně vynaložené náklady jsou náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny paušálně. Žalobkyně je v případě prodlení oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, a to paušálně ve výši částka denně (tato částka je dána rozpočtením nákladů na osoby, které se podílejí na řešení prodlení klienta, a to prostřednictvím telefonu, e-mailu či korespondence), maximálně však částka za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Společnost nebo jí pověřená třetí osoba také může posílat zpoplatněné upomínky (každou za částku částka za jednu upomínku). Poplatek za vyplacení tranše úvěru činí 1,99 % z vyplacené tranše. Ke smlouvě přiložen předpis denních splátek, souhlas se zpracováním osobních údajů, informace o poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovému úvěru „Flexi půjčka“, a všeobecné obchodní podmínky.

6. Dle přehledu bankovních transakcí, ve spojení se soudem vyžádanou informací z banky žalovaného, byla žalovanému žalobkyní na účet č. č. účtu dne datum převedena částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka a dme datum částka ve výši částka. Souhrnná výše plateb činí částka.

7. Dne datum byla na emailovou adresu žalovaného e-mail zaslána výzva k úhradě částky ve výši částka (celkový dluh včetně úroků z prodlení a smluvních pokut), když nebyly uhrazeny závazky 91 dnů po splatnosti (email).

8. Z předžalobní výzvy plyne, že byla vyhotovena dne datum, žalovaný byla vyzván k úhradě dlužné částky ve výši částka do tří dnů; z potvrzení o podání zásilky plyne, že byla žalovanému zaslána dne datum.

9. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř.

10. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: dne datum uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně ve prospěch žalovaného peněžní prostředky v souhrnné výši částka. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházena z částky disponibilního příjmu ve výši částka. Žalobkyně však nedoložila žádné doklady, z kterých měla ověřit úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uhradil celkem částku částka.

11. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen: „občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném k datu uzavření smlouvy (dále jen: „zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); jedná se o smlouvu spotřebitelskou.

12. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3). Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka.

13. Z obsahu listin předložených žalobkyní není zřejmé, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Byť žalobkyně tvrdí ověření příjmu žalovaného, tato skutečnost nebyla žádným způsobem doložena, stejně tak nebyly žádným způsobem ověřeny tvrzení o životních nákladech žalovaného či o jeho jiných splátkách úvěru (v tvrzené výši částka). Konkrétní listiny, či poznatky, na základě kterých žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného tak zůstaly pouze v rovině tvrzení, takové doložení posouzení úvěruschopnosti nemůže ve světle aktuální judikatury obstát jakožto dostatečné a nenaplňuje ani v základu odbornou péči, která je od žalobkyně očekávána. Žalobkyní nebylo prokázáno, že by žalovaný předložil žalobkyni jakékoliv informace o svých majetkových poměrech, či že by žalobkyně zjišťovala majetkové poměry žalovaného ve veřejně dostupných databázích a registrech. Zároveň soud upozorňuje, že byť má žalovaný povinnost při sjednávání úvěru uvádět pravdivé informace o svých majetkových poměrech, přesto je to především žalobkyně jakožto poskytovatel úvěru, které je na základě § 86 odst. 1 o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet s odbornou péčí. Pokud tak žalobkyně vyšla pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o svých poměrech, nepostupovala s odbornou péčí.

14. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí (tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti), neboť žalobkyní nebyly předloženy žádné dokumenty, jež by sloužili k ověření úvěruschopnosti žalovaného, ač poskytovatel úvěru nese v tomto ohledu důkazní břemeno a musí si být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o plnění povinnosti posoudit úvěruschopnost s odbornou péčí. Poskytovatel úvěru nemůže spoléhat, že druhá strana jedná poctivě, naopak sám musí vyvinout úsilí ke zjištění, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet (povinnosti ověřit tvrzení spotřebitele obecně plyne např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka). Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci Anonymizováno (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další) vyložil článek 8 směrnice 2008/48, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně).

15. Soud dále na tomto místě podotýká, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy není v tomto případě představována pouze neprokázaným ověřeným úvěruschopnosti žalované, ale také naplněním § 580 občanského zákoníku, kdy sjednané RPSN spotřebitelské smlouvy zjevně odporuje dobrým mravům. Celkové RPSN ve výši 1618,55 % je enormní, a takové jednání žalobkyně lze označit jako účelové a zneužívající a nemůže požívat ochrany; v podrobnostech soud odkazuje např. na odůvodnění rozsudku č. j. spisová značka, Okresního soudu adresa (dostupné na https://rozhodnuti.justice.cz/).

16. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Z ustanovení § 2991 občanského zákoníku se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává jí pouze rozdíl mezi poskytnutou částkou (částkou, o kterou se žalovaný obohatil) a částkou, kterou žalovaný splatil; ve zbytku žalobu zamítá. S ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka soud nepřiznává úroky z prodlení.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěšnému žalovanému (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56 % - 44 % = tj. 12 %) žádné náklady řízení nevznikly, neboť tento byl po dobu soudního řízení nekontaktní, a proto mu soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.