4 C 194/2025

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Pošvářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o 253 189 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení od , datum, , a to s následujícím odůvodněním. Žalobkyně dne , datum, zaslala žalovanému výzvu k úhradě částky ve výši , částka, , přičemž tato se skládá z částky ve výši , částka, vzniklé z titulu zápůjčky poskytnuté žalovanému a taktéž částky ve výši , částka, vzniklé z titulu dohody na podílu na výtěžku z prodeje nemovitosti na adrese , adresa, , kdy žalobkyně již zohlednila úhradu částky ve výši , částka, , která byla učiněna ze strany žalovaného. Dne , datum, žalovaný dopisem vůči žalobkyni potvrdil existenci závazku vůči žalobkyni ve výši , částka, vzniklého z titulu zápůjčky, avšak uvedl, že bylo dohodnuto, že z prodeje nemovitosti žalobkyně obdrží pouze částku , částka, . Žalovaný tak souhlasil, že celkový závazek zní na částku , částka, , kdy jeho část ve výši , částka, byla již žalobkyni uhrazena, a proto zbývá žalobkyni uhradit částku , částka, . Dne , datum, došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření Dohody o narovnání, jejímž prostřednictvím došlo k narovnání výše uvedených sporných nároků. V rámci této dohody bylo ujednáno, že žalovaný žalobkyni uhradí částku , částka, do 30 dnů od podpisu této dohody, tj. do , datum, , a tímto budou veškeré vzájemné nároky vyrovnány. Žalovaný v návaznosti na uvedenou dohodu žalobkyni uhradil následující částky v následujících dnech: , datum, – , částka, , , datum, – , částka, , , datum, – , částka, , , datum, – , částka, , , datum, – , částka, , , datum, – , částka, , , datum, – , částka, . Žalovaný tak v souhrnu uhradil částku ve výši , částka, . Žalobkyně dále uvádí, že uvedené platby žalovaného byly započteny vždy prvně na úhradu zákonného úroku z prodlení na teprve až poté na úhradu jistiny, a to ve smyslu § 1932 zákona č. 82/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Na základě uvedeného tak žalobkyně požaduje po žalovaném splnění výše uvedených nároků.

2. Žalovaný k podané žalobě sdělil, že nárok žalobkyně neuznává, uvádí, že od žalobkyně sice obdržel částku , částka, , ale bylo dohodnuto, že stavební činností žalovaného bude tato investovaná částka zhodnocena a žalobkyni bude vyplaceno celkem , částka, . Žalovaný na plnění žalobkyni uhradil dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , a dne , datum, částku , částka, . Celkem tedy žalovaný k , datum, uhradil částku , částka, s tím, že dále jako protihodnotu realizoval (dle vzájemné dohody se žalobkyní) pro žalobkyni práce a dodávky na rekonstrukci bytu žalobkyně v hodnotě , částka, . Dne , datum, došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření dohody o narovnání. Žalovaný však namítá, že tato dohoda je neplatná pro neurčitost jejího obsahu, a to i s ohledem na skutečnost, že žalovaný tuto dohodu podepsal a částečně na jejím základě i plnil. K tomu žalovaný odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Z textu dohody ani z okolností jejího uzavření nelze jednoznačně zjistit, jaká práva a povinnosti měla být narovnáním upravena. Ačkoliv dohoda uvádí konkrétní nároky, které měly být narovnány, je její obsah vnitřně rozporný a nesrozumitelný. Z obsahu dohody nelze jednoznačně zjistit a určit, které z uvedených nároků měly být vypořádány zcela a které jen částečně. Žalovaný tak konstatuje, že žalobkyni již uhradil celkem částku , částka, + dalších , částka, jako protihodnotu realizoval v rámci prací pro žalobkyni. Celkem tedy žalovaný žalobkyni poskytnul částku ve výši , částka, , ke splnění závazku žalovaného tak zbývá úhrada částky , částka, .

3. V rámci repliky žalobkyně sdělila, že uvedené úhrady žalovaného, kterými žalovaný argumentuje ve svém vyjádření, nelze započíst jako úhrady částky sjednané v dohodě o narovnání, tyto částky byly žalovaným poskytnuty ještě před sjednáním dohody a tyto částky byly zohledněny při stanovování dlužné částky v dohodě o narovnání. Žalovaný v souladu se sjednanou dohodou plnil, a to až do doby, než se dostal do finančních potíží, kdy jsou vůči němu vymáhány pohledávky rovněž ze strany správce daně a dalších věřitelů. Argumentace žalovaného rozsudkem Nejvyššího soudu na tento případ nedopadá pro zcela odlišný skutkový stav mezi stranami nebyl dohodou disimulovaný žádný právní úkon na vypořádání fiktivních pohledávek, ale jednalo se o vypořádání prostředků, které byly ze strany žalobkyně reálně žalovanému poskytnuty.

4. Z dohody o narovnání ze dne , datum, uzavřené mezi účastníky soud zjistil následující skutečnosti. Vymezení sporných nároků spočívá v nároku žalobkyně na úhradu částky ve výši , částka, , přičemž tato se skládá z částky ve výši , částka, vzniklé z titulu zápůjčky poskytnuté žalovanému a taktéž částky ve výši , částka, vzniklé z titulu dohody na podílu na výtěžku z prodeje nemovitosti na adrese , adresa, , kdy žalobkyně již zohlednila úhradu částky ve výši , částka, , která byla učiněna ze strany žalovaného; a dále tvrzení žalovaného, který potvrdil existenci závazku vůči žalobkyni ve výši , částka, vzniklého z titulu zápůjčky, avšak uvedl, že bylo dohodnu toliko zhodnocení poskytnuté částky o , částka, . Žalovaný tak souhlasil, že celkový závazek zní na částku , částka, , kdy jeho část ve výši , částka, byla již žalobkyni uhrazena, a proto zbývá žalobkyni uhradit částku , částka, . Smluvní strany ujednali narovnání vzájemně sporných nároků tak, že žalovaný vrátí žalobkyni na poskytnutou zápůjčku ve výši , částka, a její zhodnocení (po odpočtu již vyplacených částek) částku , částka, do 30 dnů od podpisu poslední ze smluvních stran této dohody. Smluvní strany dále touto dohodou prohlásily, že tímto jsou upravena veškerá práva mezi nimi sporná a pochybná tak, jak jsou výše specifikována. Smluvní strany tímto také prohlásily, že uzavřením dohody budou jejich veškeré vzájemné nároky bez ohledu na skutečnost, zda jsou vzájemně uznány či nikoliv, zcela vyrovnány a smluvní strany již nebudou vůči sobě uplatňovat jakékoliv nároky.

5. Z e-mailové konverzace mezi žalovaným a žalobkyní vyplynulo, že dne , datum, byl ze strany tehdejšího právního zástupce žalovaného (, tituly před jménem, , jméno FO, ) zaslán právní zástupkyni žalobkyně návrh dohody o narovnání k projednání s klientkou. Žalobkyně na tento návrh odpověděla tak, že souhlasí se samotným narovnáním spočívajícím v úhradě částky , částka, , nicméně nesouhlasí s tím, že má nést své náklady právního zastoupení (které vyčíslila v hodnotě , částka, ), jelikož žalobkyně byla nucena vyhledat služby právního zastoupení v důsledku prodlení žalovaného. Žalovaný k tomuto dne , datum, sdělil, že považuje navrhnutou částku v narovnání jako dostatečný ústupek z jeho strany a je připraven uzavřít dohodu tak, jak byla v návrhu žalobkyni zaslána. Žalobkyně na toto sdělila dne , datum, , že souhlasí a osobně do advokátní kanceláře právního zástupce žalovaného osobně doručila popsanou dohodu o narovnání.

6. Z tabulky jistiny splatné ke dni , datum, vyplývá podrobný přehled úhrad žalovaného, započtení plateb na úroky z prodlení a zbývající část nesplacené jistiny.

7. Výzvou k plnění ze dne , datum, byl žalovaný vyzván ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby, přičemž dne , datum, byla žalovanému zaslána replika k jeho vyjádření.

8. Při ústním jednání dne , datum, účastnící setrvali na svých argumentacích, pouze žalobkyně po propočtu úroků z prodlení vzala zpět žalobu co do částky , částka, zpět, o tomto soud rozhodl usnesením č. j. , spisová značka, , kterým řízení co do této částky, se souhlasem žalovaného, zastavil.

9. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr. Mezi účastníky řízení existoval spor ohledně výše a právního důvodu peněžitého plnění, které měla žalobkyně od žalovaného obdržet. Žalobkyně tvrdila, že její nárok činí celkem , částka, , sestávající z částky , částka, poskytnuté žalovanému z titulu zápůjčky a z částky , částka, představující její podíl na výtěžku z prodeje nemovitosti, přičemž již zohlednila částečná plnění žalovaného ve výši , částka, . Žalovaný naproti tomu uznával pouze závazek ve výši , částka, , když tvrdil, že bylo dohodnuto toliko zhodnocení poskytnuté částky o , částka, , a dále uváděl, že značnou část tohoto závazku již splnil. Za účelem vypořádání těchto sporných a pochybných nároků uzavřeli účastníci dne , datum, dohodu o narovnání. V této dohodě se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku , částka, do 30 dnů od jejího podpisu, tedy do , datum, , s tím, že tímto budou veškeré vzájemné sporné a pochybné nároky mezi účastníky zcela vypořádány. Žalovaný na základě této dohody uhradil žalobkyni postupně částku , částka, , zbývající část však ve sjednané lhůtě ani později neuhradil.

10. Podle § 1903 odst. 1 o. z. platí, že „dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné.“ Podstatou narovnání je vzájemný ústupek smluvních stran, jehož cílem je odstranění nejistoty ohledně existence, výše či právního důvodu nároku.

11. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky existoval reálný a konkrétní spor o výši závazku žalovaného. Dohoda o narovnání ze dne , datum, tento spor jednoznačně identifikuje, vymezuje dosavadní protichůdná tvrzení stran a obsahuje jasný závazek žalovaného uhradit žalobkyni částku , částka, ve stanovené lhůtě. Ujednání o tom, že uzavřením dohody jsou veškeré vzájemné nároky stran zcela vypořádány, je formulováno srozumitelně a nevyvolává pochybnosti o vůli smluvních stran.

12. Námitku žalovaného o neplatnosti dohody pro neurčitost soud neshledal důvodnou. Obsah dohody je dostatečně určitý, srozumitelný a umožňuje jednoznačně určit práva a povinnosti smluvních stran. Odkaz žalovaného na judikaturu Nejvyššího soudu nebyl shledán přiléhavým, neboť skutkové okolnosti projednávané věci jsou odkazovanému rozhodnutí zjevně odlišné.

13. Nadto nelze pominout skutkové okolnosti uzavření dohody o narovnání, zejména tedy, že to byl právě žalovaný, od něhož celková formulace dohody o narovnání vzešla a žalobkyně toto znění pouze akceptovala v nezměněné formě. Za této situace považuje soud námitku žalovaného, že dohoda o narovnání je neplatná pro nesrozumitelnost či neurčitost jejího obsahu, za zjevně účelovou a v rozporu se zásadou poctivosti a dobré víry (§ 6 odst. 1 o. z.). Nelze přehlédnout, že žalovaný byl tím, kdo obsah dohody koncipoval, formuloval a předložil žalobkyni k podpisu. Pokud by měl žalovaný za to, že dohoda je vnitřně rozporná, nejasná či jinak vadná, musel by si být těchto vad vědom již v okamžiku jejího sepisu, popř. nejpozději při jejím podpisu. Soud v této souvislosti připomíná obecný výkladový princip, podle něhož nejasnosti smluvního ujednání jdou k tíži toho, kdo je způsobil. Tento princip se v posuzované věci uplatní o to silněji, že žalovaný byl nejen autorem textu dohody, ale současně osobou, která se jejím uzavřením snažila vyřešit vlastní prodlení a hrozící soudní spor. Není proto možné, aby se žalovaný ex post dovolával nesrozumitelnosti či neurčitosti dohody, jejíž obsah sám vytvořil a kterou následně dobrovolně a bez výhrad podepsal.

14. V neprospěch žalovaného rovněž svědčí skutečnost, že po uzavření dohody o narovnání podle ní opakovaně plnil, a to v několika samostatných platbách, jejichž časové i věcné souvislosti jednoznačně potvrzují, že žalovaný dohodu považoval za platnou a závaznou. Teprve poté, co nebyl schopen dostát svému závazku v plném rozsahu, začal její platnost zpochybňovat. Takový postup je však v rozporu se zásadou venire contra factum proprium a nemůže požívat soudní ochrany. Soud proto uzavírá, že žalovaný se za daných okolností nemůže úspěšně dovolávat nesrozumitelnosti, neurčitosti ani jiné údajné vady dohody o narovnání. Dohoda byla uzavřena vážně, svobodně, určitě a srozumitelně, představuje platný právní úkon a je pro účastníky řízení závazná.

15. Dalším, co je třeba zmínit, je skutečnost, že plnění, která žalovaný poskytl žalobkyni před uzavřením dohody o narovnání, nelze započítat na závazek z této dohody, neboť byla při jejím sjednávání již zohledněna a dohoda představuje nový závazek nahrazující závazky původní. Dohoda o narovnání je samostatným zavazovacím důvodem - právním důvodem vzniku závazku. Po uzavření dohody o narovnání se již věřitel nemůže domáhat plnění z původního závazku, nýbrž jen plnění z nového závazku z dohody o narovnání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), a stejně tak, žalovaný se nemůže dovolávat předchozích plnění učiněných před sjednáním dohody.

16. Skutečnost, že žalovaný uhradil pouze část sjednané částky, zakládá jeho prodlení se splněním peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 o. z., a žalobkyni proto náleží i zákonný úrok z prodlení. Správné bylo také započtení provedené žalobkyní, kdy jednotlivé platby žalovaného započetla nejprve na úroky z prodlení v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je po právu. Po zpětvzetí nepatrné části nároku žalobkyní bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení.

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) při splnění podmínky předžalobní výzvy podle § 142a odst. 1 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za řízení ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátkou, té náleží odměna za celkem , hodnota, úkonů právní služby dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši , částka, , kdy za jeden úkon právní služby se přiznává , částka, . Jedná se o přípravu a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, podání ve věci samé, repliku k odporu žalovaného a účast na soudním jednání. Právní zástupkyni nebyly přiznány dva účtované úkony, a to v podobě repliky po zaslání předžalobní výzvy (zcela neúčelný právní úkon ve chvíli, kdy již byl žalovaný informován o tom, že bude podána soudní žaloba) a přípis soudu ze dne , datum, (a to jednak pro jeho neúčelnost, tak i pro jeho jednoduchost, jednalo se pouze o opravu data narození žalovaného, což nemuselo být řešeno, podala-li by žalobkyně žalobu správně již v prvním kroku).

18. K tomu byla právnímu zástupci přiznána paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 advokátního tarifu, zde soud musí rozlišit právní úpravu advokátního tarifu ve znění do , datum, , v rámci které byla přiznána 1 paušální náhrada po , částka, a ve znění advokátního tarifu po , datum, , kde byly přiznány 4 paušální náhrady po , částka, .

19. Za náhradu nákladů za cestovné na soudní jednání z , adresa, a zpět, při cestě provedené , datum, za celkem ujetých 157 km, automobilem Škoda, při průměrné spotřebě benzinu 6,1/100 km, ceně benzinu 95 oktanů 35,80 Kč/1 litr (§ 4 písm. a) vyhlášky č. 475/2024 Sb.) a sazbě základní náhrady 5,80 Kč za 1 km jízdy (§ 1 písm. b) vyhl. č. 475/2024 Sb.), je přiznána na základě § 13 odst. 1 a. t. náhrada cestovních výdajů ve výši , částka, . Za náhradu za ztrátu času přiznal soud zástupkyni , částka, , za celkem 6 započatých půlhodin podle § 14 odst. 1 a odst. 3 a. t., ve znění od , datum, , strávených na cestě k soudu a zpět.

20. Částku nákladů řízení spočívající v odměně advokátky za zastoupení, paušální náhrady výdajů, cestovného a náhrady za ztrátu času soud navýšil podle § 137 odst. 1 a 2 o.s.ř. o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o.s.ř.